{"id":19625,"date":"2008-03-19T03:10:00","date_gmt":"2008-03-19T02:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19584"},"modified":"2008-03-19T03:10:00","modified_gmt":"2008-03-19T02:10:00","slug":"rozum-a-cit-ii-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-39\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 39."},"content":{"rendered":"
Nev\u011bd\u011bl jak dlouho sed\u011bl u jeho postele, minuty mu n\u011bjak spl\u00fdvaly, nejsp\u00ed\u0161 chv\u00edlemi upadl do polosp\u00e1nku, kdy\u017e dr\u017eel k\u0159e\u010dovit\u011b jeho ruku a v\u00ed\u010dka se mu samovoln\u011b zav\u00edrala. Z\u00e1da m\u011bl ztuhl\u00e1 od nep\u0159\u00edjemn\u00e9 polohy na tvrd\u00e9 \u017eidli, ale zaryt\u011b a tvrdohlav\u011b odm\u00edtal doporu\u010den\u00ed nemocni\u010dn\u00edho person\u00e1lu, kter\u00fd jej neust\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010doval, aby rad\u011bji ode\u0161el dom\u016f a odpo\u010dinul si po n\u00e1ro\u010dn\u00e9 noci, proto\u017ee nikde nen\u00ed stanoven ani p\u0159ibli\u017en\u00fd \u010das, kdy by se bratr mohl probudit. Neposlouchal je. Nem\u011bli ani tu\u0161en\u00ed, co v\u0161echno se v n\u011bm odehr\u00e1v\u00e1, \u017ee je s Billem propojen a to co c\u00edt\u00ed on, je p\u0159esn\u011b odr\u00e1\u017eeno i v n\u011bm samotn\u00e9m, nen\u00ed to jen v\u011bc bratra a nikoho jin\u00e9ho, t\u00fdk\u00e1 se to jich obou.<\/div>\n
Ale to oni nemohli pochopit, pochyboval o tom, \u017ee existuje n\u011bkdo, kdo by jim dv\u011bma mohl porozum\u011bt, kdo by je neodsoudil. Tom se od bratra nehnul ani na krok, jakoby byl k jeho posteli p\u0159ikovan\u00fd, zam\u00edtnul variantu j\u00edt se dol\u016f do p\u0159\u00edzem\u00ed naj\u00edst, co kdyby se pr\u00e1v\u011b v tom okam\u017eiku Bill probudil a nikoho u sebe nem\u011bl? Cht\u011bl, aby byl s n\u00edm, kdy\u017e otev\u0159e o\u010di, aby se nec\u00edtil s\u00e1m a vn\u00edmal jeho bl\u00edzkost, prost\u011b musel b\u00fdt u n\u011bj, byl odhodlan\u00fd tady prosed\u011bt t\u0159eba celou v\u011b\u010dnost, on mu za to st\u00e1l.<\/div>\n
Nakonec nemusel \u010dekat tak dlouho. Bylo jen n\u011bco m\u00e1lo po p\u00e1t\u00e9 odpoledne, kdy\u017e jej probral letm\u00fd pohyb v jeho dlani. Okam\u017eit\u011b se vzp\u0159\u00edmil a se zatajen\u00fdm dechem pozoroval Billa, jak n\u011bkolikr\u00e1t pomalu pooto\u010dil hlavu na sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i a s velkou n\u00e1mahou rozev\u0159el unaven\u00e9 o\u010di. Ihned vyhledal bratr\u016fv pohled a uleh\u010den\u011b se pousm\u00e1l, co\u017e vneslo do jeho mrtvoln\u011b bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e alespo\u0148 trochu kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz.<\/div>\n
„Jak je ti?“ za\u0161eptal Tom a v jeho hlase byla zn\u00e1t \u00faleva. Odechnul si, jakoby z jeho srdce spadla obrovsk\u00e1 t\u00edha, sice v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt bratr v po\u0159\u00e1dku, ale p\u0159esto mu bylo jasn\u00e9, \u017ee jej o tom p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed a\u017e ve chv\u00edli, kdy uvid\u00ed jeho do\u0161iroka rozev\u0159en\u00e9 oddan\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Nen\u00ed to zl\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ochrapt\u011bl\u00fdm hlasem, proto\u017ee c\u00edtil neskute\u010dn\u00e9 sucho v krku a st\u00e1le se mu je\u0161t\u011b ned\u00fdchalo tak lehce jak by m\u011blo. „Jsi tady celou dobu?“ optal se najednou a klopil hlavu na zmuchlanou p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, po\u0159\u00e1d jsem tady u tebe, nem\u011bj strach,“ konej\u0161il jej tich\u00fdm t\u00f3nem bratr a sna\u017eil se svou n\u00e1klonnost dokazovat hlazen\u00edm po jeho pa\u017ei a ob\u010dasn\u00fdmi polibky na ni. Nejrad\u011bji by se vrhnul na jeho \u00fasta, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e9n\u011b vhodnou chv\u00edli by hledal asi jen t\u011b\u017eko.<\/div>\n
„Nemusel ses takhle obt\u011b\u017eovat, zavolali by ti jak na tom jsem,“ pokra\u010doval Bill a i nad\u00e1le zar\u00fdval o\u010di do nemocni\u010dn\u00edho povle\u010den\u00ed. Najednou se prost\u011b necht\u011bl pod\u00edvat do Tomovy tv\u00e1\u0159e. Tom nech\u00e1pav\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Co t\u011b to proboha napadlo? To jsi nemyslel v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee ne, jak bych t\u011b tady mohl jen tak nechat?!“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 na tebe \u010dek\u00e1 n\u011bkdo jin\u00fd, s k\u00fdm bys byl t\u0159eba rad\u011bji, ne\u017e ztr\u00e1cet \u010das u moj\u00ed postele,“ prop\u00e1lil bratra \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil ses?!“ zv\u00fd\u0161il hlas \u0161okovan\u011b Tom, ale rychle se zase uklidnil, jeliko\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee na hlasit\u00e9 dohadov\u00e1n\u00ed si vybrali skute\u010dn\u011b \u0161patnou dobu, Bill se na prvn\u00ed pohled jen tak tak dr\u017eel vzh\u016fru, te\u010f pot\u0159eboval p\u0159edev\u0161\u00edm klid.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 Tome, sice si nepamatuju, jak jsem upadnul na zem, ani co jsem p\u0159itom c\u00edtil za bolesti, ale pamatuju si to, co jsem vid\u011bl p\u0159edt\u00edm.“ Tomem jakoby projely kostky ledu. Tlakem v\u0161ech posledn\u00edch okolnost\u00ed a vypjat\u00e9 atmosf\u00e9ry kolem sebe, se p\u0159esunuly do nejzaz\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti jeho hlavy vzpom\u00ednky na to, jak stra\u0161n\u011b velkou ud\u011blal chybu. Jist\u011b, v\u017edy\u0165 tady byla Teresa a to zatracen\u00e9 video, kter\u00e9 Billovi s velkou sl\u00e1vou naserv\u00edroval p\u0159\u00edmo pod nos, jak jen mohl b\u00fdt tak zaslepen\u00fd? \u010ceho si myslel, \u017ee t\u00edm dos\u00e1hne?<\/div>\n
Kdy\u017e se na celou v\u011bc d\u00edval zp\u011btn\u011b, vlastn\u011b v\u016fbec nech\u00e1pal, jak mohl b\u00fdt n\u011b\u010deho takov\u00e9ho schopen. Nerozum\u011bl tomu, jak jen se mohl milovat s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9?<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Dost. Nemus\u00ed\u0161 mi nic vysv\u011btlovat, je to tvoje v\u011bc. Cht\u011bl jsi m\u011b vytrestat? Za to, \u017ee jsem si dovolil nadhodit, \u017ee m\u011b t\u0159eba m\u016f\u017ee m\u00edt r\u00e1d i n\u011bkdo jin\u00fd, krom\u011b tebe? Tome! I kdyby to byla pravda, \u0159\u00edkal jsem, \u017ee m\u011b miluje ona, ne \u017ee j\u00e1 ji! Nikdy mezi n\u00e1mi nebylo v\u00edc ne\u017e polibek, t\u00edm to v\u0161echno kon\u010dilo. J\u00e1 p\u0159ece v\u011bd\u011bl, \u017ee sta\u010d\u00ed tak stra\u0161n\u011b m\u00e1lo a ona p\u016fjde za jin\u00fdm, proto\u017ee ode m\u011b se j\u00ed ni\u010deho nedostane, bylo mi jasn\u00e9, \u017ee kdybys cht\u011bl, tak by se tebou nechala sv\u00e9st, ale nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee bys mi to takhle dokazoval. Nep\u0159\u00e1l bych ti poc\u00edtit to, co jsem c\u00edtil j\u00e1, kdy\u017e jsem se na v\u00e1s d\u00edval. To bylo tv\u00e9 mistrovsk\u00e9 d\u00edlo, douf\u00e1m, \u017ee jsi se sebou spokojen\u00fd.“<\/div>\n
„Bylo to jinak, hrozn\u011b m\u011b ranilo co jsi \u0159ekl a potom\u2026“<\/div>\n
„Jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee jsi byl se mnou tady, kdy\u017e jsem na tom byl zle. Te\u010f u\u017e si ale porad\u00edm s\u00e1m.“<\/div>\n
„Bille\u2026“<\/div>\n
„Odejdi.“<\/div>\n
„J\u00e1…“<\/div>\n
„Tak b\u011b\u017e!“ k\u0159iknul Bill a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 k oknu, aby bratr nemohl vid\u011bt jeho slzy.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nev\u011bd\u011bl jak dlouho sed\u011bl u jeho postele, minuty mu n\u011bjak spl\u00fdvaly, nejsp\u00ed\u0161 chv\u00edlemi upadl do polosp\u00e1nku, kdy\u017e dr\u017eel k\u0159e\u010dovit\u011b jeho ruku a v\u00ed\u010dka se mu samovoln\u011b zav\u00edrala. Z\u00e1da m\u011bl ztuhl\u00e1 od nep\u0159\u00edjemn\u00e9 polohy na tvrd\u00e9 \u017eidli, ale zaryt\u011b a tvrdohlav\u011b odm\u00edtal doporu\u010den\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19625","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19625","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19625"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19625\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19625"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19625"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19625"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}