{"id":19746,"date":"2008-03-17T04:30:00","date_gmt":"2008-03-17T03:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19705"},"modified":"2008-03-17T04:30:00","modified_gmt":"2008-03-17T03:30:00","slug":"dilema-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/dilema-16\/","title":{"rendered":"Dilema 16."},"content":{"rendered":"
D\u00e1l jsem se op\u00edral o futra dve\u0159\u00ed a sledoval odch\u00e1zej\u00edc\u00edho Billa pohledem. V sob\u011b jsem m\u011bl absolutn\u00ed chaos. Pr\u00e1zdno! Nebo sp\u00ed\u0161 takov\u00fd zmatek, \u017ee jsem nec\u00edtil v\u016fbec nic! Nev\u00edm, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. Bill se pro m\u011b st\u00e1v\u00e1 velkou nezn\u00e1mou a to m\u011b neskute\u010dn\u011b dept\u00e1. Z\u016fstal jsem tam st\u00e1t je\u0161t\u011b asi deset minut, potom jsem se s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem vydal zp\u00e1tky do lo\u017enice. Na jednu stranu se mi ulevilo, u\u017e mezi n\u00e1ma nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 tajnosti. Ale zase je to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee zn\u00e1m pravdu a hlavn\u011b, je potvrzen\u00e1!<\/div>\n
Ve\u010der jsme se teda rozhodli zaj\u00edt do klubu. Moc se mi necht\u011blo, vzhledem k Billovu dne\u0161n\u00edmu incidentu. M\u011bl jsem strach, ale jeho chov\u00e1n\u00ed se zase vr\u00e1tilo do norm\u00e1lu. No, relativn\u00edho norm\u00e1lu. M\u011bl jsem takov\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee tohle zlep\u0161en\u00ed je jen p\u0159echodn\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. V\u016fbec netu\u0161\u00edm, co bude d\u00e1l. Jak se m\u00e1m k br\u00e1chovi chovat? Nechci ho n\u011bjak provokovat nebo tak. Je to k nesnesen\u00ed! Nachystal jsem se a zaklepal na Billovy dve\u0159e.<\/div>\n
„Jo, u\u017e jdu!“ zak\u0159i\u010del a najednou se ozvala r\u00e1na. Vystra\u0161en\u011b jsem vlet\u011bl dovnit\u0159 a vid\u011bl, jak se sb\u00edr\u00e1 ze zem\u011b a kolem n\u011bj se v\u00e1l\u00ed v\u0161echny v\u011bci z jeho kosmetick\u00e9 ta\u0161ky. Za\u010dal jsem se sm\u00e1t, nemohl jsem si pomoct.<\/div>\n
„No, jen se sm\u011bj!“ zabru\u010del na\u0161tvan\u011b, za\u010dal h\u00e1zet jednotliv\u00e9 p\u0159edm\u011bty zp\u011bt do ta\u0161ky.<\/div>\n
„Tak poj\u010f!“ popoh\u00e1n\u011bl jsem ho, u\u017e na n\u00e1s nejsp\u00ed\u0161 \u010dekaj\u00ed.<\/div>\n
„No jo, po\u0159\u00e1d! Aby ses neposral!“ zabru\u010del a sebral ze zem\u011b posledn\u00ed kr\u00e9m. Hodil ho do ta\u0161ky a zvedl se. V rychlosti s\u00e1hl pro bundu a u\u017e se bl\u00ed\u017eil ke mn\u011b. V\u0161iml jsem si, \u017ee v jeho o\u010d\u00edch u\u017e se nezra\u010d\u00ed jisk\u0159i\u010dky nad\u0161en\u00ed jako d\u0159\u00edv. Byly mrtv\u00e9, bez v\u00fdrazu, unaven\u00e9 a vydeptan\u00e9. Mrzelo m\u011b, \u017ee j\u00e1 jsem ten d\u016fvod, pro\u010d u\u017e nen\u00ed \u0161\u0165astn\u00fd, bezstarostn\u00fd a nad\u0161en\u00fd pro ka\u017edou mali\u010dkost jako d\u0159\u00edv.Se\u0161li jsme se s klukama na chodb\u011b a pokra\u010dovali do recepce. U\u017e na n\u00e1s \u010dekalo auto, nasedli jsme a vyrazili. M\u016fj pohled ka\u017edou chvilku zabloudil k Billovi, abych zjistil co se mu hon\u00ed hlavou. Jen co jsme se usadili, str\u010dil si sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed a pono\u0159il se do sv\u00fdch my\u0161lenek. Kolikr\u00e1t bych si p\u0159\u00e1l vid\u011bt do jeho hlavy, v\u011bd\u011bt, o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n
Najednou mi zazvonil mobil. Margitt! Kone\u010dn\u011b, zase mi zvedne n\u00e1ladu! P\u0159ijal jsem hovor a nad\u0161en\u011b ji pozdravil.<\/div>\n
„Ahojky mil\u00e1\u010dku, jsem tak r\u00e1d, \u017ee mi vol\u00e1\u0161!“<\/div>\n
„Ahoj, copak se stalo? Pot\u0159ebuje\u0161 povzbudit? To t\u011b ty fanynky tak zm\u00e1haj\u00ed?“ zasm\u00e1la se a u\u017e jen zvuk jej\u00edho hlasu mi zvedl n\u00e1ladu. Zapomn\u011bl jsem na n\u011bjakou opatrnost nebo ohleduplnost v\u016f\u010di br\u00e1chovi. Ta jej\u00ed posledn\u00ed v\u011bta m\u011b pobavila. Usm\u00e1l jsem se a po\u0161k\u00e1dlil ji.<\/div>\n
„No to v\u00ed\u0161, mus\u00edm je v\u0161echny uspokojit!“<\/div>\n
„Thomasi! Neprovokuj nebo a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161, tak uvid\u00ed\u0161!“ zavr\u010dela Margitt a dodala: „Jedinej, koho mus\u00ed\u0161 uspokojovat, jsem j\u00e1! Tak na to nezapom\u00ednej!“ zamlaskala a zvoniv\u011b se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„J\u00e1 bych moc r\u00e1d! Rad\u0161i mi to ani nep\u0159ipom\u00ednej nebo se zbl\u00e1zn\u00edm. No v\u0161ak a\u017e p\u0159ijedu, tak t\u011b tak uspokoj\u00edm, a\u017e se bude\u0161 divit!“<\/div>\n
„Moc se nechv\u00e1stej, Thomasi!“ \u017eiv\u011b jsem si dovedl p\u0159edstavit, jak se na druh\u00fdm konci dr\u00e1tu \u010derven\u00e1. Je tak sladk\u00e1! Za\u010dal jsem se hlasit\u011b sm\u00e1t a vrt\u011bt hlavou. Zhluboka jsem se nadechl a v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem prohodil: „Moc mi chyb\u00ed\u0161! T\u011b\u0161\u00edm se, a\u017e t\u011b uvid\u00edm! M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d, Margitt.“ Tu posledn\u00ed v\u011btu jsem skoro za\u0161eptal. \u0160tvalo m\u011b, \u017ee j\u00ed to nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed, \u017ee nem\u016f\u017eu sledovat jej\u00ed reakce.Chvilku bylo na druh\u00e9 stran\u011b ticho, potom jsem ale usly\u0161el popot\u00e1hnut\u00ed. Ona pl\u00e1\u010de!<\/div>\n
„Co se stalo? Pro\u010d bre\u010d\u00ed\u0161?“ zeptal jsem se vystra\u0161en\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1… stra\u0161n\u011b t\u011b chci m\u00edt u sebe! Tome, moc t\u011b miluju!“ vyk\u0159ikla a p\u0159estala sv\u016fj pl\u00e1\u010d skr\u00fdvat.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, Gitty, neplakej! Ani se nenad\u011bje\u0161 a u\u017e m\u011b bude\u0161 m\u00edt u sebe. Sly\u0161\u00ed\u0161? Neplakej!“ Jej\u00ed slzy m\u011b deptaly. Najednou pro m\u011b kapela a turn\u00e9 byly nepodstatn\u00e9. V tenhle okam\u017eik, jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017e\u00edm, je sev\u0159\u00edt Margitt v n\u00e1ru\u010d\u00ed a str\u00e1vit s n\u00ed tolik \u010dasu, kolik jen p\u016fjde! V\u016fbec se mi necht\u011blo s n\u00ed lou\u010dit. Kdyby to bylo mo\u017en\u00fd, tak s n\u00ed protelefonuju celej den. Jen\u017ee musela kon\u010dit, n\u011bkdo se po n\u00ed sh\u00e1n\u011bl. Rozlou\u010dili jsme se a j\u00e1 zav\u011bsil. S t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem jsem schoval mobil zp\u011bt do kapsy a o\u010dima st\u0159elil po Billovi. Zrovna psal n\u011bjakou textovku.<\/div>\n
„Komu p\u00ed\u0161e\u0161?“ zeptal jsem se. Ubl\u00ed\u017een\u011b se na m\u011b pod\u00edval. Zase \u017e\u00e1rl\u00ed! Rad\u0161i jsem se d\u00e1l d\u00edval ven z okna a nedoufal v jeho odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Kamar\u00e1dce.“ Jeho tich\u00fd hlas t\u00e9m\u011b\u0159 zanikl v okoln\u00edm hluku. P\u0159ekvapen\u011b jsem se na n\u011bj oto\u010dil a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kterou kamar\u00e1dku t\u00edm myslel. Pod\u00edval se na m\u011b a v\u011bd\u011bl, \u017ee o tom p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. P\u0159ede\u0161el m\u011b a odpov\u011bd\u011bl, ani\u017e bych se zeptal.<\/div>\n
„Ne, neboj se, Margitt to nen\u00ed!“ v\u00fdznamn\u011b se pod\u00edval m\u00fdm sm\u011brem a dodal: „Tuhle nezn\u00e1\u0161!“ Ohromen\u011b jsem zamrkal, v\u017edy\u0165 m\u00e1me v\u0161echny kamar\u00e1dy spole\u010dn\u00fd! Nebo ne? Co p\u0159ede mnou zase taj\u00ed? Neunikl mi jeho \u0161ibalskej v\u00fdraz, kdy\u017e mi sd\u011blil tuhle jeho ‚novinku‘.<\/div>\n
„Jak to, \u017ee ji nezn\u00e1m? A jak dlouho se zn\u00e1te?“ chrlil jsem na n\u011bj jednu ot\u00e1zku za druhou. Hodil po m\u011b ten jeho tajemnej \u0161kleb a d\u00e1l si s n\u00ed dopisoval.<\/div>\n
„No tak, Bille, d\u011blej! Taky jsme zv\u011bdav\u00ed!“ zapojili se do rozhovoru i Gustav s Georgem. „To je n\u011bjakej tv\u016fj novej objev? Jak vypad\u00e1?“ dodal je\u0161t\u011b Georg a propichovali br\u00e1chu pohledem.<\/div>\n
„Ty se\u0161 ur\u010dit\u011b zabouchnutej, \u017ee kolem n\u00ed d\u011bl\u00e1\u0161 takov\u00fd tajnosti. No tak, d\u011blej, pov\u00eddej, p\u0159eh\u00e1n\u011bj!“ po\u0159\u00e1d do n\u011bj ryli kluci. Bill jen sklopil pohled, ale p\u0159edt\u00edm je\u0161t\u011b up\u0159el sv\u016fj zrak na m\u011b. Moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1.<\/div>\n
„Vlastn\u011b ani nev\u00edm, jak se jmenuje! Zn\u00e1m ji jen p\u0159es internet! Ale je super!“ vylezlo z n\u011bj po del\u0161\u00ed dob\u011b ustavi\u010dn\u00fdho p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ale jak m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee je super, kdy\u017e jsi ji je\u0161t\u011b nevid\u011bl?“ dodal tomu korunu Georg, kdy\u017e p\u0159ihodil dal\u0161\u00ed ze sv\u00fdch chytr\u00fdch argument\u016f. Bill nad t\u00edm jenom zavrt\u011bl hlavou a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00fdmu mobilu. Sledoval jsem jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed a za\u010d\u00ednal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co je tahle jeho nov\u00e1 kamar\u00e1dka za\u010d.<\/p>\n

autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

D\u00e1l jsem se op\u00edral o futra dve\u0159\u00ed a sledoval odch\u00e1zej\u00edc\u00edho Billa pohledem. V sob\u011b jsem m\u011bl absolutn\u00ed chaos. Pr\u00e1zdno! Nebo sp\u00ed\u0161 takov\u00fd zmatek, \u017ee jsem nec\u00edtil v\u016fbec nic! Nev\u00edm, ale nem\u016f\u017eu si pomoct. Bill se pro m\u011b st\u00e1v\u00e1 velkou nezn\u00e1mou a to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[85],"tags":[],"class_list":["post-19746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dilema"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}