{"id":19728,"date":"2008-03-17T06:00:00","date_gmt":"2008-03-17T05:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19687"},"modified":"2008-03-17T06:00:00","modified_gmt":"2008-03-17T05:00:00","slug":"dilema-32-happy-end","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/dilema-32-happy-end\/","title":{"rendered":"Dilema 32. (happy end)"},"content":{"rendered":"
TOM<\/div>\n
V\u010derej\u0161\u00ed oslava nedopadla podle m\u00fdch p\u0159edstav. Ale mo\u017en\u00e1 je to dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 m\u00e1 Bill pravdu. Mo\u017en\u00e1 by to byla nejv\u011bt\u0161\u00ed chyba v na\u0161em \u017eivot\u011b! Je rozd\u00edl, jestli o Billovi p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jako o bratrovi, i kdy\u017e u\u017e city jsou tro\u0161ku n\u011bkde jinde, a nebo kdy\u017e o n\u011bm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm jako o milenci. V\u0161echno by se zkomplikovalo! Tu\u0161\u00edm, co Billovi vad\u00ed a nediv\u00edm se mu. Nen\u00ed zvyklej b\u00fdt na vedlej\u0161\u00ed koleji. A j\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm, jak bych se rozhodnul! Cht\u011bl bych oba, ale to asi nep\u016fjde.<\/div>\n
P\u0159ed n\u00e1ma je posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f odpo\u010dinku. Potom se st\u011bhujeme do Hamburku a budeme pracovat na nov\u00e9 desce. Je\u0161t\u011b m\u00e1me domluven\u00fd n\u011bjak\u00fd koncerty ve Francii a taky v Rusku. V podstat\u011b to znamen\u00e1, \u017ee na dlouhou dobu neuvid\u00edm Margitt. U\u017e zase!<\/div>\n
Cel\u00fd dopoledne jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u010derej\u0161ku. S Billem jsem je\u0161t\u011b nemluvil, za celej den nevylezl z pokoje. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli trucuje nebo co! J\u00e1 za n\u00edm ale nepolezu, on to stopnul, tak a\u0165 se sna\u017e\u00ed! P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co si vezmu na sebe. Dneska ve\u010der m\u00e1m rande s Gitty, jdeme do kina. Stoj\u00edm u sk\u0159\u00edn\u011b, kdy\u017e se otev\u0159ou dve\u0159e a v nich stoj\u00ed Bill. Na prvn\u00ed pohled jde jasn\u011b vid\u011bt, jak je nerv\u00f3zn\u00ed.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s tebou mluvit?“ zeptal se ti\u0161e a p\u0159e\u0161el ke k\u0159eslu. Sednul si, zav\u0159el jsem za n\u00edm dve\u0159e a d\u00e1l si vyb\u00edral ze sk\u0159\u00edn\u011b oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Tak spus\u0165.“ Trochu jsem ho popostr\u010dil, proto\u017ee se k tomu n\u011bjak nem\u011bl. Zhluboka se nadechl a za\u010dal.<\/div>\n
„J\u00e1… mus\u00edm ti n\u011bco \u0159\u00edct. To, co se stalo v\u010dera, stra\u0161n\u011b dlouho jsem po tom tou\u017eil! Ale nem\u016f\u017eu to ud\u011blat, nem\u016f\u017eu p\u0159ekro\u010dit tu hranici, dokud nebude\u0161 m\u00edt jasno v tom, kdo je pro tebe p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to zn\u00ed jako ultim\u00e1tum, ale j\u00e1 prost\u011b se nespokoj\u00edm s d\u011blen\u00edm! Mysl\u00edm, \u017ee i ty s\u00e1m to tak c\u00edt\u00ed\u0161.“ Zmlknul a pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. M\u00e1 pravdu, i j\u00e1 to tak c\u00edt\u00edm. Jen\u017ee je to zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00fd! Neum\u00edm se rozhodnout, nedok\u00e1\u017eu to!<\/div>\n
Musel vid\u011bt, co se ve mn\u011b odehr\u00e1v\u00e1. Smutn\u011b sklopil pohled, zvednul se a pro\u0161el kolem m\u011b ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el je a je\u0161t\u011b jednou se mi zad\u00edval do obli\u010deje.<\/div>\n
„Je to na tob\u011b! A\u017e se rozhodne\u0161, a\u017e zjist\u00ed\u0161, co chce\u0161, tak mi dej v\u011bd\u011bt. Ale nebudu \u010dekat v\u011b\u010dn\u011b!“ zvedl ruku a kone\u010dky prst\u016f m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i. V jeho o\u010d\u00edch jsem mohl \u010d\u00edst prohru, rezignaci, usm\u00e1l se a ode\u0161el.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tohle jednou p\u0159ijde. Jen jsem netu\u0161il, \u017ee to bude tak bolet. Pro\u010d to mus\u00ed b\u00fdt tak slo\u017eit\u00fd? Jak se rozhodnout? Miluju Billa, miluju ho k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed! Nem\u016f\u017eu d\u00fdchat, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee tahle jedine\u010dn\u00e1 bytost m\u016f\u017ee b\u00fdt moje! Jen\u017ee je tu i Margitt! L\u00e1ska k n\u00ed je jako ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 se mi kdy stala. Je jako k\u0159ehk\u00e1 kv\u011btina, kter\u00e1 d\u00e1v\u00e1 smysl m\u00fdmu \u017eivotu. Dr\u017e\u00ed m\u011b nad vodou, kdy\u017e u\u017e jsem tak unavenej, \u017ee bych nejrad\u0161i se v\u0161\u00edm seknul. Kdy\u017e m\u011b pohlad\u00ed, je to jako elektrickej v\u00fdboj, kdy\u017e m\u011b pol\u00edb\u00ed – bo\u017ee, to se ani ned\u00e1 popsat! Miluju, jak se kr\u00e1sn\u011b usm\u00edv\u00e1, jak m\u011b v\u017edycky rozesm\u011bje, jak dok\u00e1\u017ee naslouchat, kdy\u017e m\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. Miluju, kdy\u017e slastn\u011b p\u0159iv\u00edr\u00e1 o\u010di p\u0159i m\u00fdch dotyc\u00edch! Zhroutil jsem se na postel a vzal hlavu do dlan\u00ed. Jak to m\u00e1m ud\u011blat? Jak se m\u00e1m rozhodnout? Bill nebo Margitt? Nev\u00edm! A ani se nechci rozhodovat! Jak m\u011b m\u016f\u017ee nutit, zradit jednoho z nich? Jak m\u011b m\u016f\u017ee nutit vybrat si mezi dv\u011bmi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi lidmi v m\u00fdm \u017eivot\u011b?\u010c\u00edm d\u00fdl jsem nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm to bylo hor\u0161\u00ed. Jak to \u0159\u00edkal Bill? Prej, a\u017e bude\u0161 v\u011bd\u011bt, co chce\u0161, tak mi to \u0159ekni? J\u00e1 v\u00edm, co chci! Moc dob\u0159e to v\u00edm! Chci Billa a chci i Margitt! Oba! Tohle je moje \u0159e\u0161en\u00ed! Pro\u010d bych nemohl b\u00fdt s Billem, v\u017edy\u0165 spolu tr\u00e1v\u00edme tolik \u010dasu! A potom, kdy\u017e budeme doma, tak zase s Margitt? Pro\u010d nem\u016f\u017ee pochopit, \u017ee je oba miluju stejn\u011b? Ch\u00e1pu ho, ch\u00e1pu pro\u010d to chce v\u011bd\u011bt, ale akor\u00e1t v\u0161echno v\u017edycky zkomplikuje!<\/div>\n
BILL<\/div>\n
M\u00e1m takov\u00fd tu\u0161en\u00ed, \u017ee jsem to v\u0161echno akor\u00e1t pokazil! Pro\u010d jednou nem\u016f\u017eu prost\u011b p\u0159ijmout to, co mi Tom nab\u00edz\u00ed? V\u017edy\u0165 spolu tr\u00e1v\u00edme tolik \u010dasu! Co by mi ud\u011blalo p\u00e1r v\u00edkend\u016f, kter\u00fd by byl s Margitt? Pro\u010d mus\u00edm v\u017edycky cht\u00edt v\u0161echno a nebo nic? Pro\u010d se nem\u016f\u017eu spokojit s t\u00edm, co mi chce d\u00e1t, t\u011b\u0161it se z jeho bl\u00edzkosti a u\u017e\u00edvat si ty chv\u00edle str\u00e1ven\u00e9 v jeho spole\u010dnosti?<\/div>\n
Sakra! A te\u010f to dopadne tak, \u017ee nebudu m\u00edt nic! A to m\u011b asi zabije! Tome, tak moc t\u011b chci! Tak moc, a\u017e to bol\u00ed! Ale musel jsem to ud\u011blat. Prost\u011b musel!<\/div>\n
Nasadil jsem sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed a zaposlouchal se do hudby. Necht\u011bl jsem na to myslet. A\u0165 u\u017e se rozhodne jakkoliv, p\u0159ijmu to.<\/div>\n
****<\/div>\n
St\u00e1l jsem pr\u00e1v\u011b v koupeln\u011b a sna\u017eil se dodat n\u011bjakej tvar m\u00fdm vlas\u016fm. Necht\u011bl jsem myslet na to, \u017ee u\u017e z\u00edtra budeme zase pracovat, \u017ee budeme pod neust\u00e1l\u00fdm dozorem. A stra\u0161n\u011b jsem se b\u00e1l toho, jak se Tom rozhodne. Nejrad\u0161i bych si dal facku! Jsem idiot, jak jsem v\u016fbec mohl tak trapn\u00fd ultim\u00e1tum v\u016fbec vyslovit? Na co jsem v\u016fbec myslel, zvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f, kdy\u017e budeme jenom spolu, bez Margitt? Nejrad\u0161i bych vr\u00e1til \u010das a \u017e\u00e1dn\u00e9 z t\u011bch slov nevyslovil. Jen\u017ee je pozd\u011b. Pros\u00edm, Tome, nenechej m\u011b v tom! Vyber si m\u011b!! V\u00edm, \u017ee tahle situace je nesnesiteln\u00e1, \u017ee u\u017e to takhle d\u00e1l nejde, ale rad\u0161i se do smrti budu o bratra d\u011blit ne\u017e b\u00fdt bez n\u011bj! Tuhle pravdu jsem si nedok\u00e1zal p\u0159iznat. A\u017e v\u010dera nastal ten zvrat.<\/div>\n
J\u00e1 jsem byl p\u0159ece v\u017edycky hrdej na to, \u017ee nikdy nebudu p\u0159ij\u00edmat n\u011bjak\u00fd zbytky! Ale tohle, tohle je n\u011bco jin\u00fdho! Proz\u0159en\u00ed p\u0159i\u0161lo jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe! Pokud se jedn\u00e1 o Toma, p\u0159ijmu ve\u0161kerou pozornost, kterou mi bude ochoten v\u011bnovat. I kdyby chodil s Margitt, v\u00edm, \u017ee bych to p\u0159e\u017eil, musel bych! Proto\u017ee ho miluju! Nedok\u00e1\u017eu bez n\u011bj existovat. Styd\u011bl jsem se za to, jakej jsem slaboch! Jak cit k jedin\u00e9 osob\u011b dok\u00e1zal zm\u011bnit moje zvyky. Jak dok\u00e1zal zm\u011bnit celou podstatu m\u00e9ho byt\u00ed!<\/div>\n
Zvednul jsem hlavu a pod\u00edval se do zrcadla. Zastavil se mi dech. Jeho o\u010di se st\u0159etly s m\u00fdmi a j\u00e1 nebyl schopn\u00fd jedin\u00e9ho pohybu. Tu\u0161il jsem, \u017ee m\u011b odm\u00edtne. Jeho obli\u010dej byl sice jako vytes\u00e1n z kamene, ale o\u010di m\u011bl neskute\u010dn\u011b smutn\u00e9. Sklonil jsem hlavu a nedok\u00e1zal zadr\u017eet slzy. Oto\u010dil jsem se \u010delem k n\u011bmu a zvedl pohled k jeho tv\u00e1\u0159i. V ten okam\u017eik jsem si uv\u011bdomil, \u017ee ud\u011bl\u00e1m cokoliv, aby se mnou z\u016fstal. Klidn\u011b se budu i plazit, kdy\u017e to bude pot\u0159eba! Nedovol\u00edm mu m\u011b opustit! Prost\u011b nedovol\u00edm!<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl a p\u0159istoupil je\u0161t\u011b o p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017ee. Nap\u0159\u00e1hl jsem ruku a kone\u010dky prst\u016f pohladil Toma po tv\u00e1\u0159i. Nespou\u0161t\u011bl jsem z n\u011bj o\u010di a jemn\u011b zavrt\u011bl hlavou. Jako bych t\u00edm pohybem rozpoutal bou\u0159i. Prudce jsme se k sob\u011b p\u0159itiskli a na\u0161e rty se spojily v hladov\u00e9m polibku.<\/div>\n
TOM<\/div>\n
Pot\u0159eboval jsem jej vid\u011bt. Rozhodnut\u00ed, je\u017e jsem u\u010dinil, nebylo zrovna jednoduch\u00e9. Vybrat si! Koho? Netu\u0161il jsem do dne\u0161n\u00edho r\u00e1na. Probudil jsem se s naprosto jasnou my\u0161lenkou. Byl jsem rozhodnut\u00fd. Kdy\u017e jsem tak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, ani to jinak dopadnout nemohlo. Bylo to tak jasn\u00e9, \u017ee jsem nech\u00e1pal, pro\u010d jsem to nevid\u011bl d\u0159\u00edv! \u010cek\u00e1 m\u011b velmi nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozhovor s osobou, kter\u00e1 je jedine\u010dn\u00e1 a v m\u00e9m \u017eivot\u011b nepostradateln\u00e1. Jen\u017ee to se asi brzo zm\u011bn\u00ed. V\u00edm, \u017ee to, co mus\u00edm ud\u011blat, zni\u010d\u00ed ten vztah. Stiskl jsem v\u00ed\u010dka tak pevn\u011b, jak jen jsem mohl. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem sed\u011bl nehybn\u011b na m\u00edst\u011b a p\u0159ipravoval se na nep\u0159\u00edjemn\u00fd konec dne.<\/div>\n
Po deseti minut\u00e1ch jsem se zhluboka nadechl a vstal. Bill je v koupeln\u011b, tak\u017ee moje kroky vedly tam. Op\u0159el jsem se o r\u00e1m dve\u0159\u00ed sledoval bratra, jak si se sklon\u011bnou hlavou roz\u010des\u00e1v\u00e1 vlasy na z\u00e1tylku.Za chv\u00edli se narovnal a uvid\u011bl m\u011b. Jeho o\u010di se zaplnily slzami a m\u011b to rvalo srdce. Nepochopil spr\u00e1vn\u011b m\u016fj v\u00fdraz! P\u0159e\u0161el je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e. U\u017e jsem se nemohl udr\u017eet, musel jsem c\u00edtit jeho sladk\u00e9 rty na sv\u00fdch. Dot\u00fdkat se jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed, hladit jemnou poko\u017eku. Bo\u017ee, on je dokonal\u00fd! Miluji ho tak moc, a\u017e to skute\u010dn\u011b bol\u00ed. Jak jsem v\u016fbec n\u011bkdy mohl p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, \u017ee bych ho nechal? Jak jsem v\u016fbec mohl pochybovat o tom, kdo je pro m\u011b p\u0159\u00edmo stvo\u0159en\u00fd? Byl jsem takov\u00fd hlup\u00e1k, ale to se zm\u011bn\u00ed. U\u017e nikdy nenech\u00e1m Billa trp\u011bt. Zbo\u017e\u0148uju ka\u017edej vlas na jeho dokonal\u00e9 hlav\u011b.<\/div>\n
Na\u0161e jazyky se propl\u00e9taly, tak nal\u00e9hav\u011b, v\u00e1\u0161niv\u011b. Musel poznat, co mu t\u00edm polibkem \u0159\u00edk\u00e1m! Jemn\u011b jsem mu naklonil hlavu a je\u0161t\u011b hloub\u011bji vnikl do jeho \u00fast. Nemohl jsem se ho naba\u017eit! Tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed a chutn\u00e1 jako nejslad\u0161\u00ed jahody. Pomali\u010dku jsem se od sebe odt\u00e1hli a oba zprudka d\u00fdchali.<\/div>\n
„J\u00e1 myslel,“ za\u010dal Bill, ale j\u00e1 ho uml\u010del. P\u0159itiskl jsem ukazov\u00e1\u010dek na jeho rty a za\u0161eptal: „Tak to jsi myslel \u0161patn\u011b! Nikdy bych to nedok\u00e1zal, neb\u00fdt s tebou.“ Up\u0159en\u011b jsem se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed a sledoval, jak se mu rty roztahuj\u00ed do bla\u017een\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Prudce m\u011b objal a \u0161\u0165astn\u011b mi vydechl do ucha. Objal jsem ho kolem pasu a hladil jeho z\u00e1da.Je\u0161t\u011b sice mus\u00edm vykonat ten zmi\u0148ovanej rozhovor, ale s Billem po boku to n\u011bjak zvl\u00e1dnu. Miluju ho! U\u017e jsem si ani nedovedl vybavit, jak\u00e9 to bylo p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se moje city k n\u011bmu zm\u011bnily z bratrsk\u00fdch na milostn\u00e9. V t\u00e9hle chv\u00edli jsem se c\u00edtil tak \u0161\u0165astn\u00fd, jako nikdy v \u017eivot\u011b. Jen mlhav\u011b se mi v hlav\u011b rodily alarmuj\u00edc\u00ed my\u0161lenky, my\u0161lenky na obt\u00ed\u017ee, kter\u00e9 mo\u017en\u00e1 p\u0159ijdou. Ale v\u0161echno s d\u00e1 zvl\u00e1dnout, kdy\u017e budeme spolu! A j\u00e1 se rozhodn\u011b nechyst\u00e1m jej kdykoliv v budoucnosti p\u0159enechat komukoliv jin\u00e9mu. A podle Billov\u00fdch jisk\u0159\u00edc\u00edch o\u010d\u00ed usuzuju, \u017ee je na tom stejn\u011b jako j\u00e1.<\/p>\n

konec
autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

TOM V\u010derej\u0161\u00ed oslava nedopadla podle m\u00fdch p\u0159edstav. Ale mo\u017en\u00e1 je to dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 m\u00e1 Bill pravdu. Mo\u017en\u00e1 by to byla nejv\u011bt\u0161\u00ed chyba v na\u0161em \u017eivot\u011b! Je rozd\u00edl, jestli o Billovi p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jako o bratrovi, i kdy\u017e u\u017e city jsou tro\u0161ku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[85],"tags":[],"class_list":["post-19728","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dilema"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19728","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19728"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19728\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19728"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19728"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19728"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}