{"id":19740,"date":"2008-03-17T05:00:00","date_gmt":"2008-03-17T04:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19699"},"modified":"2008-03-17T05:00:00","modified_gmt":"2008-03-17T04:00:00","slug":"dilema-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/dilema-22\/","title":{"rendered":"Dilema 22."},"content":{"rendered":"
TOM<\/div>\n
Vy\u0161el jsem z koupelny, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a do\u0161el k sob\u011b do pokoje. Tot\u00e1ln\u00ed \u0161ok! Takhle bych asi popsal sv\u016fj stav. Byl jsem tak zmaten\u00fd! V hlav\u011b tot\u00e1ln\u00ed pr\u00e1zdno a na \u00fastech jsem je\u0161t\u011b c\u00edtil Bill\u016fv polibek. Nech\u00e1pu to! Pro\u010d to ud\u011blal? Myslel jsem, v\u011b\u0159il jsem, \u017ee by to nikdy neud\u011blal. \u017de by na m\u011b nikdy nic nezkusil. Z\u0159ejm\u011b jsem se pletl! Nejd\u0159\u00edve jsem byl tak \u0161okovanej, \u017ee jsem nebyl schopnej jakkoliv reagovat. Ale potom, kdy\u017e se m\u011b dotkl jazykem, nemohl jsem z\u016fstat v klidu! To prost\u011b ne\u0161lo! J\u00e1 v\u00edm, jak\u00fd to pro n\u011bj mus\u00ed b\u00fdt, nebo si to alespo\u0148 dovedu p\u0159edstavit. Ale j\u00e1 to tak nec\u00edt\u00edm, je to m\u016fj bratr. Miluju ho, um\u0159el bych, kdyby se mu n\u011bco stalo, ale tyhle moje city jsou jenom sourozeneck\u00fd. Nec\u00edt\u00edm to, co on ke mn\u011b! J\u00e1 m\u00e1m Margitt, jsem spokojenej, ba dokonce \u0161\u0165astnej! Tenhle za\u010darovanej kruh, do kter\u00e9ho se n\u00e1\u0161 vztah s Billem dostal, m\u011b ub\u00edj\u00ed. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d bych mu pomohl, ale nev\u00edm jak. Nejhor\u0161\u00ed na tom je, \u017ee v\u00edm, co by ho ud\u011blalo \u0161\u0165astn\u00fdm. Jen\u017ee tahle varianta je pro m\u011b nep\u0159\u00edpustn\u00e1!<\/div>\n
Kdy\u017e ke mn\u011b p\u0159itiskl svoje rty, nereagoval jsem. V hloubi du\u0161e jsem v\u011bd\u011bl, pro\u010d. Necht\u011bl jsem si za \u017e\u00e1dnou cenu p\u0159ipustit, co se ve m\u011b odehr\u00e1valo! C\u00edtil jsem lehk\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed v b\u0159i\u0161e, p\u0159ejel mi mr\u00e1z po z\u00e1dech! A tohle m\u011b za\u010d\u00ednalo d\u011bsit. Jsem si stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee miluju Margitt, m\u00e1m r\u00e1d holky, l\u00edb\u00ed se mi! Ale to, co jsem c\u00edtil, kdy\u017e se m\u011b dotknul jazykem – j\u00e1 fakt nev\u00edm! Kurva! Kurva!! Pro\u010d to ud\u011blal? Te\u010f jsem z toho v pi\u010di taky!<\/div>\n
Vid\u011bl jsem, jak se tv\u00e1\u0159il, kdy\u017e jsem od n\u011bj odch\u00e1zel. Beznad\u011bj, zd\u011b\u0161en\u00ed a hlavn\u011b obrovsk\u00e1 vina! Ach Bille, tolik m\u011b to mrz\u00ed! Doufal jsem, \u017ee se nepokus\u00ed zopakovat tu hovadinu z minul\u00e9ho t\u00fddne! Pra\u0161til jsem se dlan\u00ed do \u010dela a vyst\u0159elil z postele. Mus\u00edm se j\u00edt na n\u011bj pod\u00edvat! Moje kroky se zastavily na p\u016fli cesty ke dve\u0159\u00edm, proto\u017ee se ne\u010dekan\u011b otev\u0159ely a v nich st\u00e1l Bill s rozmazan\u00fdma l\u00ed\u010didlama po cel\u00e9m obli\u010deji a rud\u00fdma o\u010dima. St\u00e1l tam, nehybn\u00fd jako socha a up\u00edral na m\u011b sv\u016fj pr\u00e1zdnej pohled. Odka\u0161lal si a spustil.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ za\u0161eptal. Chvilku m\u011b je\u0161t\u011b pozoroval, potom zamrkal a sto\u010dil pohled k zemi. „Promi\u0148, u\u017e se to nebude opakovat! Alespo\u0148 se o to pokus\u00edm. Je mi to moc l\u00edto!“ t\u0159\u00e1sl se mu hlas a j\u00e1 vid\u011bl, \u017ee nem\u00e1 daleko k slz\u00e1m. Znovu se na m\u011b pod\u00edval a j\u00e1 zjistil, \u017ee jsem se nem\u00fdlil. Obrovsk\u00e1 slza mu kanula po tv\u00e1\u0159i a tvo\u0159ila vlhkou br\u00e1zdu na hladk\u00e9 poko\u017ece. „Moc m\u011b to mrz\u00ed! Nesnesl bych, kdyby ses na m\u011b zlobil nebo je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho!“ nal\u00e9hav\u011b se na m\u011b d\u00edval a vykro\u010dil sm\u011brem ke mn\u011b. Po t\u0159ech kroc\u00edch se v\u0161ak zarazil a provinile se na m\u011b pod\u00edval. Smutn\u011b sklopil hlavu a \u010dekal, jak zareaguju.<\/div>\n
Nemohl jsem se d\u00edvat, jak tam stoj\u00ed a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom, co d\u011bl\u00e1m. Prost\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159i\u0161el a objal ho. Pevn\u011b jsem ho k sob\u011b tiskl a obj\u00edmal chv\u011bj\u00edc\u00ed se ramena. Za\u010dal plakat. Nikdy jsem nevid\u011bl Billa tolik bre\u010det! Za posledn\u00edch p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f snad vypot\u0159eboval ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1soby slz na celej \u017eivot!<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee… m\u011b miluje\u0161, \u017ee m\u011b chce\u0161, ale j\u00e1 to prost\u011b tak nec\u00edt\u00edm! Promi\u0148!“ jen jsem to vypustil z \u00fast, vzpomn\u011bl jsem si na pocity, kter\u00e9 mnou zm\u00edtaly p\u0159i jeho polibku! Tohle se nesm\u00ed nikdy dozv\u011bd\u011bt! Nikdy! Jen by mu to ubl\u00ed\u017eilo, proto\u017ee nikdy se nestane, \u017ee bych se ‚spustil‘ s klukem! Nikdy! Margitt… po dne\u0161n\u00edm ve\u010deru v\u00edm, \u017ee je prost\u011b jedine\u010dn\u00e1! Je pro m\u011b dokonal\u00e1 a hodl\u00e1m s n\u00ed str\u00e1vit v\u0161echen \u010das, kter\u00fd budu moct! A t\u00edm ukon\u010duju ve\u0161ker\u00fd debaty na t\u00e9ma j\u00e1 a m\u016fj bratr!<\/div>\n
****<\/div>\n
BILL<\/div>\n
Ten t\u00fdden utekl stra\u0161n\u011b rychle! Tom v\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1vil s Margitt a m\u011b nezb\u00fdvalo nic jin\u00fdho, ne\u017e se zab\u00fdvat m\u00fdma my\u0161lenkama. Nem\u011bl jsem n\u00e1ladu na n\u011bjak\u00fd pa\u0159by. Andreas za\u010d\u00ednal b\u00fdt nasranej, proto\u017ee se mu nev\u011bnujeme. Maxim\u00e1ln\u011b tak Gustav s Georgem. Omluvil jsem se mu, \u017ee je mi \u0161patn\u011b, \u017ee se nec\u00edt\u00edm. Cel\u00fd dny jsem byl zav\u0159enej v pokoji a psal n\u011bjak\u00fd texty. Jo, a\u0165 \u017eije deprese! Od toho prvn\u00edho ve\u010dera doma jsem s br\u00e1chou nepromluvil skoro ani slovo. Mo\u017en\u00e1 je to tak lep\u0161\u00ed, mo\u017en\u00e1 mi pom\u016f\u017ee, kdy\u017e se mnou nebude mluvit. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdy\u017e se budu dr\u017eet od n\u011bj d\u00e1l, tak se to n\u011bjak \u010dasem sprav\u00ed. Vlastn\u011b m\u016f\u017eu b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee to dopadlo tak, jak to dopadlo! Vlastn\u011b se ke mn\u011b chov\u00e1 relativn\u011b stejn\u011b jako p\u0159ed t\u00edm. A za to jsem byl r\u00e1d.<\/div>\n
Ani jsem se nesta\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b rozkoukat a u\u017e je tu zase den odjezdu. Tom se pr\u00e1v\u011b lou\u010dil s Margitt a j\u00e1 si balil posledn\u00ed v\u011bci. P\u0159edstava, \u017ee dva t\u00fddny p\u0159ed V\u00e1nocema m\u00e1me je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd koncerty, m\u011b zrovna v tuhle chv\u00edli moc net\u011b\u0161ila. Nejrad\u0161i bych z\u016fstal celej prosinec zalezlej ve sv\u00fdm pokoji a u\u017e\u00edval si svoji prvn\u00ed zimn\u00ed depku. No, jen\u017ee kdo se posledn\u00ed dobou zaj\u00edmal o to, co chci j\u00e1? No jist\u011b \u017ee nikdo! Koho by taky zaj\u00edmalo, \u017ee zrovna te\u010fka nem\u00e1m n\u00e1ladu na n\u011bjak\u00fd novin\u00e1\u0159sk\u00fd kecy? Nebo televizn\u00ed vystoupen\u00ed, kde se budu muset po\u0159\u00e1d usm\u00edvat, i kdy\u017e mi do sm\u00edchu v\u016fbec nen\u00ed. Na\u0161e popularita roste a j\u00e1, m\u00edsto abych se z toho radoval, mysl\u00edm jenom na Toma a na to, \u017ee ho vlastn\u011b nikdy nebudu moct m\u00edt!<\/div>\n
Celej uplynulej t\u00fdden prob\u011bhl v duchu odpo\u010dinku. Ka\u017edej si d\u011blal, co cht\u011bl, a\u017e na m\u011b. To co bych cht\u011bl d\u011blat, nem\u016f\u017eu. U\u017e jsem z toho unavenej. Nen\u00e1vid\u00edm deprese a te\u010f se z jedn\u00e9 z nich nem\u016f\u017eu vyhrabat. Se na to fakt u\u017e vyseru. Ka\u0161lu na to, u\u017e to prost\u011b nebudu \u0159e\u0161it! Dobalil jsem posledn\u00ed drobnosti a se\u0161el dol\u016f do ob\u00fdv\u00e1ku k televizi. Na\u0161i se m\u011bli za chvilku vr\u00e1tit z m\u011bsta. Jeli nakupovat. Je\u0161t\u011b by m\u011bl dorazit Tom a pak bude n\u011bjak\u00e1 ve\u010de\u0159e. Jedeme a\u017e ve\u010der, kolem sedm\u00e9. Tentokr\u00e1t to jsou jen dva t\u00fddny a potom budeme m\u00edt n\u011bco p\u0159es m\u011bs\u00edc volna. Pot\u0159ebuju \u010das na to, abych se mohl z toho v\u0161eho dostat a p\u0159i neust\u00e1l\u00fdm shonu kolem kapely to prost\u011b nejde.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b jsem se d\u00edval na Vivu, d\u00e1vali n\u011bjakou report\u00e1\u017e. Skoro jsem to nevn\u00edmal, jako v\u0161echno kolem sebe b\u011bhem posledn\u00edch dn\u016f. Zarachotily kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku a j\u00e1 se oto\u010dil. V\u011bd\u011bl jsem, kdo to je. Jen moje p\u0159edstava o tom, jak bude prob\u00edhat jeho p\u0159\u00edchod se pom\u011brn\u011b li\u0161ila od skute\u010dnosti. Myslel jsem, \u017ee bude pokra\u010dovat nahoru, na m\u011b se ani nepod\u00edv\u00e1, nato\u017e aby promluvil. Jen\u017ee jak u\u017e jsem jednou \u0159ekl, moje o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed bylo myln\u00e9. D\u00e1l jsem nezaujat\u011b z\u00edral na obrazovku, kdy\u017e se Tom posadil vedle m\u011b. P\u0159ekvapen\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil a to roz\u010darov\u00e1n\u00ed mohl jasn\u011b \u010d\u00edst v m\u00fdch o\u010d\u00edch. U\u0161kl\u00edbl se a d\u00e1l o\u010dima sledoval televizi. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli s n\u00edm m\u00e1m za\u010d\u00edt mluvit nebo ne. A hlavn\u011b o \u010dem! V hlav\u011b jsem m\u011bl absolutn\u00ed pr\u00e1zdno. Tom stejn\u011b vypadal, \u017ee na n\u011bjakou konverzaci nem\u00e1 n\u00e1ladu. V my\u0161lenk\u00e1ch se mi vyno\u0159ila p\u0159edstava Toma s Margitt. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se spolu zase milovali. Pozn\u00e1m to na n\u011bm! Proto nech\u00e1pu, pro\u010d za mnou p\u0159i\u0161el. Chce m\u011b snad mu\u010dit? Nebo se vy\u017e\u00edv\u00e1 v tom, kdy\u017e vid\u00ed, jak m\u011b to ni\u010d\u00ed, jak m\u011b u\u017e\u00edr\u00e1 \u017e\u00e1rlivost? Pro\u010d po\u0159\u00e1d nic ne\u0159\u00edk\u00e1? Nerv\u00f3zn\u011b jsem po n\u011bm st\u0159elil pohledem. Usm\u00edval se! On to d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b! On moc dob\u0159e v\u00ed, co se ve m\u011b zrovna te\u010f odehr\u00e1v\u00e1!<\/div>\n
„Ty to d\u011bl\u00e1\u0161 naschv\u00e1l!“ obvinil jsem ho a vy\u010d\u00edtav\u011b se na n\u011bj d\u00edval. Tentokr\u00e1t u\u017e se sm\u00e1l naplno.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed zrovna moc sm\u011b\u0161n\u00fd!“ vy\u0161t\u011bkl jsem na n\u011bj, stoupl si a chystal se odej\u00edt.<\/div>\n
Chytil m\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a st\u00e1hl zp\u00e1tky na seda\u010dku. Zmaten\u011b jsem na n\u011bj z\u00edral a mozek mi pracoval na pln\u00fd obr\u00e1tky.<\/div>\n
„Se\u010f a ne\u0161il!“ \u0159ekl a po\u0159\u00e1d se usm\u00edval. „Chci s tebou mluvit!“ dodal a najednou zv\u00e1\u017en\u011bl. Lekl jsem se, nedovedl jsem si p\u0159edstavit, o \u010dem se mnou chce mluvit. O m\u00fdch citech asi sotva! Napjat\u011b jsem up\u0159en\u00fdm pohledem vysel na jeho rtech a \u010dekal, a\u017e za\u010dne.<\/p>\n

autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

TOM Vy\u0161el jsem z koupelny, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a do\u0161el k sob\u011b do pokoje. Tot\u00e1ln\u00ed \u0161ok! Takhle bych asi popsal sv\u016fj stav. Byl jsem tak zmaten\u00fd! V hlav\u011b tot\u00e1ln\u00ed pr\u00e1zdno a na \u00fastech jsem je\u0161t\u011b c\u00edtil Bill\u016fv polibek. Nech\u00e1pu to! Pro\u010d<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[85],"tags":[],"class_list":["post-19740","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dilema"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19740","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19740"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19740\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19740"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19740"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19740"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}