{"id":19708,"date":"2008-03-17T16:10:00","date_gmt":"2008-03-17T15:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19667"},"modified":"2008-03-17T16:10:00","modified_gmt":"2008-03-17T15:10:00","slug":"rozum-a-cit-ii-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/rozum-a-cit-ii-1\/","title":{"rendered":"Rozum a cit II 1."},"content":{"rendered":"
Tom uc\u00edtil na sv\u00fdch z\u00e1dech p\u0159\u00edm\u00fd spaluj\u00edc\u00ed pohled. V\u011bd\u011bl komu pat\u0159\u00ed, v\u017edycky pozn\u00e1 jeho bl\u00edzkost, a\u0165 je od n\u011bj vzd\u00e1len t\u0159eba des\u00edtky metr\u016f, poka\u017ed\u00e9 rozezn\u00e1 jeho p\u0159\u00edtomnost. Oto\u010dil se. M\u011bl pocit \u017ee se utop\u00ed v t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch hn\u011bd\u00fdch studn\u00e1ch, kter\u00e9 jej bedliv\u011b sledovaly p\u0159\u00edsn\u00fdm v\u00fdrazem a vn\u00edmaly ka\u017ed\u00fd jeho sebemen\u0161\u00ed pohyb. Byl to rok. P\u0159esn\u011b p\u0159ed rokem si poprv\u00e9 dok\u00e1zali otev\u0159en\u011b p\u0159iznat, kterou cestou bude jejich \u017eivot sm\u011b\u0159ovat. Vybrali si. Byla to jejich volba, takhle to cht\u011bli, museli b\u00fdt p\u0159ipraveni br\u00e1t i d\u00e1vat. Uteklo to tak rychle, dny m\u00edjely jeden za druh\u00fdm a oni je ani nest\u00edhali po\u010d\u00edtat. Z\u00e1le\u017eelo snad na tom?<\/div>\n
Kdy\u017e spolu byli sami, jen oni dva v tich\u00e9 potemn\u011bl\u00e9 m\u00edstnosti, jakoby se zastavil \u017eivot, jakoby se zhroutil \u010das. Vn\u00edmali jen sebe, jeden druh\u00e9ho, znamenali pro sebe vz\u00e1jemn\u011b st\u0159ed vesm\u00edru, nic jim nebylo cenn\u011bj\u0161\u00ed. V\u00e1\u017eili si toho, co mezi nimi vzniklo, bylo to pro n\u011b svat\u00e9 a nedotknuteln\u00e9, k\u0159ehk\u00e9 pouto se zm\u011bnilo v n\u011bco nep\u0159ekonateln\u00e9ho, co p\u0159e\u017eije v\u0161echny pohromy sv\u011bta. Ni\u010deho nelitovali, ani na okam\u017eik je nenapadlo, \u017ee by snad n\u011bco ud\u011blali jinak, kdyby mohli vr\u00e1tit \u010das, neexistovalo nic, co by vzali zp\u011bt. V\u0161echno bylo tak, jak m\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
Tom se d\u00edval na bratra, po\u0159\u00e1d stejn\u011b n\u011b\u017en\u00e9ho a nebesky dokonal\u00e9ho. Usm\u00e1l se na n\u011bj, Bill v\u0161ak jeho \u00fasm\u011bv neoplatil, jen mu v\u011bnoval chladn\u00fd pohled a pomal\u00fdmi kroky zmizel v davu. Tom si povzdechl a rychle se rozlou\u010dil s nen\u00e1padnou d\u00edvkou, kter\u00e1 usilovala o jeho jedin\u00fd pohled. Obr\u00e1til se k n\u00ed z\u00e1dy a rozhodl se vyhledat Billa. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed, \u017ee jej te\u010f nem\u016f\u017ee nechat samotn\u00e9ho. Bylo mu jasn\u00e9 co bude n\u00e1sledovat, dal\u0161\u00ed vodop\u00e1d slov a uk\u0159ivd\u011bn\u00fdch pohled\u016f, obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed a oso\u010dov\u00e1n\u00ed. Promnul si o\u010di. Nem\u00e1 si na co st\u011b\u017eovat, kdyby byl Billovi lhostejn\u00fd, jist\u011b by se bratr takhle nechoval.<\/div>\n
V\u0161echno d\u011bl\u00e1 z l\u00e1sky, v\u017edy\u0165 dob\u0159e v\u00ed jak siln\u00fdmi emocemi Bill disponuje, nem\u016f\u017ee mu nic vy\u010d\u00edtat. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch bratra kone\u010dn\u011b zahl\u00e9dnul, jak osamocen\u011b post\u00e1v\u00e1 u velk\u00e9ho stolu s ob\u010derstven\u00edm. V jejich bl\u00edzkosti prozat\u00edm nikdo nebyl. Tom se jej pokusil chytit za ruku, ale setkal se s prudkou odezvou, kdy jej od sebe Bill rozezlen\u011b odstr\u010dil a demonstrativn\u011b se zad\u00edval na opa\u010dnou stranu. Tom zvr\u00e1til o\u010di a sna\u017eil se mluvit co nejklidn\u011bj\u0161\u00ed hlasem.<\/div>\n
„Ano? \u0158ekne\u0161 mi co se d\u011bje?“ Bill jej probodnul ledov\u00fdma o\u010dima a semknul sv\u00e9 pln\u00e9 rty, kter\u00e9 bratr bez p\u0159est\u00e1n\u00ed obdivoval.<\/div>\n
„Chci jet dom\u016f!“ prohl\u00e1sil Bill po kr\u00e1tk\u00e9 odmlce a vykro\u010dil vp\u0159ed. Tom pokr\u010dil rameny. Nezb\u00fdvalo mu nic, ne\u017e jej poslu\u0161n\u011b n\u00e1sledovat, respektovat jeho vrtochy a pokou\u0161et se je br\u00e1t s klidem. Nikdy na bratra nek\u0159i\u010del, aby na Billa zv\u00fd\u0161il hlas, musela by b\u00fdt situace skute\u010dn\u011b vyhrocen\u00e1. Rozhodl se nereagovat, nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e si v\u0161echno vy\u0159\u00edkaj\u00ed doma v soukrom\u00ed, kde bude jejich rozhovor beze sv\u011bdk\u016f a bez zv\u011bdav\u00fdch pohled\u016f, jimi\u017e je lid\u00e9 \u010dastovali. Ano, p\u00e1rkr\u00e1t se u\u017e stalo, \u017ee nebyli dostate\u010dn\u011b opatrn\u00ed, \u017ee se p\u0159estali kontrolovat a nen\u00e1padn\u011b sev\u0159eli jeden druh\u00e9mu dla\u0148, nebo si vym\u011bnili n\u011bkolik polibk\u016f na ne p\u0159\u00edli\u0161 vhodn\u00e9m m\u00edst\u011b, kde nem\u011bli jistotu naprost\u00e9ho osamocen\u00ed. Prost\u011b se neovl\u00e1dli, uplynul\u00fd rok nebyl na jejich vz\u00e1jemn\u00e9 n\u00e1klonnosti nijak zn\u00e1t, p\u0159itahovali se po\u0159\u00e1d stejn\u011b, s je\u0161t\u011b nar\u016fstaj\u00edc\u00ed intenzitou. Byli majetni\u010dt\u00ed, co\u017e za\u010d\u00ednalo zp\u016fsobovat prvn\u00ed probl\u00e9my.<\/div>\n
Bill celou cestu ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, teprve kdy\u017e se ocitli za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi jejich domu, popustil uzdu sv\u00fdm emoc\u00edm.<\/div>\n
„Co je s tebou?“ zeptal se jej opatrn\u011b Tom.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b se tak hloup\u011b ptej,“ sykl Bill a nerv\u00f3zn\u011b si pohr\u00e1val s prstenem na prav\u00e9 ruce. Bratr na n\u011bj up\u0159el prosebn\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Tohle jsme u\u017e p\u0159ece \u0159e\u0161ili nejm\u00ed\u0148 tis\u00edckr\u00e1t, nev\u00edm, co ti na to m\u00e1m zase \u0159\u00edct. Tyhle debaty m\u011b stra\u0161n\u011b unavuj\u00ed, Bille a nikam, v\u016fbec nikam nevedou.“<\/div>\n
„P\u0159estaneme je v\u00e9st ve chv\u00edli, kdy se za\u010dne\u0161 chovat podle toho jak bys m\u011bl! Copak nevid\u00ed\u0161, jak je to v\u016f\u010di m\u011b bezcitn\u00e9? Vad\u00ed mi to, Tome a ty to p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e v\u00ed\u0161, tak pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161? Chce\u0161 m\u011b dr\u00e1\u017edit?“<\/div>\n
„Nechci! Nev\u00edm o ni\u010dem, \u010d\u00edm bych ti ubl\u00ed\u017eil a netu\u0161\u00edm co si p\u0159edstavuje\u0161 pod slovy, \u017ee se m\u00e1m chovat tak jak bych m\u011bl. M\u00e1m snad odehnat ka\u017ed\u00e9ho, kdo se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed a cht\u00edt od tebe svolen\u00ed, jestli m\u016f\u017eu s n\u011bk\u00fdm v\u016fbec promluvit? V\u011b\u0159\u00edme si, ale n\u011bkdy mi to tak v\u016fbec nep\u0159ipad\u00e1.“<\/div>\n
„Vid\u011bl jsem, jak ses na ni d\u00edval, v\u0161imnul jsem si toho tv\u00e9ho pov\u011bstn\u00e9ho v\u00fdrazu, kter\u00fd dostane ka\u017ed\u00e9ho do kolen.“<\/div>\n
„Vid\u011bl jsi m\u011b a v\u00ed\u0161 pro\u010d? Proto\u017ee ty se na m\u011b d\u00edv\u00e1\u0161 po\u0159\u00e1d! Kdy proboha pochop\u00ed\u0161, \u017ee nem\u00e1m jedin\u00fd d\u016fvod? M\u00e1m tebe, nikoho jin\u00e9ho nechci, \u0159\u00edk\u00e1m ti to naprosto otev\u0159en\u011b, proto\u017ee chci abys to v\u011bd\u011bl, ale n\u011bkdy p\u0159eh\u00e1n\u00ed\u0161! Vid\u00ed\u0161 v\u011bci tam kde nejsou a to n\u00e1m v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nepom\u00e1h\u00e1.“<\/div>\n
„Vy\u010d\u00edt\u00e1\u0161 mi, \u017ee m\u00e1m o tebe z\u00e1jem? \u017de se o tebe star\u00e1m?“<\/div>\n
„Ale ne\u2026 V\u00ed\u0161 \u017ee bych ti neubl\u00ed\u017eil!“ nal\u00e9hal Tom.<\/div>\n
„Tak mi neubli\u017euj a p\u0159esta\u0148 s t\u011bmi neust\u00e1l\u00fdmi hork\u00fdmi pohledy.“<\/div>\n
„Chov\u00e1\u0161 se nemo\u017en\u011b!“ k\u0159ikl neomalen\u011b Tom. Znal Billovy d\u016fvody, z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti je i ch\u00e1pal, ale nel\u00edbil se mu fakt, \u017ee se n\u011bkdo sna\u017e\u00ed \u0159\u00eddit jeho \u017eivot.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tom uc\u00edtil na sv\u00fdch z\u00e1dech p\u0159\u00edm\u00fd spaluj\u00edc\u00ed pohled. V\u011bd\u011bl komu pat\u0159\u00ed, v\u017edycky pozn\u00e1 jeho bl\u00edzkost, a\u0165 je od n\u011bj vzd\u00e1len t\u0159eba des\u00edtky metr\u016f, poka\u017ed\u00e9 rozezn\u00e1 jeho p\u0159\u00edtomnost. Oto\u010dil se. M\u011bl pocit \u017ee se utop\u00ed v t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch hn\u011bd\u00fdch studn\u00e1ch, kter\u00e9 jej bedliv\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[87],"tags":[],"class_list":["post-19708","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19708","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19708"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19708\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19708"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19708"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19708"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}