{"id":19630,"date":"2008-03-19T02:45:00","date_gmt":"2008-03-19T01:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19589"},"modified":"2008-03-19T02:45:00","modified_gmt":"2008-03-19T01:45:00","slug":"rozum-a-cit-ii-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-34\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 34."},"content":{"rendered":"
Tomovi zn\u011bl v u\u0161\u00edch pronikav\u00fd zvuk sir\u00e9ny, jako ta nej\u00fatrpn\u011bj\u0161\u00ed melodie, ji\u017e byl kdy nucen poslouchat. V hlav\u011b mu hu\u010delo a jeho smysly byly naprosto otupen\u00e9, konsternovan\u00e9 na jeden jedin\u00fd d\u011bj, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1val p\u0159ed jeho kaln\u00fdma o\u010dima, ale c\u00edtil, jakoby proch\u00e1zel mimo n\u011bj, mimo jeho celou bytost. Neuv\u011bdomoval si to, prost\u011b mu po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b nedoch\u00e1zelo, co prob\u00edh\u00e1 kolem n\u011bj, jak\u00e1 je pravda, neum\u011bl se postavit p\u0159ed nov\u011b nastalou situaci, aby j\u00ed byl schopen \u010delit. V\u0161echno bylo tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychl\u00e9, m\u011bl pocit, jako by snad ocitnul ve zl\u00e9m snu, z n\u011bj\u017e jej ale vysvobod\u00ed mdl\u00e9 nevl\u00eddn\u00e9 r\u00e1no, kter\u00e9 by te\u010f zoufale uv\u00edtal. Jeho smysly se naprosto zhroutily v okam\u017eiku, kdy vstoupil do bratrova pokoje. V\u011bd\u011bl, \u017ee jej nebude cht\u00edt vid\u011bt, \u017ee by jej m\u011bl te\u010f nechat n\u011bjakou dobu b\u00fdt, ne\u017e se se v\u0161\u00edm vyrovn\u00e1 po sv\u00e9m vlastn\u00edm zp\u016fsobu, \u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 brzy na rozmluvy a z\u00e1v\u011bry. P\u0159esto se rozhodl takto.<\/div>\n
Nenech\u00e1valo jej chladn\u00fdm, v jak neskute\u010dn\u011b \u0161patn\u00e9m fyzick\u00e9m stavu se Bill nach\u00e1zel, pozoroval na n\u011bm u\u017e cel\u00e9 m\u011bs\u00edce, jak se m\u011bn\u00ed p\u0159ed o\u010dima, vytr\u00e1c\u00ed se z n\u011bj ve\u0161ker\u00fd \u017eivot a p\u0159eb\u00fdv\u00e1 jen \u00fazkost, t\u0159as a boj\u00e1cn\u00fd v\u00fdraz v pr\u00e1zdn\u00fdch o\u010d\u00edch. Najednou jako by v nich u\u017e nic nez\u016fst\u00e1valo, jako by pohaslo v\u0161echno sv\u011btlo, je\u017e v nich z\u00e1\u0159ilo celou tu dobu, kdy mohl b\u00fdt bratrovi beze strachu na bl\u00edzku. Tis\u00edckr\u00e1t se jej ptal, jestli mu m\u016f\u017ee n\u011bjak pomoct, nal\u00e9hal a\u0165 pov\u00ed co se d\u011bje, ale on v\u017edycky jen sv\u00e9hlav\u011b ml\u010del v jeho obvykl\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee nejl\u00edp si dok\u00e1\u017ee pomoci on s\u00e1m.<\/div>\n
Nav\u017edy se mu do pam\u011bti vryl portr\u00e9t, kter\u00fd se mu naskytnul po p\u0159\u00edchodu do Billova ztichl\u00e9ho pokoje se zata\u017een\u00fdmi okny. V\u011bd\u011bl, \u017ee jej bude m\u00edt p\u0159ed o\u010dima ka\u017edou noc, poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e sev\u0159e v\u00ed\u010dka, vybav\u00ed se mu v\u0161echny ty nesnesiteln\u00e9 detaily a prob\u011bhne j\u00edm p\u0159esn\u011b ten sam\u00fd pocit, jen\u017e c\u00edtil, jakmile vstoupil dovnit\u0159. Myslel, \u017ee se mu zastavilo srdce. D\u00edval se na bratrovo bezvl\u00e1dn\u011b le\u017e\u00edc\u00ed t\u011blo, bledou tv\u00e1\u0159 pokrytou je\u0161t\u011b lepkavou krv\u00ed a jeho hrudn\u00edk, kter\u00fd nejevil ani sebemen\u0161\u00ed zn\u00e1mku pohybu. Byl jako mrtv\u00fd. Tak stra\u0161n\u011b nesm\u00ed\u0159en\u00fd a ve strachu, se slzami schnouc\u00edmi pod zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a na vlhk\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Jako ve sn\u00e1ch k n\u011bmu doklop\u00fdtal a popadl do dlan\u011b jeho ruku, kter\u00e1 p\u0159ipom\u00ednala kus tvrd\u00e9ho ledu. Byl v tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m \u0161oku, \u017ee ani nedok\u00e1zal plakat nebo uva\u017eovat re\u00e1ln\u011b, jeho mozek nebyl schopen p\u0159ij\u00edmat \u017e\u00e1dn\u00e9 sign\u00e1ly, zastavil se na jednom bod\u011b a on si p\u0159ipadal jako v transu.<\/div>\n
Nepamatoval si, jak chv\u011bj\u00edc\u00edma se rukama vyto\u010dil \u010d\u00edslo z\u00e1chrann\u00e9 slu\u017eby, nevzpom\u00ednal si na nic z toho co jim \u0159ekl, jen si byl jist, \u017ee to byly velice nesouvisl\u00e9 a hysterick\u00e9 v\u011bty, postr\u00e1daj\u00edc\u00ed smysl. Nakonec v\u0161ak p\u0159ijeli a ne\u0159ekli mu ani slovo. S v\u00e1\u017en\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi nalo\u017eili bratra do vozu a jemu neposkytli absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, odbyli jej slovy, \u017ee m\u016f\u017ee jet s nimi zeptat se p\u0159\u00edmo l\u00e9ka\u0159e. A te\u010f byl tady, kle\u010del na podlaze p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj a sv\u00edral Billovu dla\u0148, na ni\u017e dopadaly jeho vlastn\u00ed slzy. Prvn\u00ed slzy. Teprve te\u010f, jako ostr\u00e1 r\u00e1na p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e jej zas\u00e1hla v\u00e1\u017enost cel\u00e9 situace, najednou to bylo v\u0161echno z\u0159ejm\u00e9. L\u00edbal drobn\u00fdmi p\u0159ekotn\u00fdmi polibky jeho pa\u017ei a t\u0159\u00e1sl se po cel\u00e9m t\u011ble. Je\u0161t\u011b nikdy v \u017eivot\u011b se tolik neb\u00e1l.<\/div>\n
Cht\u011bl b\u00fdt na jeho m\u00edst\u011b, aby si mohl vym\u011bnit sv\u016fj osud s jeho, rad\u011bji by balancoval na pokraji smrti on s\u00e1m, jen aby bratr mohl \u017e\u00edt. Nem\u016f\u017eou mu jej vz\u00edt, nem\u016f\u017ee jej tady p\u0159ece jen tak nechat! Znovu se jej zmoc\u0148ovala hysterie a vztek, neskute\u010dn\u011b zu\u0159il a plakal zlost\u00ed, kdy\u017e jej odm\u00edtli pustit s bratrem za dve\u0159e l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho s\u00e1lu. \u010cekal, nic jin\u00e9ho pro n\u011bj nemohl v tuto chv\u00edli ud\u011blat. Nikdy se nemodlil, vlastn\u011b to ani neum\u011bl, p\u0159ipadalo mu, \u017ee v\u00edry se chytaj\u00ed jen slab\u00ed, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed dostatek s\u00edly a odvahy naj\u00edt jin\u00e9 v\u00fdchodisko.<\/div>\n
Dnes poprv\u00e9, poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b mu do\u0161lo, \u017ee te\u010f, nem\u00e1 na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nic jin\u00e9ho ne\u017e tu zatracenou v\u00edru a douf\u00e1n\u00ed v to, \u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed konec, \u017ee toho maj\u00ed je\u0161t\u011b spoustu p\u0159ed sebou, nem\u016f\u017ee to skon\u010dit! A\u0165 to neskon\u010d\u00ed, prosil aby to je\u0161t\u011b nebyl konec. Se zaml\u017een\u00fdm pohledem kr\u00e1\u010del mal\u00e1tn\u011b k jednomu z mnoha l\u00e9ka\u0159\u016f, jen\u017e se po dlouh\u00fdch a depresivn\u011b tich\u00fdch chodb\u00e1ch proh\u00e1n\u011bli se slo\u017ekami pap\u00edr\u016f v rukou, k tomu, kter\u00fd jej pokynut\u00edm ruky vyzval. Nem\u011bl odvahu se zeptat, jeho \u00fasta cht\u011bla mluvit, ale nevych\u00e1zel \u017e\u00e1dn\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 bratr je na tom nen\u00ed dob\u0159e,“ pokr\u010dil rameny mu\u017e ve st\u0159edn\u00edch letech.<\/div>\n
„Co se s n\u00edm v\u016fbec stalo?! Kdy\u017e jsem jej na\u0161el, byl v bezv\u011bdom\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 omdlel a \u2026“ l\u00e9ka\u0159 jej zarazil kr\u00e1tk\u00fdm pozvednut\u00edm obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Omdlel? Vy mi asi \u0161patn\u011b rozum\u00edte, tady nejde o n\u011bjak\u00e9 b\u011b\u017en\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed nebo zato\u010den\u00ed hlavy. V\u00e1\u0161 bratr se p\u0159ed\u00e1vkoval.“<\/div>\n
„On nebere drogy!“ vyk\u0159iknul roz\u010dilen\u011b Tom a krev se mu v t\u011ble va\u0159ila.<\/div>\n
„Uklidn\u011bte se. Jsou mnohem rafinovan\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsoby, jak doc\u00edlit naprost\u00e9ho zhroucen\u00ed a trval\u00e9ho po\u0161kozen\u00ed organismu. M\u016f\u017eu v\u00e1s ujistit, \u017ee ne\u0161lo a o kr\u00e1tkodobou z\u00e1le\u017eitost, v\u00e1\u0161 bratr musel u\u017e\u00edvat velice siln\u00e9 tlum\u00edc\u00ed l\u00e9ky, nejsp\u00ed\u0161e kombinovan\u00e9 s r\u016fzn\u00fdmi druhy antidepresiv nejm\u00e9n\u011b t\u0159i \u010dtvrt\u011b roku, odhadoval bych sp\u00ed\u0161e d\u00e9le a to v obrovsk\u00e9m mno\u017estv\u00ed. Jeho z\u00e1kladn\u00ed org\u00e1ny vysadily funkci a je velice pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee definitivn\u011b. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nezn\u00e1te hlavn\u00ed n\u00e1sledek tak mohutn\u00e9ho p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed ti\u0161\u00edc\u00edmi l\u00e9ky. Jeho srdce bylo po celou dobu neuv\u011b\u0159iteln\u011b oslabov\u00e1no a zahlcov\u00e1no. Laicky \u0159e\u010deno, bije st\u00e1le pomaleji a pomaleji a nakonec, se jeho tlukot zastav\u00ed \u00fapln\u011b.“<\/div>\n
„Dostane se z toho?“<\/div>\n
„Budeme pova\u017eovat za velk\u00fd \u00fasp\u011bch, kdy\u017e se ten chlapec do\u017eije z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho r\u00e1na.“<\/div>\n
Wenn dieser Tag der letzte ist, bitte sag es mir noch nicht<\/em><\/strong><\/div>\n
Wenn das das Ende fur uns ist, sags nich‘ noch nich‘<\/em><\/strong><\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak jeho t\u011blem prostupuje nenad\u00e1l\u00fd chlad. P\u0159ipadalo mu, jako by odum\u00edraly postupn\u011b v\u0161echny jeho \u010d\u00e1sti, p\u0159est\u00e1val je vn\u00edmat a uv\u011bdomoval si jen ten vt\u00edrav\u00fd mr\u00e1z, pl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se v jeho nitru a dosahuj\u00edc\u00ed a\u017e k srdci. On um\u00edr\u00e1. Zas\u00e1hlo jej to jako blesk z nebes, p\u0159\u00edm\u00e1 a tvrd\u00e1 r\u00e1na, jako \u00fader p\u011bst\u00ed. Doch\u00e1zelo mu to, ale p\u0159esto nebyl schopen n\u011b\u010demu takov\u00e9mu uv\u011b\u0159it. Str\u00e1vil s n\u00edm ka\u017edi\u010dk\u00fd den sv\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota, ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed chv\u00edle, je\u017e jsou nesmazateln\u011b vryty hluboko v n\u011bm, pro\u017eil po jeho boku, v jeho n\u00e1ru\u010di. Plakal s n\u00edm a osu\u0161il mu slzy, v u\u0161\u00edch mu zn\u011bl jeho hlasit\u00fd sm\u00edch a vid\u011bl smutek a nejistotu v jeho tv\u00e1\u0159i. V t\u00e9, kter\u00e9 se \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 nem\u016f\u017ee rovnat, jeho m\u00edsto je nenahraditeln\u00e9, nikdo nem\u00e1 pr\u00e1vo ani pom\u00fd\u0161let na to, \u017ee by mohl vyplnit to v\u00fdsostn\u00e9 \u00fazem\u00ed. Je jedine\u010dn\u00fd a v\u017edycky byl, Tom si to v t\u011bchto okam\u017eic\u00edch vybavoval snad siln\u011bji ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, v hlav\u011b se mu m\u00edhaly jako tich\u00fd film jejich spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle, v\u0161echno to kr\u00e1sn\u00e9, co mu Bill poskytnul, dal mu tak stra\u0161n\u011b moc, ani\u017e by si to pln\u011b uv\u011bdomoval. Byl to tak stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, je nemo\u017en\u00e9 pomyslet na to, \u017ee bratr by nebyl v jeho bl\u00edzkosti, kdykoliv by pot\u0159eboval. Mohl zavolat jeho jm\u00e9no t\u0159eba uprost\u0159ed noci a on poka\u017ed\u00e9 p\u0159i\u0161el, v\u011bd\u011bl, \u017ee na sv\u011bt\u011b neexistuje nic, co by pro n\u011bj Bill neud\u011blal, jeden pro druh\u00e9ho by zab\u00edjeli.<\/div>\n
I kdy\u017e v\u0161echen ten \u010das nebyl jen o tom dobr\u00e9m, do jejich \u017eivot\u016f se vm\u011b\u0161ovala \u010das od \u010dasu ho\u0159kost a \u017e\u00e1rlivost, trp\u011bli, trp\u011bli oba, ani jeden nebyl ve v\u00fdhod\u011b, museli si proj\u00edt v\u0161\u00edm, co se opravdov\u00e9ho vztahu t\u00fdk\u00e1, v\u0161\u00edm, co je s n\u00edm spojeno, aby mohli \u017e\u00edt plnohodnotn\u011b, aby si v\u00e1\u017eili s\u00edly okam\u017eiku, proto\u017ee by v\u011bd\u011bli, \u017ee nem\u016f\u017ee p\u0159etrvat napo\u0159\u00e1d. Ale i kdy\u017e nebylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, st\u00e1le jej uspokojoval pocit, \u017ee Bill je tady. Sta\u010d\u00ed otev\u0159\u00edt dve\u0159e, vz\u00edt za kliku a znovu se utop\u00ed v t\u011bch neskute\u010dn\u011b hlubok\u00fdch \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch, kter\u00e9 jej do sebe vp\u00edjely svou and\u011blskou kr\u00e1sou. I kdy\u017e nebyl s n\u00edm, v\u011bdom\u00ed, \u017ee se jej m\u016f\u017ee kdykoliv dotknout, jej nesm\u00edrn\u011b uklid\u0148ovalo. Neum\u011bl si p\u0159edstavit, \u017ee tady nebude, \u017ee u\u017e jej nikdy nepol\u00edb\u00ed, nepohlad\u00ed jeho hebou\u010dkou poko\u017eku, nesev\u0159e jej v n\u00e1ru\u010di. Nem\u016f\u017ee existovat bez n\u011bj, nepochyboval o tom ani na chv\u00edli. \u017dil jen z jeho bl\u00edzkosti, byl na n\u011bm fyzicky i psychicky z\u00e1visl\u00fd.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eete d\u011blat v\u00edc? Pro\u010d tady jen tak stoj\u00edte, pro\u010d mu nejdete pomoct?!“ k\u0159i\u010del zlostn\u011b Tom na l\u00e9ka\u0159e post\u00e1vaj\u00edc\u00edho proti n\u011bmu a rozpaloval jej jeho flegmatick\u00fd v\u00fdraz. Jakoby snad byl jeho bratr jen dal\u0161\u00ed beznad\u011bjn\u00fd p\u0159\u00edpad mlad\u00e9 hloup\u00e9 hv\u011bzdy, kter\u00e1 se nedok\u00e1zala vyrovnat se sv\u00fdm \u017eivotem za pln\u00e9ho v\u011bdom\u00ed! Nic o n\u011bm nev\u011bd\u011bl, neznal jeho d\u016fvody, nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed v \u010dem \u017eije, v \u010dem \u017eij\u00ed oni oba! V neust\u00e1l\u00e9m strachu, obav\u00e1ch a nejistot\u011b. On nen\u00ed jen bezejmenn\u00e9 \u010d\u00edslo v nemocni\u010dn\u00ed kart\u011b, je to \u010dlov\u011bk, za n\u011bj\u017e by dal svoji du\u0161i a oni jej tam nechaj\u00ed jen tak le\u017eet?!<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme pro va\u0161eho bratra ud\u011blat v\u00edc. Je na p\u0159\u00edstroj\u00edch, te\u010f z\u00e1le\u017e\u00ed \u010dist\u011b jen na jeho v\u016fli, jak dlouho se na nich dok\u00e1\u017ee udr\u017eet, jak velkou m\u00e1 s\u00edlu a chu\u0165 \u017e\u00edt. Ned\u011blejte si velk\u00e9 nad\u011bje, on je abnorm\u00e1ln\u011b slab\u00fd a to v\u0161echno je\u0161t\u011b zhor\u0161uje, jeho nesm\u00edrn\u011b n\u00edzk\u00e1 v\u00e1ha. Sp\u00ed\u0161 bych to nazval jako stadium podv\u00e1hy. Jeho t\u011blo je p\u0159\u00edli\u0161 naru\u0161en\u00e9 na to, aby m\u011blo \u0161anci se zapojit do b\u011b\u017en\u00e9ho procesu.“<\/div>\n
„Sm\u00edm ho vid\u011bt?“ zeptal se Tom tich\u00fdm, bezbarv\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Jist\u011b,“ pokr\u010dil rameny doktor a otev\u0159el dve\u0159e pokoje. Tomovi se vhrnuly slzy do o\u010d\u00ed jen p\u0159i pohledu na Billa. Nev\u011bd\u011bt, \u017ee je na\u017eivu alespo\u0148 za pomoci p\u0159\u00edstroj\u016f, v\u011b\u0159il by, \u017ee je mrtv\u00fd. Jeho ple\u0165 vypadala jako z pr\u016fsvitn\u00e9ho pap\u00edru, s ulepen\u00fdmi vlasy spadaj\u00edc\u00edmi do \u010dela. Ruce m\u011bl tak neskute\u010dn\u011b tenk\u00e9, skoro se je b\u00e1l pohladit, aby se pod jeho doteky nerozbily v prach. „Bille\u2026“ za\u0161eptal a pol\u00edbil jej n\u011b\u017en\u011b na \u010delo.<\/div>\n
„Nesly\u0161\u00ed v\u00e1s,“ upozornil jej doktor, jeho\u017e ov\u0161em Tom vyk\u00e1zal okam\u017eit\u011b ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Cht\u011bl s n\u00edm b\u00fdt s\u00e1m, \u00fapln\u011b s\u00e1m, nikdo jej nebude okr\u00e1dat a o chv\u00edle str\u00e1ven\u00e9 s bratrem, zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e to m\u016f\u017eou b\u00fdt jejich posledn\u00ed. Nemohl se d\u00edvat na mohutn\u00e9 jehly, zabodnut\u00e9 v jeho promodr\u00e1vaj\u00edc\u00edch \u017eil\u00e1ch. Plakal s hlavu zabo\u0159enou do jeho p\u0159ikr\u00fdvek, slzami m\u00e1\u010del nep\u0159\u00edjemn\u011b von\u00edc\u00ed povle\u010den\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159ipadalo tak neskute\u010dn\u011b tvrd\u00e9 pro Billovu d\u011btsky jemnou k\u016f\u017ei. P\u0159esto jej miloval. Vid\u011bl v n\u011bm neskute\u010dnou kr\u00e1su, i kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edval te\u010f, v tom stra\u0161n\u00e9m stavu, kdy by v n\u011bm uzn\u00e1vanou hv\u011bzdu nepoznal v\u016fbec nikdo. Jen on ji dok\u00e1zal vn\u00edmat, ten jeho p\u016fvab pr\u00fd\u0161t\u00edc\u00ed zevnit\u0159.<\/div>\n
„Je mi to tak l\u00edto,“ \u0161pitnul a odhrnul neupraven\u00e9 pram\u00ednky z jeho l\u00edc\u00ed. „Odpust\u00ed\u0161 mi n\u011bkdy? To v\u0161echno? Ud\u011blal jsem tolik chyb, tak stra\u0161n\u011b moc chyb, ale ty jsi byl ta jedin\u00e1 dokonal\u00e1 v\u011bc v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Jen s tebou jsem si byl naprosto jist\u00fd, \u017ee jedn\u00e1m dob\u0159e, \u017ee takhle je to spr\u00e1vn\u011b, \u017ee neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 lep\u0161\u00ed cesta. Nenech\u00e1vej m\u011b tady, Bille, pros\u00edm, nenech\u00e1vej m\u011b tady samotn\u00e9ho!“ jeho hlas se zlomil a znovu se dotknul rty bratrovy nehybn\u00e9 ruky.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tomovi zn\u011bl v u\u0161\u00edch pronikav\u00fd zvuk sir\u00e9ny, jako ta nej\u00fatrpn\u011bj\u0161\u00ed melodie, ji\u017e byl kdy nucen poslouchat. V hlav\u011b mu hu\u010delo a jeho smysly byly naprosto otupen\u00e9, konsternovan\u00e9 na jeden jedin\u00fd d\u011bj, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1val p\u0159ed jeho kaln\u00fdma o\u010dima, ale c\u00edtil, jakoby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19630","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19630","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19630"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19630\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19630"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19630"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19630"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}