{"id":1961,"date":"2016-07-03T14:00:00","date_gmt":"2016-07-03T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1953"},"modified":"2016-07-03T14:00:00","modified_gmt":"2016-07-03T13:00:00","slug":"uncover-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/03\/uncover-11\/","title":{"rendered":"Uncover 11."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
\n

Tom akor\u00e1t vylezl ze sprchy, kdy\u017e sly\u0161el, jak jeho telefon vyzv\u00e1n\u00ed. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, neobt\u011b\u017eoval se s t\u00edm, \u017ee by se su\u0161il, prost\u011b si ov\u00e1zal osu\u0161ku kolem pasu. Bylo kolem des\u00e1t\u00e9 r\u00e1no, netu\u0161il, kdo mu mohl volat, a hlavn\u011b co mohl doty\u010dn\u00fd cht\u00edt. Pustil v koupeln\u011b odv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00ed, aby se zbavil p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 p\u00e1ry, \u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, kde si mobil nechal polo\u017een\u00fd na stolku.<\/p>\n

„Pros\u00edm? Kaulitz u telefonu,“ ozval se. Byla to security firma, kter\u00e1 m\u011bla na starosti v\u0161echny jeho objekty. Doufal, \u017ee se n\u011bkdo nevloupal nap\u0159\u00edklad do hotelu, nem\u011bl n\u00e1ladu \u0159e\u0161it tyhle probl\u00e9my.
„\u010cau Tome, tady Geo. Stalo se n\u011bco, co bys m\u011bl asi v\u011bd\u011bt.“ Hlas mu\u017ee na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b linky byl celkem v\u00e1hav\u00fd. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, takhle sv\u00e9ho zam\u011bstnance a kamar\u00e1da v jednom neznal. Oby\u010dejn\u011b, kdy\u017e mu \u0159\u00edkal o n\u011bjak\u00e9 vloupa\u010dce do jeho objektu, m\u011bl profesion\u00e1ln\u00ed hlas, rozhodn\u011b se nemohl rovnat s t\u00edm, co sly\u0161el te\u010f.
„Co se stalo? Mluv, mus\u00edm je\u0161t\u011b zp\u00e1tky do koupelny, r\u00e1no jsem si trochu p\u0159ispal.“ Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a posadil se na svoji seda\u010dku, doufaje, \u017ee to nebude na dlouho. Nem\u011bl zas tolik \u010dasu, aby se mohl zbyte\u010dn\u011b vykec\u00e1vat po telefonu.
„Okay, tak j\u00e1 ti to \u0159eknu rovnou, bez n\u011bjak\u00e9ho obalu. R\u00e1no jsem jako v\u017edy proj\u00ed\u017ed\u011bl kamerov\u00e9 z\u00e1znamy tv\u00fdch objekt\u016f, jestli se nestalo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, nebo tak. No a\u2026“
„No a? Georgu, sakra, j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m tolik \u010dasu. Tak mluv, leze to z tebe jako z chlupat\u00fd deky,“ sko\u010dil mu do \u0159e\u010di. Georg d\u011blal za ka\u017ed\u00fdm slovem nesmysln\u011b dlouh\u00e9 pauzy, co\u017e Toma opravdu vyt\u00e1\u010delo. Hlavn\u011b nech\u00e1pal, pro\u010d to d\u011blal? On cht\u011bl v\u011bd\u011bt co se d\u011bje, ne n\u011bjakou pitomou om\u00e1\u010dku kolem. Nesn\u00e1\u0161el informace, na kter\u00e9 musel \u010dekat takovou dobu.<\/p>\n

„Ve tv\u00e9m nov\u00e9m dom\u011b byli n\u011bjac\u00ed dva chlapi, u\u017e\u00edvali si tam. Hned jsem tam poslal kluky, aby to v\u0161echno zkontrolovali. Z\u00e1mek nebyl po\u0161kozen\u00fd, dve\u0159e ani okna taky ne, v\u0161echno bylo zam\u010den\u00fd. Absolutn\u011b nech\u00e1pu, jak se tam n\u011bkdo mohl dostat. D\u011bln\u00edci to nebyli, ale\u2026 v\u00ed\u0161 co je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed? Vid\u011bl jsem hodn\u011b z jejich t\u011bl, ale obli\u010deje v\u016fbec, teda skoro. V prvn\u00edm videu se ten jeden d\u00edval do kamery, ale byl opravdu bl\u00edzko, tak\u017ee je to hodn\u011b rozmazan\u00fd. Vypadal ale skoro jako ten chlap, co ti ten d\u016fm za\u0159izuje. Pak jsem si ale \u0159ekl, \u017ee jsem pitomec, jak by se tam dostal, nav\u00edc, co by tam d\u011blal v noci.“ Georg se trochu zasm\u00e1l, zakroutil hlavou a ol\u00edzl si rty p\u0159i vzpom\u00ednce na video. Zadek toho kluka byl opravdu par\u00e1dn\u00ed, moc se mu l\u00edbil. On sice nebyl na kluky, ale kdy\u017e se mu nab\u00edzel n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd materi\u00e1l, tak rozhodn\u011b neodm\u00edtnul, to by byl hloup\u00fd.<\/p>\n

Tom se kr\u00e1tce odml\u010del, nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. P\u0159\u00edli\u0161 Georga neposlouchal, ale zpozorn\u011bl u toho, \u017ee ten, kdo se mu tam vloupal, musel m\u00edt kl\u00ed\u010de. Jedin\u00e9 kl\u00ed\u010de m\u011bl on a Bill, co\u017e muselo znamenat\u2026 Trhnul sebou, to snad nemohla b\u00fdt pravda! Doufal, \u017ee je to jenom pitom\u00e1 shoda n\u00e1hod a Bill nevyv\u00e1d\u00ed takov\u00e9 v\u011bci. D\u011blal mu snad naschv\u00e1ly? Dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kde v\u0161echny kamery jsou. T\u00edm p\u00e1dem by se mohl nato\u010dit tak, aby nebyl on ani Tobias poznat, mohl si d\u00e1t zkr\u00e1tka pozor. Povzdychnul si, palcem a ukazov\u00e1kem si promnul ko\u0159en nosu. M\u011bl je\u0161t\u011b dost \u010dasu na to, aby d\u011blal ukvapen\u00e9 z\u00e1v\u011bry. Nakonec by Billa odsoudil, p\u0159i\u010dem\u017e ten by si spokojen\u011b chrupal ve svoj\u00ed posteli, po boku Tobiase, jak jinak.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Geo, d\u00edky za informaci, je\u0161t\u011b bych to r\u00e1d taky prov\u011b\u0159il. Obzvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee z\u00e1mky a v\u0161echno jsou v po\u0159\u00e1dku,“ povzdychnul si Tom a p\u0159iv\u0159el o\u010di. „Mohl bys mi pros\u00edm p\u0159eposlat ty kamerov\u00e9 z\u00e1znamy do e-mailu? Pod\u00edv\u00e1m se na to a d\u00e1m ti kdy\u017etak v\u011bd\u011bt.“ Tom po chvilce ml\u010den\u00ed, kdy si pot\u0159eboval urovnat svoje my\u0161lenky, promluvil. Ne, \u017ee by byl n\u011bjak\u00fd \u00fachyl, kter\u00fd pot\u0159eboval sledovat jin\u00fd p\u00e1r u toho, co si to spolu rozd\u00e1v\u00e1\u2026 Ale byl to jeho d\u016fm a hlavn\u011b byl zv\u011bdav\u00fd, jestli to byl opravdu Bill. Pokud ano, jeho uva\u017eov\u00e1n\u00ed bylo opravdu d\u011btinsk\u00e9 a u Toma klesl u\u017e te\u010f o p\u00e1r stup\u0148\u016f dol\u016f.
„Chlape, m\u00e1\u0161 to tam. Bylo mi hned jasn\u00e9, \u017ee si n\u011bco takov\u00e9ho nebude\u0161 cht\u00edt nechat uj\u00edt,“ zasm\u00e1l se Georg a prok\u0159upnul si prsty. Pustil si video na sv\u00e9m po\u010d\u00edta\u010di znovu a ol\u00edznul si rty. „Ale varuju t\u011b, ten kluk m\u00e1 opravdu par\u00e1dn\u00ed zadek. No\u2026 v\u0161ak to uvid\u00ed\u0161 za chvilku s\u00e1m.“
„Jasn\u011b, d\u00edky za informaci, \u010dau.“<\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, Tom hovor ukon\u010dil. Hodil mobil vedle sebe, po stolku si p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e sv\u016fj notebook a rychle ho zapnul. Sly\u0161el, jak v koupeln\u011b po\u0159\u00e1d hu\u010d\u00ed v\u011btr\u00e1k, ale to pr\u00e1v\u011b te\u010f pokl\u00e1dal za nepodstatn\u00e9. Tak\u00e9 nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee by si m\u011bl t\u011blo namazat t\u011blov\u00fdm ml\u00e9kem, jinak bude vysu\u0161en\u00fd jak treska. Ne, v tento okam\u017eik se pot\u0159eboval co nejrychleji dostat na e-mail, aby se pod\u00edval na to, co mu Georg poslal. Po\u0159\u00e1d v koutku du\u0161e doufal, \u017ee to byl snad jen n\u011bjak\u00fd omyl, n\u011bjac\u00ed dva d\u011bln\u00edci se v dom\u011b schovali a rozhodli si tam u\u017e\u00edt. V\u0161echno by bylo mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby opravdu vid\u011bl Billa v akci s jeho p\u0159\u00edtelem.
Tomova tv\u00e1\u0159 brun\u00e1tn\u011bla. P\u0159i\u0161lo mu, \u017ee p\u0159ihla\u0161ov\u00e1n\u00ed do e-mailu trv\u00e1 snad celou v\u011b\u010dnost. U\u017e tak mu sta\u010dilo, \u017ee se mu zase musely stahovat n\u011bjak\u00e9 pitom\u00e9 aktualizace, kter\u00e9 ho tak\u00e9 zdr\u017eovaly. Kdy\u017e u\u017e m\u011bl v ruce mobil, \u017ee se pod\u00edv\u00e1 p\u0159es n\u011bj, tak se po\u010d\u00edta\u010d kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b rozb\u011bhl a nebr\u00e1nilo mu nic v tom, aby se dostal na internet, n\u00e1sledovn\u011b na sv\u016fj e-mail, kde m\u011bl m\u00edt u\u017e velmi \u017ehavou po\u0161tu od Georga.
„Tak se na to pod\u00edvejme,“ \u0159ekl si Tom s\u00e1m pro sebe. Otev\u0159el Georg\u016fv e-mail, kde m\u011bl v p\u0159\u00edloze p\u0159ilo\u017een\u00e1 dv\u011b videa. Jedno bylo krat\u0161\u00ed, druh\u00e9 del\u0161\u00ed. Povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, to snad\u2026 M\u011bl to b\u00fdt snad z\u00e1znam ze dvou m\u00edstnost\u00ed? Je\u0161t\u011b ne\u017e alespo\u0148 jedno video otev\u0159el, tak si pomyslel, \u017ee dvojice opravdu neot\u00e1lela. Ot\u0159\u00e1sl se znechucen\u00edm, \u017ee si n\u011bkdo v jeho dom\u011b u\u017eil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv ne\u017e on s\u00e1m. Sv\u00fdm zp\u016fsobem ho to ale za\u010d\u00ednalo pomalu vzru\u0161ovat, co\u017e si nedok\u00e1zal vysv\u011btlit. Nebyl tam p\u0159eci on.<\/p>\n

Tom my\u0161\u00ed najel na prvn\u00ed video, kter\u00e9 trvalo p\u00e1r minut. Spustil ho, pohodln\u011bji se op\u0159el do seda\u010dky a sledoval obrazovku. Zalapal po dechu, kdy\u017e se po mal\u00e9 chv\u00edli objevil na sc\u00e9n\u011b vysok\u00fd huben\u00fd blon\u010f\u00e1k, kter\u00fd byl oble\u010den v tmav\u00e9m. M\u011bl hlavu sklopenou do zem\u011b, a\u017e kdy\u017e p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e, tak ji zvedl. Jak ale upozor\u0148oval Georg, obraz byl opravdu zrnit\u00fd. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a\u2026 zalapal po dechu, opravdu to byl Bill! Dal si dla\u0148 na \u00fasta, nech\u00e1pal, co to do n\u011bj tak najednou vjelo. Nebyl schopen slov, nemohl ani popsat, co c\u00edt\u00ed. Jestli nen\u00e1vist, nebo rostlo jeho vzru\u0161en\u00ed, \u017ee uvid\u00ed Billa p\u0159i akci. Nasucho polknul, kdy\u017e se mlad\u00fd mu\u017e za\u010dal p\u0159ed kamerou provokativn\u011b svl\u00e9kat. Prohl\u00ed\u017eel si cel\u00e9 jeho nah\u00e9 t\u011blo, sledoval ka\u017ed\u00fd z\u00e1hyb, vtisk\u00e1val si jeho podobu do pam\u011bti. Kdyby ten ve\u010der, co se Bill z\u0159\u00eddil pod obraz, nebyl pitom\u00fd\u2026 D\u00e1vno by Billovo t\u011blo znal a nemusel by se spokojit jen s jeho videem. On se mu tak lacin\u011b nab\u00edzel, mohl toho vyu\u017e\u00edt, on rad\u011bji ale pou\u017eil rozum a z Billova bytu ode\u0161el, vr\u00e1til se a\u017e r\u00e1no, kdy byl st\u0159\u00edzliv\u00fd. Pokud by m\u011b dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost, rozhodn\u011b by to ud\u011blal jinak.<\/p>\n

Prvn\u00ed video skon\u010dilo, Tom u\u017e nem\u011bl odvahu na to, aby si pustil to druh\u00e9. Nebyl p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee je chce s Tobiasem vid\u011bt, byl si jist\u00fd, \u017ee by ur\u010dit\u011b \u017e\u00e1rlil a kdo v\u00ed, t\u0159eba by ud\u011blal n\u011bjakou blbost, kter\u00e9 by mohl pozd\u011bji litovat, co\u017e bylo to posledn\u00ed, co pr\u00e1v\u011b te\u010f cht\u011bl. Notebook zaklapnul, vzal do ruky zase sv\u016fj mobil. Pot\u0159eboval vysv\u011btlen\u00ed a to hned.
„Za hodinu se sejdeme ve Starbucks na n\u00e1m\u011bst\u00ed. P\u0159esn\u011b za hodinu, Bille, \u010das se po\u010d\u00edt\u00e1 i na minuty.“<\/em>
Na\u0165ukal Billovi rychlou esemesku. Pod\u00edval se na \u010das na mobilu, ten mu ukazoval, \u017ee je 10:27. Nem\u00e1 tedy ani moc \u010dasu pro sebe, aby dodr\u017eel i on s\u00e1m to, co Billovi do zpr\u00e1vy napsal. Zat\u00edm nev\u011bd\u011bl, jak o tomhle za\u010dne a co v\u016fbec od n\u011bj bude po\u017eadovat. Byl si ale jist\u00fd, \u017ee na n\u011bco ur\u010dit\u011b p\u0159ijde, hodina nebyla m\u00e1lo \u010dasu na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Te\u010f se jen pot\u0159eboval co nejrychleji p\u0159evl\u00e9knout a hlavn\u011b vy\u010distit si zuby. M\u011bl p\u0159ed sebou nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozhovor.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Bylo 11:25 a Tom p\u0159ijel sv\u00fdm autem k domluven\u00e9 kav\u00e1rn\u011b. Spokojen\u011b se pousm\u00e1l nad t\u00edm, jak \u010dasov\u011b vych\u00e1zel. Doufal, \u017ee u\u017e tam Bill \u010dek\u00e1, i kdy\u017e jeho zpr\u00e1va pro n\u011bj tak nezn\u011bla, moc r\u00e1d by si tam p\u00e1r minut nav\u00edc na vysv\u011btlen\u00ed po\u010dkal, a pokud ani to ne, byl ochotn\u00fd si ho prost\u011b naj\u00edt. K jeho \u0161t\u011bst\u00ed ale u\u017e p\u0159es prosklenou st\u011bnu vid\u011bl Billa, jak sed\u00ed s notebookem u stolu a pop\u00edj\u00ed kafe. Zhluboka se nadechnul a ve\u0161el do kav\u00e1rny. Nemohl uv\u011b\u0159it, jak klidn\u011b se ten kluk tv\u00e1\u0159il, a u\u017e v\u016fbec ne tomu, jak si ho te\u010f \u017eiv\u011b dok\u00e1zal p\u0159edstavit bez jeho \u0161at\u016f. A to byl dneska opravdu skv\u011ble oble\u010den\u00fd. M\u011bl vysok\u00e9 \u010dern\u00e9 kalhoty do pasu, do kter\u00fdch m\u011bl zastr\u010denou \u010dernou ko\u0161ili, jej\u00ed\u017e ruk\u00e1vy m\u011bl ohrnut\u00e9 nad lokty. V\u017edycky uzn\u00e1val Bill\u016fv smysl pro m\u00f3du a hlavn\u011b oble\u010den\u00ed, jako bylo tohle, kr\u00e1sn\u011b mu obtahovalo jeho skv\u011blou postavu. Zavrt\u011bl nad t\u00edm hlavou, nebyla to v\u011bc, kterou cht\u011bl zrovna te\u010f \u0159e\u0161it.<\/p>\n

„P\u0159eji hezk\u00e9 r\u00e1no,“ usm\u00e1l se na n\u011bj ze\u0161iroka Bill, kdy\u017e si k n\u011bmu jeho klient p\u0159isedl. Byl trochu nerv\u00f3zn\u00ed, tak n\u011bjak tu\u0161il, pro\u010d tady oba jsou.
„Ahoj, Bille,“ \u0159ekl Tom tak n\u011bjak neutr\u00e1ln\u011b a pod\u00edval se na blon\u010f\u00e1ka. Ten k n\u011bmu p\u0159isunul kafe.
„Nemusel sis d\u00e1vat tak na \u010das, byl jsem tady, je\u0161t\u011b ne\u017e jsi mi poslal tu textovku. No a tak jsem si dovolil ti koupit p\u0159esn\u011b v 11:20 tv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 kafe. M\u011blo by b\u00fdt tak akor\u00e1t, snad bude\u0161 spokojen\u00fd,“ usm\u00e1l se na n\u011bj Bill a napil se ze sv\u00e9ho kel\u00edmku. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a pod\u011bkoval, upil ze sv\u00e9 k\u00e1vy a vydechl, m\u011bl pravdu, bylo perfektn\u00ed. Nech\u00e1pal, jak mohl b\u00fdt tak klidn\u00fd, kdy\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami m\u011bl sex se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem nejsp\u00ed\u0161 v jeho ob\u00fdv\u00e1ku. Netu\u0161il snad v\u016fbec, pro\u010d tady je? V\u017edy\u0165 se mu p\u0159ed tou kamerou v kuchyni tak p\u0159edv\u00e1d\u011bl, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee tam ta kamera je.<\/p>\n

„Tu\u0161\u00ed\u0161, pro\u010d jsme se tady se\u0161li?“ Tom se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed, ale st\u00e1le mu \u00fasm\u011bv nepadal, jen u\u017e se tak p\u0159ipitom\u011ble, ale sladce neculil, aspo\u0148 n\u011bco.
„Jo, m\u00e1m takov\u00e9 tu\u0161en\u00ed. Vid\u011bl jsi to cel\u00e9? Nechali jsme se trochu un\u00e9st. Ale ne\u017e bude\u0161 na tom stole\u010dku j\u00edst, m\u011bl bych ho asi trochu um\u00fdt. Mus\u00edm ale p\u0159iznat, \u017ee byl pohodln\u00fd.“ Tom zamrkal a nech\u00e1pav\u011b se na n\u011bj d\u00edval. Zaznamenal, \u017ee se Billovy tv\u00e1\u0159e trochu za\u010dervenaly a ned\u00edval se u toho na n\u011bj, kdy\u017e pronesl t\u011bch p\u00e1r v\u011bt, tak\u017ee mu to nebylo \u00fapln\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9 o tom mluvit, co\u017e ch\u00e1pal. Tud\u00ed\u017e to bylo \u00fapln\u011b jasn\u00e9, byla to n\u011bjak\u00e1 Billova d\u011btinsk\u00e1 schv\u00e1lnost, jak ho na\u0161tvat. Nejsp\u00ed\u0161 za tu smlouvu, nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit jin\u00fd d\u016fvod.
„M\u00e1\u0161 pro to n\u011bjak\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed? R\u00e1d bych ho sly\u0161el.“
Bill zamrkal a usm\u00e1l se, p\u0159ik\u00fdvnul a zase se napil sv\u00e9ho kafe. Zav\u0159el notebook, kde m\u011bl rozd\u011blanou pr\u00e1ci, kter\u00e1 se t\u00fdkala nov\u00e9ho klienta, a pod\u00edval se na Toma.
„M\u00e1m jednoduch\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed a chci k tob\u011b b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd. Nem\u011bl jsi d\u016fvod mi zm\u011bnit term\u00edn a p\u0159ekopat na\u0161i smlouvu. Okay, za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, \u017ee nedostanu ani \u010dtvrtinu z toho, co si za pr\u00e1ci u tebe zaslou\u017e\u00edm. A ty mi je\u0161t\u011b vy\u010dte\u0161 ty ve\u010de\u0159e, Tome? To snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Nikdy jsem se t\u011b o to neprosil, pokud si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m. A pokud ty jsi tohle v\u0161echno ud\u011blal z obchodn\u00edch d\u016fvod\u016f, j\u00e1 jsem \u010dist\u011b profesion\u00e1ln\u011b cht\u011bl vyzkou\u0161et, jestli se ti bude v tv\u00e9m dom\u011b dob\u0159e\u2026“ Bill se odml\u010del a polknul. Nikdy nepou\u017e\u00edval ten slovn\u00edk, kter\u00fd se moment\u00e1ln\u011b sna\u017eil pou\u017e\u00edt. Nadechl se a c\u00edtil, jak zase \u010derven\u00e1. Tom si toho samoz\u0159ejm\u011b nemohl nev\u0161imnout, pobaven\u011b nad jeho stydlivost\u00ed vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed a \u010dekal, jak Bill v\u011btu dokon\u010d\u00ed.<\/p>\n

„\u2026 \u0161ukat,“ odsekl Bill potichu a odvr\u00e1til pohled. Zavrt\u011bl nad t\u00edm trochu hlavou, m\u011blo to b\u00fdt n\u011bco, co Toma donut\u00ed se zamyslet a ne, co ho pobav\u00ed. Kdy\u017e se na n\u011bj zp\u00e1tky pod\u00edval, vid\u011bl, jak se sna\u017e\u00ed potla\u010dit sm\u00edch, na\u0161tvalo ho to. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.
„Sakra, tohle ti nem\u00e1 b\u00fdt k sm\u00edchu, Tome, nen\u00ed to sm\u011b\u0161n\u00e9, okam\u017eit\u011b p\u0159esta\u0148,“ zavr\u010del Bill a semkl rty.
„Ale no tak, Bille, \u0159ekni mi to slovo je\u0161t\u011b jednou,“ zasm\u00e1l se Tom a zavrt\u011bl hlavou. Bill zamrkal a nadechl se, aby odpov\u011bd\u011bl, ale nenapadlo ho nic, co by na to mohl \u0159\u00edct, tak se jen napil z kel\u00edmku kapu\u010d\u00edna. Zavrt\u011bl hlavou a vydechl.
„To je fuk. J\u00e1 se ti sv\u011b\u0159il, pro\u010d jsem to ud\u011blal, tak ty mi \u0159ekni, pro\u010d jsi zm\u011bnil n\u00e1zor na na\u0161i smlouvu. A bude to f\u00e9r.“
„Jo, \u0159ekl jsi mi, pro\u010d jsi m\u011bl zadek na m\u00e9m sklen\u011bn\u00e9m stole a pro\u010d jsi tam \u0161ukal, jak jsi s\u00e1m \u0159ekl,“ zasm\u00e1l se Tom a zavrt\u011bl hlavou. Vydechl a pousm\u00e1l se, celkem ho pobavil jak Bill\u016fv stud, tak jeho na\u0161tvan\u00fd obli\u010dej. Myslel, \u017ee se na n\u011bj bude moc zlobit, ale jak u\u017e d\u00e1vno v\u011bd\u011bl, v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti bohu\u017eel nejde m\u00edt neust\u00e1le kamennou tv\u00e1\u0159. „A mysl\u00edm, \u017ee s\u00e1m moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u00e1m v\u017edy d\u016fvod hr\u00e1t f\u00e9r. Ale mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee ta tvoje sc\u00e9nka u kamery, jak ses mi tam hezky svl\u00edkl, bylo to skv\u011bl\u00fd. Up\u0159\u00edmn\u011b m\u011b to celkem vzru\u0161ilo, \u0161koda \u017ee jsem u toho nebyl j\u00e1, nemysl\u00ed\u0161?“ Tom si ol\u00edzl provokativn\u011b rty a pod\u00edval se na Billa. Blon\u010f\u00e1k zamrkal a sledoval mu\u017ee naproti sob\u011b, kousnul se u toho do rtu. Jak mohl Tom te\u010f takhle mluvit, necht\u011bl na takov\u00e9 v\u011bci myslet. Na takov\u00e9 v\u011bci s n\u00edm, nebylo to moc vhodn\u00e9 a nav\u00edc\u2026 Nemohl ho cht\u00edt vzru\u0161it v kav\u00e1rn\u011b.<\/div>\n

\n

„Tome, p\u0159esta\u0148,“ sykl Bill potichu a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Jsme na ve\u0159ejnosti, a i kdybychom nebyli, nen\u00ed to vhodn\u00e9. M\u00e1m p\u0159\u00edtele.“
„Oh, no jasn\u011b.“ Tom se my\u0161lenkami uvedl zase zp\u00e1tky trochu do reality. Byl tady je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d Tobias, skoro na n\u011bj zapomn\u011bl, jak byl pono\u0159en\u00fd do \u0161k\u00e1dlen\u00ed Billa. „Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, jsem r\u00e1d, \u017ee jsi mi vysv\u011btlil situaci, ty nahr\u00e1vky si pro jistotu nech\u00e1m a je douf\u00e1m jasn\u00e9, \u017ee u\u017e se to opakovat nikdy nebude. Pokud na tom stole nebude\u0161 le\u017eet pode mnou, samoz\u0159ejm\u011b. Jinak se postar\u00e1m o to, abys z toho vy\u0161el moc zle.“ Tom vstal ze \u017eidle a vyndal pen\u011b\u017eenku. Hodil na st\u016fl bankovku a vzal si do ruky sv\u00e9 kafe. „A d\u011bkuji za kafe. Jo a taky mimochodem\u2026 Skv\u011bl\u00fd zadek, blon\u010f\u00e1ku,“ mrkl na n\u011bj Tom a nahodil ten sv\u016fj \u00fa\u0161klebek, kter\u00fd u n\u011bj Bill v\u00eddal ze za\u010d\u00e1tku. Nespou\u0161t\u011bl z n\u011bj o\u010di, dokud Tom nebyl pry\u010d z kav\u00e1rny. \u00dalevn\u011b vydechl a zav\u0159el o\u010di. V duchu si zanad\u00e1val, trochu ho opravdu dostaly ty Tomovy \u0159e\u010di.<\/div>\n

<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00fd zadek, blon\u010f\u00e1ku.“<\/em> Zazn\u011blo Billovi hlavou a p\u0159istihl se, jak se u toho spokojen\u011b pousm\u00e1l.<\/div>\n
\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Tom akor\u00e1t vylezl ze sprchy, kdy\u017e sly\u0161el, jak jeho telefon vyzv\u00e1n\u00ed. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, neobt\u011b\u017eoval se s t\u00edm, \u017ee by se su\u0161il, prost\u011b si ov\u00e1zal osu\u0161ku kolem pasu. Bylo kolem des\u00e1t\u00e9 r\u00e1no, netu\u0161il, kdo mu mohl volat, a hlavn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-1961","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1961","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1961"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1961\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1961"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1961"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1961"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}