{"id":19644,"date":"2008-03-19T01:35:00","date_gmt":"2008-03-19T00:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19603"},"modified":"2008-03-19T01:35:00","modified_gmt":"2008-03-19T00:35:00","slug":"rozum-a-cit-ii-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/19\/rozum-a-cit-ii-20\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 20."},"content":{"rendered":"
Bill prudce vydechl a pomalu se sesunul k chladn\u00e9 zemi v m\u00edstnosti zalit\u00e9 tmou a jemn\u011b oz\u00e1\u0159en\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem, pronikaj\u00edc\u00edm dovnit\u0159 nezata\u017een\u00fdmi okny. Promnul si o\u010di a n\u011bjakou dobu z\u00edral bezmy\u0161lenkovit\u011b do pr\u00e1zdna, proto\u017ee nebyl schopen se soust\u0159edit na n\u011bjak\u00fd z\u00e1chytn\u00fd bod. Nevydr\u017eel to, zase to nevydr\u017eel. U\u017e ani nev\u011bd\u011bl, kolikr\u00e1t si sl\u00edbil, \u017ee dnes u\u017e to bude naposled, \u017ee jenom za\u017eene ta stra\u0161n\u00e1 muka a z\u00edtra u\u017e bude jeho v\u016fle daleko siln\u011bj\u0161\u00ed. Nikdy nebyla. A on postupn\u011b za\u010dal p\u0159ich\u00e1zet na to, \u017ee ani nebude.<\/div>\n
Nezvl\u00e1dne to s\u00e1m, vzal si p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 sousto a na p\u0159\u00edli\u0161 dlouhou dobu. Musel po\u010dkat n\u011bkolik des\u00edtek minut, ne\u017e se jeho t\u011blo vr\u00e1tilo postupn\u011b do norm\u00e1lu, vymizel neskute\u010dn\u00fd t\u0159as i k\u0159e\u010de, ruce i tv\u00e1\u0159 se znovu za\u010daly prokrvovat a on z\u00edsk\u00e1val trochu p\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed barvu, ne\u017e k\u0159\u00eddov\u011b b\u00edl\u00fd odst\u00edn. P\u0159i pohledu do zrcadla se t\u00e9m\u011b\u0159 zd\u011bsil. Chv\u00edle bolest\u00ed se na n\u011bm podepsaly mnohem razantn\u011bji ne\u017e o\u010dek\u00e1val. Pod o\u010dima mu vystouply hlubok\u00e9 na\u010dernal\u00e9 kruhy a jeho l\u00edcn\u00ed kosti p\u016fsobily je\u0161t\u011b ost\u0159ej\u0161\u00edm dojmem. V\u011bd\u011bl, \u017ee zhubnul ve tv\u00e1\u0159i, m\u011bl a\u017e nehezky vyr\u00fdsovan\u00e9 linie, kter\u00e9 mu dod\u00e1valy v\u00fdraz \u00fanavy a vy\u010derp\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Dob\u0159e si uv\u011bdomoval, \u017ee ztratil i ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed ze sv\u00e9 t\u011blesn\u00e9 v\u00e1hy, i ze sv\u00e9 nevelk\u00e9 hmotnosti je\u0161t\u011b p\u0159i\u0161el o n\u011bkolik kilo, d\u00edky p\u016fsoben\u00ed vysoce n\u00e1vykov\u00fdch l\u00e9k\u016f, kter\u00e9 sv\u00fdmi \u00fa\u010dinky zat\u011b\u017eovaly \u010dinnost srdce a postupn\u011b ni\u010dily jeho imunitu. Nebyly ur\u010deny k dlouhodob\u00e9mu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed, pouze pro jednor\u00e1zov\u00e9 a nevyhnuteln\u00e9 p\u0159\u00edpady, Bill ani netu\u0161il jak stra\u0161n\u011b moc si zahr\u00e1v\u00e1 se sv\u00fdm \u017eivotem. Nev\u0161\u00edmal si varovn\u00e9ho n\u00e1pisu na lahvi\u010dce, kter\u00fd upozor\u0148oval, \u017ee nadm\u011brn\u00e1 d\u00e1vka m\u016f\u017ee zp\u016fsobit okam\u017eitou z\u00e1stavu srdce. A on sv\u00e9 p\u0159\u00edd\u011bly t\u00fdden po t\u00fddnu zvy\u0161oval, to co mu sta\u010dilo p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, se za tu dobu ztrojn\u00e1sobilo. Nev\u011bd\u011bl, kde jsou hranice. Prost\u011b riskoval, \u017ee bude m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed a nep\u0159ekro\u010d\u00ed je.<\/div>\n
Tom si nebyl jist, jestli m\u00e1 bratra probudit. Bylo mu a\u017e podez\u0159el\u00e9, jak dlouho posledn\u00ed dobou sp\u00e1v\u00e1. V\u017edycky se r\u00e1d povaloval v posteli, ale te\u010f na n\u011bm b\u00fdv\u00e1vala \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce patrn\u00e1 \u00fanava, p\u0159esto\u017ee za sebou nem\u011bl v\u016fbec \u017e\u00e1dnou fyzickou n\u00e1mahu. Pohladil jej po \u010dele a po\u010dkal, dokud neotev\u0159e o\u010di.<\/div>\n
„Je poledne,“ usm\u00e1l se na n\u011bj.<\/div>\n
„No a?!“ obo\u0159il se na n\u011bm Bill nevrle, ale jakmile spat\u0159il jeho p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz, rozhodl se ovl\u00e1dat a nadzvedl svoji p\u0159ikr\u00fdvku, na znamen\u00ed, \u017ee se k n\u011bmu sm\u00ed p\u0159idat.<\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ p\u0159it\u00e1hnul si jej Tom k sob\u011b a \u017e\u00e1dostiv\u011b p\u0159ejel dlan\u00ed po jeho stehn\u011b.<\/div>\n
Nemohl si pomoct, i p\u0159esto v\u0161echno, co se mezi nimi odehr\u00e1lo, v\u0161echno \u0161patn\u00e9 a bolestn\u00e9, po\u0159\u00e1d pro n\u011bj znamenal nejp\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka, je\u0161t\u011b st\u00e1le se nena\u0161el nikdo, kdo by mohl tuto jeho pozici ohrozit, nikdo jej neum\u011bl dostat pouh\u00fdm pohledem do napjat\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed, nikdo jej neum\u011bl jedin\u00fdm pohledem absolutn\u011b zchladit.<\/div>\n
P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl rukou po jeho ploch\u00e9m b\u0159ichu a nen\u00e1padn\u011b se sv\u00fdmi prsty dost\u00e1val pod tenkou l\u00e1tku tri\u010dka, kter\u00e1 skr\u00fdvala jeho d\u011btsky hladkou poko\u017eku. Jakmile se dostal k jeho vstoupl\u00fdm \u017eebr\u016fm, zarazil se.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ podivil se Bill.<\/div>\n
„Ani jsem si nev\u0161imnul, \u017ee jsi tolik zhubnul“ \u0159ekl p\u0159ekvapen\u011b Tom.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 s t\u00edm snad n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m?“ obo\u0159il se na n\u011bj bratr, proto\u017ee jak\u00e1koliv zm\u00ednka, kter\u00e1 se t\u00fdkala jeho st\u00e1le se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed z\u00e1vislosti, jej rozpalovala. Necht\u011bl, aby o tom musel mluvit, b\u00e1l se, \u017ee jej zn\u00e1 Tom natolik dob\u0159e, \u017ee by poznal jeho le\u017e.<\/div>\n
„Ne, ale m\u011bl by ses \u0161et\u0159it. J\u00e1\u2026 m\u011bl bych na tebe v\u00edc dohl\u00e9dnout, posledn\u00ed m\u011bs\u00edce byly n\u00e1ro\u010dn\u00e9, pot\u0159ebuje\u0161 odpo\u010d\u00edvat. A naj\u00edst se, Bille.“ Billa tato diskuze \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce znerv\u00f3z\u0148ovala, Tomova naivita mu p\u0159i\u0161la a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e1. Jist\u011b, nemohl v\u011bd\u011bt, \u017ee na tak prudk\u00e9m poklesu v\u00e1hy se podepsala neust\u00e1l\u00e1 konzumace ne\u00fam\u011brn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed l\u00e9ku, kter\u00fd poh\u00e1n\u00ed metabolismus neskute\u010dnou rychlost\u00ed, co\u017e zevnit\u0159 ni\u010d\u00ed jeho t\u011blo.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsi se mnou v\u010dera spal, tak ti to nevadilo,“ sykl dot\u010den\u011b Bill.<\/div>\n
„Nezam\u011b\u0159oval jsem se na to\u2026“<\/div>\n
„Ach, jist\u011b, ch\u00e1pu, \u017ee t\u011b zaj\u00edmala jin\u00e1 \u010d\u00e1st,“ ujistil jej ironicky Bill a prudce se zvednul z postele. Nem\u00ednil takov\u00e9 \u0159e\u010di poslouchat i nad\u00e1le.<\/div>\n
„Nemyslel jsem to \u0161patn\u011b, m\u00e1m o tebe prost\u011b jen starost! Boj\u00edm se o tebe, v\u00edm \u017ee je to u\u017e asi paranoia, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. Chci, abys byl v po\u0159\u00e1dku a nic ti nechyb\u011blo, ud\u011blal bych pro to cokoliv,“ prohl\u00e1sil nal\u00e9hav\u011b Tom.<\/div>\n
Bill cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco dodat, ale nem\u011bl k tomu p\u0159\u00edle\u017eitost, proto\u017ee musel zam\u00ed\u0159it rychl\u00fdmi kroky do koupelny. Z nosu se mu \u0159inul proud krve a zabra\u0148oval mu norm\u00e1ln\u011b d\u00fdchat. Nestalo se to poprv\u00e9, n\u011bco podobn\u00e9ho se mu st\u00e1v\u00e1 a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b \u010dasto, samoz\u0159ejm\u011b \u017ee v\u011bd\u011bl, \u010d\u00edm je to zp\u016fsobeno, ale te\u010f prost\u011b nebyla mo\u017enost se tomu nijak br\u00e1nit. Tom zaslechl je hlasit\u00e9 zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a bratrovo ka\u0161l\u00e1n\u00ed. Zv\u011bdav\u011b se naklonil. M\u011bl by za n\u00edm j\u00edt, vyb\u011bhl z pokoje tak rychle. Od jeho \u00famyslu jej odradilo t\u00e1hl\u00e9 vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed telefonu, na jeho\u017e display se zobrazovalo nezn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo\u2026<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill prudce vydechl a pomalu se sesunul k chladn\u00e9 zemi v m\u00edstnosti zalit\u00e9 tmou a jemn\u011b oz\u00e1\u0159en\u00e9 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btlem, pronikaj\u00edc\u00edm dovnit\u0159 nezata\u017een\u00fdmi okny. Promnul si o\u010di a n\u011bjakou dobu z\u00edral bezmy\u0161lenkovit\u011b do pr\u00e1zdna, proto\u017ee nebyl schopen se soust\u0159edit na n\u011bjak\u00fd z\u00e1chytn\u00fd bod.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19644","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19644","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19644"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19644\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19644"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19644"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19644"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}