{"id":19608,"date":"2008-03-19T04:35:00","date_gmt":"2008-03-19T03:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19567"},"modified":"2008-03-19T04:35:00","modified_gmt":"2008-03-19T03:35:00","slug":"rozum-a-cit-ii-56","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-56\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 56."},"content":{"rendered":"
Bill se naklonil bl\u00ed\u017ee k zrcadlu, aby se mu naskytnul lep\u0161\u00ed v\u00fdhled na jeho tv\u00e1\u0159. Na perfektn\u00ed tv\u00e1\u0159. T\u00e9m\u011b\u0159 dokonalou tv\u00e1\u0159. Bylo a\u017e neskute\u010dn\u00e9 co v\u0161echno zm\u016f\u017ee vrstva l\u00ed\u010didel a dv\u011b hodiny pr\u00e1ce zru\u010dn\u00e9 vis\u00e1\u017eistky. Jakoby to ani nebyl on. Posledn\u00ed dny byly ve znamen\u00ed \u0161patn\u00e9ho fyzick\u00e9ho rozpolo\u017een\u00ed, proto mu jednodu\u0161e nezb\u00fdvalo dost \u010dasu ani s\u00edly p\u0159em\u00fd\u0161let nad sv\u00fdm vzhledem a nad t\u00edm, jak jej vylep\u0161it. Uv\u011bdomil si, \u017ee za dobu jeho nemoci z\u016fstala z\u00e1suvka se \u0161minkami netknut\u00e1. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Od sv\u00fdch \u00fatl\u00fdch let by si nedovolil vyj\u00edt bez toho b\u00e1je\u010dn\u011b vylep\u0161en\u00e9ho obli\u010deje, kter\u00fd se tak kr\u00e1sn\u011b hodil na tituln\u00ed strany a jemu samotn\u00e9mu zp\u016fsoboval bla\u017een\u00e9 pocity p\u0159i pohledu na fotografie. Teprve ve chv\u00edli, kdy skute\u010dn\u011b bojoval o sv\u016fj \u017eivot najednou pochopil, \u017ee kdy\u017e byl zlomen\u00fd, na dn\u011b, s bolestmi, neupraven\u00fdmi vlasy a pap\u00edrov\u011b b\u00edlou plet\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla k t\u00e9 p\u016fvodn\u00ed nekone\u010dn\u011b daleko, najednou nebyly z\u00e1stupy obdivovatel\u016f po jeho boku. Musel se s t\u00edm vyrovnat s\u00e1m, za pomoci Toma, ten jedin\u00fd z\u016fstal s n\u00edm, ten jedin\u00fd byl tady, kdy\u017e se v noci probouzel bolest\u00ed a om\u00fdval mu zpocen\u00e9 \u010delo. Jakmile nejste dokonal\u00fd a bezprobl\u00e9mov\u00fd, lid\u00e9 se od v\u00e1s odvr\u00e1t\u00ed. Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee maj\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed starosti a pr\u00e1v\u011b v n\u011bm si na\u0161li tu p\u016fvabnou modlu, kter\u00e1 prost\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my m\u00edt nem\u016f\u017ee, proto\u017ee je n\u011bco v\u00edc ne\u017e ostatn\u00ed. Ale on je lidsk\u00fd. \u010clov\u011bk jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/div>\n
Ze sn\u011bn\u00ed jej probral a\u017e Tom, jeho\u017e ruka spo\u010dinula na bratrov\u011b rameni.<\/div>\n
„Nekochej se tolik,“ rozesm\u00e1l se. Bill vstal, p\u0159i\u010dem\u017e mu pe\u010dliv\u011b narovnan\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy spadaly na lopatky. Pod\u00edval se na Toma o\u010dima r\u00e1movan\u00fdma tmavou tu\u017ekou a n\u00e1padn\u011b dlouh\u00fdmi \u0159asami. „<\/div>\n
Hv\u011bzda je zp\u00e1tky,“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom a pol\u00edbil jej na krk. Objali se. Vnit\u0159n\u011b vyc\u00edtili, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed svoji vz\u00e1jemnou bl\u00edzkost. Bill nas\u00e1l ostrou v\u016fni, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z bratrovy poko\u017eky a opojn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Nechce se mi do toho. Absolutn\u011b se mi do toho nechce. Um\u00edm si p\u0159edstavit tis\u00edc jin\u00fdch zp\u016fsob\u016f, jak l\u00e9pe str\u00e1vit ve\u010der. A nav\u00edc ona\u2026 bo\u017ee… u\u017e v noci jsem se dne\u0161ka b\u00e1l. \u0160patn\u011b se mi spalo.“ Tom jej konej\u0161iv\u011b hladil po z\u00e1dech a vzal do dlan\u011b jeho ustaranou tv\u00e1\u0159. Vid\u011bl moc dob\u0159e, jak to Bill pro\u017e\u00edv\u00e1, jak t\u011b\u017ek\u00e9 pro n\u011bj bude ji znovu vid\u011bt, znovu mu p\u0159ipomene jak stra\u0161n\u00e9 bylo sledovat jak se s n\u00ed miluje.<\/div>\n
„Bude to dobr\u00e9. Nehnu se od tebe ani na krok, slibuju\u2026 M\u011bl bych vyrazit, auto \u010dek\u00e1 venku.“ Bill zpozorn\u011bl.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsi snad \u0159\u00edct, \u017ee MY bychom m\u011bli vyrazit?“<\/div>\n
„Vyzvednu ji s\u00e1m. Potom se vr\u00e1t\u00edme pro tebe. Bille, po\u010dkej! Nech m\u011b domluvit. Stejn\u011b je\u0161t\u011b nejsi hotov, maj\u00ed ti dod\u011bl\u00e1vat nehty. Nav\u00edc si mysl\u00edm, \u017ee \u010d\u00edm m\u00e9n\u011b \u010dasu s n\u00ed str\u00e1v\u00ed\u0161, t\u00edm lep\u0161\u00ed to pro tebe bude.“<\/div>\n
„Fajn,“sykl Bill a sna\u017eil se, aby to zn\u011blo co nejm\u00e9n\u011b agresivn\u011b. Pokou\u0161el se nasadit bezstarostn\u00fd a klidn\u00fd v\u00fdraz, ale ani velk\u00e9 p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed mu v tom nepomohlo. Pozoroval bratrovu siluetu, postupn\u011b se vzdaluj\u00edc\u00ed chodbou. Naposledy se na Billa oto\u010dil a poslal mu vzdu\u0161n\u00fd polibek. Cht\u011bl jej t\u00edm uklidnit, alespo\u0148 trochu. A\u010dkoliv se Tom tv\u00e1\u0159il naprosto vyrovnan\u011b a odhodlan\u011b, do auta nasedal se sm\u00ed\u0161en\u00fdmi pocity. Nejrad\u011bji by jejich setk\u00e1n\u00ed oddaloval do nekone\u010dna.<\/div>\n
„Obje\u010fte je\u0161t\u011b jednou blok,“ houknul nep\u0159\u00edtomn\u011b na \u0159idi\u010de, kter\u00fd u\u017e za\u010d\u00ednal b\u00fdt z neust\u00e1l\u00e9ho krou\u017een\u00ed kolem Teresiny ulice nerv\u00f3zn\u00ed. Tom hypnotizoval o\u010dima rozsv\u00edcen\u00e1 sv\u011btla v jej\u00edm dom\u011b. Od t\u00e9 osudn\u00e9 noci tady nebyl. Tehdy, kdy\u017e odch\u00e1zel, p\u0159\u00edsahal si, \u017ee sem u\u017e nikdy nevkro\u010d\u00ed, \u017ee nen\u00ed nic, co by jej mohlo dostat zp\u00e1tky na tuhle p\u016fdu. A te\u010f tady st\u00e1l znovu. P\u0159ed jej\u00edm domem a p\u0159ipadal si, jakoby se vr\u00e1til v \u010dase zp\u00e1tky do toho smutn\u00e9ho ve\u010dera, kter\u00fd se nikdy nem\u011bl odehr\u00e1t. Znovu se nadechnul a sev\u0159el ruku v p\u011bst. P\u0159iv\u0159el o\u010di a myslel na bratra. Na to, \u017ee tohle v\u0161echno podstupuje proto, aby zbyte\u010dn\u011b neponi\u010dil jeho dobrou pov\u011bst. Teprve te\u010f dal \u0159idi\u010di pokyn aby kr\u00e1tce zatroubil.<\/div>\n
Z necel\u00e9 dv\u011b minuty se otev\u0159ely dve\u0159e domu a v nich stanula pov\u011bdom\u00e1 postava. Tom zatvrzele propaloval zrakem podlahu vozu a z\u00e1m\u011brn\u011b se nepod\u00edval ven. Jakoby si snad myslel, \u017ee se t\u00edmhle zp\u016fsobem vyhne jejich kontaktu a bude moci z\u00edrat do zem\u011b celou cestu. Lehce sebou trhnul, kdy\u017e se dve\u0159e vedle n\u011bj otev\u0159ely. Pohl\u00e9dnul na ni. P\u0159\u00edli\u0161 se nezm\u011bnila, a\u010dkoliv pro n\u011bkoho nezaujat\u00e9ho by mohla b\u00fdt je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edce atraktivn\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Jej\u00ed dlouh\u00e9 vlasy z\u00edskaly o n\u011bco tmav\u0161\u00ed odst\u00edn, tak\u017ee te\u010f p\u0159ipom\u00ednaly barvu ho\u0159k\u00e9 \u010dokol\u00e1dy, dokonale uhlazen\u00e9 a perfektn\u011b leskl\u00e9. V\u0161imnul si, \u017ee trochu p\u0159ibrala, ale v jej\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b to byl jen krok k dokonalosti. Vytvo\u0159ily se j\u00ed opravdu \u017eensk\u00e9 k\u0159ivky, v\u011bt\u0161\u00ed \u0148adra a zaoblen\u00e9 boky, co\u017e je\u0161t\u011b zd\u016fraz\u0148ovaly dob\u0159e st\u0159i\u017een\u00e9 \u010dern\u00e9 mini\u0161aty. Okam\u017eit\u011b si v duchu vynadal za tento vnit\u0159n\u00ed z\u00e1jem a s\u00e1m sebe ujistil o tom, \u017ee ona je mu jako \u017eena naprosto lhostejn\u00e1, \u017ee pro n\u011bj existuje jen jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd jej dok\u00e1\u017ee skute\u010dn\u011b vzru\u0161it. D\u00edvka se posadila vedle z\u00e1m\u011brn\u011b tak, aby lem \u0161at\u016f odhalil co nejv\u00edce z jej\u00edch nohou.<\/div>\n
„Dlouho jsme se nevid\u011bli,“ \u0159ekla sv\u00fdm syt\u00fdm hlasem a polo\u017eila ruku na Tomovo stehno.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill se naklonil bl\u00ed\u017ee k zrcadlu, aby se mu naskytnul lep\u0161\u00ed v\u00fdhled na jeho tv\u00e1\u0159. Na perfektn\u00ed tv\u00e1\u0159. T\u00e9m\u011b\u0159 dokonalou tv\u00e1\u0159. Bylo a\u017e neskute\u010dn\u00e9 co v\u0161echno zm\u016f\u017ee vrstva l\u00ed\u010didel a dv\u011b hodiny pr\u00e1ce zru\u010dn\u00e9 vis\u00e1\u017eistky. Jakoby to ani nebyl on. Posledn\u00ed dny<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19608","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19608","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19608"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19608\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19608"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19608"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19608"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}