{"id":19695,"date":"2008-03-17T16:55:00","date_gmt":"2008-03-17T15:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19654"},"modified":"2008-03-17T16:55:00","modified_gmt":"2008-03-17T15:55:00","slug":"komm-zur-ck-bitte-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/komm-zur-ck-bitte-1-2\/","title":{"rendered":"Komm zur\u00fcck, bitte (1\/2)"},"content":{"rendered":"<div>Za okny tma. M\u00edstnost\u00ed se rozl\u00e9halo jen tich\u00e9 tlumen\u00e9 prask\u00e1n\u00ed d\u0159eva v krbu, kter\u00fd j\u00ed osv\u011btloval. V dom\u011b bylo naprost\u00e9 ticho, ob\u010das zapraskal kus n\u00e1bytku. Naproti velik\u00e9mu krbu byl gau\u010d a na n\u011bm se choulil mlad\u00edk. Jakoby snad \u010dekal na n\u011bkoho nebo n\u011b\u010d\u00ed objet\u00ed, kter\u00e9 se mu nedost\u00e1valo. D\u00edval se nep\u0159\u00edtomn\u011b do krbu, v objet\u00ed sv\u00edral pol\u0161t\u00e1\u0159 a hlavou mu v\u00ed\u0159ily my\u0161lenky nad\u011bje. Nad\u011bje, \u017ee ten, koho miluje, p\u0159ijde a aspo\u0148 ho obejme. O bo\u017ee, co by dal za jedno jeho ob\u011bt\u00ed. Jako nemoc, kter\u00e1 se ned\u00e1 ni\u010d\u00edm vyl\u00e9\u010dit, ho sv\u00edraly v kleci my\u0161lenky. My\u0161lenky na n\u011bj. Nikdy nikoho tak nemiloval a nikdy milovat v\u00edc nebude jako jeho. Sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n<div><em>I never said I&#8217;d lie and wait forever<br \/>If I died, we&#8217;d be together<br \/>I can&#8217;t always just forget her<br \/>But she could try<\/em><\/div>\n<div>V ruce muchlal kapesn\u00ed\u010dek. Kapesn\u00ed\u010dek pln\u00fd vzpom\u00ednek. Nedal na n\u011bj dopustit od t\u00e9 doby, co mu ho ukradl. Je\u0161t\u011b st\u00e1le z n\u011bj byla c\u00edtit jeho v\u016fn\u011b. V\u016fn\u011b osoby, kterou miloval nejv\u00edc na sv\u011bte. Je\u0161t\u011b st\u00e1le ho miloval. St\u00e1le od sv\u00fdch patn\u00e1cti let ho ochra\u0148oval a z\u00e1rove\u0148 obdivoval. Nikdy by mu nedok\u00e1zal ubl\u00ed\u017eit. \u0158\u00edci k\u0159iv\u00e9 slovo, ba ani pod\u00edvat se na n\u011bj zle. Nemohl. Necht\u011bl. Byl pro n\u011bj v\u017edy v\u0161\u00edm. V\u0161\u00edm, co ho p\u0159itahovalo a l\u00e1kalo. D\u00edval se, kdy\u017e spal, jako d\u00edt\u011b, kdy\u017e p\u0159itiskne obli\u010dej\u00edk k v\u00fdloze pln\u00e9 cukr\u00e1tek. M\u00e1 na v\u0161e, na co se d\u00edv\u00e1 chu\u0165, ale nedostane nic. Maminka ho vezme za ruku a odvede pry\u010d.<\/div>\n<div>A tak to bylo i u n\u011bj. Kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edval, p\u0159ipadal si opravdu jako d\u00edtko v cukr\u00e1rn\u011b. Pod\u00edval se na o\u010di a vid\u011bl sladkou \u010dokol\u00e1du. P\u0159ivon\u011bl si k jeho vlas\u016fm, kter\u00e9 byly jako ta nejjemn\u011bj\u0161\u00ed kokoska, jakou kdy mohl okusit. \u0160el po n\u011bm do koupelny a zaplavila ho omamn\u00e1 v\u016fn\u011b vanilky. Jeho rty jak \u010derstv\u00fd pern\u00edk, jen si uloupnout. A srdce? To nejk\u0159eh\u010d\u00ed a nejoddan\u011bj\u0161\u00ed, jak\u00e9 kdy poznal. Jako s\u00e1m marcip\u00e1n. Byl pro n\u011bj v\u017edy poku\u0161en\u00edm. H\u0159\u00edchem, kter\u00fd si dl\u00e1\u017edil svou vlastn\u00ed cestu.<\/div>\n<div>Nikdy neus\u00ednal d\u0159\u00edv ne\u017e on. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee u\u017e sladce sp\u00ed, d\u00edval se. D\u00edval se na n\u011bj a nikdy nem\u011bl dost. N\u011b\u017en\u00fd, nedostupn\u00fd, zak\u00e1zan\u00fd, smysln\u00fd&#8230; Snad v\u0161e ho na n\u011bm p\u0159itahovalo. Byla to tvrd\u00e1 zkou\u0161ka, kter\u00e1 nem\u011bla konce.<\/div>\n<div><em>At the end of the world<br \/>Or the last thing I see<br \/>You are<br \/>Never coming home<br \/>Never coming home<br \/>Could I? Should I?<br \/>And all the things that you never ever told me<br \/>And all the smiles that are ever ever&#8230;<br \/>Ever&#8230;<\/em><\/div>\n<div>B\u00e1l se, \u017ee kdyby se ho jen jednou dotknul, byl by konec. P\u0159eci tak k\u0159ehk\u00fd, zraniteln\u00fd a citliv\u00fd&#8230; Nemohl se ho dotknout, co kdyby se rozbil, jako marcip\u00e1nov\u00e1 figurka, kdy\u017e spadne na zem?<\/div>\n<div>Kapesn\u00ed\u010dek, kter\u00fd sv\u00edral mlad\u00edk v ruce, st\u00e1le von\u011bl vanilkou. Jako jeho bratr. Nikdy nep\u0159i\u0161el na to, \u017ee ho vzal pr\u00e1v\u011b on. Nenapadlo ho, \u017ee by ho mohl pr\u00e1v\u011b Tom m\u00edt u sebe.<\/div>\n<div>Bylo to u\u017e p\u00e1r let, kdy ho naposledy tajn\u011b pozoroval, kdy\u017e spal. Nev\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b kolik, ale alespo\u0148 p\u011bt let ur\u010dit\u011b. N\u011bkdy mu to i chyb\u011blo. Potaj\u00ed sledovat jeho jemn\u00e9 rysy tv\u00e1\u0159e a hl\u00eddat jeho sp\u00e1nek.<\/div>\n<div>Nyn\u00ed u\u017e m\u011bl rodinu a dal by se nazvat dosp\u011bl\u00fdm, bylo mu pouh\u00fdch dvacet \u010dty\u0159i let. Sed\u011bl na sv\u00e9m gau\u010di, p\u0159ed sv\u00fdm krbem, ve sv\u00e9m pokoji, ve sv\u00e9m dom\u011b a bydlel se svou vlastn\u00ed rodinou.<\/div>\n<div>O\u010di se mu z mihotav\u00e9ho sv\u011btla krbov\u00fdch plam\u00ednk\u016f zav\u0159ely \u00fanavou. Nev\u011bd\u011bl \u010di sn\u00ed nebo bd\u00ed. V\u0161e bylo tak skute\u010dn\u00e9. Stejn\u00e9 jako d\u0159\u00edv. Mo\u017en\u00e1 trochu jin\u00e9, ale v podstat\u011b st\u00e1le nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou za sv\u016fj \u017eivot znal.<\/div>\n<div>&#8230; Bill u\u017e usnul. Tom se na n\u011bj, jako ka\u017edou noc, zasn\u011bn\u011b d\u00edval. Tentokr\u00e1t neodolal a p\u0159ipl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu potichu bl\u00ed\u017e. \u010cern\u00e9 vlasy mu padaly do obli\u010deje a vytv\u00e1\u0159ely tak pro Toma neodolateln\u00fd obr\u00e1zek. Byl prosinec a venku padal sn\u00edh. B\u00edl\u00fd, jako jeho city k Billovi. Tak \u010dist\u00e9 a nepo\u0161pin\u011bn\u00e9.<\/div>\n<div><em>Get the feeling that you&#8217;re never<br \/>All alone and I remember now<br \/>At the top of my lungs in my arms she dies<br \/>She dies<\/em><\/div>\n<div>P\u0159ikryl ho dekou, aby se nenachladil. V\u017edy\u0165 vypadal tak zraniteln\u011b. Omylem se ho dotkl prsty. Lekl se a st\u00e1hl. Nic se v\u0161ak ned\u011blo. Bill se neprobudil, jak se Tom ob\u00e1val. Uv\u011bdomil si, \u017ee to chce poc\u00edtit je\u0161t\u011b jednou. Jen jeden dotyk. Nem\u016f\u017ee se p\u0159eci nic st\u00e1t. Jen jeden nepatrn\u00fd dotyk. Odhrnul mu tedy aspo\u0148 vlasy z obli\u010deje. D\u00edval se na jeho pln\u00e9 rty. Byly tak moc l\u00e1kav\u00e9, a\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee se Tom trochu p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Ne\u017e si cokoli sta\u010dil uv\u011bdomit, dotkl se jeho rt\u016f.<\/div>\n<div>\u010cekal skoro v\u0161e, ale tohle v\u00e1\u017en\u011b ne. Bill otev\u0159el o\u010di. Byly v nich plam\u00ednky vzru\u0161en\u00ed. Nic v\u0161ak ne\u0159\u00edkal. Tom nev\u011bd\u011bl, co si myslet. Bill nadzvedl p\u0159ikr\u00fdvku a popl\u00e1cal na postel. Tom pochopil a ani\u017e by v\u011bd\u011bl, co pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1, zalezl k n\u011bmu pod deku. Schoulil se a jako smysl\u016f zbaven\u00fd vy\u010dk\u00e1val, co bude.<\/div>\n<div>Tom le\u017eel na boku a d\u00edval se do tmy. Byl zmaten\u00fd. N\u00e1hle uc\u00edtil ruku na sv\u00e9m b\u0159ichu. Bill se k n\u011bmu v\u00edc p\u0159itiskl. Vn\u00edmal vanilkovou v\u016fni a nechal se j\u00ed un\u00e1\u0161et. C\u00edtil Bill\u016fv dech na krku a jejich bu\u0161\u00edc\u00ed srdce tloukla stejn\u00fdm rytmem. Rytmem touhy a nespoutanosti.<\/div>\n<div>L\u00edbal Tomovu \u0161\u00edji. Tak jemn\u00e1&#8230; Vychutn\u00e1val si ji jako tu nejlep\u0161\u00ed t\u0159e\u0161ni\u010dku na p\u0159edkrmu. Tom zav\u0159el o\u010di a jen si u\u017e\u00edval jeho polibky.<\/div>\n<div>,,Tohle je odm\u011bna za tvou trp\u011blivost&#8230;&#8220; \u0159ekl mu smysln\u011b Bill. Shodil z nich p\u0159ikr\u00fdvku na zem. Tom si lehl na z\u00e1da, aby na Billa l\u00e9pe vid\u011bl. Nev\u011bd\u011bl toti\u017e, co m\u00e1 v \u00famyslu. Bill z n\u011bj svl\u00e9kl tri\u010dko. Jazykem a polibky si vychutn\u00e1val jeho hru\u010f, bradavky, b\u0159\u00ed\u0161ko&#8230; Postupoval n\u00ed\u017e a n\u00ed\u017e. Tom si skousl doln\u00ed ret. Bill p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co m\u011bl r\u00e1d.<\/div>\n<div><em>At the end of the world<br \/>Or the last thing I see<br \/>You are<br \/>Never coming home<br \/>Never coming home<br \/>Could I? should I?<br \/>And all the things that you never ever told me<br \/>And all the smiles that are ever gonna haunt me<br \/>Never coming home<br \/>Never coming home<br \/>Could I? Should I?<br \/>And all the wounds that are ever gonna scar me<br \/>For all the ghosts that are never gonna catch me<\/em><\/div>\n<div>Dorazil k podb\u0159i\u0161ku. U\u0161kl\u00edbl se a pomalu Tomovi svl\u00e9kl tren\u00fdrky. P\u0159ipadal si jako d\u00edt\u011b, co se nem\u016f\u017ee do\u010dkat a\u017e rozbal\u00ed l\u00edz\u00e1tko a vychutn\u00e1 si jeho chu\u0165. Pod\u00edval se na Toma a pak zp\u00e1tky na to stoj\u00edc\u00ed chutn\u00e9 a l\u00e1kav\u00e9 &#8218;l\u00edz\u00e1tko&#8216;. Neodolal a poprv\u00e9 okusil jeho chu\u0165. Tom zabo\u0159il ruce do pol\u0161t\u00e1\u0159e a pevn\u011b se ho dr\u017eel.<\/div>\n<div>Nejd\u0159\u00edv pomalu, potom rychleji. \u010c\u00edm rychlej\u0161\u00ed a \u0161ikovn\u011bj\u0161\u00ed byl jeho jazyk, t\u00edm bl\u00ed\u017e byl odm\u011bn\u011b, na kterou se soust\u0159edil. N\u011bkter\u00e1 l\u00edz\u00e1tka maj\u00ed uvnit\u0159 \u017ev\u00fdka\u010dky nebo sladk\u00e9 n\u00e1pln\u011b. A Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tahle n\u00e1pl\u0148 nen\u00ed jen tak ledajak\u00e1. M\u011bl na ni nezkrotnou chu\u0165. \u00damysl vychutnat si ji do posledn\u00ed kapi\u010dky ho povzbuzoval st\u00e1le d\u00e1l a d\u00e1l. Tom slastn\u011b vzdychal. Nap\u011bt\u00ed se v n\u011bm neust\u00e1le stup\u0148ovalo. U\u017e se nemohl udr\u017eet. Bill se do\u010dkal sv\u00e9 vytou\u017een\u00e9 odm\u011bny&#8230;<\/div>\n<div>N\u00e1hle usly\u0161eli kroky p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed se ke dve\u0159\u00edm jejich pokoje. Kouzlo noci jakoby n\u00e1hle vyprchalo. Oba rychle zalezli do sv\u00fdch postel\u00ed a p\u0159ikryli se a\u017e po u\u0161i. Dve\u0159e se rozlet\u011bli a v nich st\u00e1la jejich mamka.<\/div>\n<div>,,Tak kluci, ale u\u017e v\u00e1\u017en\u011b. P\u0159esta\u0148te si pov\u00eddat. V\u00edte, jak je to k n\u00e1m sly\u0161et?! Hm? Nem\u016f\u017eu sp\u00e1t. A vy jdete z\u00edtra do \u0161koly. Tak u\u017e koukejte sp\u00e1t nebo si lehnu sem a budu sp\u00e1t s v\u00e1mi!&#8220; pohrozila jim. Dusili v sob\u011b sm\u00edch, ale nakonec se Bill omluvil a sl\u00edbil, \u017ee u\u017e budou potichu. I kdy\u017e se p\u0159itom slibu divn\u011b vrt\u011bl v posteli, slovo dodr\u017eeli.<\/div>\n<div>Kdy\u017e se zav\u0159ely dve\u0159e a mamka ode\u0161la, kluci se na sebe pod\u00edvali a Tom hned zalezl k Billovi do vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho pel\u00ed\u0161ku. P\u011bkn\u011b se zavrtal a lehl si na bok. Ona ta postel p\u0159eci jen byla pro jednu osobu. Je\u0161t\u011b \u017ee byli tak huben\u00ed, jinak by se tam asi sotva ve\u0161li tak dob\u0159e jako nyn\u00ed. \u00danavou zav\u0159el o\u010di a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Je\u0161t\u011b st\u00e1le na sob\u011b c\u00edtil Billovy hebk\u00e9 ruce. Bill se k n\u011bmu op\u011bt p\u0159itulil. Cht\u011bl b\u00fdt u n\u011bj nejbl\u00ed\u017ee, jak jen to \u0161lo.<\/div>\n<div>Tomovi najednou do\u0161lo, \u017ee je Bill tak\u00e9 nah\u00fd. Pak si vzpomn\u011bl, jak se divn\u011b vrt\u011bl v posteli, kdy\u017e mamce sliboval, \u017ee u\u017e budou potichu. Pomyslel si, \u017ee je snad v\u011bt\u0161\u00ed \u010f\u00e1bl\u00edk ne\u017e on s\u00e1m. N\u011bco slibovat a myslet p\u0159itom na to, jak ze sebe co nejrychleji dostat dol\u016f oble\u010den\u00ed. Usm\u00e1l se pro sebe do tmy.<\/p>\n<p>autor: <strong>Susi<\/strong><br \/>betaread: <strong>Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Za okny tma. M\u00edstnost\u00ed se rozl\u00e9halo jen tich\u00e9 tlumen\u00e9 prask\u00e1n\u00ed d\u0159eva v krbu, kter\u00fd j\u00ed osv\u011btloval. V dom\u011b bylo naprost\u00e9 ticho, ob\u010das zapraskal kus n\u00e1bytku. Naproti velik\u00e9mu krbu byl gau\u010d a na n\u011bm se choulil mlad\u00edk. Jakoby snad \u010dekal na n\u011bkoho nebo<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/komm-zur-ck-bitte-1-2\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19695","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19695","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19695"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19695\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19695"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19695"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19695"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}