{"id":19605,"date":"2008-03-19T04:50:00","date_gmt":"2008-03-19T03:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19564"},"modified":"2008-03-19T04:50:00","modified_gmt":"2008-03-19T03:50:00","slug":"rozum-a-cit-ii-59","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-59\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 59."},"content":{"rendered":"
Teresa up\u00edrala sv\u016fj \u0161okovan\u00fd v\u00fdraz na dvojici, kter\u00e1 se od sebe pr\u00e1v\u011b v neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 rychlosti distancovala. Tomovi se doslova zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima a krev jakoby mu ztuhla v \u017eil\u00e1ch. Tohle je konec. Nen\u00ed to, jako kdy\u017e se o jejich soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b dozv\u011bd\u011bla ne\u0161kodn\u00e1 Kessy, kter\u00e1 n\u011b\u010deho takov\u00e9ho nedok\u00e1zala vyu\u017e\u00edt, neum\u011bla z toho t\u011b\u017eit, pochyboval o tom, \u017ee ji v\u016fbec n\u011bkdy napadlo jim dv\u011bma skrz tento fakt ubl\u00ed\u017eit. Tohle je n\u011bco jin\u00e9ho. Teresa je kapitola sama pro sebe, u\u017e jednou je oba d\u016frazn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dila o tom, \u017ee se ne\u0161t\u00edt\u00ed zaj\u00edt do sebev\u011bt\u0161\u00edch extr\u00e9m\u016f, jen aby na sebe strhla pat\u0159i\u010dnou pozornost, jen aby svoji osobu vyzdvihla co nejv\u00fd\u0161e a p\u0159\u00edli\u0161 ji nezaj\u00edmalo, za jakou cenu se to bude odehr\u00e1vat. Ani na chv\u00edli nev\u00e1hal o tom, \u017ee t\u00edmto okam\u017eikem skon\u010dilo jejich tich\u00e9 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 si tak n\u00e1dhern\u011b a v relativn\u00edm klidu u\u017e\u00edvali. Teresa nenech\u00e1 takov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh jen tak le\u017eet ladem, dostane z n\u011bj to nejv\u00edc co v\u016fbec bude mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
Strnul\u00fdmi pohyby ze sebe strhnul bratrovy ruce a p\u0159ipadalo mu, \u017ee Bill n\u00e1hle dokonale vyst\u0159\u00edzliv\u011bl. Za\u010dal panika\u0159it. Sklopil hlavu do dlan\u00ed a obr\u00e1til sv\u016fj pohled k velk\u00e9mu oknu, odkud se na n\u011bj zra\u010dila sv\u011btla m\u011bsta. Ticho bylo v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed. Nikdo nepohnul ani jedin\u00fdm svalem, Tom st\u00e1l jako socha, Bill se t\u0159\u00e1sl a p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b, zat\u00edmco Teresa se nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b vnit\u0159n\u011b vyrovn\u00e1vala s t\u00edm, co pr\u00e1v\u011b vid\u011bla. Vzpamatovala se jako prvn\u00ed a dv\u011bma kroky do\u0161la ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 ti\u0161e zav\u0159ela. St\u00e1le propalovala oba bratry nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem. Kupodivu nej\u00e1sala \u0161t\u011bst\u00edm nad novou senzac\u00ed, za kterou by j\u00ed tisk zaplatil zlatem, jen v duchu p\u0159em\u00fd\u0161lela a nedala na sob\u011b nic zn\u00e1t.<\/div>\n
„Jak dlouho?“ ozvala se p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. Tom nevid\u011bl nejmen\u0161\u00ed d\u016fvod lh\u00e1t. Pro\u010d? K \u010demu te\u010f? Kdy\u017e pravda stejn\u011b vy\u0161la najevo, a\u0165 ji tedy zn\u00e1 celou, nesejde na tom.<\/div>\n
„Budou to dva roky.“ D\u00edvka nasucho polkla. Ve skute\u010dnosti \u010dekala odpov\u011b\u010f ve smyslu tak dvou t\u00fddn\u016f.<\/div>\n
„Netu\u0161ila jsem, j\u00e1\u2026 to je\u2026 po\u0159\u00e1d mi to n\u011bjak nedoch\u00e1z\u00ed…“ pokra\u010dovala a v jej\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed se zra\u010dil zmatek.<\/div>\n
„Bille, proboha sedni si!“ ok\u0159iknul jej bratr, kter\u00e9ho znerv\u00f3z\u0148ovalo jeho popoch\u00e1zen\u00ed po m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Jak se v\u00e1m poda\u0159ilo n\u011bco takov\u00e9ho utajit?“<\/div>\n
„Opatrnost. Kterou jsme pr\u00e1v\u011b dnes zanedbali. V\u00edm, \u017ee podobnou v\u011bc bys asi jen t\u011b\u017eko o\u010dek\u00e1vala a proto pros\u00edm, ne\u0159\u00edkej \u017e\u00e1dn\u00e9 svoje stanovisko, ano? Je mi jasn\u00e9, co se ti pr\u00e1v\u011b te\u010f hon\u00ed hlavou a ch\u00e1pu to, ka\u017ed\u00fd by si myslel p\u0159esn\u011b to co ty, ale na tom te\u010f prost\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed. V\u011bci jsou jak jsou a n\u011bkter\u00e9 u\u017e nejdou vr\u00e1tit zp\u00e1tky a jin\u00e9 zase my dva ani vr\u00e1tit zp\u00e1tky nechceme.“<\/div>\n
„Trvalo to, i kdy\u017e jsi byl se mnou?“ obr\u00e1tila se n\u00e1hle na Billa. P\u0159ik\u00fdvnul. D\u00edvka se bolestn\u011b pousm\u00e1la. „To jeho fotku sis prohl\u00ed\u017eel, kdy\u017e sis myslel, \u017ee sp\u00edm? On byl ten d\u016fvod, pro\u010d jsi se mnou nikdy necht\u011bl sp\u00e1t, pro\u010d jsi v\u017edycky uhnul a b\u00e1l se projevit cokoliv hlub\u0161\u00edho? Testoval jsi s\u00e1m sebe, jestli jej doopravdy chce\u0161 a jestli je to pouto mezi v\u00e1mi siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ita\u017elivost d\u00edvky?“<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit, Tereso. Nikdy. Bylo to \u0161patn\u00e9 obdob\u00ed, \u0161patn\u00e9 pro n\u00e1s pro v\u0161echny, to jak\u00fd jsem v sob\u011b pro\u017e\u00edval zmatek m\u011b neomlouv\u00e1, p\u0159esto chci, abys v\u011bd\u011bla, \u017ee v\u0161echno co se ud\u00e1lo a vypadalo jako m\u00ed\u0159en\u00e9 proti tob\u011b, proti tob\u011b ve skute\u010dnosti nebylo.“<\/div>\n
„Bylo to kv\u016fli n\u011bmu?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Tom o m\u011b nev\u011bd\u011bl, m\u00e1m pravdu? Poprv\u00e9 m\u011b spat\u0159il a\u017e ve chv\u00edli, kdy jsem p\u0159i\u0161la k v\u00e1m dom\u016f a proto jsi to ukon\u010dil. A ta noc\u2026 byla jen ze msty tob\u011b.“<\/div>\n
Postupn\u011b j\u00ed doch\u00e1zely v\u0161echny d\u00edlky skl\u00e1danky, ka\u017ed\u00fd kousek do sebe perfektn\u011b zapadal, najednou to v\u0161echno d\u00e1valo smysl, najednou to bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b a jasn\u00e9 a zjevn\u00e9. Kladla si tis\u00edce ot\u00e1zek a napadaly ji tis\u00edce verz\u00ed, ale tato odpov\u011b\u010f by j\u00ed skute\u010dn\u011b nikdy nevytanula na mysl.<\/div>\n
„Byla jsem prost\u0159edn\u00edk. Mezi v\u00e1mi dv\u011bma. Tady vlastn\u011b v\u016fbec ne\u0161lo o m\u011b, celou tu dobu se to v\u0161echno to\u010dilo jen kolem toho, co se odehr\u00e1v\u00e1 mezi v\u00e1mi a j\u00e1 tam vstoupila jen \u00faplnou n\u00e1hodou, doprost\u0159ed d\u011bje. Pro\u010d jsi n\u011bco ne\u0159ekl, Bille, pro\u010d? Alespo\u0148 n\u00e1znak. Pro\u010d jsi m\u011b nechal ut\u00e1p\u011bt se v tom, kl\u00e1st si vinu jen sama na sebe a obvi\u0148ovat se z toho co se ud\u00e1lo. Pro\u010d jsi to v\u0161echno tak hrozn\u011b zkomplikoval? Sta\u010dilo p\u00e1r slov a nic z toho by nemuselo b\u00fdt. M\u011bl jsi mi v\u00edc d\u016fv\u011b\u0159ovat, Bille, dala jsem ti snad za doby co jsme byli spolu jedin\u00fd d\u016fvod abys mi nev\u011b\u0159il?“<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto.“ Tom se vytrhnul ze sv\u00e9 apatie.<\/div>\n
„Tereso my\u2026 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, jak asi bude\u0161 cht\u00edt nalo\u017eit s t\u00edm, co jsi pr\u00e1v\u011b vid\u011bla, ale\u2026“<\/div>\n
„Co, Tome? M\u00e1\u0161 strach, \u017ee to v\u0161echno pov\u00edm? \u017de se zachov\u00e1m podle sv\u00e9 nov\u00e9 tv\u00e1\u0159e kari\u00e9ristky za ka\u017edou cenu? \u017de jako m\u00e1vnut\u00edm proutku zbo\u0159\u00edm cel\u00e9 va\u0161e soukrom\u00ed, to co jste se pokou\u0161eli tak usilovn\u011b skr\u00fdt? Kdybyste trochu v\u00edc v\u011b\u0159ili lidem kolem sebe, p\u0159i\u0161li byste na to, \u017ee v\u011bci se daj\u00ed \u0159e\u0161it i jednodu\u0161e. Copak nech\u00e1pete? Na tohle jsem \u010dekala. Na t\u011bchhle p\u00e1r slov, kter\u00e9 m\u011b st\u00e1ly tolik dn\u00ed \u017eivota. Jedin\u00e9, co jsem cht\u011bla v\u011bd\u011bt bylo, \u017ee to nebyla moje chyba. \u017de j\u00e1 nejsem ta \u0161patn\u00e1, \u017ee ve mn\u011b nen\u00ed nic tak zl\u00e9ho, co by nutilo ka\u017ed\u00e9ho m\u011b po \u010dase opou\u0161t\u011bt, \u017ee j\u00e1 jsem v po\u0159\u00e1dku. \u017de to nebylo kv\u016fli mn\u011b, ale kv\u016fli n\u011b\u010demu, co se mnou vlastn\u011b nem\u011blo v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho.“<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Teresa up\u00edrala sv\u016fj \u0161okovan\u00fd v\u00fdraz na dvojici, kter\u00e1 se od sebe pr\u00e1v\u011b v neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 rychlosti distancovala. Tomovi se doslova zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima a krev jakoby mu ztuhla v \u017eil\u00e1ch. Tohle je konec. Nen\u00ed to, jako kdy\u017e se o jejich soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b dozv\u011bd\u011bla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19605","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19605","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19605"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19605\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19605"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19605"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19605"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}