{"id":19747,"date":"2008-03-17T04:25:00","date_gmt":"2008-03-17T03:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19706"},"modified":"2008-03-17T04:25:00","modified_gmt":"2008-03-17T03:25:00","slug":"dilema-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/17\/dilema-15\/","title":{"rendered":"Dilema 15."},"content":{"rendered":"
Dny b\u011b\u017eely jeden za druh\u00fdm. Ale tentokr\u00e1t mi p\u0159ipadalo, \u017ee se v\u00edc ne\u017e Bill tr\u00e1p\u00edm j\u00e1. Je to k nesnesen\u00ed! Chyb\u00ed mi m\u016fj bratr! Od t\u00e9 nar\u00e1\u017eky v lo\u017enici se se mnou u\u017e skoro ani nebav\u00ed. Vyh\u00fdb\u00e1 se mi. Nejd\u0159\u00edve jsem myslel, \u017ee pot\u0159ebuje n\u011bjakej \u010das, aby se s t\u00edm vyrovnal, ale on to asi pojal jako trvalej\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. A to se mi v\u016fbec nel\u00edb\u00ed! P\u0159edstavte si, \u017ee s n\u011bk\u00fdm tr\u00e1v\u00edte ve\u0161ker\u00fd \u010das sv\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota a on se najednou st\u00e1hne, jako bych ani neexistoval. Ub\u00edj\u00ed m\u011b to! Jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kterej mi dok\u00e1\u017ee je\u0161t\u011b zvednout n\u00e1ladu je Margitt. V podstat\u011b je pro m\u011b n\u011bco jako z\u00e1chrana! Nic jsem j\u00ed o tom ne\u0159ekl, ale na\u0161e rozhovory m\u011b v\u017edycky povzbud\u00ed. U\u017e aby byl konec t\u00fddne. V sobotu m\u00e1me posledn\u00ed koncert a potom t\u00fdden volna! Pot\u0159ebuju to jako s\u016fl. Zes\u00edlil jsem hudbu, kter\u00e1 mi proudila do u\u0161\u00ed a prot\u00e1hl se na posteli. Je \u00fater\u00fd, dneska m\u00e1me volnej den a z\u00edtra se p\u0159esunujeme do dal\u0161\u00edho m\u011bsta. Berl\u00edn? Asi. N\u011bjak mi to spl\u00fdv\u00e1. Domluvili jsme se s klukama, \u017ee dneska zajdeme zapa\u0159it. Pot\u0159ebujeme si trochu orazit. Koupelnu zrovna okupuje Bill, tak\u017ee zase mus\u00edm po\u010dkat. U\u017e sem si zvykl za t\u011bch p\u00e1r let. Za\u010dala dal\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dka, kdy\u017e se mnou br\u00e1cha zat\u0159\u00e1sl. Prudce jsem otev\u0159el o\u010di a vytrhl sluch\u00e1tka z u\u0161\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e m\u016f\u017ee\u0161,“ \u0159ekl ti\u0161e a chystal se odej\u00edt.<\/div>\n
„Bille?“ vyrazil jsem ze sebe.<\/div>\n
„No?“ oto\u010dil se a j\u00e1 si v\u0161iml jeho vystra\u0161en\u00e9ho pohledu. Posledn\u00ed dobou se na m\u011b nepod\u00edval jinak ne\u017e s d\u011bsem nebo smutkem v o\u010d\u00edch. Vstal jsem z postele a \u0161el k n\u011bmu. Za\u010dal ustupovat. \u0160okovan\u011b jsem se zarazil a t\u011b\u017ece ze sebe vypravil: „Ty se m\u011b boj\u00ed\u0161?“ Zavrt\u011bl hlavou a st\u00e1le ustupoval. Jeho o\u010di se zaplnily slzami a sklopil pohled k zemi. Jeho kroky zastavily a\u017e zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Sv\u011bsil ramena a slzy za\u010daly st\u00e9kat po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch. Do\u0161el jsem a\u017e k n\u011bmu a cht\u011bl ho chytit kolem ramen. Ucukl, jako bych ho cht\u011bl pra\u0161tit. Sesul se na podlahu a u\u017e vzlykal naplno.<\/div>\n
„Pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161!!!! Copak nev\u00ed\u0161, jak\u00e9 to je?!! Pro\u010d to ne… nem\u016f\u017ee… b\u00fdt jako d\u0159\u00edv?!!“ klekl jsem si k n\u011bmu a cht\u011bl ho n\u011bjak ut\u011b\u0161it. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi st\u00e9kaly slzy smutku a l\u00edtosti. Bylo mi ho tak neskute\u010dn\u011b l\u00edto! Kle\u010del na zemi, obli\u010dej v dlan\u00edch a zoufale plakal. Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m d\u011blat. Najednou se nap\u0159\u00edmil, vstal a ode\u0161el pry\u010d bez jedin\u00e9ho slova. Ut\u0159el jsem si vlhk\u00e9 tv\u00e1\u0159e a byl zoufalej\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv! U\u017e nem\u016f\u017eu p\u0159edst\u00edrat, \u017ee to t\u0159eba nen\u00ed pravda! \u017de ho tr\u00e1p\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho! Musel jsem se pod\u00edvat nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pravd\u011b do o\u010d\u00ed. Ale jak to vy\u0159e\u0161it? Co ud\u011blat, aby to bylo jako d\u0159\u00edv? D\u00e1 se v\u016fbec n\u011bco d\u011blat? Takov\u00e1 bezradnost! Zoufalstv\u00ed! Sakra, co m\u00e1m d\u011blat? Vztek! M\u00e1m vztek! Pro\u010d se, kurva, musel zamilovat? V\u0161echno t\u00edm posral! Zkomplikoval! Vztekle jsem se postavil a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti. Nem\u011bl jsem absolutn\u011b n\u00e1ladu na n\u011bjakou pa\u0159bu. P\u0159ipadal jsem si jako chycenej v n\u011bjak\u00e9 slep\u00e9 uli\u010dce, v pasti, ze kter\u00e9 neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdchodisko!<\/div>\n
Dal\u0161\u00edch deset minut jsem chodil sem a tam a sna\u017eil se uklidnit. Nakonec jsem si vzal n\u011bjak\u00fd hadry a \u0161el do sprchy. Billova lo\u017enice byla zav\u0159en\u00e1. Pro\u0161el jsem kolem jeho dve\u0159\u00ed a zaposlouchal se. Nic. Zrychlil jsem a vrazil do koupelny. Zd\u011b\u0161en\u011b jsem se zastavil na prahu a nemohl popadnout dech. V\u00fdjev p\u0159ede mnou byl jako z n\u011bjak\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry. Bill sed\u011bl ve van\u011b a v ruce dr\u017eel \u017eiletku. D\u00edval se na m\u011b a v o\u010d\u00edch absolutn\u00ed pr\u00e1zdno. Tv\u00e1\u0159e m\u011bl \u010dern\u00e9 od rozmazan\u00fdch l\u00ed\u010didel.<\/div>\n
„Tohle a\u0165 t\u011b u\u017e nikdy nenapadne!“ za\u0161eptal jsem a \u0161el k n\u011bmu. Vzal jsem ho za z\u00e1p\u011bst\u00ed a vytrhl mu ten odpornej kousek kovu z prst\u016f. „Rozum\u00ed\u0161? Nikdy!!! Jinak t\u011b vlastnoru\u010dn\u011b zabiju! A te\u010f si ned\u011bl\u00e1m srandu! Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b, Bille?“ Celou tu dobu se na m\u011b d\u00edval, v tv\u00e1\u0159i mrtvoln\u00fd v\u00fdraz. P\u0159ipadal mi jako bez \u017eivota. Zat\u0159\u00e1sl jsem s n\u00edm, aby alespo\u0148 n\u011bjak reagoval. Nic! Jen d\u00e1l sed\u011bl jako socha a z\u00edral na m\u011b se \u0161iroce rozev\u0159en\u00fdma o\u010dima. Zat\u0159\u00e1sl jsem s n\u00edm je\u0161t\u011b siln\u011bji, a\u017e voda vyst\u0159\u00edkla. Po\u0159\u00e1d nic. Vrazil jsem mu facku. Zamrkal, pod\u00edval se na m\u011b, jako by a\u017e teprve te\u010f zaregistroval moji p\u0159\u00edtomnost a za\u0161eptal: „J\u00e1, j\u00e1 u\u017e ne-nev\u00edm jak d\u00e1l.“ Z o\u010d\u00ed mu op\u011bt za\u010daly t\u00e9ct slzy a nekontrolovateln\u011b se t\u0159\u00e1sl. Pomohl jsem mu vst\u00e1t z vany a zabalil ho do osu\u0161ky. Byl \u00fapln\u011b studen\u00fd.<\/div>\n
„Tohle u\u017e nikdy ned\u011blej! Vyd\u011bsil jsi m\u011b k smrti!“ opakoval jsem po\u0159\u00e1d dokola a je\u0161t\u011b mi nedoch\u00e1zelo, co se chystal ud\u011blat. Co by se stalo, kdybych p\u0159i\u0161el o p\u00e1r minut pozd\u011bji? Necht\u011bl jsem na to rad\u0161i ani pomyslet. Nikdy bych si nemyslel, \u017ee zrovna Bill bude schopnej n\u011bco takov\u00fdho ud\u011blat. B\u00e1l jsem se o n\u011bj. Jde to s n\u00edm od des\u00edti k p\u011bti! Nem\u00e1m to n\u011bkomu \u0159\u00edct? Co kdy\u017e si fakt ubl\u00ed\u017e\u00ed? Nep\u0159e\u017eil bych to, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v\u00edm, \u017ee je to kv\u016fli mn\u011b. St\u00e1li jsme uprost\u0159ed koupelny, dr\u017eel jsem ho v objet\u00ed a d\u011bsil se toho, jak to bude d\u00e1l. Odvedl jsem ho do lo\u017enice a posadil na postel. Nachystal mu n\u011bco na oble\u010den\u00ed. Pozoroval m\u011b zarudl\u00fdma o\u010dima, naskl\u00e1dal jsem mu to na postel a \u0159ekl, a\u0165 se obl\u00edkne.<\/div>\n
„A\u017e bude\u0161, tak p\u0159ij\u010f za mnou!“ dal jsme mu instrukce, naposledy se na n\u011bj oto\u010dil a zav\u0159el za sebou dve\u0159e. \u0160el jsem k sob\u011b a \u010dekal na n\u011bj. Ub\u011bhlo deset minut a Bill po\u0159\u00e1d nikde. \u0160el jsem ho zkontrolovat. St\u00e1l v koupeln\u011b u zrcadla a zbavoval sv\u016fj obli\u010dej \u010dern\u00fdch \u0161mouh. Chv\u00edli jsem tam st\u00e1l a pozoroval ho. Op\u0159el jsem se o futra a \u010dekal. Zachytil m\u016fj pohled v zrcadle, za\u010dervenal se a sklopil hlavu. Po chvilce ji zvedl a pod\u00edval se mi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Promi\u0148! Nev\u00edm, co m\u011b to napadlo! Sem to n\u011bjak nezvl\u00e1dl. Byla to blbost!“ styd\u011bl se za svoje chov\u00e1n\u00ed. Je\u0161t\u011b chvilku na m\u011b up\u00edral sv\u016fj provinilej pohled a pak se za\u010dal v\u011bnovat zase odli\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd, jen to u\u017e nikdy neopakuj!“ odpov\u011bd\u011bl jsem po chvilce. Hlavou se mi honily tis\u00edce my\u0161lenek. Pot\u0159ebuju to v\u011bd\u011bt! Zept\u00e1m se ho, pot\u0159ebuju jasnou odpov\u011b\u010f!<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to v\u00ed\u0161. \u017de v\u00ed\u0161, co-co c\u00edt\u00edm,“ promluvil d\u0159\u00edv ne\u017e j\u00e1. P\u0159i t\u011bch slovech se zahled\u011bl do zrcadla a pozoroval m\u011b. Sklonil jsem hlavu.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem tv\u016fj bratr! Jak se to mohlo st\u00e1t?“ vyslovil jsem nal\u00e9hav\u00fdm hlasem ot\u00e1zku, kter\u00e1 mi ned\u00e1vala sp\u00e1t.<\/div>\n
„Nev\u00edm, prost\u011b se to stalo,“ za\u0161eptal se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, oto\u010dil se a beze slova pro\u0161el kolem m\u011b.<\/p>\n

autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dny b\u011b\u017eely jeden za druh\u00fdm. Ale tentokr\u00e1t mi p\u0159ipadalo, \u017ee se v\u00edc ne\u017e Bill tr\u00e1p\u00edm j\u00e1. Je to k nesnesen\u00ed! Chyb\u00ed mi m\u016fj bratr! Od t\u00e9 nar\u00e1\u017eky v lo\u017enici se se mnou u\u017e skoro ani nebav\u00ed. Vyh\u00fdb\u00e1 se mi. Nejd\u0159\u00edve jsem myslel,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[85],"tags":[],"class_list":["post-19747","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dilema"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19747","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19747"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19747\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19747"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19747"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19747"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}