{"id":19607,"date":"2008-03-19T04:40:00","date_gmt":"2008-03-19T03:40:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19566"},"modified":"2008-03-19T04:40:00","modified_gmt":"2008-03-19T03:40:00","slug":"rozum-a-cit-ii-57","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-57\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 57."},"content":{"rendered":"
Tom se ze sv\u00e9ho strnul\u00e9ho v\u00fdrazu rychle probral a prudce odstr\u010dil jej\u00ed dla\u0148, jako by jej p\u00e1lila.<\/div>\n
„Co si mysl\u00ed\u0161 \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?!“ k\u0159ikl na ni vztekle. Teresu jeho reakce nijak nevyvedla z m\u00edry. Zp\u016fsobn\u011b se posadila a lehce se pousm\u00e1la.<\/div>\n
„Posledn\u011b jsi byl trochu p\u0159\u00e1tel\u0161t\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Posledn\u011b bylo hodn\u011b v\u011bc\u00ed jinak,“ sykl.<\/div>\n
„U\u017e nebere\u0161 jednou pou\u017eit\u00e9 zbo\u017e\u00ed?“<\/div>\n
„Tak dost. Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee t\u011b vezmeme na ve\u010d\u00edrek a to taky ud\u011bl\u00e1m. Jako protislu\u017ebu bude\u0161 ml\u010det a m\u016f\u017ee\u0161 s t\u00edm za\u010d\u00edt hned!“ \u0159ekl zlostn\u011b Tom a pohl\u00e9dnul na \u0159idi\u010de, kter\u00fd byl o\u010dividn\u011b zabr\u00e1n do jejich rozhovoru natolik, \u017ee nev\u00e1hal ztlumit r\u00e1dio. „A vy je\u010fte!“ dodal je\u0161t\u011b roz\u010dilen\u011b.<\/div>\n
Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ech\u00e1zel z m\u00edsta na m\u00edsto a poka\u017ed\u00e9 se nejist\u011b zastavil u okna v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, z n\u011bj\u017e byl v\u00fdhled na prostranstv\u00ed p\u0159ed jejich domem, v\u010detn\u011b vchodu. Kde jen m\u016f\u017eou b\u00fdt? Zachmu\u0159en\u011b si projel prsty tmav\u00e9 vlasy. Doba, kterou tr\u00e1vil jeho bratr ve spole\u010dnosti Teresy, mu p\u0159ipadala ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou a\u017e ne\u00fanosn\u011b dlouh\u00e1 a napl\u0148ovala jej na jednu stranu vztekem a na tu druhou bezmoc\u00ed. Co m\u016f\u017ee d\u011blat? Nezb\u00fdv\u00e1 mu ne\u017e \u010dekat, dokud nep\u0159ijedou a to co se zat\u00edm d\u011bje mezi nimi, si jen dom\u00fd\u0161let. Samoz\u0159ejm\u011b jej napadaly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed barvit\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, ale poka\u017ed\u00e9 si p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee Tom je st\u00e1le jen a jen jeho. Sna\u017eil se si nep\u0159ipou\u0161t\u011bt, co by se mohlo st\u00e1t. Co kdy\u017e v bratrovi Teresa vyvol\u00e1 n\u011bjakou silnou vzpom\u00ednku na jejich noc a on si jednodu\u0161e uv\u011bdom\u00ed, \u017ee mu nen\u00ed lhostejn\u00e1? Jist\u011b, Tom jej asi tis\u00edckr\u00e1t p\u0159esv\u011bd\u010doval a p\u0159\u00edsahal o opaku, ale je snadn\u00e9 o tom mluvit, kdy\u017e ji nem\u00e1te p\u0159ed sebou a u\u017e si ani p\u0159esn\u011b nevybavujete jej\u00ed tv\u00e1\u0159. Je to jin\u00e9, ne\u017e kdy\u017e ji skute\u010dn\u011b uvid\u00edte, znovu budete v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti a znovu na v\u00e1s zap\u016fsob\u00ed jej\u00ed p\u0159irozen\u00e9 charisma, kter\u00e9 ona bezesporu bohu\u017eel m\u00e1. K\u00e9\u017e by tak tehdy, kdy\u017e ji poprv\u00e9 potkal, v\u011bd\u011bl, kam tento nevinn\u00fd po\u010din zajde.<\/div>\n
Oslnila jej sv\u011btla vozu, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b zastavil p\u0159ed domem. Bill si uv\u011bdomil, \u017ee jej za oknem jist\u011b museli vid\u011bt. Povzdechl. V\u00fdborn\u011b, opravdu skv\u011bl\u00fd za\u010d\u00e1tek je\u0161t\u011b b\u00e1je\u010dn\u011bj\u0161\u00edho ve\u010dera. S t\u0159asem po cel\u00e9m t\u011ble vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed a chv\u011bj\u00edc\u00ed se rukou cht\u011bl vz\u00edt za kli\u010dku. Je\u0161t\u011b ne\u017e to sta\u010dil ud\u011blat sjelo ok\u00e9nko dol\u016f a on spat\u0159il bratrovu tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Sedni si dop\u0159edu,“ \u0159ekl neutr\u00e1ln\u011b. Billem projel vztek. Jist\u011b, mohlo jej napadnout, \u017ee Teresa nepromarn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost posadit se dozadu za Tomem. S kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed se posadil na sedadlo spolujezdce \u010dern\u00e9ho luxusn\u00edho vozu a na Teresin tlumen\u00fd pozdrav nereagoval, stejn\u011b jako na Tom\u016fv pokus o konverzaci, kterou nakonec vzdal. Asi p\u016flhodinovou cestu k restauraci str\u00e1vili v absolutn\u00edm tichu a kdyby se ti\u0161e nelinula hudba z r\u00e1dia, nejsp\u00ed\u0161 by bylo sly\u0161et i jak d\u00fdchaj\u00ed. Atmosf\u00e9ra byla v\u00edce ne\u017e napjat\u00e1, nikdo nem\u011bl pot\u0159ebu komunikovat. Bill se marn\u011b sna\u017eil sledovat d\u011bn\u00ed na zadn\u00edm sedadle ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku, ale poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e to ud\u011blal, bratrovy o\u010di jej nachytaly. Sl\u00edbil si, \u017ee se tam u\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nepod\u00edv\u00e1, ale jeho zrak si nejsp\u00ed\u0161 nemohl pomoci. Znovu a znovu tam zabloudil. Tomovi bylo jasn\u00e9, \u017ee jej bratr kontroluje. Ch\u00e1pal to a napl\u0148ovalo jej to velkou d\u00e1vkou n\u011bhy a l\u00e1sky. Ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem mu d\u011blalo dob\u0159e, \u017ee si jej hl\u00edd\u00e1, \u017ee na n\u011bj \u017e\u00e1rl\u00ed, chce ho jen pro sebe a odm\u00edt\u00e1 se o n\u011bj s k\u00fdmkoliv d\u011blit. T\u00edm mu nejv\u00edc vyjad\u0159oval sv\u00e9 city.<\/div>\n
Rozz\u00e1\u0159en\u00e1 sv\u011btla vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z nov\u011b otev\u0159en\u00e9ho honosn\u00e9ho podniku, byla pro Billa vysvobozen\u00edm. Vystoupil jako prvn\u00ed. Po n\u011bm n\u00e1sledoval Tom a nakonec Teresa, kter\u00e1 se p\u0159i ch\u016fzi nev\u00e1hala n\u00e1padn\u011b ot\u0159\u00edt o Tomovy boky. Bill se cht\u011bl ozvat, ale bratr zachytil jeho pohled a zavrt\u011bl hlavou. Dnes nebyly v pl\u00e1nu \u017e\u00e1dn\u00e9 sc\u00e9ny a on je nem\u00ednil vyvol\u00e1vat.<\/div>\n
„Je tady dost zn\u00e1m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed?“ zaj\u00edmala se Teresa.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 ano. Na t\u011bchhle akc\u00edch se poka\u017ed\u00e9 n\u011bkdo zn\u00e1m\u00fd objev\u00ed.“<\/div>\n
„N\u011bkdo? Tome, jestli tady neobjev\u00edm nikoho, kdo by mi byl n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem prosp\u011b\u0161n\u00fd, tak to se mnou budete muset absolvovat znovu, rozum\u00edme si?“<\/div>\n
„Jist\u011b,“ \u0159ekl nesly\u0161n\u011b Tom.<\/div>\n
„Po\u010dkejte,“ ozval se Bill.<\/div>\n
„Jak ji p\u0159edstav\u00edme?“ hodil hlavou k d\u00edvce.<\/div>\n
„P\u0159\u00edtelkyn\u011b Toma?“ bl\u00fdsklo j\u00ed v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„S t\u00edm nepo\u010d\u00edtej!“ sykl Bill mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ost\u0159e.<\/div>\n
„Zn\u00e1m\u00e1. Nikomu se nemus\u00edme zpov\u00eddat,“ rozhodl Tom, p\u0159esto\u017ee vid\u011bl nevoli na d\u00edv\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i. Jist\u011b si p\u0159edstavovala, \u017ee po jej\u00ed p\u016fsobiv\u00e9 report\u00e1\u017ei v novin\u00e1ch o sv\u00e9m rom\u00e1nku s Tomem, j\u00ed p\u0159edstav\u00ed jako n\u011bkoho seri\u00f3zn\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e je pouh\u00e1 a nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed zn\u00e1m\u00e1. Ve\u0161li do spole\u010dnosti, kter\u00e1 u\u017e vypadala v pln\u00e9m proudu. Z\u00e1m\u011brn\u011b dorazili pozd\u011bji ne\u017e st\u00e1lo na pozv\u00e1nce, nem\u00ednili tady str\u00e1vit tak dlouhou dobu. Teresa se la\u010dn\u011b rozhl\u00e9dla kolem sebe. Okam\u017eit\u011b poznala n\u011bkolik popul\u00e1rn\u00edch obli\u010dej\u016f z obrazovek, co\u017e j\u00ed dodalo velice pozitivn\u00ed n\u00e1ladu. P\u0159\u00edchoz\u00ed trojice na sebe strhla pozornost a Bill preventivn\u011b s\u00e1hnul po prvn\u00ed skleni\u010dce, kterou mu \u010d\u00ed\u0161n\u00edk \u00faslu\u017en\u011b nab\u00eddnul. Vypil ji t\u00e9m\u011b\u0159 najednou. Mo\u017en\u00e1 to tady t\u00edmhle zp\u016fsobem p\u0159etrp\u00ed l\u00e9pe.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tom se ze sv\u00e9ho strnul\u00e9ho v\u00fdrazu rychle probral a prudce odstr\u010dil jej\u00ed dla\u0148, jako by jej p\u00e1lila. „Co si mysl\u00ed\u0161 \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?!“ k\u0159ikl na ni vztekle. Teresu jeho reakce nijak nevyvedla z m\u00edry. Zp\u016fsobn\u011b se posadila a lehce se pousm\u00e1la. „Posledn\u011b jsi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19607","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19607","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19607"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19607\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19607"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19607"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19607"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}