{"id":1965,"date":"2016-07-01T16:00:00","date_gmt":"2016-07-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1957"},"modified":"2016-07-01T16:00:00","modified_gmt":"2016-07-01T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/07\/01\/ocima-spolecnosti-zakazane-13\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 13."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

Simone p\u0159i um\u00fdv\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima sledovala oba sv\u00e9 syny. Zat\u00edmco Tom tup\u011b z\u00edral do televize p\u0159i hran\u00ed videoher, jak u n\u011bj bylo zvykem, Bill si plnil svoje \u00falohy do \u0161koly. Ani u n\u011bj to nebylo nic neobvykl\u00e9ho – u\u017e od prvn\u00ed t\u0159\u00eddy byl sv\u011bdomit\u00fd \u017e\u00e1k a v\u0161echny sv\u00e9 \u00fakoly m\u011bl hotov\u00e9 je\u0161t\u011b v den jejich zad\u00e1n\u00ed, zdr\u017een\u00ed m\u00edval maxim\u00e1ln\u011b jeden den, pokud byl opravdu hodn\u011b vyt\u00ed\u017een\u00fd. St\u00e1le to pro n\u011bj ale byla povinnost, zad\u00e1n\u00ed zpracov\u00e1val mechanicky, bez emoc\u00ed. Tentokr\u00e1t se ale usm\u00edval a vzhledem k tomu, jak \u010dasto se zastavil a mezi zuby skousl konec tu\u017eky, v\u0161echno nasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee je my\u0161lenkami mimo. Vypadal \u0161\u0165astn\u011b, rozhodn\u011b ale d\u016fvodem nemohla b\u00fdt nov\u00e1 kniha, jako tomu b\u00fdvalo obvykle, to by v\u011bd\u011bla. Muselo v tom b\u00fdt n\u011bco jin\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, jak pokra\u010duje tvoje praxe ve v\u011bzen\u00ed? Minule jsem si v\u0161imla, \u017ee jsi tam byl i o v\u00edkendu.“<\/p><\/div>\n

Bill s p\u0159ekvapen\u00fdm zamrk\u00e1n\u00edm zvedl hlavu. „Ehm, jo. Mu\u017e, se kter\u00fdm se tam v\u00edd\u00e1m, m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my v rodin\u011b, tak\u017ee se n\u00e1m te\u010f budou ru\u0161it sch\u016fzky p\u0159es t\u00fdden a nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ibudou ty v\u00edkendov\u00e9,“ p\u0159ik\u00fdvl kr\u00e1tce.<\/div>\n
„Aha, to znamen\u00e1, \u017ee bude\u0161 p\u0159es t\u00fdden v\u00edce doma?“ matka se pot\u011b\u0161en\u011b usm\u00e1la, u\u017e se vid\u011bla s Billem v kuchyni p\u0159i p\u0159\u00edprav\u00e1ch ve\u010de\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Ne, budu tam chodit tak, jak jsme te\u010f byli zvykl\u00ed. Pokud by tam Bushido zrovna nebyl, z\u016fstal bych v knihovn\u011b a pov\u00eddal si s jin\u00fdmi lidmi,“ Bill pokr\u010dil rameny. Jeho p\u0159\u00edtomnost tam mu p\u0159i\u0161la tak p\u0159irozen\u00e1, \u017ee jen p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak m\u00e1lo \u010dasu mu tam zb\u00fdv\u00e1, se mu d\u011blalo mdlo. „Chci vyu\u017e\u00edt ka\u017edou chvilku, kterou tam m\u00e1m, ti lid\u00e9 jsou zaj\u00edmav\u00ed.“<\/div>\n
„Bushido,“ Simone nakr\u010dila obo\u010d\u00ed, v zamy\u0161len\u00ed odlo\u017eila tal\u00ed\u0159 stranou a zalo\u017eila si ruce na prsou. „To jm\u00e9no je mi n\u011bjak pov\u011bdom\u00e9.“<\/div>\n
„Je tam za autonehodu, p\u0159i kter\u00e9 zem\u0159ela mal\u00e1 hol\u010di\u010dka. Mo\u017en\u00e1 to prob\u011bhlo novinama,“ Bill bez z\u00e1jmu pokr\u010dil rameny a sklonil se zp\u011bt ke sv\u00fdm \u00fakol\u016fm do \u0161koly, konverzace pro n\u011bj byla ukon\u010den\u00e1. Jen sotva zaregistroval mat\u010dino p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed a Tomovo zv\u011bdav\u00e9 zaz\u00edr\u00e1n\u00ed, oba dva ale nechal b\u00fdt.<\/div>\n
\n

Od minul\u00e9ho v\u00edkendu se sice Bill\u016fv vztah s bratrem o n\u011bco zlep\u0161il, alespo\u0148 s n\u00edm dok\u00e1zal komunikovat, po\u0159\u00e1d tam ale byly p\u0159ek\u00e1\u017eky, p\u0159es kter\u00e9 se jen t\u011b\u017eko dost\u00e1valo. Bill si v\u0161iml, \u017ee Tom razantn\u011b odst\u0159ihl Tobiase od cel\u00e9 jejich party, zejm\u00e9na kv\u016fli pohled\u016fm, kter\u00e9 mu Tobias v\u011bnoval poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho n\u00e1hodou potkal. To rozhodn\u011b pomohlo k tomu, aby se Bill alespo\u0148 trochu p\u0159enesl p\u0159es to, co se stalo. Po\u0159\u00e1d ale Tomovi nedok\u00e1zal odpustit, \u017ee rad\u011bji z\u016fstal, aby si vym\u011bnil \u010d\u00edslo s d\u00edvkou, se kterou tam zrovna byl, ne\u017e aby se s n\u00edm okam\u017eit\u011b vydal dom\u016f. C\u00edtil se ubl\u00ed\u017een\u00fd a v\u011bd\u011bl, \u017ee na to m\u00e1 n\u00e1rok. Jasn\u00e9 ale bylo i to, \u017ee bratrovi odpust\u00ed.<\/p><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\n

\u221e<\/strong><\/div>\n
\n

Le\u017eel na posteli a nohama pohupoval do stran, v pozad\u00ed mu hr\u00e1l jeden z jeho obl\u00edben\u00fdch seri\u00e1l\u016f pro zvukovou kulisu. \u00dakoly m\u011bl v\u0161echny hotov\u00e9, matce v dom\u00e1cnosti tak\u00e9 pomohl, a najednou tu nebylo nic, co by je\u0161t\u011b mohl d\u011blat. Byl z toho krajn\u011b otr\u00e1ven\u00fd, dokonce natolik, \u017ee ani ten seri\u00e1l ho nebavil. V\u011bd\u011bl o m\u00edst\u011b, kam by mohl j\u00edt a rozhodn\u011b by se nenudil, naopak by byl nad\u0161en\u00fd, kdyby tam mohl j\u00edt. Necht\u011bl ale vzbuzovat podez\u0159en\u00ed, rozhodn\u011b ne d\u0159\u00edv, ne\u017e by se domluvil se Sakim. Nezb\u00fdvalo mu tak nic jin\u00e9ho, ne\u017e se doma nudit.<\/p><\/div>\n

„To by m\u011b zaj\u00edmalo, kdy naposledy jsem t\u011b vid\u011bl takhle znud\u011bn\u00fdho.“<\/div>\n
Bill Tomovi nev\u011bnoval ani pohled koutkem oka, otr\u00e1ven\u011b pokr\u010dil rameny. „Je to u\u017e p\u00e1r t\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 i m\u011bs\u00edc\u016f,“ p\u0159itakal Tom souhlasn\u011b. Pe\u010dliv\u011b za sebou zav\u0159el dve\u0159e a p\u0159e\u0161el k Billov\u011b posteli, na kterou se, mezi hromadu pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f, vy\u0161plhal. „Pro\u010d nevyraz\u00ed\u0161 za Andreasem?“<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem ho v \u00fater\u00fd, na n\u011bjakou dobu n\u00e1m to sta\u010dilo.“<\/div>\n
„Kn\u00ed\u017eka?“<\/div>\n
„Nebav\u00ed.“<\/div>\n
„Seri\u00e1l?“<\/div>\n
„Nebav\u00ed,“ prstem uk\u00e1zal na pu\u0161t\u011bn\u00e9 P\u0159\u00e1tele.<\/div>\n
„Zp\u011bv, \u00faklid, va\u0159en\u00ed, poflakov\u00e1n\u00ed se na zahrad\u011b?“<\/div>\n
„Nebav\u00ed, nebav\u00ed, nebav\u00ed a u\u017e v\u016fbec nebav\u00ed,“ Bill za\u00fap\u011bl a stulil se to klub\u00ed\u010dka, frustrovan\u011b si prsty prohr\u00e1bnul vlasy. „M\u00e1m jeden z t\u011bch dn\u016f, kdy m\u011b nebav\u00ed ani sp\u00e1t. Dokonce i mluvit se mi nechce. Je to jeden z t\u011bch hloup\u00fdch dn\u016f, kter\u00e9 bys nejrad\u011bji vymazal z kalend\u00e1\u0159e.“<\/div>\n
„Tak co kdybychom si zajeli n\u011bkam na v\u00fdlet?“ jedin\u00fd pohled na Bill\u016fv v\u00fdraz Tomovi sta\u010dil, aby mu do\u0161lo, \u017ee jeho n\u00e1pad je zcela mimo m\u00edsu. „Dob\u0159e, to mi celkem sta\u010dilo\u2026 Tak j\u00e1 nevim, co chce\u0161 d\u011blat?“<\/div>\n
„Vymazat dne\u0161ek z kalend\u00e1\u0159e, proto\u017ee to je jeden z t\u011bch nejzbyte\u010dn\u011bj\u0161\u00edch dn\u016f, jak\u00e9 jsem kdy za\u017eil.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010dima a lehce bratra dlan\u00ed pl\u00e1cnul do stehna. „Koukej se sebrat a p\u0159esta\u0148 tu na m\u011b h\u00e1zet ty tvoje otr\u00e1ven\u00fd pohledy, ti na n\u011b nejsem zv\u011bdavej. P\u0159i\u0161el jsem t\u011b povzbudit, tak se nesna\u017e m\u011b taky otr\u00e1vit.“<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek si ubl\u00ed\u017een\u011b promnul bol\u00edstku, ale s povzdechem p\u0159ik\u00fdvl. „J\u00e1 v\u00edm, promi\u0148, chov\u00e1m se jako pako. Jen jsem prost\u011b t\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1k\u2026“<\/div>\n
„Otr\u00e1ven\u00fd, j\u00e1 v\u00edm,“ sko\u010dil mu Tom do \u0159e\u010di. „Pov\u011bz mi rad\u0161i n\u011bco o tvoj\u00ed praxi. B\u00e1l ses tam n\u011bkdy?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b\u2026 byla tu jedna situace, ze kter\u00e9 jsem byl hodn\u011b nesv\u016fj,“ Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Bill si p\u0159itiskl notes pevn\u011bji na hrudn\u00edk a lehce se p\u0159ikr\u010dil. Byl tak zabran\u00fd do psan\u00ed sv\u00e9 eseje, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na \u010das. Venku u\u017e se stm\u00edvalo a uvnit\u0159 v\u011bznice se mu\u017ei u\u017e pomalu odeb\u00edrali do sv\u00fdch cel, aby se kone\u010dn\u011b mohli po dlouh\u00e9m dni vyspat. Spousta z nich se ale st\u00e1le zdr\u017eovala v knihovn\u011b, vyu\u017e\u00edvaj\u00edce tak sv\u00e9ho voln\u00e9ho \u010dasu p\u0159ed ve\u010derkou. Byl mezi nimi i Bushido, st\u00e1le ml\u010dky sed\u00edc\u00ed v rohu a sleduj\u00edc\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka.<\/em><\/div>\n

Bill mu v\u011bnoval posledn\u00ed kr\u00e1tk\u00fd pohled, ne\u017e se i s ta\u0161kou p\u0159es rameno kone\u010dn\u011b roze\u0161el sm\u011brem k dozorc\u016fm. Byl utahan\u00fd jako pes, s\u00e1m sebe vid\u011bl uprost\u0159ed sv\u00e9 velk\u00e9 postele, schovan\u00fd pod pe\u0159inou na cest\u011b do sp\u00e1nkov\u00e9ho k\u00f3ma. Ani ho moc nep\u0159ekvapilo, \u017ee do n\u011bkoho vrazil. P\u0159ekvapilo ho ale, \u017ee kdy\u017e zvedl hlavu k omluv\u011b, nespat\u0159il klidnou a\u017e p\u0159\u00e1telskou tv\u00e1\u0159, ale obli\u010dej sta\u017een\u00fd ve vztekl\u00e9 grimase. „Omlouv\u00e1m se, nesledoval jsem cestu\u2026“<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej, toho jsem si nev\u0161iml. Oh po\u010dkej, vlastn\u011b v\u0161iml, proto\u017ee jsi do m\u011b vrazil!“ zavr\u010del mu\u017e, kter\u00fd Billovi moc pov\u011bdom\u00fd nebyl. Znamenalo to, \u017ee byl z ni\u017e\u0161\u00edho patra a v knihovn\u011b tedy \u010dasto nebyl. „D\u00e1vej si pozor, kudy \u0161lape\u0161, zatracen\u00fd d\u011bcko. To, \u017ee tu nad tebou p\u00e1r chlap\u016f dr\u017e\u00ed ochrannou ruku, neznamen\u00e1, \u017ee tu nen\u00ed dost prostoru, kde by nikdo z nich nebyl a j\u00e1 bych mohl ochutnat to tvoje t\u011bl\u00ed\u010dko,“ odfrkl si a s mlasknut\u00edm pl\u00e1cl Billa p\u0159es zadek.<\/em><\/div>\n
„Hej, co se tam d\u011bje?“ ostr\u00fd hlas protnul dlouhou chodbu. Bill se okam\u017eit\u011b za hlasem ohl\u00e9dl, vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee na nastalou situaci nez\u016fstal s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Vysv\u011btloval jsem mu, aby se d\u00edval na cestu,“ houknul zp\u00e1tky mu\u017e, s pohledem st\u00e1le p\u0159ilepen\u00fdm na mlad\u00edkovi. „Nebo by si taky mohl ubl\u00ed\u017eit.“<\/em><\/div>\n
„Tak pokra\u010duj zase v cest\u011b a Billa nech j\u00edt!“<\/em><\/div>\n
Bill na dozorce vd\u011b\u010dn\u011b m\u00e1vnul a mu\u017ee chvatn\u011b obe\u0161el, sp\u011bchaje na dozornu bez jedin\u00e9 zn\u00e1mky \u00fanavy.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

„Setkal ses s n\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bkdy od t\u00e9 doby?“<\/p><\/div>\n

„Ne, nesetkal. Mysl\u00edm, \u017ee ten dozorce si v\u0161iml, \u017ee tam n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku, tak to nahl\u00e1sil a zajistil, abychom se nepotk\u00e1vali. I kdy\u017e nev\u00edm, hodn\u011b \u010dasu te\u010f tr\u00e1v\u00edm hlavn\u011b s Bushidem a okol\u00ed pozornost moc nev\u011bnuju,“ Bill s pokr\u010den\u00edm ramen prostr\u010dil ruku mezi kolena a p\u0159ekulil se na bok. „Mo\u017en\u00e1 jsem ho vid\u011bl a ani o tom nev\u00edm.“<\/div>\n
„Zachoval jsem se jako hodn\u011b velkej idiot, p\u0159edt\u00edm na t\u00e9 party, vi\u010f?“ Tom s povzdechem \u0161\u0165ouchnul \u0161pi\u010dkou nohy do bratrova l\u00fdtka. „Tolik jsem v\u011b\u0159il tomu, \u017ee se v\u0161ichni zm\u011bnili, a\u017e jsem zapomn\u011bl na to, \u017ee se m\u016f\u017eu m\u00fdlit. Omlouv\u00e1m se, mo\u017en\u00e1 kdybys mi \u0159ekl, co se stalo, byl bych opatrn\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Ono ani nejde o to, \u017ee ses v nich zm\u00fdlil, Tome\u2026 V lidech je snadn\u00e9 se zm\u00fdlit, za to nem\u016f\u017eeme. Mn\u011b jde sp\u00ed\u0161 te\u010f o to, \u017ee kdy\u017e jsi zjistil, \u017ee se mi n\u011bco stalo, tak jsi tam z\u016fstal. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi p\u0159i\u0161el chvilku po mn\u011b, ale Tome, kdyby se n\u011bco takov\u00e9ho stalo tob\u011b, j\u00e1 bych nechal v\u0161echno le\u017eet a okam\u017eit\u011b \u0161el s tebou. To m\u011b zar\u00e1\u017e\u00ed. \u017de sis prvn\u00ed \u0159ekl o \u010d\u00edslo t\u00e9 holky a pak teprve \u0161el za mnou\u2026“<\/div>\n
„Posral jsem to na v\u0161ech mo\u017en\u00fdch stran\u00e1ch, co?“ Tom za\u00fap\u011bl, bratra si p\u0159it\u00e1hnul do n\u00e1ru\u010de a pevn\u011b ho objal. „Promi\u0148, slibuju, \u017ee u\u017e se to nikdy nestane. Hlavn\u011b ale u\u017e nikdy nedovol\u00edm, aby ses v moj\u00ed bl\u00edzkosti ocitl v situaci, kter\u00e1 ti nebude p\u0159\u00edjemn\u00e1.“<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e bude\u0161 respektovat moje rozhodnut\u00ed, kdy\u017e n\u011bkam nechci j\u00edt, a nebude\u0161 m\u011b nutit,“ Bill s v\u00fddechem omotal ruce kolem bratrova pasu a obli\u010dej mu zabo\u0159il do b\u0159icha. Bylo odpu\u0161t\u011bno.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Simone p\u0159i um\u00fdv\u00e1n\u00ed n\u00e1dob\u00ed s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima sledovala oba sv\u00e9 syny. Zat\u00edmco Tom tup\u011b z\u00edral do televize p\u0159i hran\u00ed videoher, jak u n\u011bj bylo zvykem, Bill si plnil svoje \u00falohy do \u0161koly. Ani u n\u011bj to nebylo nic neobvykl\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-1965","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1965","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1965"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1965\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1965"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1965"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1965"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}