{"id":19489,"date":"2008-03-20T23:43:00","date_gmt":"2008-03-20T22:43:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19448"},"modified":"2008-03-20T23:43:00","modified_gmt":"2008-03-20T22:43:00","slug":"vsechno-dobry-navzdycky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/20\/vsechno-dobry-navzdycky\/","title":{"rendered":"V\u0161echno dobr\u00fd, nav\u017edycky"},"content":{"rendered":"<div><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"712\" height=\"536\" title=\"15\" alt=\"\" class=\"left\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/c0631a12b4_24822674_o2.jpg\" \/><\/div>\n<div><em>Nesn\u00e1\u0161\u00edm ty tvoje pohledy pln\u00e9 opovr\u017een\u00ed a odm\u00edtavosti. V\u00ed\u0161 to? Nev\u00ed\u0161! Nic nev\u00ed\u0161, nic t\u011b nezaj\u00edm\u00e1! Jenom sl\u00e1va, vzhled a pen\u00edze! Tolik se toho zm\u011bnilo! Nic nez\u016fstalo jako d\u0159\u00edv. V\u0161echno, \u00fapln\u011b v\u0161echno do detail\u016f se zm\u011bnilo a j\u00e1 z\u016fstal s\u00e1m. Kde jsou ty \u010dasy, kdy jsem t\u011b m\u011bl tady u sebe a mohl se ti se v\u0161\u00edm sv\u011b\u0159it? D\u00e1vno jsou pry\u010d! U\u017e si nepamatuji, kdy naposled jsi m\u011b vn\u00edmal jako bratra, jako dvoj\u010de. Zapomn\u011bl jsem, \u017ee n\u011bkdy jsme se k sob\u011b chovali p\u0159\u00e1telsky a s l\u00e1skou. Te\u010f u\u017e spolu mluv\u00edme jen z povinnosti, abychom udr\u017eeli kapelu funk\u010dn\u00ed. I ostatn\u00ed si v\u0161imli t\u00e9 zm\u011bny. Tak pro\u010d s t\u00edm n\u011bco neud\u011bl\u00e1\u0161? Pro\u010d na jejich ot\u00e1zky, co se s tebou stalo, odpov\u00edd\u00e1\u0161, a\u0165 t\u011b nechaj\u00ed b\u00fdt a a\u0165 se o tebe nestaraj\u00ed, \u017ee je to tv\u016fj \u017eivot a jim do toho nic nen\u00ed? Br\u00e1\u0161ko, co se s tebou stalo? Nikdo ti nic neud\u011blal, tak co to teda je? Stoupla ti sl\u00e1va do hlavy nebo co? V\u017edycky jsi se mi se v\u0161\u00edm sv\u011b\u0159oval, tak pro\u010d ne te\u010f? J\u00e1 u\u017e takhle d\u00e1l nedok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt. Nem\u016f\u017eu se d\u00edvat na to, jak se tr\u00e1p\u00ed\u0161 a nenech\u00e1\u0161 si od nikoho pomoct. V\u017edy\u0165 p\u0159ece sta\u010d\u00ed p\u00e1r slov nebo v\u011bt. Pochopil bych t\u011b, i kdyby to bylo cokoliv. V\u017edycky to tak bylo, po\u0159\u00e1d to tak je a dokonce i bude.<\/em><\/div>\n<div><em>V\u00ed\u0161, cht\u011bl bych ti toho tolik \u0159\u00edct, ale nem\u016f\u017eu. Ale je\u0161t\u011b ti \u0159eknu, \u017ee pro m\u011b v\u017edycky bude\u0161 ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. Odpus\u0165 mi to, co te\u010f ud\u011bl\u00e1m, ale j\u00e1 to prost\u011b nesnesu. Ned\u00e1vej si za vinu, \u017ee za to m\u016f\u017ee\u0161 ty. Nen\u00ed to tak, j\u00e1 s\u00e1m jsem se tak rozhodl. Odpus\u0165 mi v\u0161echno, co jsem ud\u011blal kdykoliv \u0161patn\u011b, v\u0161echno, \u010d\u00edm jsem t\u011b zklamal.<\/em><\/div>\n<div><em>Ch\u00e1pu, \u017ee to, co za chvilku ud\u011bl\u00e1m, je blbost, \u017ee to nen\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, jen zbab\u011bl\u00fd \u00fat\u011bk pry\u010d.<\/em><\/div>\n<div><em>Te\u010f jsem spolykal ty pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed, u\u017e nem\u00e1m moc \u010dasu, asi p\u016fl hodiny. Tak ti je\u0161t\u011b \u0159eknu, \u017ee chci, abys ty \u017eil d\u00e1l. Pokud ti na m\u011b po\u0159\u00e1d z\u00e1le\u017e\u00ed, tak ty \u017eij d\u00e1l. Hlavn\u011b se postarej o m\u00e1mu, bude to pro ni t\u011b\u017ek\u00fd, ale m\u00e1 je\u0161t\u011b tebe. Zkuste udr\u017eet kapelu, najd\u011bte si nov\u00e9ho kytaristu a pokra\u010dujte. Byli jsme legenda, tak je vlastn\u011b jedno, jestli tu kapelu udr\u017e\u00edte nebo ne.<\/em><\/div>\n<div><em>Promi\u0148, pr\u00e1\u0161ky za\u010d\u00ednaj\u00ed p\u016fsobit. U\u017e mi doch\u00e1z\u00ed s\u00edly. Neudr\u017e\u00edm tu\u017eku v ruce, pomalu za\u010d\u00edn\u00e1m us\u00ednat. M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Bille!<\/em><\/div>\n<div>,,Ne! Br\u00e1\u0161ko, ne! Pros\u00edm!&#8220; p\u00edpnul Bill a jakmile do\u010detl bratr\u016fv dopis na rozlou\u010denou, sesunul se z nemocni\u010dn\u00ed \u017eidle na studenou podlahu. ,,Promi\u0148, br\u00e1\u0161ko, pros\u00edm, vydr\u017e to, nevzd\u00e1vej to, oni ti pom\u016f\u017eou a j\u00e1 se pak polep\u0161\u00edm, slibuji, br\u00e1\u0161ko, Tom\u00ed, brat\u0159\u00ed\u010dku, j\u00e1 t\u011b m\u00e1m taky r\u00e1d, nezlob se na m\u011b,&#8220; \u0161eptal a obj\u00edmal si rukama kolena. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy sm\u00edchan\u00e9 s rozmazan\u00fdmi l\u00ed\u010didly. Nedbal na mat\u010dina slova, aby se uklidnil, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, nevn\u00edmal okoln\u00ed sv\u011bt, jenom svoji vinu. Nep\u0159\u00edtomn\u011b koukal na prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bnu a neust\u00e1le plakal. Sta\u010dilo by tak m\u00e1lo a nemusel by tu te\u010f \u010dekat na to, jestli bude jeho dvoj\u010de v po\u0159\u00e1dku. Soust\u0159edil se jen na to, aby se mu nic nestalo. Zapomn\u011bl na to, co se d\u011bje kolem, i na doktora s injekc\u00ed na uklidn\u011bn\u00ed, kterou mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u00edchnul do ruky. Teprve slab\u00e1 bolest ho p\u0159inutila vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do reality, za\u010dal se br\u00e1nit, necht\u011bl odej\u00edt od bratra, cht\u011bl mu b\u00fdt co nejbl\u00ed\u017ee. Usp\u00e1vac\u00ed l\u00e1tka ale ud\u011blala sv\u00e9 a svezl se doktorovi do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n<div>Probudil se a\u017e v b\u00edl\u00e9 m\u00edstnost. Bill nev\u00e1hal a \u0161el hledat bratra. Po hodin\u011b neust\u00e1l\u00e9ho bloud\u011bn\u00ed po nemocnici nakonec potkal matku. S v\u00e1h\u00e1n\u00edm ho odvedla do pokoje, kde le\u017eet Tom. P\u0159i pohledu na jeho bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo se m\u00e1lem sesunul na zem. Tohle byla jeho vina, kv\u016fli n\u011bmu tohle v\u0161echno, sta\u010dilo jen tak m\u00e1lo a jeho bratr by tu nemusel le\u017eet. D\u011bsilo ho to p\u00edp\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edstroj\u016f, v\u0161echny ty trubi\u010dky a hadi\u010dky. Pro\u010d jen mu to ne\u0159ekl? Pro\u010d? Kdy\u017e Tom psal, \u017ee by ho pochopil, i kdyby to bylo cokoliv, tak to m\u011bl risknout. Ale takhle mu tak akor\u00e1t zni\u010dil \u017eivot. A sob\u011b taky. M\u00e1ma ho pomalu odv\u00e1d\u011bla pry\u010d. Kupodivu ani neprotestoval, nechal se v\u00e9st, i kdy\u017e by rad\u0161i byl u bratra. Nechal se dov\u00e9st do auta a pak dom\u016f. Nev\u011bd\u011bl, jak se dostal do sv\u00e9ho pokoje ani do postele. Nevn\u00edmal okoln\u00ed sv\u011bt, myslel na bratra. Jak trp\u00ed a on za to m\u016f\u017ee.<\/div>\n<div>Usnul, ale jen na chvilku. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ho probudil d\u011bsiv\u00fd sen. S vysokou hore\u010dkou sed\u011bl na posteli a b\u00e1l se usnout. Ani nev\u011bd\u011bl, co se mu zd\u00e1lo, ale pocit viny ho t\u00ed\u017eil. Venku byla tma a mezi mraky sem tam vykukovaly hv\u011bzdy. D\u00edval se na oblohu a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by bylo, kdyby neud\u011blal to, co ud\u011blal. Tak stra\u0161n\u011b cht\u011bl vr\u00e1tit \u010das. Ale ne\u0161lo to. Musel doufat, \u017ee Tom bude v po\u0159\u00e1dku a nic se mu nestane. Zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e a zase plakal. Po kolik\u00e1t\u00e9 u\u017e dnes? Nepo\u010d\u00edtal to. Nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, jeho mozek mu vypov\u00eddal funkci. Topil se v n\u00e1hl\u00fdch n\u00e1valech deprese, pocitech \u00fazkosti a strachu. Nejrad\u0161i by si taky n\u011bco ud\u011blal, ale na to nem\u011bl odvahu. Nem\u011bl takovou s\u00edlu jako jeho bratr na to, aby si pokusil vz\u00edt \u017eivot. Nikdy si nedok\u00e1\u017ee odpustit, co ud\u011blal. Nevid\u011bl v\u00fdchodisko. Jenom plakal a cht\u011bl um\u0159\u00edt. S\u00e1m si v\u0161ak \u017eivot vz\u00edt nedok\u00e1zal.<\/div>\n<div>T\u00edmto zp\u016fsobem str\u00e1vil cel\u00fd t\u00fdden. Nejedl, jenom se ob\u010das tro\u0161ku napil vody. Celou tu dobu le\u017eel skr\u010den\u00fd a plakal. V posledn\u00edch dnech u\u017e ale ani na to nem\u011bl s\u00edlu. Jeho matka z n\u011bj byla zoufal\u00e1. Nev\u011bd\u011bla, co s n\u00edm m\u00e1 d\u011blat. P\u0159ivolan\u00fd l\u00e9ka\u0159 j\u00ed \u0159ekl, a\u0165 ho nech\u00e1, \u017ee ho to \u010dasem p\u0159ejde. Ale jeho stav se sp\u00ed\u0161 zhor\u0161oval. Viditeln\u011b zhubl a m\u011bl tmav\u00e9 kruhy pod o\u010dima. Kdy\u017e u\u017e se zvedl z postele, \u0161el stra\u0161n\u011b v\u00e1hav\u011b a hrozilo, \u017ee se ka\u017edou chvilkou sk\u00e1c\u00ed na zem.<\/div>\n<div>V tomhle stavu vydr\u017eel t\u00fdden. Pak p\u0159i\u0161ly zpr\u00e1vy, \u017ee se Tom\u016fv stav zlep\u0161il, tak se Bill tro\u0161i\u010dku uklidnil. Po\u0159\u00e1d na tom byli oba dva docela \u0161patn\u011b.<\/div>\n<div>Kdy\u017e u\u017e jejich matka ztratila i tu posledn\u00ed nad\u011bji, \u017ee budou oba v po\u0159\u00e1dku, Tom se kone\u010dn\u011b probral. Litoval, \u017ee se mu nepovedlo se zab\u00edt, ale kdy\u017e vid\u011bl bratra, jak zaryt\u011b kouk\u00e1 do zem\u011b a bre\u010d\u00ed, p\u0159estal si vy\u010d\u00edtat, \u017ee t\u011bch pr\u00e1\u0161k\u016f bylo m\u00e1lo. Poslal matku i p\u0159es jej\u00ed protesty pry\u010d a cht\u011bl si s bratrem promluvit. Bill ho ale p\u0159ede\u0161el: ,,Plat\u00ed je\u0161t\u011b to, co jsi psal?&#8220;<\/div>\n<div>,,Jo!&#8220;<\/div>\n<div>,,Tak j\u00e1 ti mus\u00edm n\u011bco \u0159\u00edct.&#8220;<\/div>\n<div>,,Jasn\u011b pov\u00eddej.&#8220;<\/div>\n<div>,,J\u00e1 t\u011b miluji.&#8220;<\/div>\n<div>,,J\u00e1 tebe taky!&#8220;<\/div>\n<div>,,Co?&#8220;<\/div>\n<div>,,No, l\u00e1ska mezi n\u00e1mi.&#8220;<\/div>\n<div>,,Fakt?&#8220;<\/div>\n<div>,,Jo!&#8220; Bill chytil Toma kolem krku.<\/div>\n<div>,,Br\u00e1\u0161ko, opatrn\u011b, udus\u00ed\u0161 m\u011b.&#8220;<\/div>\n<div>,,Jo, promi\u0148. Tom\u00ed, j\u00e1 jsem tak r\u00e1d, \u017ee to takhle dopadlo.&#8220;<\/div>\n<div>,,J\u00e1 taky.&#8220;<\/div>\n<div>,,J\u00e1 bych to tu bez tebe nezvl\u00e1dl. Odpus\u0165 mi to moje chov\u00e1n\u00ed. J\u00e1 jsem t\u011b miloval a b\u00e1l jsem se, \u017ee bych se neudr\u017eel, tak jsem se rad\u0161i dr\u017eel d\u00e1l. No a takhle to dopadlo.&#8220;<\/div>\n<div>,,Ne, to je v pohod\u011b. V\u0161echno dobr\u00fd, nav\u017edycky, jo?&#8220;<\/div>\n<div>,,Jo.&#8220;<\/div>\n<div>Tom str\u00e1vil v nemocnici je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed t\u00fdden a jakmile ho pustili dom\u016f, Bill o n\u011bj pe\u010doval jako v bavlnce a b\u00e1l se, aby se mu n\u011bco nestalo. Tom si nemohl na nic st\u011b\u017eovat. Sn\u00eddan\u011b a\u017e do postele a neust\u00e1l\u00e1 p\u00e9\u010de byly v\u0161e, co si p\u0159\u00e1l. K jedn\u00e9 v\u011bci se v\u0161ak ani jeden neodhodlali. K polibku. A\u017e jednoho kr\u00e1sn\u00e9ho letn\u00edho dne \u2026<\/div>\n<div>,,M\u00e1\u0161 v\u0161echno? Nechyb\u00ed ti n\u011bco? Nem\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b hlad?&#8220; staral se Bill.<\/div>\n<div>,,Ne, v\u0161echno m\u00e1m, teda skoro.&#8220;<\/div>\n<div>,,Co by sis je\u0161t\u011b p\u0159\u00e1l?&#8220;<\/div>\n<div>,,Pusu!&#8220;<\/div>\n<div>,,Co?&#8220;<\/div>\n<div>,,No pusu, polibek. Tvoje \u00fasta na moje \u00fasta.&#8220;<\/div>\n<div>,,J\u00e1 v\u00edm, co to je. V\u00e1\u017en\u011b to chce\u0161?&#8220;<\/div>\n<div>,,To bych to ne\u0159\u00edkal. U\u017e to v\u00edme dlouho, tak pro\u010d to n\u011bjak neroz\u0161\u00ed\u0159it?&#8220; Bill malinko znerv\u00f3zn\u011bl, ale nakonec se nahnul ke sv\u00e9mu bratrovi a lehce ho pol\u00edbil\u2026<\/p>\n<p>autor: <strong>Nicol<\/strong><br \/>betaread: <strong>Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Nesn\u00e1\u0161\u00edm ty tvoje pohledy pln\u00e9 opovr\u017een\u00ed a odm\u00edtavosti. V\u00ed\u0161 to? Nev\u00ed\u0161! Nic nev\u00ed\u0161, nic t\u011b nezaj\u00edm\u00e1! Jenom sl\u00e1va, vzhled a pen\u00edze! Tolik se toho zm\u011bnilo! Nic nez\u016fstalo jako d\u0159\u00edv. V\u0161echno, \u00fapln\u011b v\u0161echno do detail\u016f se zm\u011bnilo a j\u00e1 z\u016fstal s\u00e1m. Kde jsou<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/20\/vsechno-dobry-navzdycky\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19489","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19489","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19489"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19489\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19489"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19489"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19489"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}