{"id":19738,"date":"2008-03-17T05:10:00","date_gmt":"2008-03-17T04:10:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19697"},"modified":"2008-03-17T05:10:00","modified_gmt":"2008-03-17T04:10:00","slug":"dilema-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/dilema-24\/","title":{"rendered":"Dilema 24."},"content":{"rendered":"
BILL<\/div>\n
Nev\u00edm, jestli se stal z\u00e1zrak, ale od t\u00e9 noci, kdy jsem to br\u00e1chovi \u0159ekl, je v\u0161echno v pohod\u011b! Jako by ze m\u011b spadl n\u011bjakej t\u011b\u017ekej balvan. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u0161echno nebylo podle m\u00fdch p\u0159edstav, ale ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit odlou\u010den\u00ed pominul. Bylo to zase jako d\u0159\u00edv, pov\u00eddali jsme si o v\u0161em, sm\u00e1li se. Jedno t\u00e9ma bylo tabu, ale tak jsem to cht\u011bl a pokou\u0161el jsem se to zasunout n\u011bkam dozadu, do nejzaz\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00fdho mozku. Celkem se mi to da\u0159ilo, jen ob\u010das, hlavn\u011b v noci, m\u011b to p\u0159epadlo. Tehdy jsem se nedok\u00e1zal uklidnit. Tyhle stavy se st\u00e1valy \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji, bojoval jsem s\u00e1m se sebou. Byl jsem Tomovi vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee nen\u00ed nijak pobou\u0159enej, \u017ee je stejnej jako p\u0159ed t\u00edm. A za to jsem se mu cht\u011bl odvd\u011b\u010dit. Sna\u017eil jsem se, tak moc jsem se sna\u017eil b\u00fdt ‚norm\u00e1ln\u00ed‘. Da\u0159ilo se mi to, a\u017e na ty zmi\u0148ovan\u00fd noci. Ale to jsem bral jako da\u0148, da\u0148 za Tomovu bezstarostnou bl\u00edzkost. Nev\u00edm jak, ale poda\u0159ilo se mi b\u011bhem dne nemyslet na jeho rty, o\u010di, v\u016fni, na n\u011bj cel\u00e9ho. \u010casem jsem se dokonce nau\u010dil ovl\u00e1dat i svoje sny. Pomalu jsem v\u00edt\u011bzil s\u00e1m nad sebou. Na jednu stranu jsem byl \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe, \u017ee m\u011b nic net\u00ed\u017e\u00ed, netr\u00e1p\u00ed moji mysl. Jen\u017ee na stranu druhou p\u0159ece jen hlodal \u010derv\u00ed\u010dek pochybnost\u00ed. Pop\u0159el jsem v\u0161echno, co m\u011b utv\u00e1\u0159elo, co m\u011b vedlo. Ob\u010das m\u011b napadlo, jestli to nen\u00ed chyba, vzd\u00e1t se sv\u00fdch cit\u016f, ale mus\u00ed to tak b\u00fdt! Mus\u00edm to vydr\u017eet, dot\u00e1hnout to do konce.<\/div>\n
B\u011bhem t\u011bch m\u011bs\u00edc\u016f jsem za\u010d\u00ednal Toma vid\u011bt op\u011bt skoro jako bratra. Ne, nejsem je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b v pohod\u011b, ale pomali\u010dku, kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku, se p\u0159ibli\u017euju k c\u00edli. Musel jsem to ud\u011blat. Musel jsem se z toho dostat, jin\u00fd v\u00fdchodisko tu nebylo. Nejd\u0159\u00edve m\u011b to hrozn\u011b deptalo, ale pomohla mi Lyn. Podporovala m\u011b, dok\u00e1zala m\u011b udr\u017eet nad vodou, kdy\u017e to vypadalo hodn\u011b \u0161patn\u011b. Ze za\u010d\u00e1tku to bylo n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Ale jak u\u017e jsem jednou \u0159\u00edkal, nepova\u017euju se za slabocha, nevzdal jsem to.<\/div>\n
Tom byl zamilovan\u00fd a\u017e po u\u0161i. Margitt je pro n\u011bj dokonal\u00e1. M\u016fj vztah k n\u00ed se vr\u00e1til do star\u00fdch kolej\u00ed. Nic jin\u00fdho mi ani nezb\u00fdvalo. Nemyslel jsem na to, jak tr\u00e1v\u00ed spole\u010dn\u00fd ve\u010dery. Zam\u011bstn\u00e1val jsem svou mysl, abych dok\u00e1zal nemyslel na n\u011b. Mo\u017en\u00e1 si \u0159eknete, \u017ee je to krut\u00fd, ale kdy\u017e se na to pod\u00edv\u00e1te ze v\u0161ech stran, uv\u011bdom\u00edte si, \u017ee to ani jinak dopadnout nemohlo. Tom miluje Margitt, nikdy by m\u011b nemohl milovat tak jak j\u00e1 jeho! A to v\u0161echno, co jsem podstoupil, abych na n\u011bj zapomn\u011bl? Jo, bylo to krut\u00fd, ale nezbytn\u00fd! Pos\u00edlilo m\u011b to. V\u00edm, \u017ee te\u010f u\u017e zvl\u00e1dnu cokoliv.<\/div>\n
Od t\u00e9 osudn\u00e9 noci, od toho z\u00e1sadn\u00edho okam\u017eiku v m\u00fdm \u017eivot\u011b, ub\u011bhlo u\u017e osm m\u011bs\u00edc\u016f. Je \u010dervenec, venku je l\u00e9to v pln\u00fdm proudu a my m\u00e1me p\u00e1r dn\u00ed volna. Nebudu mluvit o na\u0161\u00ed kari\u00e9\u0159e, proto\u017ee je to neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. Ty fanynky, hysterie, vyprodan\u00fd koncerty! Tohle mluv\u00ed za v\u0161echno. Nikdy jsme si nedovedl p\u0159edstavit, \u017ee bychom mohli b\u00fdt a\u017e tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed. Jen mi tro\u0161ku vad\u00ed, \u017ee u\u017e nem\u016f\u017eu ani vyl\u00e9zt na ulici, aby za mnou neb\u011b\u017eelo st\u00e1do holek. Ob\u010das m\u011b p\u0159epadla melancholick\u00e1 n\u00e1lada a sna\u017eil jsem si vybavit, jak to bylo na za\u010d\u00e1tku hektick\u00fd. Jen\u017ee ono to je sv\u00fdm zp\u016fsobem hektick\u00fd po\u0159\u00e1d. V n\u011bkter\u00fdch sm\u011brech snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e d\u0159\u00edv. Ale to u\u017e odbo\u010duju.<\/div>\n
Z\u00edral jsem z okna a p\u0159em\u00fd\u0161lel. N\u011bco se stalo, n\u011bco mi vadilo! U\u017e del\u0161\u00ed dobu c\u00edt\u00edm, \u017ee je n\u011bco jinak. Ale je\u0161t\u011b jsem nep\u0159i\u0161el na to, co to je. Bylo to jako neust\u00e1l\u00fd st\u0159\u00edpek, kterej jako kl\u00edn dr\u00e1sal moji mysl. Zn\u00e1te ten pocit, kdy\u017e v\u00edte, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b, ale netu\u0161\u00edte co? P\u0159esn\u011b takhle se c\u00edt\u00edm u\u017e asi t\u00fdden. Neust\u00e1le nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Sna\u017eil jsem si vybavit chov\u00e1n\u00ed v\u0161ech \u010dlen\u016f kapely, ale nikdo konkr\u00e9tn\u00ed m\u011b nenapadl. Nikdo, na koho bych mohl aplikovat tuhle svoji obavu \u010di jak to nazvat. D\u00edval jsem se z okna na z\u00e1pad slunce. Je kolem dev\u00e1t\u00e9 ve\u010der. St\u0159eda. V p\u00e1tek jedeme do Berl\u00edna, m\u00e1me dal\u0161\u00ed koncert. Tour se pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci. Nebudu v\u00e1m nalh\u00e1vat, \u017ee nepot\u0159ebuju oddych. Bylo to n\u011bkolik n\u00e1ro\u010dn\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f. Unaven\u011b jsem op\u0159el hlavu o op\u011bradlo a znovu nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral z okna. Tom je s Margitt a na\u0161i jsou ve m\u011bst\u011b. V takov\u00fdchhle chv\u00edl\u00edch nedok\u00e1\u017eu nemyslet na n\u011bj. St\u00e1le jej miluju, jen je ten cit zastr\u010denej vzadu, poh\u0159benej pod kopou starost\u00ed a silnou hradbou odhodl\u00e1n\u00ed. Ob\u010das, kdy\u017e polev\u00ed moje sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed, prosvitne napovrch vzpom\u00ednka, mo\u0159e vzpom\u00ednek na ten cht\u00ed\u010d, na n\u011bj – na m\u00fdho bratra. Jednou za \u010das, kdy u\u017e jsem toho m\u011bl nad hlavu, dovolil jsem si utopit se v tom mno\u017estv\u00ed citu. V\u00edm, \u017ee bych to nem\u011bl d\u011blat, jit\u0159\u00ed to r\u00e1ny a rozdm\u00fdch\u00e1v\u00e1 tu\u017eby, kter\u00fd by m\u011bly z\u016fstat sp\u00e1t, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. Unaven\u011b jsem zav\u0159el o\u010di a oddal se vzpom\u00ednk\u00e1m. M\u011bl jsem je\u0161t\u011b p\u00e1r neru\u0161en\u00fdch hodin. Tom se jen tak brzo nevr\u00e1t\u00ed a na\u0161i p\u0159ijedou a\u017e kolem jeden\u00e1ct\u00e9.<\/div>\n
A\u010d se to nezd\u00e1, ochladilo se. Zav\u0159el jsem okno a slo\u017eil svoje unaven\u00fd t\u011blo do seda\u010dky. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, \u010d\u00edm se zabav\u00edm. Necht\u011bl jsem op\u011bt podlehnout chvilkov\u00e9 slabosti a dovolit vzpom\u00ednk\u00e1m vyplout na povrch. Jen\u017ee moje mysl m\u011b tentokr\u00e1t odm\u00edtala poslechnout. Vzdal jsem ten marnej boj a p\u0159ikryl se dekou. Je mi celkem zima. Je to jen osm m\u011bs\u00edc\u016f, ale m\u011b to p\u0159ipad\u00e1 jako v\u011b\u010dnost. V mysli se mi vybavila ta noc, kdy jsme se p\u0159estal ovl\u00e1dat a pol\u00edbil sv\u00e9ho bratra. Celej ve\u010der byl nabitej cht\u00ed\u010dem. Za\u010dalo to t\u011bma p\u0159\u00edb\u011bhama a skon\u010dilo polibkem. Od toho dne jsem nem\u011bl odvahu znovu se pod\u00edvat na webov\u00fd str\u00e1nky. A v r\u00e1mci moj\u00ed ‚odvykac\u00ed k\u016fry‘ to ani nebylo vhodn\u00fd. Dneska jsem v\u0161ak p\u0159ed o\u010dima vid\u011bl ty obr\u00e1zky jako by to bylo v\u010dera. Uc\u00edtil jsem zn\u00e1m\u00fd \u0161imr\u00e1n\u00ed v podb\u0159i\u0161ku a v\u011bd\u011bl, \u017ee bych toho m\u011bl okam\u017eit\u011b nechat. Jinak hrozilo, \u017ee ve\u0161ker\u00e1 moje snaha b\u011bhem posledn\u00edch osmi m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159ijde nazmar. Zavrt\u011bl jsem hlavou a p\u0159eto\u010dil se na bok. Zav\u0159el o\u010di a zhluboka vydechl. Jsem tak unavenej. Netrvalo dlouho a usnul jsem.<\/div>\n
TOM<\/div>\n
Musel jsem odej\u00edt d\u0159\u00edv. Margitt jede z\u00edtra s rodi\u010di na dovolenou. Rozlou\u010dil jsem se s n\u00ed a \u0161el dom\u016f. N\u00e1\u0161 vztah je ‚perfektn\u00ed‘. Jen to \u010dast\u00fd odlou\u010den\u00ed m\u011b nut\u00ed neust\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161let. C\u00edt\u00edm se rozpolcenej. Na jednu stranu jsem neskonale \u0161\u0165astnej, kdy\u017e jsem s n\u00ed. Ale potom jsou okam\u017eiky, kdy si na ni ani nevzpomenu. Ve chv\u00edli, kdy si to uv\u011bdom\u00edm, m\u011b zaplav\u00ed pocit neskute\u010dn\u00e9 viny. A to nemluv\u00edm o tom, co se posledn\u00ed dobou d\u011bje. B\u011bhem osmi m\u011bs\u00edc\u016f se Bill zm\u011bnil. Vypadalo to, \u017ee na m\u011b zapomn\u011bl. Mysl\u00edm jeho city ke mn\u011b. Asi se budete sm\u00e1t nebo divit, ale vadilo mi to! To, \u017ee m\u011b miluje, mi lichotilo. Nev\u00edm pro\u010d, prost\u011b to tak bylo. Jen\u017ee potom se jeho chov\u00e1n\u00ed zm\u011bnilo. Vid\u011bl jsem, \u017ee trp\u00ed. \u017de se s t\u00edm sna\u017e\u00ed bojovat – a sv\u011bte div se – on vyhr\u00e1val! \u0160tvalo m\u011b to! Tak moc! Jen\u017ee jsem to ne\u0159e\u0161il. Nemohl jsem mu n\u011bjak br\u00e1nit, byla by to r\u00e1na pod p\u00e1s. Bill vypadal najednou \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed, byl spokojen\u00fd. Zato j\u00e1 jsem nebyl. St\u00e1le \u010dast\u011bji m\u011b p\u0159epadaly podivn\u00fd my\u0161lenky. Na jednu stranu jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee miluju Margitt a na stranu druhou mi vadil Bill\u016fv nez\u00e1jem! Jen\u017ee jak t\u00fddny plynuly, bylo to \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed. P\u0159ipadal jsem si jako mezi dv\u011bma ml\u00fdnsk\u00fdmi kameny. Moje l\u00e1ska k Margitt a moje l\u00e1ska k Billovi. A\u017e pozd\u011b jsem si uv\u011bdomil, co to znamen\u00e1. Je mo\u017en\u00fd milovat dv\u011b osoby najednou? Je!<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b zapadalo slunce a v\u0161echno kolem barvilo do oran\u017eov\u00fdch odst\u00edn\u016f. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, \u017ee se na\u0161e role obr\u00e1tily. Kdo by si to kdy pomyslel? Od ur\u010dit\u00e9 doby jsem se na Billa d\u00edval jinak. Nechal si prodlou\u017eit vlasy. Byl to \u0161ok! Vypadal tak sexy! Tehdy jsem si uv\u011bdomil, \u017ee je n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku. Necht\u011bl jsem si to p\u0159ipustit. A za\u010d\u00ednalo se to zhor\u0161ovat. Posledn\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f je pro m\u011b neodolateln\u00fd. A\u0165 u\u017e je nal\u00ed\u010den\u00fd nebo ne, pekeln\u011b m\u011b vzru\u0161oval. P\u0159ed o\u010dima jsem m\u011bl neust\u00e1le jeho dokonal\u00fd obli\u010dej. A kdy\u017e si nechal vytetovat tu hv\u011bzdu – za\u010d\u00ednal jsem z n\u011bj \u0161\u00edlet!
P\u0159i televizn\u00edch rozhovorech jsem nemohl sn\u00e9st jeho pohled. Bill m\u00e1 toti\u017e jednu nep\u0159\u00edjemnou vlastnost – kdy\u017e mluv\u00edm, tak m\u011b up\u0159en\u011b pozoruje. Kdy\u017e m\u011b hypnotizujou jeho o\u010di, nedok\u00e1\u017eu se soust\u0159edit. Bo\u017ee, nedovedu si ani p\u0159edstavit, co by se stalo, kdybych mu jeho pohled op\u011btoval. Asi bysme na sebe z\u00edrali a nebyli schopn\u00ed slova. Proto se na n\u011bj nem\u016f\u017eu d\u00edvat, kdy\u017e mluv\u00edm. Nedok\u00e1zal bych se ovl\u00e1dat. U\u017e si asi dovedu p\u0159edstavit, jak se br\u00e1cha c\u00edtil. Je to k zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed! Kdyby mi n\u011bkdo p\u0159ed rokem \u0159ekl, \u017ee se zamiluju do Billa, tak bych ho poslal do cvok\u00e1rny. A te\u010f jedinej, kdo by m\u011bl j\u00edt na l\u00e9\u010den\u00ed, jsem j\u00e1.<\/p>\n

autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

BILL Nev\u00edm, jestli se stal z\u00e1zrak, ale od t\u00e9 noci, kdy jsem to br\u00e1chovi \u0159ekl, je v\u0161echno v pohod\u011b! Jako by ze m\u011b spadl n\u011bjakej t\u011b\u017ekej balvan. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u0161echno nebylo podle m\u00fdch p\u0159edstav, ale ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit odlou\u010den\u00ed pominul. Bylo to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[85],"tags":[],"class_list":["post-19738","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dilema"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19738","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19738"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19738\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19738"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19738"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19738"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}