{"id":19613,"date":"2008-03-19T04:10:00","date_gmt":"2008-03-19T03:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19572"},"modified":"2008-03-19T04:10:00","modified_gmt":"2008-03-19T03:10:00","slug":"rozum-a-cit-ii-51","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-51\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 51."},"content":{"rendered":"
Bill prudce trhnul hlavou a hrnek s nedopitou k\u00e1vou odlo\u017eil nerv\u00f3zn\u011b na desku stolu.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ pohl\u00e9dl na bratra a jeho o\u010di se okam\u017eit\u011b upnuly k \u010dl\u00e1nku na prvn\u00ed stran\u011b. Rychle jimi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl tlust\u011b vyti\u0161t\u011bn\u00e1 p\u00edsmena a ve tv\u00e1\u0159i se mu zra\u010dil nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd v\u00fdraz. Nech\u00e1pal to. Nerozum\u011bl tomu, pro\u010d pr\u00e1v\u011b oni jsou vystavov\u00e1ni neust\u00e1l\u00e9mu tlaku, neust\u00e1l\u00fdm probl\u00e9m\u016fm, kter\u00e9 je prov\u00e1z\u00ed, a\u0165 se hnou kamkoliv. Tou\u017eil po chvilce klidu, alespo\u0148 po n\u011bjak\u00e9 krati\u010dk\u00e9 dob\u011b, kdy by mohl myslet jen na sebe a na Toma, kdy by se nemusel br\u00e1nit okoln\u00edm vliv\u016fm, kdy by nemusel tolik trp\u011bt pro svoje \u0161t\u011bst\u00ed. Byly to ty okam\u017eiky, kdy se tou\u017eil spole\u010dn\u011b s bratrem uzav\u0159\u00edt p\u0159ed sv\u011btem. Ut\u00e9ct n\u011bkam daleko, uzamknout se v tichu a bezpe\u010d\u00ed, v\u011bnovat se jeden druh\u00e9mu, o v\u0161e se spolu d\u011blit, v\u0161echno spolu pro\u017e\u00edvat, ka\u017ed\u00fd moment by pro n\u011b byl tak siln\u00fd, tak intenzivn\u00ed, proto\u017ee by existovali jen oni dva. Nikdo by je nemohl zni\u010dit, nikdo by je nena\u0161el a ani oni by nikoho nehledali. Pro\u010d taky? Na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b snad nen\u00ed jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by je dok\u00e1zal pochopit, neodsoudit je, ned\u00edvat se na n\u011b skrz prsty. Ale copak mohli za to, co jim osud p\u0159inesl do cesty? Nikdo nemohl v\u011bd\u011bt, kam se jejich bl\u00edzkost bude ub\u00edrat, nikdo netu\u0161il, \u017ee to zajde tak stra\u0161n\u011b daleko, \u017ee se tomu nebudou moci br\u00e1nit, proto\u017ee tady p\u0159estanou platit ve\u0161ker\u00e1 lidsk\u00e1 pravidla a za\u010dne p\u016fsobit n\u011bco nadpozemsk\u00e9ho, to, co se slovy ned\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it, ka\u017ed\u00fd si to mus\u00ed pro\u017e\u00edt s\u00e1m v sob\u011b, ve sv\u00e9m srdci a oni to prost\u011b jen pro\u017e\u00edvali spole\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Mohla si vybrat jin\u00e9 t\u00e9ma,“ odhodil Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b noviny na podlahu a sklopil o\u010di. Tom se jej pokusil pohladit, ale na prvn\u00ed pohled bylo jasn\u00e9, \u017ee je bratr zara\u017een\u00fd. „Bille no tak\u2026nev\u00edm pro\u010d jim \u0159ekla \u017ee se se mnou vyspala, museli j\u00ed nab\u00eddnout dostate\u010dn\u011b velkou \u010d\u00e1stku, aby na n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159istoupila. Nechci, aby ses t\u00edm tr\u00e1pil, pros\u00edm, neuzav\u00edrej se do sebe, neodh\u00e1n\u011bj m\u011b,“ pozoroval jej zoufale Tom a kleknul si p\u0159ed n\u011bj na zem, aby mohl alespo\u0148 sev\u0159\u00edt v dlani jeho ruku. B\u00e1l se, \u017ee na bratra p\u0159\u00edli\u0161 zap\u016fsob\u00ed tohle zji\u0161t\u011bn\u00ed, prop\u00edr\u00e1n\u00ed jeho vztahu s d\u00edvkou v m\u00e9di\u00edch, bude se o tom mluvit. Dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak moc je na tyto v\u011bci Bill h\u00e1kliv\u00fd, jak \u0161patn\u011b je sn\u00e1\u0161\u00ed jen kdy\u017e se o nich bav\u00ed mezi sebou, nedovedl si p\u0159edstavit, jak moc s n\u00edm pohne, kdy\u017e se n\u011bco takov\u00e9ho bude \u0159e\u0161it po cel\u00e9 zemi. Bill se trpce pousm\u00e1l a dotkl se b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Neodh\u00e1n\u00edm t\u011b. Pr\u00e1v\u011b naopak, te\u010f t\u011b pot\u0159ebuju u sebe v\u00edc ne\u017e kdy d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Co ud\u011bl\u00e1me?“ nadhodil Tom.<\/div>\n
„Co m\u016f\u017eeme d\u011blat? U\u017e to vy\u0161lo, ned\u00e1 se o tom jednat, mus\u00edme se k tomu prost\u011b n\u011bjak postavit.“<\/div>\n
„Zavol\u00e1m j\u00ed,“ rozhodnul n\u00e1hle Tom. Bratr jej vyd\u011b\u0161en\u011b chytil za ruku.<\/div>\n
„Ne! Ned\u011blej to, kv\u016fli mn\u011b!“<\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt n\u011bco bli\u017e\u0161\u00edho, nedovol\u00edm aby dala otisknout n\u011bjak\u00e9 sv\u00e9 dal\u0161\u00ed z\u00e1\u017eitky, bude dobr\u00e9 kdy\u017e s n\u00ed promluv\u00edm.“<\/div>\n
„Nechci aby si s n\u00ed mluvil, rozum\u00ed\u0161? Nechci, aby si s n\u00ed m\u011bl cokoliv spole\u010dn\u00e9ho!“<\/div>\n
„Bille, uklidni se. Nikam s n\u00ed nep\u016fjdu, neuvid\u00edm ji, jen j\u00ed zavol\u00e1m. Oba chceme, abychom u\u017e m\u011bli klid, mysl\u00ed\u0161, \u017ee to pro m\u011b dneska nebyl \u0161ok? Ale nem\u016f\u017eeme se te\u010f nechat zavalit emocemi, nev\u00edm co dal\u0161\u00edho ji napadne vydat. Nejde mi o nic jin\u00e9ho, ne\u017e b\u00fdt kone\u010dn\u011b s tebou, jen s tebou, aby n\u00e1s u\u017e v\u0161ichni nechali b\u00fdt, aby ti u\u017e nikdy nikdo neubli\u017eoval. Kdybys jenom v\u011bd\u011bl, jak moc mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, jak moc bych si pro tebe p\u0159\u00e1l co nejv\u00edc \u0161t\u011bst\u00ed,“ opatrn\u011b jej pol\u00edbil na \u010delo. V\u011bd\u011bl, \u017ee se to Billovi p\u0159\u00ed\u010d\u00ed, \u017ee by byl snad rad\u011bji ochoten riskovat dal\u0161\u00ed Teresiny \u010dl\u00e1nky, jen kdyby s n\u00ed on u\u017e nep\u0159i\u0161el do jak\u00e9hokoliv kontaktu. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee na n\u011bj \u017e\u00e1rl\u00ed, \u017ee n\u011bkdej\u0161\u00ed video z jeho pam\u011bti je\u0161t\u011b zdaleka nevymizelo, \u017ee si jej chce po\u0159\u00e1d hl\u00eddat, m\u00edt jej na o\u010d\u00edch.<\/div>\n
Nemohl se ovl\u00e1dnout, m\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 velkou touhu ty kter\u00e9 miloval vlastnit, op\u00e1jet se pocitem, \u017ee pat\u0159\u00ed jen jemu, \u017ee na n\u011b nikdo dal\u0161\u00ed nem\u00e1 pr\u00e1vo, \u017ee nikdo nem\u016f\u017ee s\u00e1hnout na to, co je jeho. Tom vydechnul. Bratr\u016fv pohled jej p\u00e1lil po cel\u00e9m t\u011ble, jakoby jej necht\u011bl pustit z dohledu, jakoby se snad b\u00e1l, \u017ee ve chv\u00edli, co usly\u0161\u00ed Teresin podmaniv\u00fd hlas, se n\u011bco najednou zm\u011bn\u00ed, \u017ee mezi nimi bude n\u011bco jin\u00e9. Nev\u011bd\u011bl, jak jej m\u00e1 p\u0159im\u011bt, aby pustil podobn\u00e9 my\u0161lenky z hlavy. Pomalu by se m\u011bl smi\u0159ovat s t\u00edm, \u017ee Bill k n\u011bmu nebude v tomto ohledu nikdy absolutn\u011b d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd. Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti si to v\u0161ak zavinil s\u00e1m. Kdyby se nenechal oslepit vztekem a roz\u010dilen\u00edm, ta hrozn\u00e1 nahr\u00e1vka by nikdy nevznikla a oni by nemuseli sn\u00e1\u0161et jej\u00ed n\u00e1sledky. Nemusel Billa tomu v\u0161emu vystavit, kdyby jen \u0161lo vr\u00e1tit \u010das. Rozhodn\u011b vstal. Ale vr\u00e1tit \u010das nen\u00ed v jeho sil\u00e1ch, mus\u00ed s\u00e1m skl\u00edzet to co zasel, s\u00e1m se vyrovn\u00e1vat s dopady sv\u00fdch \u010din\u016f. On to tak cht\u011bl, tak to tak m\u00e1. Mus\u00ed s n\u00ed mluvit. Hned. Mus\u00ed mu \u0159\u00edct, co ji k tak krajn\u00edmu \u0159e\u0161en\u00ed vedlo.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill prudce trhnul hlavou a hrnek s nedopitou k\u00e1vou odlo\u017eil nerv\u00f3zn\u011b na desku stolu. „Co\u017ee?“ pohl\u00e9dl na bratra a jeho o\u010di se okam\u017eit\u011b upnuly k \u010dl\u00e1nku na prvn\u00ed stran\u011b. Rychle jimi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl tlust\u011b vyti\u0161t\u011bn\u00e1 p\u00edsmena a ve tv\u00e1\u0159i se mu zra\u010dil nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19613","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19613","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19613"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19613\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19613"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19613"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19613"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}