{"id":19538,"date":"2008-03-19T22:18:00","date_gmt":"2008-03-19T21:18:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19497"},"modified":"2008-03-19T22:18:00","modified_gmt":"2008-03-19T21:18:00","slug":"bury-me-deep-inside-your-heart","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/bury-me-deep-inside-your-heart\/","title":{"rendered":"Bury me deep inside your heart"},"content":{"rendered":"
,,Bille a nezapome\u0148, \u017ee si pro tebe m\u00e1 za chvilku p\u0159ijet t\u00e1ta,“ dodala mamka, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b nastupovala do slu\u017eebn\u00edho auta, kter\u00e9 ji m\u011blo dov\u00e9zt a\u017e na leti\u0161t\u011b. Abych v\u00e1m to up\u0159esnil – mamka se u\u017e v m\u00e9m d\u011btstv\u00ed, byl jsem je\u0161t\u011b batole, rozvedla s t\u00e1tou. Od t\u00e9 doby jsem ho nevid\u011bl, ale d\u00edky tomu, \u017ee mamka odj\u00ed\u017ed\u00ed na p\u016fl roku pry\u010d na slu\u017eebn\u00ed cestu, na kterou s n\u00ed nemohu, ujal se m\u011b jako rodinn\u00fd p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk t\u00e1ta.<\/div>\n
Nen\u00ed se \u010deho b\u00e1t, s\u00e1m v\u00ed\u0161, jak\u00e1 tvoje mamka je, starostliv\u00e1, ale mil\u00e1. P\u0159ece by si nevzala chlapa, kter\u00fd by byl zl\u00fd\u2026 klid Bille\u2026<\/em> Napov\u00eddal mi hlas m\u00e9ho srdce, ale b\u00e1l jsem se sv\u011bdom\u00ed, nikdy jsem s n\u00edm nem\u011bl dobr\u00e9 zku\u0161enosti\u2026<\/div>\n
,,Crrrrrr,“ vlnu nap\u011bt\u00ed kone\u010dn\u011b odplavil n\u00e1\u0161 zvonek u hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed. ,,Klid Bille,“ broukal jsem si po cest\u011b ob\u00fdv\u00e1ku, pr\u00e1v\u011b ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
,,Ahoj Billeeeee,“ mil\u00e9 to uv\u00edt\u00e1n\u00ed, p\u0159\u00edmo rozko\u0161n\u00e9. T\u00e1ta m\u011bl tak roztomil\u00fd obli\u010dej. Objal m\u011b. Tuhle v\u016fni zdaleka nezn\u00e1m, budu se muset pou\u010dit.<\/div>\n
,,Ahoj tati…“ za\u0161eptal jsem ti\u0161e\u2026 Tati, pokolik\u00e1t\u00e9 tohle slovo \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Poprv\u00e9? Kolikr\u00e1t za \u017eivot jsi vyslovil tuhle v\u011btu? Dnes to bylo poprv\u00e9. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee prav\u00fd otec by nechal cel\u00fdch \u010dtrn\u00e1ct let sv\u00e9ho syna bez otcovsk\u00e9ho dozoru nebo alespo\u0148 n\u00e1v\u0161t\u011bv a r\u016fzn\u00fdch sch\u016fzek? Ne, tohle opravdov\u00ed tat\u00ednkov\u00e9 ned\u011blaj\u00ed\u2026<\/em> Byl jsem si jist t\u00edm, \u017ee on za to rozhodn\u011b nem\u016f\u017ee. P\u0159ece by mi to u\u017e d\u00e1vno \u0159ekli.<\/div>\n
—<\/div>\n
,,Tom bude koukat,“ culil se\u2026 ale j\u00e1 jsem byl, jak se \u0159\u00edk\u00e1, mimo m\u00edsu…<\/div>\n
„Kdo je Tom, tati?“ optal jsem se, bylo mi trapn\u011b, ale nikdy jsem o n\u011bjak\u00e9m Tomovi nesly\u0161el, snad dom\u00e1c\u00ed mazl\u00ed\u010dek?<\/div>\n
,,Tak m\u00e1ma nakonec splnila, co sl\u00edbila\u2026 ne\u0159ekla ti o n\u011bm\u2026 v\u00ed\u0161. J\u00e1 jsem mu taky ne\u0159ekl, kdo jsi ty. Asi by se kv\u016fli tomu hodn\u011b tr\u00e1pil, vlastn\u011b ani nev\u00ed, \u017ee p\u0159ijede\u0161. A\u017e ve\u010der p\u0159ijde od kluk\u016f, tak bude\u0161 koukat\u2026 Tom, Tom je tv\u016fj br\u00e1\u0161ka. Tv\u016fj o deset minut star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka…“ T\u00e1ta zvolil tro\u0161ku l\u00e9pe formulovanou odpov\u011b\u010f, ale p\u0159esto jsem ji zdaleka nepochopil.<\/div>\n
Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee prav\u00ed rodi\u010de by ti \u0159ekli o tom, \u017ee m\u00e1\u0161 sourozence?<\/em> Necht\u011bli n\u00e1s p\u0159ece tr\u00e1pit\u2026<\/div>\n
,,O deset minut? To… to jsme jako dvoj\u010data nebo jak tohle mysl\u00ed\u0161? Jeden z n\u00e1s je adoptovan\u00fd, nebo\u2026 vysv\u011btli mi to pros\u00edm,“ za\u0161kemral jsem, tohle t\u00e9ma m\u011b opravdu docela dost zaj\u00edmalo.<\/div>\n
,,Ty a Tom jste jednovaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data, ale jak kouk\u00e1m, nejste si v\u016fbec podobn\u00ed. Chov\u00e1n\u00edm to ano, ale vzhledem vypad\u00e1te \u00fapln\u011b jinak, to t\u011b mohu ujistit. Kouk\u00e1m, \u017ee tob\u011b se hodn\u011b l\u00edb\u00ed rock, to Tomovi taky, dokonce hraje i na kytaru, n\u011bkdy si zajde zahr\u00e1t do nahr\u00e1vac\u00edho studia, kde pracuji, ale jinak jeho styl obl\u00e9k\u00e1n\u00ed se podob\u00e1 voln\u00e9mu, klidn\u00e9mu Hip-Hopu. Proti jeho oble\u010den\u00ed nic nem\u00e1m, ale asi jsem ho n\u011bjak divn\u011b vychoval. V\u016fbec se mi chov\u00e1n\u00edm nepodob\u00e1 a to jsem se sna\u017eil ze v\u0161ech sil. Zkr\u00e1tka, Tom je hodn\u011b mil\u00fd chlapec, z venku drs\u0148\u00e1k a docela hezk\u00fd kluk, ale zevnit\u0159 citliv\u00fd, opakuji, hodn\u011b citliv\u00fd kluk. Lehce se zamiluje, ale odvykac\u00ed k\u016fra u n\u011bj trv\u00e1 dlouho, hodn\u011b dlouho. Taky kdy\u017e ho n\u011bkdo na\u0161tve, tak je jako utr\u017een\u00fd ze \u0159et\u011bzu. Tom m\u00e1 posunutou hranici bolesti. Jednou jsem ho vid\u011bl pr\u00e1t se s jedn\u00edm magorem od n\u00e1s s bloku, rad\u0161i jsem se do toho nem\u00edchal, ml\u00e1tili do sebe, poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e Tom upadl na zem pod vlivem ran, kter\u00e9 dost\u00e1val, v\u017edycky se zvedl je\u0161t\u011b v\u00edc na\u0161tvan\u00fd a pral to do n\u011bj. R\u00e1ny se mu zahojily d\u00edky bohu rychle, nejsou dnes u\u017e vid\u011bt. Sta\u010d\u00ed m\u00e1lo, kdy\u017e ho n\u011bco vyto\u010d\u00ed… nem\u00e1 r\u00e1d n\u00e1sil\u00ed, l\u017ei, fale\u0161\u2026 a taky nem\u00e1 r\u00e1d kv\u011bt\u00e1k a houby\u2026 miluje pizzu a fast foody, je\u0161t\u011b n\u011bco t\u011b zaj\u00edm\u00e1?“ V kuse mluvil tak asi t\u0159i minuty. Za tu dobu mi d\u00fdchac\u00ed \u00fastroj\u00ed, pe\u010dliv\u011b ulo\u017een\u00e9 v m\u00e9m t\u011ble, nedovolilo se nadechnout\u2026<\/div>\n
,,Uuf, nee… D\u00edky\u2026 Asi se mu budu stranit\u2026 nechci od n\u011bj dostat p\u0159es hubu,“ zavtipkoval jsem.<\/div>\n
,,Co jsem se ale dozv\u011bd\u011bl, z jeho rozzu\u0159en\u00ed ho uklidn\u00ed jemnost. Dozv\u011bd\u011bl jsem se to od jeho nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da, jmenuje se Andreas. Je to mil\u00fd hoch, bude se ti l\u00edbit. Jednou u n\u00e1s byl a \u0159\u00edkal, \u017ee Tom byl takhle rozzu\u0159en\u00fd a \u017ee ho uklidnilo pouh\u00e9 obejmut\u00ed a hlazen\u00ed, taky p\u00e1r pusinek na tv\u00e1\u0159\u2026 Ne, \u017ee by byl na kluky, ale je bisexu\u00e1l, to mi rozhodn\u011b nevad\u00ed, hlavn\u00ed je, \u017ee to na\u0161eho kluka uklidnilo. Jedin\u00e9, co je dobr\u00e9 v t\u00e9 situaci d\u011blat, je neut\u00edkat p\u0159ed n\u00edm, kdy\u017e je na\u0161tvan\u00fd. Nesm\u00ed\u0161 se ho b\u00e1t, je jako n\u011bjak\u00e9 zv\u00ed\u0159e, p\u0159esn\u011b vyc\u00edt\u00ed, kdy se ho n\u011bkdo boj\u00ed a to ho je\u0161t\u011b v\u00edc provokuje\u2026 mus\u00ed\u0161 zachovat chladnou hlavu\u2026 nepanika\u0159it… on se zklidn\u00ed, neboj se\u2026“<\/div>\n
,,Nem\u00e1\u0161 hlad, \u017e\u00edze\u0148, chu\u0165 na n\u011bco?“ l\u00edbilo se mi, jak je t\u00e1ta starostliv\u00fd… M\u011bl by jsi mu odpustit to, \u017ee ti to zatajil. Vlastn\u011b i tv\u00e9 mamce. Mysleli to s v\u00e1mi moc dob\u0159e.<\/em><\/div>\n
,,No, jestli m\u016f\u017eu poprosit o tro\u0161ku vody\u2026 nebo pit\u00ed, to je jedno…“ zap\u00edpal jsem, jako m\u016fj mobil, kdy\u017e mi p\u0159ijde textov\u00e1 zpr\u00e1va\u2026<\/div>\n
,,Bille, od te\u010f se na nic neptej, v\u0161echno oble\u010den\u00ed m\u00e1\u0161 v kufru, to ti nanos\u00edm do pokoje, m\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd s Tomem, proto\u017ee pokoj, kter\u00fd jsme p\u016fvodn\u011b m\u011bli pro tebe, se mus\u00ed zrekonstruovat. Douf\u00e1m, \u017ee ti to nebude vadit. Tady m\u00e1\u0161 to pit\u00ed a brou\u010dku, nezapome\u0148 na to, co jsem ti \u0159\u00edkal…“ h\u0159ejiv\u011bj\u0161\u00ed pusinku na \u010delo jsem snad je\u0161t\u011b nikdy nedostal. O to v\u00edc m\u011b h\u0159\u00e1la p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee je od tat\u00ednka, kter\u00fd m\u011b m\u00e1 r\u00e1d.<\/div>\n
,,Tak, v\u011bci m\u00e1\u0161 naho\u0159e, r\u00e1no si je vybal, Tom ti p\u016fj\u010d\u00ed ur\u010dit\u011b n\u011bjak\u00e9 svoje py\u017eamko.“ Sm\u00edch, kter\u00fd doprov\u00e1zel ka\u017edou jeho v\u011btu, h\u0159\u00e1l u srdce.<\/div>\n
,,D\u011bkuji, tat\u00ednku…“ \u0159ekl jsem ti\u0161e a objal ho.<\/div>\n
,,Nen\u00ed za co, zlat\u00ed\u010dko… Tom by m\u011bl ka\u017edou chvilinkou p\u0159ij\u00edt…“ Jen co to do\u0159ekl, bouchly hlavn\u00ed dve\u0159e. Skoro jsem to a\u017e nesly\u0161el. Jejich bar\u00e1k byl v\u00e1\u017en\u011b velk\u00fd a modern\u00ed. Nev\u00edm, zda se to d\u00e1 nazvat bar\u00e1k, sp\u00ed\u0161e vila, to se mi zamlouvalo v\u00edc pro n\u00e1zev t\u011bchto prostor.<\/div>\n
,,Ahoj tat\u00ed\u00ed, dneska to bylo celkem v pohod\u011b. M\u00e1m t\u011b pozdravovat od Andyho a\u2026“ p\u0159i\u0161el s hlavou sklopenou, zjevn\u011b o mn\u011b v\u00e1\u017en\u011b nev\u011bd\u011bl, jen co ji zdvihl a pohl\u00e9dl na m\u011b, zasekl se a po chv\u00edli pokra\u010doval, ale zdaleka na jin\u00e9 t\u00e9ma.<\/div>\n
,,Ne\u0159ekl jsi mi, \u017ee m\u00e1me n\u00e1v\u0161t\u011bvu, tati…“ zamra\u010dil se Tom a zm\u011b\u0159il si m\u011b vyz\u00fdvav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
,,Tohle nen\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva, Tome…“ zaculil se t\u00e1ta a za\u010dal mu to v\u0161echno vypr\u00e1v\u011bt tak, jako to vypr\u00e1v\u011bl mn\u011b v automobilu p\u0159i cest\u011b sem.<\/div>\n
,,Co\u017ee? J\u00e1 m\u00e1m br\u00e1chu? To je dokonal\u00e9\u2026“ sm\u00e1l se Tom a radost\u00ed sk\u00e1kal do v\u00fd\u0161e. Taky jsem se sm\u00e1l, nic jin\u00e9ho jsem se ud\u011blat neodv\u00e1\u017eil – z\u016fstal jsem sed\u011bt na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, kter\u00e9 mi bylo t\u00e1tou ur\u010deno na pohodln\u00e9 seda\u010dce…<\/div>\n
,,Ty ani neobejme\u0161 br\u00e1chu, Bille?“ zastavil se ve v\u0161em tom povyku.<\/div>\n
,,Jist\u011b,“ usm\u00e1l jsem se od ucha k uchu a pomalu jsem vstal. Pomal\u00fdmi kroky jsem do\u0161el k m\u00e9mu nov\u00e9mu bratrovi a objal ho. Tohle bylo v\u0161ak ze v\u0161eho nejh\u0159ejiv\u011bj\u0161\u00ed. Kdy\u017e m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskl. Byl z masa a kost\u00ed, \u017eiv\u00fd, br\u00e1chu jsem si v\u017edycky p\u0159\u00e1l. Te\u010f se mi to vyplnilo. D\u011bkuju ti, Bo\u017ee.<\/div>\n
,,Tak, jak\u00e9 chce\u0161 p\u016fj\u010dit py\u017eamko? Mo\u017en\u00e1 \u017ee t\u011b na tv\u016fj styl obl\u00e9k\u00e1n\u00ed zklamu, m\u00e1m jenom voln\u00e1 py\u017eama, ale dost pohodln\u00e9 jsou i norm\u00e1ln\u00ed trenky s n\u011bjak\u00fdm voln\u00fdm tri\u010dkem, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Dnes v noci m\u00e1 b\u00fdt teplo, tak py\u017eamo bych si b\u00fdt tebou nebral…“ upozornil m\u011b br\u00e1\u0161ka<\/div>\n
,,Tak… j\u00e1 bych si vzal asi to tri\u010dko…“ odpov\u011bd\u011bl jsem v\u011bdom\u011b.<\/div>\n
,,Dob\u0159e, chce\u0161 k tomu i n\u011bjak\u00fd ty trenky?“ usm\u00e1l se p\u0159i tomto slov\u011b.<\/div>\n
,,No… tak jo… j\u00e1 jsem sp\u00ed\u0161 na boxerky, ale tohle mi nevad\u00ed…“<\/div>\n
,,Hmm… p\u0159il\u00e9hav\u00fd…“ zaculil se Tom a pokra\u010doval ve v\u011bt\u011b ,,\u2026a jak\u00fd trenky by sis p\u0159\u00e1l, sat\u00e9nov\u00fd, l\u00e1tkov\u00fd?“<\/div>\n
,,Rad\u011bji ty sat\u00e9nov\u00fd\u2026“ odpov\u011bd\u011bl jsem a u\u017e se natahoval po bled\u011b modr\u00fdch sat\u00e9nov\u00fdch trenk\u00e1ch.<\/div>\n
,,D\u011bkuji, j\u00e1\u2026 asi se p\u016fjdu teda vysprchovat\u2026“ \u0159ekl jsem po chvilce trapn\u00e9ho ml\u010den\u00ed.<\/div>\n
,,Dob\u0159e, koupelna je hned naproti na\u0161emu pokoji.“ Slovo na\u0161emu zd\u016fraznil.<\/div>\n
,,D\u00edky,“ jedn\u00edm koutkem jsem se usm\u00e1l, vzal jsem si moje vanilkov\u00e9 sprchov\u00e9 m\u00fddlo a kokosov\u00e9 t\u011blov\u00e9 ml\u00e9ko, abych se m\u011bl \u010d\u00edm odl\u00ed\u010dit, kdy\u017e jsem si zapomn\u011bl odli\u010dovac\u00ed kr\u00e9m, a abych nem\u011bl suchou poko\u017eku..<\/div>\n
—<\/div>\n
,,Ah\u2026 je tady jenom jedna postel?“ nebyl jsem si jist\u00fd, kde m\u00e1m sp\u00e1t.<\/div>\n
,,Ale velk\u00e1, man\u017eelsk\u00e1, dokonce se um\u00ed i to\u010dit dokola. A kdy\u017e zhasne\u0161, tak ji i rozsv\u00edt\u00edm,“ po\u0161eptal Tom<\/div>\n
,,Jo dob\u0159e, ale je\u0161t\u011b jsi mi nesd\u011blil, kde budu sp\u00e1t,“ zkombinoval jsem v\u011btu jinak.<\/div>\n
,,Aha, no p\u0159ece vedle m\u011b…“ zabru\u010del spokojen\u011b Tom<\/div>\n
,,Aha, tak jo,“ usm\u00e1l jsem se a pak zdrcen\u011b dodal.<\/div>\n
,,Zhas\u00edn\u00e1m,“ doprov\u00e1zeno velk\u00fdm z\u00edvnut\u00edm n\u00e1s obou.<\/div>\n
,,Tak a j\u00e1 rozsv\u011bc\u00edm\u2026“ Cvak, tohle byl zvuk, kter\u00fd ud\u011blal vyp\u00edna\u010d sv\u011btla v pokoji, ale neztratil jsem se, postel byla dokola, podle jej\u00edho tvaru dostate\u010dn\u011b osv\u00edcen\u00e1 a j\u00e1 trefil i skoro poslepu.<\/div>\n
,,Je\u017ei\u0161, ty tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed\u0161…“ \u0161eptnul ti\u0161e a p\u0159isunul se ke mn\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
,,To j\u00e1 u\u017e nic nec\u00edt\u00edm\u2026“ odpov\u011bd\u011bl jsem sice, ot\u00e1zka nebyla polo\u017een\u00e1, ale bral jsem to jako slu\u0161nost.<\/div>\n
,,J\u00e1 jo, dostate\u010dn\u011b, usp\u00e1v\u00e1 m\u011b to…“ zabroukal a zapnul postel tak, aby se pomalu to\u010dila, sv\u011btla se najednou za\u010dala m\u011bnit na \u010derven\u00e1, \u017elut\u00e1, zelen\u00e1, oran\u017eov\u00e1 a b\u00edl\u00e1.<\/div>\n
,,To je n\u00e1dhera,“ u\u017easl jsem..<\/div>\n
,,M\u016f\u017eu si na tebe lehnout? Jako mysl\u00edm, hlavou\u2026“ za\u0161kemral Tom\u00edk.<\/div>\n
,,No, pro\u010d ne,“ usm\u00e1l jsem se ti\u0161e a lehnul jsem si na z\u00e1da\u2026 hned si svou hlavu polo\u017eil na mou hru\u010f\u2026<\/div>\n
,,J\u00e1 ale p\u0159es to tri\u010dko nic nec\u00edt\u00edm,“ zesmutn\u011bl po chv\u00edli<\/div>\n
,,Ne, ty to c\u00edt\u00ed\u0161, ty norm\u00e1ln\u011b chce\u0161, abych to ze sebe sundal,“ zaculil jsem se\u2026 Odpov\u011bd\u00ed mi nebyla slova, jenom sladk\u00fd sm\u00edch, sm\u00e1l se jako and\u00edlek.<\/div>\n
,,Tak si na chvilku sedni,“ rozk\u00e1zal jsem mu po mal\u00e9m momentu. Ud\u011blal tak. Tak\u00e9 jsem se vyhoupl do sedu a pomalu si sundal tri\u010dko, kter\u00e9 jsem na sob\u011b m\u011bl bezm\u00e1la patn\u00e1ct minut.<\/div>\n
Jeho jemn\u00e1 ru\u010dka zatla\u010dila moje t\u011blo zp\u00e1tky do postele.<\/div>\n
,,\u0158ekl ti o m\u011b t\u00e1ta, \u017ee jsem hrozn\u011b n\u00e1ladovej? N\u011bkdy je mi fajn, ale n\u011bkdy m\u011b dok\u00e1\u017ee na\u0161tvat v\u00e1\u017en\u011b mali\u010dkost,“ \u0161eptl a zp\u00e1tky dolehl na mou te\u010f u\u017e nahou hru\u010f.<\/div>\n
,,Ano \u0159\u00edkal\u2026“ odpov\u011bd\u011bl jsem na jeho p\u0159edchoz\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
,,Dobrou noc…“ \u0161eptl jsem do ticha, pov\u00eddali jsme si asi je\u0161t\u011b hodinu.<\/div>\n
,,Dobrou,“ zakvi\u010del a ruku si voln\u011b polo\u017eil na moje ploch\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko, po kter\u00e9m m\u011b hned pohladil. Je\u0161t\u011b jsem se uculil a pak zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
,,Dobrou noc, br\u00e1\u0161ko,“ za\u0161eptal ti\u0161e a dal mi jemnou pusinku doprost\u0159ed hrudn\u00edku. Musel jsem otev\u0159\u00edt o\u010di, bo\u017ee, jak se mi dotek jeho rt\u016f na m\u00e9 poko\u017ece l\u00edbil\u2026 znovu jsem zav\u0159el o\u010di a spokojen\u011b usnul. Tenhle den byl v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00fd\u2026<\/div>\n
— o 2 m\u011bs\u00edce pozd\u011bji —<\/div>\n
S Andreasem m\u011b Tom sezn\u00e1mil hned druh\u00fd den, vych\u00e1zeli jsme spolu celkem v pohod\u011b\u2026 Vlastn\u011b, byl to kamar\u00e1d do de\u0161t\u011b\u2026 V\u0161echno ub\u00edhalo hrozn\u011b rychle, u\u017e jen \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce a budu muset odej\u00edt. Odej\u00edt zp\u00e1tky do star\u00fdch \u010das\u016f, kdy jsem byl s\u00e1m – bez Toma, bez m\u00e9ho milovan\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, pro kter\u00e9ho bych dnes u\u017e ud\u011blal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b\u2026<\/div>\n
,,Bo\u017ee, j\u00e1 ho zabiju,“ rozk\u0159i\u010del se Tom z pokoje. Bylo to sly\u0161et a\u017e dole, nal\u00e9val jsem n\u00e1m zrovna d\u017eus. Polekal jsem se toho. Bo\u017ee, on je na\u0161tvan\u00fd, poprv\u00e9 za m\u016fj pobyt tady je na\u0161tvan\u00fd. Co m\u00e1m d\u011blat? M\u00e1m tu z\u016fstat nebo j\u00edt za n\u00edm a pokusit se ho uklidnit? Kdy\u017e tu z\u016fstanu, t\u0159eba to bude br\u00e1t tak, \u017ee se ho boj\u00edm a vyprovokuju ho, ale kdy\u017e tam p\u016fjdu a budu se sna\u017eit, tak ud\u011bl\u00e1m n\u011bco, co ho vyprovokuje je\u0161t\u011b v\u00edc. Nem\u00e1\u0161 se ho b\u00e1t, tob\u011b p\u0159ece nic neud\u011bl\u00e1\u2026<\/em><\/div>\n
Vstoupil jsem ti\u0161e do pokoje a uvid\u011bl jsem ho, st\u00e1l uprost\u0159ed pokoje, na rukou mu vystupovaly \u017e\u00edly od toho, jak byl na\u0161tvan\u00fd. I na krku mu vystupovaly tepny, byl na\u010dervenal\u00fd od vzteku. Koukal se na\u0161tvan\u011b. I na m\u011b, ale j\u00e1 jsem te\u010f odej\u00edt u\u017e nehodlal. Zav\u0159el jsem za sebou ti\u0161e dve\u0159e. T\u00e1ta na bl\u00edzku nebyl, byl v pr\u00e1ci.<\/div>\n
Pomalu jsem do\u0161el a\u017e k n\u011bmu, koukal po\u0159\u00e1d na m\u011b, na\u0161tvan\u011b, d\u00fdchal hlasit\u011bji\u2026 necht\u011bl jsem kop\u00edrovat, ale jemnost a n\u011b\u017enost ho uklidn\u00ed, ne? M\u00e1lokdo ho dok\u00e1\u017ee uklidnit, tak se o to aspo\u0148 pokus\u00edm. Jemn\u011b jsem b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f sjel po jeho pa\u017e\u00edch a p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k n\u011bmu\u2026 rukama jsem vyjel a pohladil jsem ho opatrn\u011b po krku\u2026 pak jsem rukama sjel a\u017e na jeho boky a pevn\u011b ho chytil za lem tri\u010dka, kter\u00e9 jsem mu pomalu sundal\u2026 koukal na m\u011b po\u0159\u00e1d stejn\u011b. Ob\u00e1val jsem se m\u00fdch pokus\u016f. Opatrn\u011b jsem ho objal a p\u0159itiskl ho k sob\u011b, nehty jsem ho n\u011b\u017en\u011b hladil po z\u00e1dech a hlavu jsem naklonil k jeho krku. Za\u010dal jsem mu sl\u00edb\u00e1vat v\u016fni z jeho krku, sl\u00edb\u00e1val jsem jeho poko\u017eku, vystoupl\u00e9 tepny na jeho krku pomalu, velmi pomalu mizely. Dokonce i rukama m\u011b chytl za boky a taky mi pracn\u011b sundal tri\u010dko. Sv\u00fdm t\u011blem jsem se opatrn\u011b ot\u0159el o to jeho a skousl jsem mu u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek, pak jsem ho za\u010dal pusinkovat na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
,,D\u011bkuju\u2026“ za\u0161eptal ti\u0161e a koukl se mi hluboko do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
,,Nen\u00ed za co, to j\u00e1 d\u011bkuju,“ za\u0161eptal jsem snad je\u0161t\u011b ti\u0161eji ze strachu, \u017ee by to moje srdce zaslechlo. A otev\u0159elo by se mu \u00fapln\u011b.<\/div>\n
Jeho rty se lehce za\u010daly ot\u00edrat o ty m\u00e9\u2026<\/div>\n
,,Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?“ \u0161eptl jsem. Na to u\u017e je stejn\u011b pozd\u011b, u\u017e ho otev\u0159el, d\u00e1vno, a samo se zase zamklo, kl\u00ed\u010d ode m\u011b odhodil do hlubin oce\u00e1nu tak, aby ho u\u017e nikdy nikdo nena\u0161el. Je vevnit\u0159, Bille. Nikdy, nikdy tomu u\u017e nebude jinak. Jedin\u011b, kdyby ho on odemkl. Proto\u017ee on jedin\u00fd m\u00e1 kl\u00ed\u010d, kter\u00fd do m\u011b pasuje, m\u00e1 kopii a jedin\u011b jeho kl\u00ed\u010d dok\u00e1\u017ee uzav\u0159\u00edt tuhle kapitolu. Jej\u00ed n\u00e1zev je – l\u00e1ska\u2026<\/em><\/div>\n
Za\u010dal m\u011b l\u00edbat. Bo\u017ee, jak tohle bylo kr\u00e1sn\u00e9, podlamovala se mi kolena t\u00edm, jak se mi motala hlava, c\u00edtil jsem to, i kdy\u017e jsem m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, opatrn\u011b jsem ho chytl za krkem a p\u0159istoupil k n\u011bmu je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e\u2026<\/div>\n
,,Bury me deep inside your heart…“ \u0161eptl mezi polibky<\/div>\n
,,Co to znamen\u00e1?“ zeptal jsem se, nebyl jsem moc na angli\u010dtinu a p\u0159ekl\u00e1dat se mi to te\u010f necht\u011blo, pusinkoval jsem ho na rty.<\/div>\n
,,Poh\u0159bi m\u011b hluboko ve sv\u00e9m srdci…“ po\u0161eptal mi do ou\u0161ka.<\/div>\n
,,U\u017e se tak stalo\u2026“ dopov\u011bd\u011bl jsem dialog.<\/div>\n
—<\/div>\n
,,Bille, tohle ti m\u00e1m doru\u010dit od Toma\u2026“ \u0159ekl t\u00e1ta a podal mi nezalepenou b\u00edlou ob\u00e1lku. ,,D\u011bkuju,“ usm\u00e1l jsem se a sedl si s t\u00edm do k\u0159esla, otev\u0159el jsem j\u00ed a za\u010dal \u010d\u00edst :<\/div>\n
,,Trv\u00e1 mi hrozn\u011b moc kr\u00e1tkou dobu, ne\u017e se zamiluji, trv\u00e1 mi tak hrozn\u011b dlouho, ne\u017e se s t\u00edm vyrovn\u00e1m, nesta\u010d\u00ed mi cel\u00fd \u017eivot, abych zapomn\u011bl. D\u00edky Tob\u011b jsem zapomn\u011bl na v\u0161echna tr\u00e1pen\u00ed. S tebou jsem si p\u0159ipomn\u011b, jen to kr\u00e1sn\u00fd. To kr\u00e1sn\u00fd je to, \u017ee jsem T\u011b potkal, \u017ee t\u011b m\u00e1m. Na Tebe nezapomenu nikdy, Bille, a douf\u00e1m, \u017ee nebudu muset zapom\u00ednat. Zamiloval jsem se do sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky. Zamiloval jsem se do Tebe, l\u00e1sko…“<\/em><\/div>\n
Koukal jsem na to s otev\u0159enou pusou.<\/div>\n
,,Tati, rychle pap\u00edr, tu\u017eku a n\u011bjakou ob\u00e1lku…“ k\u0159ikl jsem na t\u00e1tu, kter\u00fd mi to do minuty v\u0161echno obstaral i s podlo\u017ekou.<\/div>\n
,,D\u00edky…“ kv\u00edkl jsem a sedl si do kuchyn\u011b ke stolu a za\u010dal jsem ps\u00e1t :<\/div>\n
,,Tome, to co jsi mi napsal, m\u011b m\u00e1lem dohnalo k slz\u00e1m. Bylo to tak kr\u00e1sn\u011b napsan\u00e9. Tome, j\u00e1, poh\u0159bil jsem T\u011b ve sv\u00e9m srdci, hluboko, ty jsi otev\u0159el a posl\u00e9ze zamkl m\u00e9 srdce. Odemkl jsi ho zven\u010d\u00ed, zamkl jsi ho zevnit\u0159 a origin\u00e1ln\u00ed kl\u00ed\u010d jsi hodil do hlubok\u00e9ho, v\u011b\u010dn\u00e9ho a temn\u00e9ho oce\u00e1nu, do jeho hlubin. Nikdy, nikdy ho tam nikdo nenajde. Ale existuje kopie toho kl\u00ed\u010de, jej\u00edm\u017e vlastn\u00edkem jsi Ty. Jedin\u011b Ty m\u00e9 srdce m\u016f\u017ee\u0161 znovu otev\u0159\u00edt. I j\u00e1 jsem se zamiloval. Ale u m\u011b, u m\u011b to trv\u00e1 hrozn\u011b dlouho, ne\u017e se zamiluji a trv\u00e1 mi cel\u00fd \u017eivot, ne\u017e se to odnau\u010d\u00edm u \u010dlov\u011bka, jako jsi Ty. Miluji T\u011b, Tome\u2026 L\u00e1sko moje, nedok\u00e1zal bych bez Tebe u\u017e ani d\u00fdchat. Bill“<\/em><\/div>\n
,,Tati, pros\u00edm, odnesl bys to odes\u00edlateli? D\u011bkuji,“ usm\u00e1l jsem se a podal jsem mu ob\u00e1lku. ,,Jist\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl spokojen\u011b t\u00e1ta a odnesl mu ob\u00e1lku. V\u011bd\u011bl o tom, \u017ee k sob\u011b n\u011bco c\u00edt\u00edme. A podporoval n\u00e1s v tom, a\u010d to bylo zak\u00e1zan\u00e9. L\u00e1ska si nevyb\u00edr\u00e1, nikdy.<\/div>\n
Najednou n\u011bkdo p\u0159ib\u011bhl svi\u017en\u00fdm krokem ze schod\u016f, p\u0159\u00edmo na gau\u010d, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to on. Hned co jsem mu padl do n\u00e1ru\u010de, m\u011b za\u010dal zasyp\u00e1vat polibky\u2026<\/div>\n
Asi se mnoz\u00ed z v\u00e1s ptaj\u00ed, jak to bylo d\u00e1l. Budoucnost n\u00e1s p\u0159ekvapila, mile p\u0159ekvapila. Mamka si pro m\u011b p\u0159ijela o necel\u00fd m\u011bs\u00edc d\u0159\u00edve. Zdr\u017eela se zde dv\u011b noci, b\u011bhem nich\u017e se s t\u00e1tou op\u011bt dala dohromady. Trvalo jim necel\u00fd rok, aby se znovu vzali. Mamce m\u016fj vztah s Tomem nevadil, poznala, co to znamen\u00e1 milovat… A mysl\u00edm, \u017ee to nikdy nezapomene, asi ani jako j\u00e1 s Tomem\u2026<\/em><\/div>\n
,,Bille, zav\u0159i u\u017e ten blo\u010dek, n\u00e1\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh m\u016f\u017ee\u0161 dopsat z\u00edtra, dneska je na\u0161e noc, brou\u010dku.“<\/p>\n

autor: Ivetka<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

,,Bille a nezapome\u0148, \u017ee si pro tebe m\u00e1 za chvilku p\u0159ijet t\u00e1ta,“ dodala mamka, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b nastupovala do slu\u017eebn\u00edho auta, kter\u00e9 ji m\u011blo dov\u00e9zt a\u017e na leti\u0161t\u011b. Abych v\u00e1m to up\u0159esnil – mamka se u\u017e v m\u00e9m d\u011btstv\u00ed, byl jsem je\u0161t\u011b batole,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19538","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19538","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19538"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19538\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19538"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19538"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19538"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}