{"id":19633,"date":"2008-03-19T02:30:00","date_gmt":"2008-03-19T01:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19592"},"modified":"2008-03-19T02:30:00","modified_gmt":"2008-03-19T01:30:00","slug":"rozum-a-cit-ii-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-31\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 31."},"content":{"rendered":"<div>Tom se zni\u010den\u011b posadil na posteli a sklopil hlavu do dlan\u00ed. Vydechnul a zav\u0159el o\u010di. Dal by \u00fapln\u011b v\u0161echno, aby se mu to cel\u00e9 jen zd\u00e1lo, aby to byl jen \u0161patn\u00fd sen, z n\u011bj\u017e se probud\u00ed do jisk\u0159iv\u00e9ho r\u00e1na a znateln\u011b se mu ulev\u00ed na srdci. Necht\u011bl otev\u0159\u00edt o\u010di, nemohl ji vid\u011bt, nemohl se na ni d\u00edvat, p\u0159ipom\u00ednala mu v\u0161echno co ud\u011blal, byla d\u016fkazem toho, jak stra\u0161n\u011b bezcitn\u00fd dok\u00e1\u017ee b\u00fdt. Pro sv\u00e9 vlastn\u00ed blaho byl odhodl\u00e1n srazit na kolena v\u0161echny kolem sebe, bylo a\u017e zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, jak stra\u0161n\u011b moc dok\u00e1zal za bratra bojovat. Nem\u011bl z\u00e1brany, v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9. Jen s velk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi zvednul hlavu a jeho zrak dopadl na sp\u00edc\u00ed Teresu. Okam\u017eit\u011b se mu vybavily z\u00e1blesky star\u00e9 jen n\u011bkolik m\u00e1lo hodin. Jist\u011b, m\u011bl to promy\u0161len\u00e9, byl si jist, \u017ee mu neodol\u00e1, \u017ee jej neodm\u00edtne. Nepletl se. Bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 snadn\u00e9, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jednoduch\u00e9, sta\u010dilo p\u00e1r sladk\u00fdch slov, \u0159e\u010di \u00fat\u011bchy a povzbuzen\u00ed, ot\u0159epan\u00e9 fr\u00e1ze, kter\u00e9 v\u0161ak byly nesmrteln\u00e9 a d\u00edvky jako ona byly nepou\u010diteln\u00e9.<\/div>\n<div>Dostal ji, kam cht\u011bl, sama se mu nab\u00eddla, dalo by se po\u010d\u00edtat na vte\u0159iny, jak rychle po n\u011b dva rozestlala postel. Nic nec\u00edtil. Miloval se s n\u00ed a p\u0159esto to v n\u011bm nevzbuzovalo ani jedin\u00fd n\u00e1znak skute\u010dn\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed, jeho t\u011blo se nechv\u011blo, jako kdy\u017e sv\u00edral v n\u00e1ru\u010di bratra, bylo to chladn\u00e9 a ciz\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak to bere ona, z jej\u00ed strany jist\u011b poch\u00e1zela v\u011bt\u0161ina snahy a n\u011bhy, pokou\u0161ela se jej co nejl\u00e9pe uspokojit, vyhov\u011bt mu ve v\u0161em. On ani na okam\u017eik nepomyslel na sebemen\u0161\u00ed jemnost. Nezdr\u017eoval se s n\u011bhou, nic pro n\u011bj neznamenala, tak pro\u010d by m\u011bl m\u00edt z\u00e1jem na tom, aby se j\u00ed to l\u00edbilo?<\/div>\n<div>Tu\u0161il, jak si musela p\u0159ipadat, kdy\u017e s n\u00ed skon\u010dil. Ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, oto\u010dil se k n\u00ed z\u00e1dy a nechal ji tam s ne\u0161\u0165astn\u00fdm v\u00fdrazem le\u017eet, v\u011bd\u011bl, \u017ee \u010dekala v\u00edc, \u017ee ji obejme, pol\u00edb\u00ed, prost\u011b cokoliv, ale nedo\u010dkala se ani toho nejmen\u0161\u00edho. Od t\u00e9 chv\u00edle s n\u00ed nepromluvil, le\u017eel na boku, hled\u011bl do zdi na prot\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b a bylo mu zle z n\u011bj samotn\u00e9ho. Splnil to, pro co sem p\u0159i\u0161el, ale dobr\u00fd pocit bylo to posledn\u00ed, co by jej pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed napl\u0148ovalo.<\/div>\n<div>Bylo mu j\u00ed l\u00edto, tak stra\u0161n\u011b l\u00edto, trp\u011bla p\u0159edt\u00edm a bude trp\u011bt i te\u010f. Pon\u00ed\u017eil ji a nedok\u00e1zal se omluvit. Ne\u0161lo to, nem\u016f\u017ee se j\u00ed pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. St\u00e1lo to za to? Mo\u017en\u00e1. V\u011bd\u011bl, \u017ee Teresa t\u00edmto pro Billa kon\u010d\u00ed, \u017ee ona u\u017e nikdy nebude jeho konkurenc\u00ed, s\u00e1m se o to postaral, jen se ob\u00e1val, \u017ee sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u016f\u017ee pro bratra skon\u010dit i on. Cht\u011bl mu jen otev\u0159\u00edt o\u010di. A otev\u0159e mu je. Zad\u00edval se na Teresu, kter\u00e1 neklidn\u011b spala, zahalen\u00e1 jen do tenk\u00e9 p\u0159ikr\u00fdvky, na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed leskly zbytky slz. Vlastn\u011b ji snad je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl neplakat. Jeho p\u0159\u00edtomnost j\u00ed znovu p\u0159inesla jen tich\u00e9 vzlyky.<\/div>\n<div>Nemohl to vydr\u017eet, prost\u011b musel vst\u00e1t. P\u0159ipadal si jako nejv\u011bt\u0161\u00ed zmetek, kdy\u017e se v tichosti obl\u00e9kal a nesly\u0161n\u011b rovnal rozh\u00e1zen\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e na jej\u00ed posteli. Cht\u011bl odej\u00edt beze slova, zmizet ve chv\u00edli jej\u00edho sp\u00e1nku, vytratit se, ani\u017e by se s n\u00ed musel st\u0159etnout a cokoliv vysv\u011btlovat. Bez rozlou\u010den\u00ed a nav\u017edy se vykr\u00e1st z jej\u00edch dve\u0159\u00ed, aby ji u\u017e v\u00edce nevid\u011bl, aby ji od\u0159\u00edznul od jejich \u017eivot\u016f, aby uchr\u00e1nil bratra s\u00e1m pro sebe, i za cenu, kter\u00e1 byla v jeho p\u0159\u00edpad\u011b ne\u00fam\u011brn\u011b vysok\u00e1. M\u011bl v\u00fd\u010ditky, neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 v\u00fd\u010ditky, kter\u00e9 jej sr\u00e1\u017eely k zemi a on s nimi nemohl v\u016fbec nic ud\u011blat.<\/div>\n<div>&#8222;Nic mi ne\u0159ekne\u0161?&#8220; za\u0161eptala Teresa do tmy. Jej\u00ed hlas zn\u011bl sm\u00ed\u0159en\u011b a vyrovnan\u011b.<\/div>\n<div>&#8222;Promi\u0148,&#8220; \u0161pitnul Tom.<\/div>\n<div>&#8222;Tv\u016fj bratr m\u011bl aspo\u0148 dost odvahy \u0159\u00edct mi nep\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed, \u017ee jsem mu byla dobr\u00e1 jen na z\u00e1bavu, kdy\u017e zrovna nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci. Ty ses nezmohl ani na to.&#8220;<\/div>\n<div>&#8222;Nev\u00edm, co ti m\u00e1m na to \u0159\u00edct,&#8220; pokr\u010dil rameny.<\/div>\n<div>&#8222;Vypadni, Tome,&#8220; sykla zoufale a oto\u010dila se k n\u011bmu z\u00e1dy, stejn\u011b jako to on ud\u011blal p\u0159ed n\u011bjakou dobou j\u00ed. Tom si promnul o\u010di. Mus\u00ed odsud pry\u010d, dal\u0161\u00ed minuty by se pro n\u011bj staly nesnesiteln\u00fdmi.<\/div>\n<div>Ujistil se, \u017ee se d\u00edvka ned\u00edv\u00e1 jeho sm\u011brem a p\u0159istoupil ke komod\u011b. P\u0159ehodil si p\u0159es rameno svoji mikinu, vypnul minikameru a polo\u017eil ji zp\u011bt, na dno sv\u00e9 kapsy.<\/div>\n<div>Bill se neklidn\u011b oto\u010dil na druh\u00fd bok. Nemohl sp\u00e1t, za \u017e\u00e1dnou cenu k n\u011bmu necht\u011bl p\u0159iplout vytou\u017een\u00fd sp\u00e1nek, jen\u017e by te\u010f tolik uv\u00edtal. P\u0159em\u00fd\u0161lel, celou noc jen p\u0159em\u00fd\u0161lel. C\u00edtil se fyzicky mizern\u011b, ale to u\u017e pro n\u011bj byl obvykl\u00fd stav, vlastn\u011b si ani nepamatoval stav, kdy by pro\u017eil jednu nebo dv\u011b hodiny bez bolest\u00ed. Neust\u00e1le jej prov\u00e1zely siln\u00e9 k\u0159e\u010de, motala se mu hlava a nohy jej neposlouchaly. Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d \u010dast\u011bji se u n\u011bj projevoval neskute\u010dn\u00fd tlak na hrudi, t\u011b\u017eko se mu d\u00fdchalo, nes\u010detn\u011bkr\u00e1t za den se mu spou\u0161t\u011bla krev z nosu, kterou u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t i vyka\u0161l\u00e1val. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e to nezvl\u00e1d\u00e1. Vedlej\u0161\u00ed \u00fa\u010dinky nad n\u00edm p\u0159evzaly kontrolu, u\u017e to nedok\u00e1\u017ee usm\u011brnit. B\u00e1l se, b\u00e1l se usnout, p\u0159esto\u017ee byl tak stra\u0161n\u011b unaven\u00fd, prost\u011b m\u011bl strach, \u017ee u\u017e se dal\u0161\u00edho r\u00e1na neprobud\u00ed. M\u011bl tak obrovsk\u00fd strach, tak velk\u00e9 bolesti, jeho t\u011blo se t\u0159\u00e1slo zimnic\u00ed a podle oble\u010den\u00ed mu bylo jasn\u00e9, \u017ee ztratil dal\u0161\u00ed kila na hmotnosti. Pot\u0159ebuje pomoc, pokud u\u017e na ni nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b.<\/p>\n<p>autor: <strong>Heidi<\/strong><br \/>betaread: <strong>Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Tom se zni\u010den\u011b posadil na posteli a sklopil hlavu do dlan\u00ed. Vydechnul a zav\u0159el o\u010di. Dal by \u00fapln\u011b v\u0161echno, aby se mu to cel\u00e9 jen zd\u00e1lo, aby to byl jen \u0161patn\u00fd sen, z n\u011bj\u017e se probud\u00ed do jisk\u0159iv\u00e9ho r\u00e1na a znateln\u011b se<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-31\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19633","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19633","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19633"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19633\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19633"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19633"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19633"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}