{"id":19615,"date":"2008-03-19T04:00:00","date_gmt":"2008-03-19T03:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19574"},"modified":"2008-03-19T04:00:00","modified_gmt":"2008-03-19T03:00:00","slug":"rozum-a-cit-ii-49","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-49\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 49."},"content":{"rendered":"
Prvn\u00ed co uvid\u011bl v okam\u017eiku kdy procitnul, byly Tomovy o\u010di. P\u00e1lily jej na tv\u00e1\u0159i jako dva \u017ehav\u00e9 kameny, i ve sp\u00e1nku dok\u00e1zal vyc\u00edtit, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1, \u017ee sleduje ka\u017edi\u010dkou jeho reakci, ka\u017edou mimiku tv\u00e1\u0159e, kterou zp\u016fsobuje d\u011bj sn\u016f za jeho v\u00ed\u010dky. V\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00fdch by si \u010dlov\u011bk ani nepov\u0161imnul, kter\u00e9 by mu p\u0159ipadaly tak stra\u0161n\u011b b\u011b\u017en\u00e9 a p\u0159irozen\u00e9, \u017ee by jejich bli\u017e\u0161\u00edm zkoum\u00e1n\u00edm neztr\u00e1cel \u010das, byly pro Toma den ode dne nov\u00e9, po\u0159\u00e1d v n\u011bm objevoval n\u011bco st\u00e1le kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e vn\u00edmal doposud, poka\u017ed\u00e9 spat\u0159il n\u011bco mnohem hlub\u0161\u00edho v jeho o\u010d\u00edch, v jeho v\u00fdrazu \u010detl jin\u00e1, absolutn\u011b v\u0161echno pro n\u011bj bylo l\u00e1kav\u00e9 a absolutn\u011b \u017e\u00e1douc\u00ed, p\u0159esto\u017ee tr\u00e1vil s bratrem ve\u0161ker\u00fd \u010das a znal jej l\u00e9pe ne\u017e kdokoliv jin\u00fd na sv\u011bt\u011b. Sta\u010dilo kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se Billova v\u00ed\u010dka nepatrn\u011b zachv\u011bla a p\u0159itisknul sv\u00e1 \u00fasta k jeho jemn\u00e9mu ramenu. Cht\u011bl jej probudit polibkem, v\u017edycky to tak d\u011bl\u00e1val, vyjad\u0159ovalo to mnohem, mnohem v\u00edc, ne\u017e pop\u0159\u00e1n\u00ed dobr\u00e9ho r\u00e1na, m\u011bl chu\u0165 jej hned po navr\u00e1cen\u00ed ze snu upozornit na svou p\u0159\u00edtomnost. Bill na n\u011bj oddan\u011b pohl\u00e9dl a st\u00e1hnul si k sob\u011b jeho bradu, aby se mohl jen tak zlehka dotknout jeho spodn\u00edho rtu, kter\u00fd kr\u00e1tce stisknul ve sv\u00fdch \u00fastech. Sta\u010dil mu jen ten sladk\u00fd kr\u00e1tk\u00fd kontakt, aby na n\u011bjakou dobu uspokojil svoji touhu po bratrov\u011b bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti a znovu se poklidn\u011b schoulil do jeho n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
To bylo p\u0159esn\u011b to, co mu tolik chyb\u011blo. Pocit absolutn\u00edho bezpe\u010d\u00ed, jistota, \u017ee se m\u00e1 kam vr\u00e1tit a \u017ee tam na n\u011bj n\u011bkdo \u010dek\u00e1, \u017ee n\u011bkde pat\u0159\u00ed, \u017ee je jeho \u017eivot, jeho n\u00e1zory pro n\u011bkoho d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee m\u00e1 s k\u00fdm sd\u00edlet v\u0161echno to, co mu osud postav\u00ed do cesty. Kdyby nebylo Toma, um\u011bl by b\u00fdt s\u00e1m, ale on tady je a bez n\u011bj by to jednodu\u0161e nedok\u00e1zal. Tom jej v jedn\u00e9 chv\u00edli opatrn\u011b vyprostil ze sv\u00e9ho objet\u00ed. Bill p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dnul. Zklamalo jej, \u017ee ho bratr nech\u00e1v\u00e1 uprost\u0159ed rozh\u00e1zen\u00e9 postele samotn\u00e9ho, v\u017edycky si tam p\u0159ipadal tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b, kdy\u017e on nele\u017eel vedle n\u011bj, c\u00edtil se nesv\u016fj.<\/div>\n
„Hned p\u0159ijdu,“ pol\u00edbil jej Tom na krk a v tichosti vyklouznul ze dve\u0159\u00ed. Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b pro n\u011bj bylo jednozna\u010dn\u011b to, aby se Bill co nejd\u0159\u00edve dostal do podstatn\u011b lep\u0161\u00edho zdravotn\u00edho stavu, proto\u017ee jen slep\u00fd by si nev\u0161imnul, jak v\u00fdrazn\u011b se na n\u011bm tohle sou\u010dasn\u00e9 fyzick\u00e9 str\u00e1d\u00e1n\u00ed podepisuje. Byl ochoten jej t\u0159eba donutit, d\u011blal to pro n\u011bj, bratr s\u00e1m by k \u0159e\u0161en\u00ed nikdy skute\u010dn\u011b nep\u0159istoupil a on u\u017e v noci nemohl sn\u00e9st doteky na jeho vystoupl\u00e9 kosti. Mus\u00ed s t\u00edm p\u0159estat, je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das. U\u017e nem\u00e1 d\u016fvod trucovat, nemus\u00ed vzdorovat.<\/div>\n
Bill se u\u0161kl\u00edbnul jakmile bratr vstoupil zp\u011bt do m\u00edstnosti a p\u0159it\u00e1hnul si p\u0159ikr\u00fdvku demonstrativn\u011b bl\u00ed\u017ee k t\u011blu.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el sis m\u011b vykrmit?“ zeptal se pobaven\u011b, kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj Tom polo\u017eil podnos se sn\u00eddan\u00ed. Uleh\u010den\u00edm pro n\u011bj bylo, \u017ee bratr\u016fv hlas u\u017e nezn\u011bl ani zdaleka tak nep\u0159\u00e1telsky a odm\u00edtav\u011b, jako kdy\u017e mu n\u011bco podobn\u00e9ho nab\u00edzel p\u0159ed n\u011bkolika dny. V\u011bd\u011bl, \u017ee jsou na dobr\u00e9 cest\u011b, \u017ee dostali novou \u0161anci a maj\u00ed tu nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost ji do posledn\u00ed kapky vyu\u017e\u00edt se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Tom se spokojen\u011b pousm\u00e1l, kdy\u017e vid\u011bl, jak si bratr sm\u00ed\u0159en\u011b sed\u00e1 na posteli a bere do \u0161t\u00edhl\u00fdch rukou jednu z misek le\u017e\u00edc\u00edch na podnose. Tom najednou c\u00edtil takov\u00fd nepopsateln\u00fd pocit \u00falevy a klidu. Posledn\u00ed t\u00fddny byly ty nejhor\u0161\u00ed, jak\u00e9 jen mohl zakusit, byl nucen se zvednout z \u00fapln\u00e9ho dna, oni oba museli za\u010d\u00ednat od znova, nikdy by nic podobn\u00e9ho necht\u011bl podstoupit znovu, byl si v\u011bdom toho, \u017ee nic hor\u0161\u00edho jej potkat nem\u016f\u017ee. Pro n\u011bj toti\u017e neexistuje nic bolestn\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e ztratit Billa. V\u0161echno ostatn\u00ed se d\u00e1 ust\u00e1t, ale tohle ne. U\u017e ani nedoufal, \u017ee se jim poda\u0159\u00ed dostat zp\u00e1tky, \u017ee se jim poda\u0159\u00ed nav\u00e1zat na to p\u0159etrhnut\u00e9, \u017ee zase bude moci vid\u011bt bratra, jak r\u00e1no sn\u00edd\u00e1 v posteli, zase uvid\u00ed jeho \u00fasm\u011bv, jeho o\u010di, kter\u00e9 i bez nal\u00ed\u010den\u00ed doslova \u017ehnuly do tmy, \u017ee si je\u0161t\u011b n\u011bkdy bude v\u016fbec moci u\u017e\u00edvat v\u0161echno to, co je s Billem p\u0159\u00edmo i nep\u0159\u00edmo spojeno.<\/div>\n
Nejv\u011bt\u0161\u00edm sou\u010dasn\u00fdm v\u00edt\u011bzstv\u00edm pro n\u011bj byl fakt, \u017ee bratr p\u0159estal odm\u00edtat j\u00eddlo a t\u00edm podal vst\u0159\u00edcnou ruku sv\u00e9mu uzdraven\u00ed. Bylo to poprv\u00e9 za neskute\u010dn\u011b dlouho, kdy Tom za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it v lep\u0161\u00ed z\u00edt\u0159ky. Nic nen\u00ed ztraceno, sta\u010d\u00ed se pod\u00edvat na jeho sladk\u00fd \u00fasm\u011bv a najednou je mo\u017en\u00e9 \u00fapln\u011b v\u0161echno, nic pro n\u011bj nebylo p\u0159ek\u00e1\u017ekou. A on u\u017e nechce, aby se mu stav\u011bla n\u011bjak\u00e1 do cesty, u\u017e jich zni\u010dil p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. Najednou se obr\u00e1til na Billa a vzal jeho ruku do dlan\u011b.<\/div>\n
„Jsi \u0161\u0165astn\u00fd?“ \u0161pitnul. Bratr se jeho ot\u00e1zce usm\u00e1l. Jen m\u00e1lokdy se mu naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost vid\u011bt Toma v tak rozn\u011b\u017en\u011bl\u00e9 n\u00e1lad\u011b. L\u00edbil se mu ten jeho napjat\u00fd vy\u010dk\u00e1vav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl a p\u0159it\u00e1hnul jej t\u011bsn\u011bji k sob\u011b. Doufali v to lep\u0161\u00ed, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v sob\u011b m\u011bli dostatek s\u00edly, aby neztr\u00e1celi v\u00edru v n\u011b dva.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Prvn\u00ed co uvid\u011bl v okam\u017eiku kdy procitnul, byly Tomovy o\u010di. P\u00e1lily jej na tv\u00e1\u0159i jako dva \u017ehav\u00e9 kameny, i ve sp\u00e1nku dok\u00e1zal vyc\u00edtit, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1, \u017ee sleduje ka\u017edi\u010dkou jeho reakci, ka\u017edou mimiku tv\u00e1\u0159e, kterou zp\u016fsobuje d\u011bj sn\u016f za jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19615","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19615","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19615"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19615\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19615"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19615"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19615"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}