{"id":19497,"date":"2008-03-20T23:17:00","date_gmt":"2008-03-20T22:17:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19456"},"modified":"2008-03-20T23:17:00","modified_gmt":"2008-03-20T22:17:00","slug":"kdyz-se-zableskne-nadeje","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/20\/kdyz-se-zableskne-nadeje\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e se zableskne nad\u011bje…"},"content":{"rendered":"
B\u00edl\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky se sn\u00e1\u0161ely na promrzlou zem. Kam jen oko dohl\u00e9dlo, byla velik\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 sn\u011bhob\u00edl\u00e1 plocha a budila tak dojem poh\u00e1dkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed …<\/em><\/div>\n
Zabl\u00e1cen\u00e9 lemy kab\u00e1t\u016f, rozbahn\u011bn\u00e9 ulice, mrzut\u00e9 v\u00fdrazy v obli\u010dej\u00edch… Takhle vypadala skute\u010dn\u00e1 zima v Magdeburku .<\/div>\n
,,Tome! Pohni!“ zavolal kdosi na dredat\u00e9ho mlad\u00edka, kter\u00fd se loudal ulicemi s m\u00edrn\u011b zklaman\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Tom cukl hlavou a pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra, jen\u017e na\u0161tvan\u011b podup\u00e1val nohou u polorozbo\u0159en\u00e9ho domu jejich zku\u0161ebny. Tom zrychlil tempo a za chv\u00edli u\u017e st\u00e1l p\u00e1r centimetr\u016f od Billa.<\/div>\n
,,To ti to ale trvalo,“ \u0159ekl kousav\u011b Bill a otev\u0159el dve\u0159e, aby byl co nejd\u0159\u00edve v teple …<\/div>\n
Copak m\u011b v\u016fbec nem\u00e1\u0161 r\u00e1d, Bille ? Asi ne …<\/em><\/div>\n
,,Kde jste tak dlouho?!“<\/div>\n
Zku\u0161ebnou se rozezn\u011bl Georg\u016fv velitelsk\u00fd hlas.<\/div>\n
,,H\u00e1dej,“ pronesl na\u0161tvan\u011b Bill a spaluj\u00edc\u00edm pohledem se pod\u00edval na Toma.<\/div>\n
,,P\u00e1n byl zase ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b\u2026“ Georg se u\u0161kl\u00edbl: ,, \u2026jako po\u0159\u00e1d touhle dobou. Co s Tebou sakra je, Tome?! Chov\u00e1\u0161 se jak romantick\u00e1 baba, v\u016fbec n\u00e1s nevn\u00edm\u00e1\u0161, po\u0159\u00e1d si n\u011bco muml\u00e1\u0161 pro sebe a v\u016fbec… kde je ten starej Tom, kterej si u\u017e\u00edval ka\u017ed\u00fd minuty?“<\/div>\n
Bill jen pokyvoval hlavou a d\u00edval se na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd byl s ka\u017ed\u00fdm slovem smutn\u011bj\u0161\u00ed a smutn\u011bj\u0161\u00ed …<\/div>\n
Taky na m\u011b vid\u00ed\u0161 jen chyby? Odpust mi to, nejsem tak dokonal\u00fd jako Ty …<\/em><\/div>\n
,,Tak u\u017e ho nechte,“ \u0159ekl sm\u00ed\u0159liv\u011b Gustav. ,,Poj\u010fme rad\u0161i zkou\u0161et“ .<\/div>\n
Bill na Toma je\u0161t\u011b jednou vy\u010d\u00edtav\u011b pohl\u00e9dl , ale pak u\u017e se chopil sv\u00e9ho mikrofonu, kluci sv\u00fdch n\u00e1stroj\u016f, a za\u010dali hr\u00e1t p\u00edsni\u010dku An Deiner Seite ( Ich bin da ).<\/em><\/div>\n
Jsi taky po m\u00e9m boku, Bille? Nejsi … nikdy jsi neby …<\/em><\/div>\n
Tom s po\u017eitkem vybrnk\u00e1val v\u0161echny akordy. Pokud sv\u00edral v rukou tenhle k\u0159ehk\u00fd n\u00e1stroj, v\u0161echny jeho probl\u00e9my \u0161ly stranou, i podivn\u00e9 p\u0159edstavy, co ho posledn\u00ed dobou pron\u00e1sledovaly, v\u00fd\u010ditky od ostatn\u00edch, nebo starost, \u017ee se nejsp\u00ed\u0161 bohu\u017eel zamiloval…<\/em><\/div>\n
Byl bys smutn\u00fd, kdybych zem\u0159el ? Nejsp\u00ed\u0161 ne… Mo\u017en\u00e1 by si mou smrt dokonce oslavil …<\/em><\/div>\n
Tomovi vyklouzla zpod \u010dern\u00fdch br\u00fdl\u00ed slza a dopadla na struny akustick\u00e9 kytary.<\/em><\/div>\n
Zarazil se, nikdy neplakal, nebyl na to zvykl\u00fd. V\u017edycky plakal uvnit\u0159 sebe, to jeho srd\u00ed\u010dko poka\u017ed\u00e9 t\u011b\u017ece krv\u00e1celo.<\/em><\/div>\n
Hled\u00e1\u0161 mou duhu, Bille? Le\u017e\u00ed mrtv\u00e1 p\u0159ed Tebou, sv\u00edtila tak dlouho jak mohla, jenom pro Tebe…<\/em><\/div>\n
Tomovy prsty p\u0159estaly hr\u00e1t, onen n\u011b\u017en\u00fd n\u00e1stroj mu vyklouzl z rukou a s hlasit\u00fdm t\u0159\u00edsknut\u00edm dopadl na podlahu. Bill, kter\u00fd a\u017e dote\u010f proc\u00edt\u011bn\u011b zp\u00edval, se vyd\u011b\u0161en\u011b<\/em><\/div>\n
pod\u00edval na zem a s hlasit\u00fdm zalap\u00e1n\u00edm po dechu se d\u00edval na kytaru, kter\u00e1 byla rozlomena na t\u0159i \u010d\u00e1sti…<\/em><\/div>\n
Nikdo nev\u00ed jak se c\u00edt\u00edm, nikdo mi nerozum\u00ed, ka\u017ed\u00fd den jsem psal na dve\u0159e do Tv\u00e9ho sv\u011bta POMOC svoj\u00ed krv\u00ed, i kdy\u017e jsem p\u0159i tom poka\u017ed\u00e9 skryt\u011b plakal… A\u017e te\u010f jsem otev\u0159el svoje o\u010di, Bille, v\u0161echno je stejn\u00e9, u\u017e T\u011b nechci obt\u011b\u017eovat. Chci ti jenom \u0159\u00edct, \u017ee…<\/em><\/div>\n
Tom se svedl ze \u017eidle a vyb\u011bhl p\u0159ede dve\u0159e zku\u0161ebny. Teprve a\u017e te\u010f pochopil, \u017ee<\/em><\/div>\n
jeho prosby nikdo nevysly\u0161\u00ed. Sedl si na zabl\u00e1cen\u00e9 schody a bylo mu jedno, \u017ee se z\u00edtra nejsp\u00ed\u0161 objev\u00ed v novin\u00e1ch titulek – TOM KAULITZ … HV\u011aZDA NEBO BEZDOMOVEC?<\/em><\/div>\n
Jestli te\u010f jako bezdomovec nevypadal, rozhodn\u011b se tak c\u00edtil. Nikam nepat\u0159il, pravda byla, \u017ee si v\u017edy p\u0159\u00e1l miluj\u00edc\u00edho bratra, kter\u00fd by mu pom\u00e1hal, m\u00edsto toho m\u011bl bratra, jen\u017e ho neust\u00e1le shazoval.<\/em><\/div>\n
Dal\u0161\u00ed slza skanula na chodn\u00edk, a\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee stejn\u00e1 nad\u011bje na to, aby ho m\u011bl Bill r\u00e1d alespo\u0148 jako dvoj\u010de, je jako kdyby za\u010dalo v t\u00e9hle zabl\u00e1cen\u00e9 zim\u011b sn\u011b\u017eit. Nad\u011bje bezv\u00fdsledn\u00e1 a naivn\u00ed…<\/em><\/div>\n
Pamatuje\u0161 co jsi mi jednou \u0159ekl? \u017de m\u011b v\u017edycky chyt\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b nenech\u00e1\u0161 spadnout. To jsi \u0159ekl, kdy\u017e n\u00e1m bylo \u0161est. Nejsp\u00ed\u0161 to bylo naposled, kdy jsi projevil kousek citu.<\/em><\/div>\n
Kde jsi te\u010f, kdy\u017e pad\u00e1m?<\/em><\/div>\n
Kde… ???<\/em><\/div>\n
Tom usly\u0161el v\u00e1hav\u00e9 kroky, lekl se. Cht\u011bl si rychle ut\u0159\u00edt slzy, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed mu po tv\u00e1\u0159\u00edch, ale nemotorn\u011b se ohnal rukou a m\u00edsto slz si shodil sv\u00e9 \u010dern\u00e9 slune\u010dn\u00ed br\u00fdle. Cht\u011bl se pro n\u011b sklonit…<\/div>\n
,,Ty jsi bre\u010del?“ zeptal se smutn\u00fdm hlasem Bill.<\/div>\n
Tom zaryt\u011b ml\u010del.<\/div>\n
Nem\u00e1 cenu Ti n\u011bco vysv\u011btlovat, neum\u00ed\u0161 m\u011b ch\u00e1pat, i kdy\u017e jsi dvoj\u010de, l\u00e1sko… J\u00e1 T\u011b nazval l\u00e1sko?<\/em><\/div>\n
Odpus\u0165 mi to, dal\u0161\u00ed pouh\u00e1 p\u0159edstava, \u017ee bych T\u011b takhle mohl oslovovat nahlas …<\/em><\/div>\n
Bill se v\u00e1hav\u011b posadil vedle Toma.<\/div>\n
,,Nechce\u0161 se mi s n\u011b\u010d\u00edm sv\u011b\u0159it?“ \u0161pitl jemn\u011b.<\/div>\n
S t\u00edm, \u017ee u\u017e nem\u00e1m s\u00edlu \u017e\u00edt, proto\u017ee T\u011b miluju, je\u0161t\u011b n\u011bco pot\u0159ebuje\u0161 v\u011bd\u011bt???<\/em><\/div>\n
Tom sotva znateln\u011b z\u00e1porn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
,,Opravdu ne?“ zeptal se Bill znovu.<\/div>\n
Nikdy jsem se Ti nesv\u011b\u0159oval, pro\u010d bych to m\u011bl d\u011blat te\u010f…<\/em><\/div>\n
,,M\u011b m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct v\u0161echno,“ zkusil to je\u0161t\u011b jednou Bill. Tom se prudce postavil, u\u017e d\u00e1l nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat, proto se rozb\u011bhl pry\u010d.<\/div>\n
,,Po\u010dkej, Tome!!! Co chce\u0161 d\u011blat?!“ volal za n\u00edm ustra\u0161en\u011b Bill, ale Tom ho neposlouchal, nemohl jeho smysly jakoby p\u0159estaly fungovat…<\/div>\n
U\u017e nerozum\u00edm sv\u011btu, m\u016fj ka\u017ed\u00fd den se propad\u00e1 do nezn\u00e1ma. Tys to v\u011bd\u011bl, vi\u010f? V\u011bd\u011bl si, \u017ee jsem na pokraji sv\u00fdch sil, ale nic jsi neud\u011blal, v\u00ed\u0161 co bych si p\u0159\u00e1l? Abys m\u011b je\u0161t\u011b jednou chytil… Poprv\u00e9, a naposled… pros\u00edm…<\/em><\/div>\n
Tom b\u011b\u017eel pry\u010d, neuv\u011bdomoval si to, ale nohy ho nesly na zn\u00e1m\u00e9 m\u00edsto. Uv\u011bdomil si to, a\u017e kdy\u017e zara\u017een\u011b st\u00e1l a d\u00edval se na strom, do kter\u00e9ho v t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161esti letech s Billem vyryli: Bill a Tom na v\u017edycky.<\/div>\n
D\u00edval se na ten n\u00e1pis a v hlav\u011b se mu p\u0159ehr\u00e1valy vzpom\u00ednky…<\/div>\n
Jak za\u010dal poprv\u00e9 chodit a Bill mu jeho mal\u00fdmi dlan\u011bmi tleskal, jak se nau\u010dil jezdit na kole a Bill za n\u00edm b\u011b\u017eel, aby ho to taky nau\u010dil, jak se rozplakal, kdy\u017e v p\u011bti letech ztratil sv\u00e9ho medv\u00eddka a Bill ho trp\u011bliv\u011b ut\u011b\u0161oval, jak mu \u0159ekl, \u017ee a\u017e bude padat, tak on ho chyt\u00ed.<\/div>\n
Poddal se sv\u00fdm pocit\u016fm, svalil se na rozbahn\u011bnou zem p\u0159ed stromem, do kter\u00e9ho vyryli p\u0159ed t\u0159in\u00e1cti lety sv\u00e1 jm\u00e9na a hlasit\u011b vzlykal…<\/div>\n
Sl\u00edbil jsi, \u017ee m\u011b chyt\u00ed\u0161, j\u00e1 pad\u00e1m Bille, pad\u00e1m, tak kde jsi sakra… Vid\u00ed\u0161? Ani slib neum\u00ed\u0161 dodr\u017eet…<\/em><\/div>\n
P\u0159ed Tomem se zat\u0159pytila leskl\u00e1 v\u011bc, zvedl uplakan\u00e9 o\u010di a pod\u00edval se na onu v\u011bc, kter\u00e1 vyd\u00e1vala siln\u00fd lesk a t\u0159pyt. Uvid\u011bl velk\u00fd kus st\u0159epu, kter\u00fd se leskl na zemi p\u0159ed n\u00edm. Snad poprv\u00e9 d\u011bkoval vandal\u016fm, kte\u0159\u00ed tak neopatrn\u011b rozbili l\u00e1hev od v\u00edna.<\/div>\n
Uchopil do ruky st\u0159ep a uplakan\u00fdm pohledem se zad\u00edval na Billovo jm\u00e9no zaryt\u00e9 ve stromu. P\u0159ilo\u017eil si sklo k u\u017e tak dost pulzuj\u00edc\u00ed \u017e\u00edle…<\/div>\n
Bill a Tom na v\u017edycky? U\u017e to nen\u00ed pravda, pokud tedy n\u011bkdy byla… Posledn\u00ed dobou jsem si myslel, \u017ee jsem bl\u00e1zen, v\u00ed\u0161, kdy\u017e si \u010dlov\u011bk mysl\u00ed, \u017ee za\u010dne sn\u011b\u017eit a on bude pob\u00edhat po poh\u00e1dkov\u011b sn\u011bhob\u00edl\u00e9 zahrad\u011b, nic jin\u00e9ho u\u017e b\u00fdt nem\u016f\u017ee. Nebude sn\u011b\u017eit, tak jako ty m\u011b nebude\u0161 milovat…<\/em><\/div>\n
Tom prudce trhl, jeho tepna se roztrhla, a rud\u00e1, skoro a\u017e \u010dern\u00e1 krev, se za\u010dala vyl\u00edvat z jeho pa\u017ee. Brzy nato ztratil v\u011bdom\u00ed…<\/div>\n
Alespo\u0148 jednou bu\u010f po m\u00e9m boku, Bille, alespo\u0148 jednou…<\/em><\/div>\n
,,Tome! No tak,Tome, probu\u010f se!“ k\u0159i\u010del vystra\u0161en\u00fd hlas. Tom z posledn\u00edch sil<\/div>\n
pootev\u0159el v\u00ed\u010dka, nad sebou uvid\u011bl bratrovu vystra\u0161enou tv\u00e1\u0159. Bill ho pevn\u011b sv\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
,,Co jsi mi to ud\u011blal, Tome,“ vzlykal…<\/div>\n
P\u0159i\u0161el jsi…<\/em><\/div>\n
,,Ty jsi m\u011b chytil,“ p\u00edpnul vys\u00edlen\u011b Tom a pousm\u00e1l se, snad poprv\u00e9 za t\u0159in\u00e1ct let poc\u00edtil \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
,,Tome, nesm\u00ed\u0161 mi um\u0159\u00edt, ne te\u010f kdy\u017e jsem si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomil, co k Tob\u011b c\u00edt\u00edm,“ vzlykal Bill a hladil Toma po tv\u00e1\u0159i…<\/div>\n
Chytil jsi m\u011b…<\/em><\/div>\n
,,D\u011bkuju,“ \u0161pitl ti\u0161e Tom a vys\u00edlen\u011b zav\u0159el o\u010di, um\u00edral…<\/div>\n
N\u011bco studen\u00e9ho se dotklo jeho tv\u00e1\u0159e, pousm\u00e1l se…<\/div>\n
Padal sn\u00edh…<\/div>\n
V\u011aNOV\u00c1N\u00cd : m\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi Lubo\u0161kovi, ke kter\u00e9mu twincest sice rozhodn\u011b nec\u00edt\u00edm, ale m\u00e1m ho hrozn\u011b r\u00e1da a \u017eivot bez n\u011bj si neum\u00edm p\u0159edstavit \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n

autor: Danielka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

B\u00edl\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky se sn\u00e1\u0161ely na promrzlou zem. Kam jen oko dohl\u00e9dlo, byla velik\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 sn\u011bhob\u00edl\u00e1 plocha a budila tak dojem poh\u00e1dkov\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed … Zabl\u00e1cen\u00e9 lemy kab\u00e1t\u016f, rozbahn\u011bn\u00e9 ulice, mrzut\u00e9 v\u00fdrazy v obli\u010dej\u00edch… Takhle vypadala skute\u010dn\u00e1 zima v Magdeburku . ,,Tome! Pohni!“<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19497","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19497","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19497"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19497\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19497"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19497"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19497"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}