{"id":19596,"date":"2008-03-19T05:35:00","date_gmt":"2008-03-19T04:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19555"},"modified":"2008-03-19T05:35:00","modified_gmt":"2008-03-19T04:35:00","slug":"rozum-a-cit-ii-68","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-68\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 68."},"content":{"rendered":"
Jeho slab\u00e9 pa\u017ee se k\u0159e\u010dovit\u011b chytily okenn\u00edho parapetu a on s prudk\u00fdm v\u00fddechem vyklonil tv\u00e1\u0159 do tmy. Srdce mu bu\u0161ilo tak, jakoby cht\u011blo prorazit jeho drobn\u00e9 t\u011blo a m\u011bl pocit, \u017ee je sly\u0161et snad na cel\u00fd d\u016fm. Nevid\u011bl z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed hv\u011bzdy na bezmra\u010dn\u00e9m nebi, jedin\u00e9, co byl schopen spat\u0159it, byly mlhav\u00e9 m\u017eitky, m\u00edhaj\u00edc\u00ed se p\u0159ed jeho \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima. Lapal po vzduchu a p\u0159i\u0161krcen\u011b se dusil, bolela jej hlava a cel\u00fd sv\u011bt se s n\u00edm ot\u00e1\u010del. Trvalo to chv\u00edli, n\u011bkolik minut, kter\u00e9 jej ujistily o tom, \u017ee to, co si u\u017e n\u011bjakou dobu mysl\u00ed, je skute\u010dn\u011b pravda. On to c\u00edt\u00ed, c\u00edt\u00ed to, bo\u017ee v\u017edy\u0165 on to v\u00ed, v\u00ed co se s n\u00edm d\u011bje! Tak pro\u010d n\u011bco neud\u011bl\u00e1, pro\u010d jen nehne jedin\u00fdm svalem?! Sesunul se na pr\u00e1zdnou \u017eidli a up\u0159el sv\u00e9 o\u010di do podlahy, kterou v temnot\u011b pokoje u\u017e ani nevid\u011bl. On toti\u017e v\u00ed, \u017ee nic d\u011blat nem\u016f\u017ee. Netu\u0161il jak je to mo\u017en\u00e9, ale v\u0161echno mluvilo jasn\u00fdmi slovy. Znal svoje t\u011blo, znal jej dokonale a jedin\u011b on si byl skute\u010dn\u011b jist\u00fd t\u00edm, co se v n\u011bm odehr\u00e1v\u00e1. Bolelo to? Ne. Nemyslel na to, nemyslel na to, co p\u0159ijde potom, nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad chv\u00edlemi, kter\u00e9 se budou odehr\u00e1vat a\u017e se to stane. \u017dil p\u0159\u00edtomnost\u00ed, te\u010f jako snad nikdy p\u0159edt\u00edm, \u017eil ka\u017edou sekundou, p\u0159esn\u011b jak to kdysi p\u0159ed lety zp\u00edval, kdy\u017e za\u010d\u00ednali, kdy\u017e m\u011bl p\u0159ed sebou \u00fapln\u011b v\u0161echno. Teprve nyn\u00ed, si ale uv\u011bdomoval v\u00e1hu t\u00e9 jedn\u00e9 v\u011bty. \u017dij ka\u017edou sekundou, u\u017eij si den, jakoby to byl ten posledn\u00ed. Zamrazilo jej. Projel prsty uhlov\u011b \u010dern\u00e9 vlasy a kdy\u017e potom pohl\u00e9dnul na svoji dla\u0148, spat\u0159il v n\u00ed n\u011bkolik uvoln\u011bn\u00fdch pramen\u016f. Nechal je spadnout na zem a pozoroval jak se vzn\u00e1\u0161\u00ed vzduchem a dopadaj\u00ed na tvrd\u00fd povrch.<\/div>\n
Nebylo tak pozd\u011b, p\u0159esto\u017ee vl\u00e1dla za okny neproniknuteln\u00e1 tma, hodiny ukazovaly teprve n\u011bco kolem osm\u00e9 ve\u010der. Pousm\u00e1l se. V\u017edycky m\u011bl tak trochu posunut\u00fd denn\u00ed re\u017eim. Fungov\u00e1n\u00ed v hudebn\u00edm sv\u011bt\u011b jej nau\u010dilo, \u017ee den za\u010d\u00edn\u00e1 teprve kolem p\u00e1t\u00e9 odpoledne, kdy jej za\u010dali v mask\u00e9rn\u011b p\u0159ipravovat na ve\u010dern\u00ed show. Kon\u010dil a\u017e k r\u00e1nu, n\u011bkdy i se slune\u010dn\u00edmi paprsky ul\u00e9hal pro probd\u011bl\u00e9 noci do postele. Jist\u011b, te\u010f trochu zpohodln\u011bl. Prvn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku v jeho \u017eivot\u011b, kterou do jist\u00e9 doby suver\u00e9nn\u011b okupovala hudba, vyst\u0159\u00eddal soukrom\u00fd \u017eivot, ukryt\u00fd p\u0159ed zraky ve\u0159ejnosti. A bylo to spr\u00e1vn\u011b, jen takhle to cht\u011bl.<\/div>\n
N\u011bco jej hnalo do vyklid\u0148uj\u00edc\u00edch se ulic, nutilo jej to ud\u011blat v\u011bc, kter\u00e9 nejsp\u00ed\u0161 bude litovat hned b\u011bhem n\u011bkolika p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch hodin, ale on to te\u010f tak prost\u011b c\u00edtil.<\/div>\n
„Jdu se proj\u00edt,“ brouknul ti\u0161e, kdy\u017e bral z v\u011b\u0161\u00e1ku v hale kr\u00e1tkou ko\u017eenou bundu a kr\u00e1tce se pod\u00edval do zrcadla. Tom vzhl\u00e9dnul od televize, najednou jej p\u0159estaly zaj\u00edmat obl\u00edben\u00e9 seri\u00e1ly. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b si bratra zm\u011b\u0159il o\u010dima.<\/div>\n
„Kdy se vr\u00e1t\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Brzy,“ odtu\u0161il Bill.<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nechce\u0161 abych t\u011b doprovodil.“<\/div>\n
„To nen\u00ed t\u0159eba, budu zp\u00e1tky za chv\u00edli.“<\/div>\n
„J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm, Bille,“ sykl Tom, kdy\u017e jeho bratr vzal za kliku. Nejist\u011b se ohl\u00e9dnul a st\u0159etnul se s Tomov\u00fdm spaluj\u00edc\u00edm pohledem.<\/div>\n
„V\u00e1\u017e\u00edm si toho,“ poznamenal a jeho k\u0159ehk\u00e1 silueta zmizela v z\u00e1voji tepl\u00e9ho ve\u010dera. Kr\u00e1\u010del jist\u011b, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kam jeho kroky sm\u011b\u0159uj\u00ed, cht\u011bl jej vyhledat, cht\u011bl to od n\u011bj sly\u0161et. Chce m\u00edt jasno, chce to prost\u011b v\u011bd\u011bt, chce vy\u0159e\u0161it v\u0161echny ot\u00e1zky, kter\u00e9 je\u0161t\u011b z\u016fstaly nezodpov\u011bzen\u00e9, nechce tady po sob\u011b zanechat \u017e\u00e1dn\u00e9 otazn\u00edky a \u017e\u00e1dn\u00e9 ne\u0161\u0165astn\u00e9. Pro n\u011b oba bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e budou mluvit otev\u0159en\u011b a bez z\u00e1bran.<\/div>\n
Ruku ke zvonku vzt\u00e1hnul okam\u017eit\u011b, m\u011bl strach, \u017ee by jej mohlo opustit odhodl\u00e1n\u00ed a odvaha a on by bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed oto\u010dil zp\u011bt k domovu. K\u0159iklav\u00fd zvuk se rozezn\u011bl cel\u00fdm domem a odpov\u011bd\u00ed mu byly otev\u00edraj\u00edc\u00ed se dve\u0159e, v nich\u017e spat\u0159il mu\u017eskou ramenatou siluetu s m\u00edrn\u011b \u0161okovan\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji.<\/div>\n
„Ne\u010dekal bych t\u011b\u2026“ vykoktal ti\u0161e Marcus a st\u00e1le nemohl uv\u011b\u0159it sv\u00fdm o\u010d\u00edm, uv\u011b\u0159it tomu, kdo stoj\u00ed p\u0159ed jeho dve\u0159mi.<\/div>\n
„Pust\u00ed\u0161 m\u011b dovnit\u0159?“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl a chvatn\u011b nechal kolem sebe to dokonal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed proj\u00edt. Jeho p\u0159\u00edtomnost jej p\u0159ekvapila, p\u0159ekvapila a dojala z\u00e1rove\u0148, mus\u00ed to n\u011bco znamenat, on je tady a to p\u0159ece mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho! Bill k n\u011bmu zvednul sv\u00e9 dokonal\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, z nich\u017e se lidem podlamuj\u00ed kolena. Jemu se pro zm\u011bnu tajil dech.<\/div>\n
„Promluv\u00edme si. Nebudeme kolem sebe chodit a tv\u00e1\u0159it se, \u017ee se nic ned\u011bje, \u017ee jsme soused\u00e9 z jedn\u00e9 ulice, z jednoho malom\u011bsta. Nemus\u00ed\u0161 chodit se na m\u011b tajn\u011b d\u00edvat k n\u00e1m dom\u016f, j\u00e1 jsem te\u010f tady. Stoj\u00edm p\u0159ed tebou, nesly\u0161\u00edm t\u011b jen p\u0159es telefon, m\u016f\u017ee\u0161 vid\u011bt moji tv\u00e1\u0159. Jsem ten d\u016fvod, pro\u010d jsi se vr\u00e1til zp\u00e1tky? To j\u00e1 jsem t\u011b znovu p\u0159ivedl sem?“ Marcuse \u010dekalo dal\u0161\u00ed roz\u010darov\u00e1n\u00ed v podob\u011b Billova vodop\u00e1du slov, kter\u00fd se na n\u011bj sesypal ne\u010dekan\u011b b\u011bhem n\u011bkolika vte\u0159in. Nikdy by od n\u011bkoho tak nevinn\u011b kr\u00e1sn\u00e9ho ne\u010dekal takovou up\u0159\u00edmnost. Tak jasn\u00fd hlas a tak ut\u0159\u00edd\u011bn\u00e9 my\u0161lenky. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je jedin\u00e1 chv\u00edle, jedin\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost \u0159\u00edct mu pravdu. M\u011bl pr\u00e1vo to v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Ano. Nic jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b m\u011b tady nedr\u017e\u00ed, Bille, jen ty. Ani nev\u00ed\u0161 jak stra\u0161n\u011b moc jsem cht\u011bl z\u016fstat tam, tam daleko, kde mi nic nep\u0159ipom\u00ednalo moje chyby, kde jsem poznal nov\u00e9 lidi, pro kter\u00e9 jsem byl kone\u010dn\u011b dobr\u00fd \u010dlov\u011bk, s nimi\u017e jsem mohl za\u010d\u00edt znovu a nestyd\u011bt se s\u00e1m p\u0159ed sebou. Ale ne\u0161lo to. Asi to nepochop\u00ed\u0161. Nic mi nedok\u00e1zalo nahradit pohled na tebe, i kdybych t\u011b m\u011bl l\u00e9ta pozorovat, jen jak proch\u00e1z\u00ed\u0161 po ulici, jako proch\u00e1z\u00ed\u0161 s N\u00cdM, stejn\u011b bych pro to ob\u011btoval to v\u0161echno, co se mi nab\u00edzelo. Neum\u00edm si vysv\u011btlit, co m\u011b k tob\u011b tak p\u0159ikovalo, ani ne\u010dek\u00e1m, \u017ee bys tomu p\u0159ikl\u00e1dal n\u011bjakou v\u00e1hu, ale j\u00e1 t\u011b ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem pot\u0159ebuju ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b.“<\/div>\n
Bill nasucho polknul. \u010cekal to, p\u0159esto jej to p\u0159ekvapilo. Myslel si, \u017ee je p\u0159itahuje svou netradi\u010dn\u00ed vis\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee jej vzru\u0161uje jeho fyzick\u00fd vzhled, ale najednou bylo patrn\u00e9, \u017ee se v tom skr\u00fdv\u00e1 mnohem v\u00edc. Ty modr\u00e9 o\u010di mu byly p\u0159ipraven\u00e9 poskytnout v\u0161echnu l\u00e1sku, kterou v sob\u011b najednou objevily, kter\u00e1 v nich nikdy nebyla, ale on ji dok\u00e1zal probudit. Dok\u00e1zal nemo\u017en\u00e9. Jen m\u00e1lokdy dostaneme v \u017eivot\u011b to, co doopravdy chceme. Jen Bill to mo\u017en\u00e1 z ur\u010dit\u00e9 \u010d\u00e1sti dostal. Dostal sl\u00e1vu, \u00fasp\u011bch a spln\u011bn\u00fd sen a \u017eivotn\u00ed l\u00e1sku, kter\u00e1 sice nebyla b\u011b\u017en\u00e1, ale o to intenzivn\u011bj\u0161\u00ed. V\u011bd\u011bl jak\u00e9 to je, kdy\u017e trp\u00ed pro milovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, um\u011bl se v\u017e\u00edt do Marcusovy situace. Cht\u011bl mu splnit sen, cht\u011bl mu splnit tu vysn\u011bnou iluzi, aby se alespo\u0148 na chv\u00edli c\u00edtil tak \u0161\u0165astn\u00fd, jako se c\u00edt\u00ed on, kdy\u017e je s Tomem. Obto\u010dil sv\u00e9 ruce kolem jeho krku a p\u0159ilo\u017eil sv\u00e1 \u00fasta k t\u011bm jeho. C\u00edtil p\u0159ekvapen\u00e9 \u0161kubnut\u00ed jeho t\u011bla. Zav\u0159el v\u00ed\u010dka a pomalu rozev\u0159el rty. P\u016fsobilo to opravdov\u011b, tak opravdov\u011b. Marcusovy dlan\u011b sklouzly na jeho stehna a jemn\u011b jej vyzvedly do v\u00fd\u0161e. Dr\u017eel jej v n\u00e1ru\u010di a opatrn\u011b l\u00edbal, jakoby m\u011bl strach, \u017ee je to jenom sen, jakoby se mu m\u011bl ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dotekem mezi prsty rozplynout. Byl tak dokonal\u00fd, tak k\u0159ehk\u00fd a perfektn\u00ed. Musel otev\u0159\u00edt o\u010di, musel pozorovat jeho tv\u00e1\u0159 a modlit se, aby to u\u017e nikdy neskon\u010dilo.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jeho slab\u00e9 pa\u017ee se k\u0159e\u010dovit\u011b chytily okenn\u00edho parapetu a on s prudk\u00fdm v\u00fddechem vyklonil tv\u00e1\u0159 do tmy. Srdce mu bu\u0161ilo tak, jakoby cht\u011blo prorazit jeho drobn\u00e9 t\u011blo a m\u011bl pocit, \u017ee je sly\u0161et snad na cel\u00fd d\u016fm. Nevid\u011bl z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed hv\u011bzdy na bezmra\u010dn\u00e9m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19596","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19596","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19596"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19596\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19596"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19596"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19596"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}