{"id":19618,"date":"2008-03-19T03:45:00","date_gmt":"2008-03-19T02:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19577"},"modified":"2008-03-19T03:45:00","modified_gmt":"2008-03-19T02:45:00","slug":"rozum-a-cit-ii-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-46\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 46."},"content":{"rendered":"
Tom rozezlen\u011b t\u0159\u00edsknul domovn\u00edmi dve\u0159mi, aby ze sebe ventiloval alespo\u0148 minimum vzteku z toho obrovsk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm p\u0159eb\u00fdvalo. Je\u0161t\u011b nikdy nemusel vyu\u017e\u00edt takovou d\u00e1vku sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, jako pr\u00e1v\u011b dnes, p\u0159i cest\u011b autem ze studia zp\u011bt k jejich domu. Roz\u010dilen\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 nemohl mluvit, byl si v\u0161ak jist, \u017ee v okam\u017eiku kdy by se s Billem ve voze ocitnul s\u00e1m, na\u0161el by ta spr\u00e1vn\u00e1 slova v\u00fd\u010ditek, kter\u00e1 by sesypal na jeho hlavu. Nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, jak se k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu mohl bratr odhodlat, takhle ve\u0159ejn\u011b jej zesm\u011b\u0161nit. V\u017edycky se podporovali a st\u00e1li po boku toho druh\u00e9ho, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee jej ze dne na den za\u010dal tak stra\u0161n\u011b nen\u00e1vid\u011bt? Jist\u011b, uv\u011bdomoval si, \u017ee s Teresou za\u0161el p\u0159\u00edli\u0161 daleko, \u017ee si p\u0159\u00edli\u0161 dovolil riskovat s jeho city a d\u016fv\u011brou, ale pokou\u0161el se to od\u010dinit u\u017e nejm\u00e9n\u011b tis\u00edckr\u00e1t a Bill neust\u00e1le reagoval t\u00edm sv\u00fdm z\u00e1porn\u00fdm nesmlouvav\u00fdm v\u00fdrazem. Kdyby mu prost\u011b jen dovolil, aby se k sob\u011b mohli znovu p\u0159ibl\u00ed\u017eit, v\u0161echno by mohlo b\u00fdt jinak, ale ten jeho odstup jim br\u00e1nil v jak\u00e9mkoliv osobn\u011bj\u0161\u00edm kontaktu. Ale dnes jejich vz\u00e1jemn\u00e1 nevra\u017eivost a provokace dos\u00e1hly pomysln\u00e9ho vrcholu. U\u017e dlouho se nec\u00edtil tak neskute\u010dn\u011b trapn\u011b, jako p\u0159i dne\u0161n\u00edm televizn\u00edm p\u0159enosu, kter\u00fd se zvrhnul sp\u00ed\u0161e v jejich osobn\u00ed vy\u0159izov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dt\u016f a obrovskou show pro m\u00e9dia, kter\u00e1 je u\u017e dnes ve\u010der nejsp\u00ed\u0161 roztrhaj\u00ed v tisku na kusy.<\/div>\n
Bill rychl\u00fdmi kroky zam\u00ed\u0159il ke schodi\u0161ti, ale bratr jej surov\u011b uchopil za pa\u017ei a strhnul by jej t\u00e9m\u011b\u0159 na zem, kdyby se bratr instinktivn\u011b nezachytil z\u00e1bradl\u00ed.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi fyzicky ubl\u00ed\u017eit nebo co?!“ sykl rozezlen\u011b.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to bych cht\u011bl, proto\u017ee za ten tv\u016fj v\u00fdstup bych t\u011b nejrad\u011bji zabil. Copak ses \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil?! Co sis proboha myslel? \u017de bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si to spolu vy\u0159\u00edk\u00e1me p\u011bkn\u011b p\u0159ed celou zem\u00ed?“<\/div>\n
„Ptali se m\u011b na tv\u016fj osobn\u00ed \u017eivot, tak jsem jim odpov\u011bd\u011bl,“ u\u0161kl\u00edbnul se Bill.<\/div>\n
„Muselo ti d\u011blat mimo\u0159\u00e1dn\u011b dob\u0159e, kdy\u017e jsi rozv\u00e1d\u011bl, \u017ee v posteli nejsem ani zdaleka takov\u00e1 hv\u011bzda jako na p\u00f3diu!“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem snad, \u017ee to m\u00e1m ze sv\u00e9 zku\u0161enosti? Pov\u00eddal jsem, \u017ee jen tlumo\u010d\u00edm co se prosl\u00fdch\u00e1.“ Tom se zoufale zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Jsi sm\u011b\u0161n\u00fd, chce\u0161 mi to vr\u00e1tit? Dob\u0159e, da\u0159\u00ed se ti to, ale tohle jsi prost\u011b p\u0159ehnal, jsou v\u011bci, kter\u00e9 maj\u00ed z\u016fstat jen za dve\u0159mi tohoto domu, a\u0165 se nen\u00e1vid\u00edme jakkoliv.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 mi co vy\u010d\u00edtat, kdybys to neza\u010dal rozeb\u00edrat a br\u00e1nit svoji ura\u017eenou je\u0161itnost t\u00edm, \u017ee j\u00e1 se do t\u00e9 postele pro zm\u011bnu s nik\u00fdm ani nedopracuju. Co\u017e je mimochodem po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdybych ochotn\u011b dal ka\u017ed\u00e9mu, kdo o m\u011b projev\u00ed sebemen\u0161\u00ed z\u00e1jem a bez v\u00fd\u010ditek st\u0159\u00eddal postele.“<\/div>\n
„Ned\u011blej ze sebe svat\u00e9ho, Bille, v\u00ed\u0161 jak stra\u0161n\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm kdy\u017e si tak r\u00e1d hraje\u0161 na neposkvrn\u011bn\u00e9ho. Zapomn\u011bl jsi? Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, co bys Marcusovi dovolil aby si s tebou d\u011blal co cht\u011bl, jen proto\u017ee ti zvy\u0161oval sebev\u011bdom\u00ed. A ud\u011blal bys to, jen kdyby se n\u011bjakou n\u00e1hodou nedostavily v\u00fd\u010ditky.“<\/div>\n
Bill cht\u011bl znovu s ubl\u00ed\u017een\u00fdm v\u00fdrazem odej\u00edt, ale Tom jej st\u00e1hnul zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Nedomluvil jsem, proto m\u011b bude\u0161 poslouchat! \u0158ekni mi jedno. Kdy\u017e jsem v posteli takov\u00e1 nula, pro\u010d jsi se mnou cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce spal? Pro\u010d, Bille, r\u00e1d bych to v\u011bd\u011bl. A taky si nepamatuju jedin\u00e9 na\u0161e milov\u00e1n\u00ed, kdy bych t\u011b neuspokojil, tak\u017ee mi pov\u011bz jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d jsi to \u0159ekl.“<\/div>\n
„To, \u017ee si Teresa nest\u011b\u017eovala neznamen\u00e1, \u017ee jsi dokonal\u00fd!“<\/div>\n
„Tak\u017ee po\u0159\u00e1d jde o ni? Po\u0159\u00e1d se mi mst\u00ed\u0161 za to, co se mezi n\u00e1mi jednou stalo. Jak dlouho mi to je\u0161t\u011b bude\u0161 otloukat o hlavu, mysl\u00ed\u0161 snad, \u017ee j\u00e1 bych to nevr\u00e1til zp\u00e1tky? Kdybych mohl, ud\u011blal bych to hned, ale to bohu\u017eel nen\u00ed v m\u00fdch sil\u00e1ch, Bille, tak\u017ee se bu\u010f sm\u00ed\u0159\u00ed\u0161 s t\u00edm, \u017ee jsi pro m\u011b jednou nebyl ten jedin\u00fd na sv\u011bt\u011b, nebo p\u016fjdeme od sebe. Nevydr\u017e\u00edm to v\u011b\u010dn\u00e9 provokov\u00e1n\u00ed a oso\u010dov\u00e1n\u00ed, ne\u017e to sn\u00e1\u0161et ka\u017ed\u00fd den, to rad\u0161i bu\u010fme ka\u017ed\u00fd s\u00e1m.“<\/div>\n
Billovi vyschlo v \u00fastech. Bylo to v\u016fbec poprv\u00e9, kdy bratr navrhnul variantu, \u017ee mohli \u017e\u00edt jeden bez druh\u00e9ho. Zat\u00edm se ji nikdy neodv\u00e1\u017eili vyslovit nahlas, prost\u011b byli schopni nal\u00e9zt milion jin\u00fdch \u0159e\u0161en\u00ed, ne\u017e tohle krajn\u00ed a definitivn\u00ed. Je\u0161t\u011b si dob\u0159e vzpom\u00ednal, jak on s\u00e1m kdysi bratra na n\u011bjakou dobu opustil a m\u011blo to efekt pouze na n\u011bkolik m\u00e1lo dn\u016f. Potom se k n\u011bmu stejn\u011b se sklopenou hlavou vr\u00e1til, aby za\u010dali nanovo.<\/div>\n
Neum\u011bl si p\u0159edstavit, \u017ee takov\u00fd n\u00e1vrat u\u017e by se nikdy nekonal.<\/div>\n
„Najednou m\u011b nechce\u0161?“ zvednul k bratrovi nevinn\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Ubli\u017eujeme si, Bille. Pro\u010d si ubli\u017eujeme? J\u00e1 \u017e to takhle dlouho nesnesu. D\u011blej si co chce\u0161,“ k\u0159iknul na n\u011bj Tom vys\u00edlen\u011b a oto\u010dil se z\u00e1dy. M\u011bl toho dost, absolutn\u011b dost. Bill jej zadr\u017eel. Ten okam\u017eik vz\u00e1jemn\u00e9ho pohledu do o\u010d\u00ed se dal po\u010d\u00edtat na minuty. Najednou zrychlen\u011b d\u00fdchali, nev\u011bd\u011bli pro\u010d, ale jejich hrudn\u00edky se zdvihaly v mnohem rychlej\u0161\u00edm tempu. U\u017e tak dlouho si nebyli takhle bl\u00edzko, fyzick\u00e1 l\u00e1ska pro n\u011b byla na ur\u010ditou etapu zapov\u011bzena a oni c\u00edtili jak str\u00e1daj\u00ed. Vlastn\u011b si to d\u0159\u00edve ani neuv\u011bdomili, v\u0161echno jim doch\u00e1zelo a\u017e te\u010f, kdy\u017e st\u00e1li proti sob\u011b, kdy\u017e bral Bill do \u00fast jeho spodn\u00ed ret a nespou\u0161t\u011bl z n\u011bj sv\u016fj \u010dokol\u00e1dov\u00fd pohled.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tom rozezlen\u011b t\u0159\u00edsknul domovn\u00edmi dve\u0159mi, aby ze sebe ventiloval alespo\u0148 minimum vzteku z toho obrovsk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed, kter\u00e9 v n\u011bm p\u0159eb\u00fdvalo. Je\u0161t\u011b nikdy nemusel vyu\u017e\u00edt takovou d\u00e1vku sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, jako pr\u00e1v\u011b dnes, p\u0159i cest\u011b autem ze studia zp\u011bt k jejich domu. Roz\u010dilen\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 nemohl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19618","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19618","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19618"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19618\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19618"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19618"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19618"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}