{"id":19534,"date":"2008-03-19T22:42:00","date_gmt":"2008-03-19T21:42:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19493"},"modified":"2008-03-19T22:42:00","modified_gmt":"2008-03-19T21:42:00","slug":"psycho-cz-verze","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/psycho-cz-verze\/","title":{"rendered":"Psycho (CZ verze)"},"content":{"rendered":"
Toto je na\u0161e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e1 a z\u00e1rove\u0148 psychicky retardovan\u00e1 pov\u00eddka. Douf\u00e1me, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. Koment\u00e1\u0159e pot\u011b\u0161\u00ed. Shellayn a Licona<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill sed\u011bl v lavici a slunce na n\u011bj pra\u017eilo. Po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kal pot. Nemohl se soust\u0159edit na u\u010ditel\u010din v\u00fdklad, jen nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl v\u0161ude okolo. V tom zpozoroval mal\u00e9ho \u010dern\u00e9ho brou\u010dka. Lezl po lavici a pomalu se p\u0159ibli\u017eoval k jeho ruce, je\u017e dote\u010f klidn\u011b le\u017eela. Billovou tv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159elet\u011bl \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„No poj\u010f sem, mali\u010dk\u00fd,“ \u0159ekl mu potichu a nat\u00e1hnul k broukovi prst. Brouk chv\u00edli v\u00e1hal, potom v\u0161ak popo\u0161el bl\u00ed\u017ee k prstu a s n\u00e1mahou se na n\u011bj vy\u0161plhal. Bill se zachechtal. Brouk ho jemn\u011b lechtal na prst\u011b.<\/div>\n
„No, neboj se,“ op\u011bt k n\u011bmu promluvil s \u00fasm\u011bvem, „u\u017e bude v\u0161echno dobr\u00e9.“<\/div>\n
Ruku s broukem dr\u017eel p\u0159ed sebou a druhou se nat\u00e1hnul do jedn\u00e9 kapsy sv\u00e9 ta\u0161ky.<\/div>\n
„Hele, pod\u00edvej se, co pro tebe m\u00e1m,“ vyt\u00e1hl ruku na lavici a otev\u0159el dla\u0148. Na n\u011bj ve slune\u010dn\u00edm sv\u011btle zaz\u00e1\u0159il leskl\u00fd p\u0159edm\u011bt. Jehla. Pomalu ji zvedl a jemn\u011b j\u00ed pohladil brouka po t\u011ble. Brouk za\u010dal spla\u0161en\u011b pob\u00edhat po Billov\u011b dlani, av\u0161ak Billovu mr\u0161tn\u00e9mu oku neutekl.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 se neboj, nebude to bolet,“ znovu se zachechtal. Spla\u0161en\u00e9ho brouka chytil mezi palec a ukazov\u00e1k a jehlou se k n\u011bmu op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Chv\u00edli ho n\u00ed hladil, potom si ji chytil pevn\u011bji a pomalu ji zabod\u00e1val do broukova t\u011bla. Vyt\u00e1hnul ji a op\u011bt ji do n\u011bho zabodl. Na tv\u00e1\u0159i mu hr\u00e1l \u010f\u00e1belsk\u00fd \u00fasm\u011b\u0161ek.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, j\u00e1 jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee to nebude bolet,“ pov\u00eddal, kdy\u017e se brouk kone\u010dn\u011b p\u0159estal sv\u00edjet v k\u0159e\u010d\u00edch. Bill bez jak\u00fdkoliv emoc\u00ed odhodil brouka pod okno a jehlu op\u011bt schoval do ta\u0161ky. Rozhl\u00e9dl se. V\u0161ichni sledovali u\u010ditelku. Nikdo ho p\u0159i tom nevid\u011bl.<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbnul se. Je tak jednoduch\u00e9 druh\u00fdm p\u0159in\u00e1\u0161et bolest, ani\u017e by t\u00edm n\u011bkdo jin\u00fd trp\u011bl. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho mil\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka Nikolase, jen\u017e m\u00edsto v\u011bnov\u00e1n\u00ed se hodin\u011b kreslil obr\u00e1zek. Tv\u00e1\u0159il se p\u0159i tom zamy\u0161len\u011b, snad nevn\u00edmal okol\u00ed. Jeho ro\u0161\u0165\u00e1cky hn\u011bd\u00e9 vlasy spleten\u00e9 do dred\u016f mu padaly do obli\u010deje, a rty se k\u0159ivily do pohrdav\u00e9ho \u00fa\u0161klebku.<\/div>\n
Billa toto p\u0159\u00edmo p\u0159itahovalo, musel nahl\u00e9dnout. Opatrn\u011b se k n\u011bmu naklonil, aby nevzbudil jeho p\u0159\u00edli\u0161nou pozornost. Jenom\u017ee zd\u00e1nliv\u011b nic nev\u011bdouc\u00ed Nikolas m\u011bl z\u0159ejm\u011b o\u010di v\u0161ude, zachytil Bill\u016fv pohled a pohrdav\u011b mu ho op\u011btoval. Do jeho v\u011bc\u00ed nic nikomu nen\u00ed, a u\u017e v\u016fbec ne buz\u00edkovi odvedle! N\u00e1padn\u011b se od Billa nato\u010dil a posunul na absolutn\u00ed kraj lavice, d\u00edky \u010demu\u017e te\u010f Bill vid\u011bl pouh\u00e9 t\u0159i dredy v hn\u011bdav\u00e9, nevy\u017eiven\u00e9 sl\u00e1m\u011b, kter\u00e9 byly naz\u00fdv\u00e1ny vlasy.<\/div>\n
„Na moje vlasy nikdo nem\u00e1, a… a kdo v\u00ed, jestli od Nikolase n\u011bco nechytnu. T\u0159eba n\u011bjak\u00e9 v\u0161i… ty pr\u00fd v dredech b\u00fdvaj\u00ed,“ pomyslel si Bill.<\/div>\n
Ale necht\u011bl to vzd\u00e1t tak rychle, nerad prohr\u00e1val. Proto do jeho zad, kter\u00e9 se mu vysm\u00edvaly, tvrd\u011b drknul loktem.<\/div>\n
Nikolas si ho nev\u0161\u00edmal. V\u017edy\u0165… o p\u0159est\u00e1vce to Billovi nat\u0159ou, t\u00edm si m\u016f\u017ee b\u00fdt jist. A je\u0161t\u011b kdy\u017e uvid\u00ed tento obr\u00e1zek…<\/div>\n
U\u0161kl\u00edbl se. Na svoj\u00ed kresbu je\u0161t\u011b p\u0159i\u010dm\u00e1ral n\u00e1pis, kter\u00fd vypov\u00eddal o situaci na obr\u00e1zku. Pot\u00e9 jej s tajemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem schoval do lavice, p\u0159i\u010dem\u017e se pohodln\u011b usadil v lavici a bezstarostn\u011b sledoval pr\u016fb\u011bh vyu\u010dovac\u00ed hodiny.<\/div>\n
Billovi se zrychloval dech, m\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee obr\u00e1zek se t\u00fdk\u00e1 jeho. A z n\u011bho si teda nikdo legraci d\u011blat nebude! Ne\u00faprosn\u011b se sna\u017eil rychl\u00fdm hmatem vz\u00edt Nikolasovi z lavice obr\u00e1zek, av\u0161ak ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bl by si to vid\u011bt, vi\u010f, buz\u00edku?“ zasy\u010del Nikolas a obr\u00e1zek hodil Patrikovi, leaderovi t\u0159\u00eddy. Pot\u00e9 obr\u00e1zek pro\u0161el je\u0161t\u011b kontrolou n\u011bkolika jin\u00fdch zrak\u016f. V\u011bt\u0161ina t\u0159\u00eddy nemohla nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed z\u00e1chvat sm\u00edchu zastavit.<\/div>\n
Bill se zlost\u00ed o\u0161il. Ruce zat\u00ednal v p\u011bst. Zad\u00edval se na Nikolas\u016fv krk. Jak by ho jen cht\u011bl m\u00edt ve sv\u00e9 moci! Prsty mu zastavit p\u0159\u00edvod vzduchu, d\u00edvat se, jak se jeho pohled m\u011bn\u00ed: v o\u010d\u00edch m\u00e1 respekt… a strach. Ano, strach. P\u0159i t\u00e9to p\u0159edstav\u011b se Billova \u00fasta op\u011bt zk\u0159ivily v \u00fasm\u011bv. Nechal se un\u00e1\u0161et svoj\u00ed kr\u00e1snou p\u0159edstavou.<\/div>\n
Nikolas byl oto\u010den\u00fd k Patrikovi a potichu si s n\u00edm m\u011bnil \u00fasm\u011b\u0161ky na Bill\u016fv \u00fa\u010det. Najednou ho zezadu chytily n\u011b\u010d\u00ed ruce. Nikolas cht\u011bl vyk\u0159iknout, ale nem\u011bl na to dostatek vzduchu.<\/div>\n
„Pan\u00ed profesorko, pan\u00ed profesorko!“ zak\u0159i\u010del Patrik.<\/div>\n
„Bille! Co to tam d\u011bl\u00e1te?“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv zmrznul.<\/div>\n
„On se mi sm\u00e1l,“ pov\u00eddal chladn\u011b a nepou\u0161t\u011bl ruce z Nikolasova krku. Ten se dote\u010f nezmohl na \u017e\u00e1dn\u00fd odpor.<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b ho pust\u00edte!“ k\u0159ikla profesorka v panice a rozb\u011bhla se k m\u00edstu boje.<\/div>\n
„Ano, pan\u00ed profesorko,“ odsouhlasil Bill. Nevad\u00ed, dokon\u010d\u00ed to jindy. A za\u0159\u00edd\u00ed to tak, aby vid\u011bl do Nikolasov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Nikolas se kone\u010dn\u011b vzpamatoval a po tv\u00e1\u0159i mu za\u010daly st\u00e9kat slzy. Takto ho zesm\u011b\u0161nit! Vysko\u010dil ze stoli\u010dky a s pl\u00e1\u010dem vyb\u011bhl ze t\u0159\u00eddy. V\u0161echny pohledy se te\u010f up\u0159ely na Billa.<\/div>\n
„Pane Kaulitz, mysl\u00edm, \u017ee by jsme m\u011bli zaj\u00edt za \u0159editelem,“ vyhl\u00e1sila profesorka po chv\u00edli ohromn\u00e9ho ticha.<\/div>\n
„To nebude pot\u0159eba,“ \u0159ekl Bill, popadl ta\u0161ku a chystal se odej\u00edt. Na p\u016fl cest\u011b ke dve\u0159\u00edm se oto\u010dil.<\/div>\n
„A je\u0161t\u011b n\u011bco… Pros\u00edm dejte mi ten obr\u00e1zek,“ pokynul hlavou k d\u011bv\u010deti v druh\u00e9 lavici, kter\u00e9 pomalu vstalo a s obez\u0159etnost\u00ed podalo Billovi kresbu, kter\u00e1 Nikolase t\u00e9m\u011b\u0159 st\u00e1la \u017eivot.<\/div>\n
„U\u017e m\u011b tu ne\u010dekejte,“ zvolal Bill a t\u0159\u00edsknul dve\u0159mi. Cel\u00e1 t\u0159\u00edda v\u010detn\u011b pan\u00ed profesorky hled\u011bla na m\u00edsto, kde p\u0159ed chv\u00edl\u00ed st\u00e1l Bill, s \u00fadivem.<\/div>\n
Bill se r\u00e1zn\u00fdm krokem bl\u00ed\u017eil k \u0161atn\u00e1m. Za \u017e\u00e1dn\u00fdm \u0159editelem chodit nebude. Ani v t\u00e9hle \u0161kole pob\u00fdvat nebude, a v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b sem u\u017e nikdy nevkro\u010d\u00ed! Ani kdyby jej k tomu mocnosti pekel nutily!<\/div>\n
Chystal se proj\u00edt prosklen\u00fdmi dve\u0159mi, av\u0161ak n\u011bco mu v tom zabr\u00e1nilo. Zastavil se. Ve sv\u00e9 prav\u00e9 ruce i nad\u00e1le \u017emoulal pap\u00edrek na n\u011bm\u017e se vyj\u00edmala kresba. S obavami v o\u010d\u00edch se rozhodl na pap\u00edrek pod\u00edvat.<\/div>\n
Vyj\u00edmala se na n\u011bm kresba dvou lid\u00ed, a ne ledajak\u00fdch. Jen jedna jedin\u00e1 slza skanula na pap\u00edr. Na t\u00e9 kresb\u011b byl Bill a Tom. To by v\u0161ak nebylo nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, neb\u00fdt toho, \u017ee Tom m\u011bl hlavu polo\u017eenou na d\u0159ev\u011b a Bill se nad n\u00edm ty\u010dil se sekyrou v ruce, kter\u00e1 se nebezpe\u010dn\u011b vzn\u00e1\u0161ela u Tomova krku.<\/div>\n
Billova tv\u00e1\u0159 nabyla \u010derven\u00e9ho odst\u00ednu, sup\u011bl zlost\u00ed a pap\u00edrek roztrhal na mal\u00e9 cucky, jen\u017e lehce dopadly na zelen\u00e9 linoleum. Toto si n\u011bkdo vypije… A nebude to jen ta jedna jedin\u00e1 osoba.<\/div>\n
Rozhodn\u011b pro\u0161el dve\u0159mi, p\u0159ed kter\u00fdmi tak dlouho post\u00e1val a do\u0161el a\u017e ke sk\u0159\u00ed\u0148k\u00e1m, kde si odlo\u017eil \u0161koln\u00ed ta\u0161ku. P\u0159edt\u00edm z n\u00ed v\u0161ak cosi vyndal a p\u0159edm\u011bt si vlo\u017eil do kapsy. Nad\u00e1le pokra\u010doval \u0161koln\u00ed chodbou ke t\u0159\u00edd\u011b, v kter\u00e9 krom\u011b n\u011bkolika lid\u00ed, kte\u0159\u00ed jej nen\u00e1vid\u011bli, pob\u00fdval i Tom.<\/div>\n
Nerozm\u00fd\u0161lel se ani p\u00e1r vte\u0159in, sebejist\u011b zaklepal. P\u0159esn\u011b t\u0159ikr\u00e1t. Usly\u0161el, jak t\u0159\u00edda r\u00e1zem ztichla a klapav\u00e9 zvuky, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ely profesor\u010diny podpatky, se rychle bl\u00ed\u017eily sm\u011brem k n\u011bmu. Na to se otev\u0159ely dve\u0159e, nimi\u017e mohl pohl\u00e9dnout do cel\u00e9 t\u0159\u00eddy a spat\u0159it nejenom profesorku, kter\u00e1 jej sj\u00ed\u017ed\u011bla opovr\u017eliv\u00fdm pohledem, ale tak\u00e9 \u017e\u00e1ky, mezi kter\u00fdmi kone\u010dn\u011b v rohu t\u0159\u00eddy spat\u0159il Toma. Tomu byl v\u011bnov\u00e1n povrchn\u00ed \u00fa\u0161klebek, nad n\u00edm\u017e se Tom zamra\u010dil. Co m\u016f\u017ee tady cht\u00edt?<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, promi\u0148te mi \u017ee ru\u0161\u00edm, ale profesorka Kleinov\u00e1 m\u011b po\u017e\u00e1dala, abych dovedl Toma do jej\u00edho kabinetu,“ promluvil Bill rozhodn\u011b. Profesorka zdvihla obo\u010d\u00ed, ale neprotestovala.<\/div>\n
„Co jste zase vyvedl, pane Kaulitz?“ ptala se Toma se znechucen\u00fdm v\u00fdrazem. Ten jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Tak u\u017e jd\u011bte,“ popohnala ho r\u00e1zn\u00fdm gestem, proto\u017ee Tom jakoby p\u0159imrznul ke stoli\u010dce. Vrhnul obez\u0159etn\u00fd pohled na bratra, ale z jeho v\u00fdrazu nevy\u010detl nic. Popadl teda ta\u0161ku a vydal se za sv\u00fdm dvoj\u010detem.<\/div>\n
„Co chce\u0161?“ ptal se Tom, kdy\u017e se za nimi zabouchly dve\u0159e t\u0159\u00eddy. V posledn\u00ed dob\u011b se Bill zm\u011bnil. Tom se mu rad\u011bji pokou\u0161el vyh\u00fdbat. A na ty chv\u00edle, kdy\u017e se mu to nepoda\u0159ilo, vzpom\u00ednal nerad…<\/div>\n
Billovu jemnou tv\u00e1\u0159 op\u011bt zk\u0159ivil \u00fasm\u011b\u0161ek.<\/div>\n
„Poj\u010f za mnou. N\u011bco ti chci uk\u00e1zat,“ \u0159ekl a vydal se chodbou sm\u011brem k z\u00e1chod\u016fm. Tom z\u016fstal chv\u00edli st\u00e1t uprost\u0159ed chodby, ale Bill\u016fv pohled ho nutil n\u00e1sledovat ho. P\u0159ed dve\u0159mi s n\u00e1pisem WC-mu\u017ei chv\u00edli zav\u00e1hal, ale nakonec ve\u0161el. Jen co se za nimi zav\u0159ely dve\u0159e, Bill tvrd\u011b op\u0159el Toma o kachli\u010dky a za dredy mu zat\u00e1hnul hlavu dozadu.<\/div>\n
„Komu si to pov\u00eddal?“ ptal se sp\u011b\u0161n\u011b a sna\u017eil se zamaskovat zrychlen\u00fd tep.<\/div>\n
„J\u00e1? J\u00e1 jsem nic…“ bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik p\u0159eru\u0161il Tomovu \u0159e\u010d. Billova ruka mu zat\u00e1hla za dredy je\u0161t\u011b siln\u011bji.<\/div>\n
„Nel\u017ei mi! Pov\u00eddal si to Nikolasovi, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Ne, opravdu, v\u017edy\u0165 sem p\u0159\u00edsahal, \u017ee to nikomu…“ Tomovi po l\u00edci stekla slza. On byl tvrd\u00fd kluk a jen jedna osoba ho dok\u00e1zala zlomit. A ta osoba pr\u00e1v\u011b st\u00e1la u n\u011bj, tahala ho za dredy a bolestiv\u011b ho tla\u010dila na chladn\u00e9 kachli\u010dky, tak\u017ee se nemohl ani pohnout. Jeho milovan\u00fd bratr – dvoj\u010de, kter\u00e9ho m\u011bl nadev\u0161echno r\u00e1d a v\u017edy ho br\u00e1nil, kdy\u017e mu n\u011bkdo ubli\u017eoval, te\u010f ubli\u017eoval jemu. Jak velmi se jen za ty posledn\u00ed dva m\u011bs\u00edce zm\u011bnil!<\/div>\n
„Opravdu mluv\u00ed\u0161 pravdu?“ ptal se Bill trochu m\u00edrn\u011bji. Cht\u011bl to u\u017e m\u00edt za sebou. Nel\u00edbilo se mu, co d\u011bl\u00e1 bratrova bl\u00edzkost s jeho t\u011blem. A to u\u017e del\u0161\u00ed \u010das. Srdce se mu rozbouchalo dvojn\u00e1sobnou rychlost\u00ed a on m\u011bl najednou \u0161\u00edlenou chu\u0165 ud\u011blat… Ale to je jedno. Bylo to zl\u00e9. Velmi zl\u00e9. Kdy\u017e na n\u011bho pomyslel, c\u00edtil ukrutnou bolest. Ta bolest se nedala vydr\u017eet. Bolest ho p\u0159ipravila o rozum… Kone\u010dn\u011b ale zjistil zp\u016fsob, jak se s bolest\u00ed vyrovnat…<\/div>\n
Tom se pokusil p\u0159ik\u00fdvnout na znak souhlasu, \u017ee opravdu mluv\u00ed pravdu, ale Billova ruka ho st\u00e1le siln\u011b dr\u017eela. Najednou se Bill jakoby vzpamatoval a pustil bratrovy vlasy. Trochu poodstoupil. Tom s \u00falevou vydechl. Bill se opatrn\u011b usm\u00e1l a vlo\u017eil ruku do kapsy.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jsem ti nev\u011b\u0159il,“ \u0159ekl, „a promi\u0148 i za v\u0161echno, co jsem ud\u011blal.“<\/div>\n
Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di. \u017de by se vr\u00e1til ten star\u00fd Bill? Ten Bill, kter\u00e9ho m\u011bl tak velmi r\u00e1d?<\/div>\n
Bill vyt\u00e1hl ruku z kapsy, ale dla\u0148 nechal zav\u0159enou. Tom se na ni podez\u0159\u00edvav\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
„To je pro tebe. Zav\u0159i o\u010di a nastav ruku.“<\/div>\n
V Tomovi se ozval varovn\u00fd hlas, ale on ho neposlouchal. Cht\u011bl v\u011b\u0159it. Zav\u0159el o\u010di. Billova dla\u0148 se otev\u0159ela a na n\u00ed le\u017eel p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd p\u0159edned\u00e1vnem vyt\u00e1hl z ta\u0161ky. \u017diletka. Pomalu nat\u00e1hnul ruku k t\u00e9 Tomov\u011b, jemn\u011b pohladil jeho teplou poko\u017eku od z\u00e1p\u011bst\u00ed a\u017e po loket a vr\u00e1til se zp\u011bt k z\u00e1p\u011bst\u00ed. \u017diletka se pono\u0159ila do k\u016f\u017ee. Z\u00e1chodem se ozval v\u00fdk\u0159ik.<\/div>\n
Tom zd\u011b\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di, a sna\u017eil se vytrhnout ruku z Billova pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed. Na to Bill op\u011bt p\u0159ibl\u00ed\u017eil \u017eiletku, na n\u00ed\u017e se te\u010f bl\u00fdskala Tomova krev, nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko k jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed. V\u00fdhru\u017en\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Bille,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b za\u0161eptal Tom, kdy\u017e jeho bratr kone\u010dn\u011b skon\u010dil. Tomovi se zamotala hlava a na noh\u00e1ch se dr\u017eel u\u017e jen d\u00edky st\u011bn\u011b, o kterou se op\u00edral.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d si to ud\u011blal?“ Tom\u016fv hlas sl\u00e1bl po ka\u017ed\u00e9 slabice.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b mi nel\u017ei,“ odpov\u00eddal mu bratr chladn\u011b, a p\u0159itom pohledem zachytil krev, je\u017e st\u00e9kala po Tomov\u011b z\u00e1p\u011bst\u00ed. P\u00e1r kapek skanulo na zem a rozprsklo se do okol\u00ed. Bill to s nap\u011bt\u00edm a pootev\u0159en\u00fdmi \u00fasty pozoroval. Krev, kter\u00e1 vyt\u00e9kala z jeho bratra, jej nesm\u00edrn\u011b vzru\u0161ovala.<\/div>\n
„J\u00e1 se ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b u\u017e nebude…“ Tomova ple\u0165 nab\u00fdvala \u0161ed\u00e9 barvy.<\/div>\n
„Poj\u010f na chv\u00edli bl\u00ed\u017e,“ Tom\u016fv hlas se t\u00e9m\u011b\u0159 ztr\u00e1cel. Bill zav\u00e1hal, ale nakonec p\u0159istoupil ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti.<\/div>\n
„Co chce\u0161? Je\u0161t\u011b ti to nesta\u010dilo?“<\/div>\n
„J\u00e1 chci jen toto…“ Tomovy rty se p\u0159ibl\u00ed\u017eily k bratrov\u00fdm a jejich jazyky se dotkly.<\/div>\n
Bill na moment zapomn\u011bl na p\u0159\u00edtomnost. Na to, kde se nach\u00e1z\u00ed a co d\u011bl\u00e1. Nechal se pohltit t\u00edmto b\u00e1je\u010dn\u00fdm pocitem, jen\u017e pr\u00e1v\u011b pro\u017e\u00edval, a s\u00e1m se zapojil do t\u00e9to \u017ehav\u00e9 hry mezi nebem a peklem. Jeho ruce po dlouh\u00e9 dob\u011b n\u011b\u017en\u011b objaly Toma kolem ramen. V\u0161iml si slzy, kter\u00e1 bratrovi st\u00e9kala po l\u00edci. Snad dojet\u00edm, \u010di l\u00edtost\u00ed? Nev\u011bd\u011bl. Bylo mu to v\u0161echno tak l\u00edto, a p\u0159esto byl pr\u00e1v\u011b te\u010f \u0161\u0165asten. A\u0165 se stane po tomto z\u00e1zra\u010dn\u00e9m okam\u017eiku cokoli, nezapomene.<\/div>\n
Tomovi unikl bolestn\u00fd sten, motala se mu hlava. Nohy se podlamovaly, t\u011blu odch\u00e1zela ve\u0161ker\u00e1 s\u00edla… Bill jej vypla\u0161en\u011b chytil je\u0161t\u011b pevn\u011bji. V o\u010d\u00edch se leskl strach, vzpom\u00ednky se vracely. My\u0161lenky a \u00favahy nach\u00e1zely spr\u00e1vnou cestu, v\u00fd\u010ditky zaplavily jeho rozum a srdce…<\/div>\n
„Tome ne, pros\u00edm…“ \u0161eptal. Toma, kter\u00fd klesnul k zemi, si polo\u017eil hlavou do kl\u00edna. Up\u0159en\u011b mu hled\u011bl do jeho o\u010d\u00ed, v nich\u017e se zra\u010dil nejen z\u00e1rmutek, ale i st\u0159\u00edpek \u0161t\u011bst\u00ed… Pokud um\u0159e, um\u0159e \u0161\u0165asten. Se vzpom\u00ednkou na posledn\u00ed okam\u017eik sv\u00e9ho \u017eivota, kdy se v Billovi n\u011bco zlomilo, a on se mu poddal. \u010cern\u00e1 slza skanula na hladk\u00fd Tom\u016fv obli\u010dej. Te\u010f si uv\u011bdomil \u00fapln\u011b v\u0161echno. Ubli\u017eoval \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho nadev\u0161echno miloval. Bo\u017ee, jak velmi se jen za to nen\u00e1vid\u011bl!<\/div>\n
„Odpus\u0165 mi to, Tome, odpus\u0165 mi to v\u0161echno. J\u00e1… nev\u00edm, jestli to nen\u00ed jen poblouzn\u011bn\u00ed, ale asi t\u011b miluji. Tak to te\u010f c\u00edt\u00edm. A asi jsem to c\u00edtil celou tu dobu…“ vylil si Bill sv\u00e9 srd\u00ed\u010dko, jeho\u017e tlukot se musel rozl\u00e9hat touto celou m\u00edstnost\u00ed.<\/div>\n
„Odpou\u0161t\u00edm ti, brat\u0159\u00ed\u010dku… Poj\u010f sem…“ Bill vysly\u0161el jeho p\u0159\u00e1n\u00ed a sklonil se k jeho rt\u016fm, je\u017e s lehkost\u00ed v\u00e1nku pol\u00edbil. Podruh\u00e9 a naposled. Polibek, kter\u00fd smyl ve\u0161ker\u00e9 proh\u0159e\u0161ky minulosti a lou\u010dil se s t\u00edmto ojedin\u011bl\u00fdm okam\u017eikem. N\u00e1hle Tomovo t\u011blo ztuhlo.<\/div>\n
„Neee!“ zak\u0159i\u010del Bill a jeho hlas se v mal\u00e9 m\u00edstnosti hlasit\u011b oz\u00fdval. „Tome, ne, pros\u00edm!“ po l\u00edc\u00edch se mu spustily slzy. Rozt\u0159esen\u011b hmatal po bratrov\u011b krku a hledal tep. Pomalu ztr\u00e1cel nad\u011bji.<\/div>\n
„Tome, neum\u00edrej,“ za\u0161eptal. kone\u010dn\u011b pod prsty zac\u00edtil n\u00e1znak \u017eivota. Tep byl ale velmi slab\u00fd. Tom o\u010dividn\u011b jen omdlel, ale jestli p\u0159e\u017eije…<\/div>\n
Ti\u0161e se posadil do tureck\u00e9ho sedu vedle bratra a pevn\u011b stiskl jeho ruku.<\/div>\n
Tome… co jsem to provedl? Kladl si \u010dernovlas\u00fd chlapec ot\u00e1zku, na kterou postr\u00e1dal rozumnou odpov\u011b\u010f. V\u017edy\u0165 jeho br\u00e1\u0161ka zde um\u00edr\u00e1… jen d\u00edky n\u011bmu. M\u011bl by j\u00edt pro n\u011bkterou z profesorek, anebo zavolat z\u00e1chranku… Ne. V\u0161echno tak bude je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Znal moc dob\u0159e sv\u00e9 nitro. K Tomovi by po chv\u00edli byl op\u011bt odta\u017eit\u00fd, stal by se je\u0161t\u011b v\u00edce nen\u00e1vid\u011bn\u00fdm, a t\u00edm by se nic nevy\u0159e\u0161ilo. Jeden mus\u00ed zahynout, potom bude v\u0161e v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Bill se ho\u0159ce u\u0161kl\u00edbl. Pohledem vyhledal \u017eiletku, je\u017e klidn\u011b le\u017eela vedle Tomova t\u011bla. Pomalu ji bral do ruky, a proti slunci, kter\u00e9 sem malou \u0161kv\u00edrou v okn\u011b pronikalo, si ji prohl\u00ed\u017eel. Kr\u00e1sn\u011b se leskla, a krev t\u0159pytila… krev jeho bratra, sv\u00e9ho druh\u00e9ho j\u00e1. Usm\u00e1l se. Av\u0161ak z jeho pohledu \u010di\u0161el vlastn\u00ed strach.<\/div>\n
Pohl\u00e9dl na bratra a s pop\u0159\u00e1n\u00edm kr\u00e1sn\u00e9ho \u017eivota si p\u0159ilo\u017eil \u017eiletku k z\u00e1p\u011bst\u00ed. K\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159el o\u010di, a prudce p\u0159ejel po sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Uc\u00edtil \u0161tiplavou bolest, ale necht\u011bl to vzd\u00e1t. Co si umanul, to dokon\u010d\u00ed. \u0158\u00edzl po druh\u00e9, op\u011bt ta bolest. U\u017e cht\u011bl, aby to skon\u010dilo, ale smrt st\u00e1le nep\u0159ich\u00e1zela. Ano, t\u0159eba je bl\u00e1zen, ale on si ji zaslou\u017e\u00ed… zaslou\u017e\u00ed si pykat za sv\u00e9 proh\u0159e\u0161ky. Za bolest, kterou zp\u016fsoboval jin\u00fdm. Op\u011bt n\u00e1sledoval \u00fasm\u011bv – je to tak dob\u0159e. Tak to m\u00e1 b\u00fdt. Z jeho lev\u00e9ho z\u00e1p\u011bst\u00ed ji\u017e vyt\u00e9kal siln\u00fd pram\u00ednek krve, ale to mu nesta\u010dilo. Nep\u0159\u00edjemn\u011b se mu motala hlava, a t\u011blem mu proch\u00e1zel nezn\u00e1m\u00fd chlad, bylo mu velice \u0161patn\u011b. Ji\u017e pot\u0159et\u00ed zajel \u017eiletkou a\u017e do masa. Usykl. Nebylo mu to v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9. \u017diletka mu vyklouzla z jeho rozt\u0159esen\u00e9 ruky, nebyl schopen pohybu. Rud\u00e1 krev za\u010dala po tomto smrteln\u00e9m z\u00e1\u0159ezu proudem t\u00e9ci, nach\u00e1zela si cestu do okol\u00ed. Z Billa vych\u00e1zelo v\u0161echno jeho zlo, jeho t\u011blo bylo osvobozeno…<\/div>\n
S posledn\u00edm dechem padl k zemi. Jeho pohled se up\u00edral na Toma a potom se jeho ruka dotkla kone\u010dk\u016f Tomov\u00fdch prst\u016f…<\/div>\n
A\u017e p\u016fjde\u0161, j\u00e1 chci j\u00edt s tebou<\/div>\n
A a\u017e um\u0159e\u0161, chci um\u0159\u00edt s tebou<\/div>\n
Dr\u017eet tvoji ruku<\/div>\n
A odej\u00edt pry\u010d…<\/p>\n

autor: Shellayn,<\/strong> Licona<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Toto je na\u0161e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e1 a z\u00e1rove\u0148 psychicky retardovan\u00e1 pov\u00eddka. Douf\u00e1me, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. Koment\u00e1\u0159e pot\u011b\u0161\u00ed. Shellayn a Licona Bill sed\u011bl v lavici a slunce na n\u011bj pra\u017eilo. Po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kal pot. Nemohl se soust\u0159edit na u\u010ditel\u010din v\u00fdklad, jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19534","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19534","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19534"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19534\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19534"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19534"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19534"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}