{"id":19603,"date":"2008-03-19T05:00:00","date_gmt":"2008-03-19T04:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19562"},"modified":"2008-03-19T05:00:00","modified_gmt":"2008-03-19T04:00:00","slug":"rozum-a-cit-ii-61","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-61\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 61."},"content":{"rendered":"
Bill\u016fv pohled pln\u00fd obav sta\u010dil Marcusovi k tomu, aby okam\u017eit\u011b pochopil. Pustil jeho ruku, kterou a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle jemn\u011b sv\u00edral a poodstoupil od n\u011bj na vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 u\u017e by se dala pova\u017eovat za slu\u0161nou. Neodch\u00e1zel, nem\u011bl d\u016fvod, ned\u011blal nic zak\u00e1zan\u00e9ho ani nespr\u00e1vn\u00e9ho, jen jej prost\u011b pozdravil na ulici. Z Tomova v\u00fdrazu v\u0161ak mohl u\u017e na d\u00e1lku \u010d\u00edst, \u017ee jeho n\u00e1zor nesd\u00edl\u00ed a m\u00e1 na v\u011bc zcela jin\u00fd pohled. I p\u0159es skromn\u00e9 sv\u011btlo pouli\u010dn\u00edch lamp, byl patrn\u00fd ohe\u0148 v jeho tv\u00e1\u0159\u00edch a nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed vztek. T\u011bch p\u00e1r krok\u016f ke k\u00fd\u017een\u00e9 dvojici urazil v rekordn\u00edm \u010dase a zlostn\u011b odstr\u010dil bratra na stranu, aby se mohl postavit p\u0159\u00edmo p\u0159ed Marcuse.<\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b tu drzost se tady objevit?! Po tom v\u0161em? A je\u0161t\u011b se pokou\u0161et mluvit s n\u00edm?!“ uk\u00e1zal n\u011bkam Billov\u00fdm sm\u011brem a dosud postupoval jakoby tam bratr v\u016fbec nebyl. Zp\u016fsobil to jeho vnit\u0159n\u00ed instinkt a nutk\u00e1n\u00ed jej neust\u00e1le ochra\u0148ovat, ten reflex odh\u00e1n\u011bt od n\u011bj v\u0161echno zl\u00e9.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsme si s Billem ur\u010dit\u00e9 v\u011bci u\u017e vy\u0159\u00edkali a nen\u00ed d\u016fvod si hr\u00e1t na schov\u00e1vanou,“ odv\u011btil Marcus klidn\u00fdm hlasem. Celkov\u011b p\u016fsobil velice vyrovnan\u011b, ne arogantn\u011b a pov\u00fd\u0161en\u011b, sp\u00ed\u0161 velice dobr\u00fdm rozpolo\u017een\u00edm, vyza\u0159ovalo z n\u011bj najednou n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho ne\u017e tehdy. Jakoby p\u0159ed nimi st\u00e1l \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk, p\u0159esto\u017ee to na prvn\u00ed pohled nebylo patrn\u00e9. Toma jeho m\u00edrn\u00fd t\u00f3n je\u0161t\u011b v\u00edce popudil a do hlavy se mu nahrnula krev.<\/div>\n
„A j\u00e1 m\u00e1m zase pocit, \u017ee u\u017e jsem ti jednou n\u00e1zorn\u011b p\u0159edvedl, \u017ee pro tebe nen\u00ed v\u016fbec bezpe\u010dn\u00e9 se pohybovat v Billov\u011b bl\u00edzkosti. Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee to p\u00e1r srdceryvn\u00fdch slov omluvy naprav\u00ed a budeme d\u011blat jakoby nic, tak se plete\u0161. Nejsem tak naivn\u00ed jako on, byl by schopn\u00fd ti znovu nalet\u011bt.“<\/div>\n
„Tome!“ ozval se kone\u010dn\u011b bratr, kter\u00e9ho u\u017e p\u0159estalo bavit p\u0159ihl\u00ed\u017eet. „Nepot\u0159ebuju abys mi d\u011blal tlumo\u010dn\u00edka!“<\/div>\n
„Ml\u010d“ ok\u0159iknul jej Tom bez z\u00e1jmu a znovu se obr\u00e1til na Marcuse. „Vyh\u00fdbej se n\u00e1m. A jednomu z n\u00e1s zvl\u00e1\u0161t\u011b,“ sykl je\u0161t\u011b do rozpa\u010dit\u00e9ho ticha a v\u00edc se nem\u00ednil na lidupr\u00e1zdn\u00e9 ulici zdr\u017eovat. Bill nerozhodn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl. M\u00e1 z\u016fstat? Bratr\u016fv jednozna\u010dn\u00fd pohled mu jasn\u011b nazna\u010dil, \u017ee nejlep\u0161\u00ed bude celou tuhle situaci pro dne\u0161ek ukon\u010dit a v\u00edc jej neprovokovat. Oplatil Marcusovi tich\u00fd pozdrav a neubr\u00e1nil se posledn\u00edmu ohl\u00e9dnut\u00ed. Znovu jej pron\u00e1sledovaly jeho bled\u011bmodr\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 vodnat\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 souzn\u011bly se \u0161pinav\u011b blond del\u0161\u00edmi vlasy. V\u0161imnul si, \u017ee jeho tv\u00e1\u0159 z\u00edskala v\u00edce ost\u0159e \u0159ezan\u00e9 rysy, p\u0159esto na n\u011bj p\u016fsobil jemn\u011bji ne\u017e obvykle. Zm\u011bnil se, ano zm\u011bnil, vis\u00e1\u017en\u011b a tak\u00e9 to, co z n\u011bj vych\u00e1zelo, bylo prost\u011b tis\u00edc mil vzd\u00e1leno od toho, na co byl zvykl\u00fd p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci. St\u00e1l tam, s\u00e1m na tmav\u00e9 ulici a koval jej k sob\u011b sv\u00fdm plach\u00fdm v\u00fdrazem. Pro\u010d jen se od n\u011bj nem\u016f\u017ee odtrhnout? Pro\u010d doprov\u00e1zel jeho o\u010di a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e mu zmizely ve st\u00ednu lamp? Mo\u017en\u00e1 to jsou je\u0161t\u011b poz\u016fstatky alkoholu, kter\u00fd se mu rozprost\u00edral v krvi. Ano, pot\u0159eboval si sv\u00e9 nevysv\u011btliteln\u00e9 chov\u00e1n\u00ed n\u011bjak obh\u00e1jit.<\/div>\n
Zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed jej probralo z nastolen\u00e9 melancholie a p\u0159ivedlo zp\u00e1tky na zem, kde u\u017e na n\u011bj vy\u010dk\u00e1val zna\u010dn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed bratr. M\u011bl na Toma sice zlost, za jeho v\u00fdstup, kdy jej nepustil ke slovu a choval se jako chorobn\u00fd \u017e\u00e1rlivec, p\u0159esto se ale dnes necht\u011bl h\u00e1dat. Ne te\u010f, ne v tuto chv\u00edli. C\u00edtil v sob\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, kter\u00e9ho se nemohl zbavit a rozep\u0159e s bratrem by jej vytrhly ze soust\u0159ed\u011bn\u00ed se na jeho rozpozn\u00e1n\u00ed. Tom si jeho neutr\u00e1ln\u00ed chov\u00e1n\u00ed vylo\u017eil po sv\u00e9m a p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je mu za jeho ochran\u00e1\u0159sk\u00fd syndrom vd\u011b\u010dn\u00fd. Bill to ob\u010das d\u011bl\u00e1val, v z\u00e1jmu klidu v jejich dom\u011b a lo\u017enici v n\u011bm z\u00e1m\u011brn\u011b vyvol\u00e1val pocit absolutn\u00ed d\u016fle\u017eitosti, \u017ee v n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch by si bez n\u011bj prost\u011b neporadil a byl by bez n\u011bj ztracen\u00fd. Tomovu egu to lichotilo a jeho to nic nest\u00e1lo. Pousm\u00e1l se. Tohle jsou asi ty prvky skute\u010dn\u00e9ho vztahu, kdy u\u017e prost\u011b vyc\u00edt\u00edte co se od v\u00e1s o\u010dek\u00e1v\u00e1, co je dobr\u00e9 pr\u00e1v\u011b te\u010f ud\u011blat, co je dobr\u00e9 \u0159\u00edct. A Bill si byl naprosto jist, \u017ee se o Marcusovi nesm\u00ed v tomto okam\u017eiku zm\u00ednit ani slovem. Dost na tom, \u017ee jej m\u00e1 tak nep\u0159\u00edjemn\u011b v hlav\u011b, nato\u017e aby to je\u0161t\u011b ventiloval navenek.<\/div>\n
Postupn\u011b p\u0159ich\u00e1zel na jin\u00e9 my\u0161lenky, spole\u010dn\u00e1 hork\u00e1 koupel s Tomem jej p\u0159ivedla do \u00fapln\u011b jin\u00fdch sf\u00e9r, do \u00fapln\u011b jin\u00fdch v\u00fd\u0161in. Aroma z vonn\u00fdch olej\u016f mu \u00fapln\u011b zbrzdilo mysl a on se mohl soust\u0159edit jen a jen na bratrovy doteky, kter\u00e9 dob\u00fdvaly jeho t\u011blo a pomalu se m\u011bnily ve st\u00e1le n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00ed lask\u00e1n\u00ed, kter\u00e9mu se se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima odd\u00e1val. Zbo\u017e\u0148oval c\u00edtit to \u00fa\u017easn\u00e9 teplo, kter\u00e9 pokra\u010dovalo i kdy\u017e se s Tomem p\u0159esunuli do pokoje a on jej na posteli, zabalen\u00e9ho do p\u0159ikr\u00fdvek, h\u0159\u00e1l tak\u00e9 sv\u00fdm vlastn\u00edm t\u011blem, kter\u00e9 k n\u011bmu \u017e\u00e1dostiv\u011b tisknul.<\/div>\n
Mohlo b\u00fdt kolem druh\u00e9 r\u00e1no, m\u00edstnost zaplavovala dokonal\u00e1 a tma a dvoje pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo n\u00e1hle p\u0159eru\u0161eno. Bill se vyd\u011b\u0161en\u011b vzty\u010dil do sedu a rozhl\u00e9dl se \u0161okovan\u011b kolem sebe. Uv\u011bdomoval si, \u017ee je jeho t\u011blo zpocen\u00e9 a tv\u00e1\u0159e mu doslova ho\u0159\u00ed. Pohl\u00e9dl vedle sebe na Tomovo sp\u00edc\u00ed t\u011blo. Pro\u010d jen to nebyly jeho o\u010di, kter\u00e9 mu pr\u00e1v\u011b tohle p\u0159ivodily??<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill\u016fv pohled pln\u00fd obav sta\u010dil Marcusovi k tomu, aby okam\u017eit\u011b pochopil. Pustil jeho ruku, kterou a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle jemn\u011b sv\u00edral a poodstoupil od n\u011bj na vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 u\u017e by se dala pova\u017eovat za slu\u0161nou. Neodch\u00e1zel, nem\u011bl d\u016fvod, ned\u011blal nic zak\u00e1zan\u00e9ho ani<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19603","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19603","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19603"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19603\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19603"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19603"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19603"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}