{"id":1983,"date":"2016-06-24T16:00:00","date_gmt":"2016-06-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1975"},"modified":"2016-06-24T16:00:00","modified_gmt":"2016-06-24T15:00:00","slug":"ocima-spolecnosti-zakazane-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/24\/ocima-spolecnosti-zakazane-12\/","title":{"rendered":"O\u010dima spole\u010dnosti zak\u00e1zan\u00e9 12."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
\n

„Bille, m\u016f\u017ee\u0161, pros\u00edm, na slov\u00ed\u010dko?“ profesorka Rigbyov\u00e1 m\u00e1vla na mlad\u00edka b\u011bhem ob\u011bdov\u00e9 pauzy. Bill se s omluvou odd\u00e1lil od skupinky spolu\u017e\u00e1k\u016f, s nimi\u017e pr\u00e1v\u011b diskutoval spole\u010dn\u00fd projekt, a sp\u011b\u0161n\u011b k n\u00ed p\u0159e\u0161el. „\u010cetla jsem si tv\u016fj pravideln\u00fd report a nejsem moc spokojen\u00e1.“<\/p><\/div>\n

„Opravdu? Pro\u010d? Shrnul jsem tam v\u0161echno, co se d\u011blo.“<\/div>\n
„Ano, j\u00e1 v\u00edm, ale byl jsi opravdu hodn\u011b stru\u010dn\u00fd. \u010cekala bych, \u017ee se pust\u00ed\u0161 do hloubky, kdy\u017e sis vybral konkr\u00e9tn\u011b jednoho v\u011bzn\u011b.“<\/div>\n
Bill s povzdechem p\u0159ik\u00fdvl. „J\u00e1 v\u00edm, ale tentokr\u00e1t nebylo moc o \u010dem ps\u00e1t. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed se d\u011blo asi v pond\u011bl\u00ed, ale ve st\u0159edu na na\u0161em sezen\u00ed chyb\u011bl. Maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my v rodin\u011b a nemohl jsem s n\u00edm mluvit. Trochu spol\u00e9h\u00e1m na dne\u0161ek, \u017ee bych snad mohl proniknout zase kousek d\u00e1l ne\u017e p\u0159edt\u00edm.“<\/div>\n
Profesorka p\u0159ik\u00fdvla, n\u00e1hle j\u00ed chlapcova strohost d\u00e1vala mnohem v\u011bt\u0161\u00ed smysl. „Jinak jsi ale spokojen\u00fd s pokrokem?“<\/div>\n
„No, jak se to vezme,“ pokr\u010dil Bill rameny. „Po\u0159\u00e1d je to hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, jsou t\u00e9mata, ke kter\u00fdm kdykoliv se jen p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm, okam\u017eit\u011b se st\u00e1hne a v tu chv\u00edli nem\u00e1m sebemen\u0161\u00ed \u0161anci b\u011bhem sch\u016fzky zjistit cokoliv dal\u0161\u00edho. Mysl\u00edm si ale, \u017ee by se na tom mohlo dob\u0159e zapracovat, d\u00e1v\u00e1 mi jasn\u00e9 sign\u00e1ly, \u017ee chce, abych se k n\u011bmu dostal bl\u00ed\u017e, jen se po\u0159\u00e1d n\u011b\u010deho boj\u00ed. Jakmile p\u0159ekon\u00e1me tenhle strach, mysl\u00edm, \u017ee to p\u016fjde jako po m\u00e1sle,“ usm\u00e1l se. „Jen n\u00e1m to te\u010f zkomplikuje nemoc jeho maminky. O rodin\u011b se se mnou nikdy nebavil, tak\u017ee tam bude asi probl\u00e9m. Ale n\u011bjak to zvl\u00e1dneme.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ znovu p\u0159ik\u00fdvla profesorka. Podle jej\u00edho v\u00fdrazu bylo Billovi jasn\u00e9, \u017ee se j\u00ed hlavou hon\u00ed protich\u016fdn\u00e9 my\u0161lenky, ne\u017e nakonec promluvila: „Kdybys pot\u0159eboval doch\u00e1zet tam \u010dast\u011bji, tak mi \u0159ekni. Mysl\u00edm, \u017ee by nebyl probl\u00e9m to domluvit.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. St\u00e1le m\u011bl v \u017eiv\u00e9 pam\u011bti, jak skeptick\u00e1 byla a jak ho obvinila s pom\u011bru z Bushidem, a te\u010f mu nab\u00edzela mo\u017enost v\u00eddat ho \u010dast\u011bji? „Mo\u017en\u00e1 bychom mohli p\u0159idat p\u00e1r hodin o v\u00edkendu\u2026“ Takov\u00e9 nab\u00eddce nemohl odolat.<\/div>\n
<\/p>\n

\u221e<\/strong><\/div>\n

\n

Billovy rty ozdobil n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv. Poda\u0159ilo se mu k Bushidovi dorazit pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy byl my\u0161lenkami mimo realitu, tak\u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee chlapec stoj\u00ed mezi m\u0159\u00ed\u017eemi. Billovi to tak dalo perfektn\u00edch p\u00e1r minut k tomu, aby ho mohl sledovat, ani\u017e by si Bushido st\u011b\u017eoval. „Hej,“ zamumlal po chv\u00edli ti\u0161e. „Nerad t\u011b ru\u0161\u00edm, ale zajistil jsem n\u00e1m m\u00edstnost pro n\u00e1v\u0161t\u011bvy, pokud chce\u0161 m\u00edt chvilku \u00fapln\u011b bez dozoru. Ale jestli se na to dnes nec\u00edt\u00ed\u0161, klidn\u011b si zalezu do knihovny a budu si d\u011blat n\u011bjakou pr\u00e1ci do \u0161koly.“<\/p><\/div>\n

„Vlastn\u011b bych dneska docela uv\u00edtal tu m\u00edstnost pro n\u00e1v\u0161t\u011bvy,“ unaven\u011b k chlapci Bushido vzhl\u00e9dl. Billovi p\u0159i tom pohledu poklesl \u017ealudek, ale nedal na sob\u011b nic zn\u00e1t. S \u00fasm\u011bvem mu\u017ei pokynul, na\u010de\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vydali o patro n\u00ed\u017e do men\u0161\u00ed m\u00edstnosti, stranou od zv\u011bdav\u00fdch u\u0161\u00ed i pohled\u016f.<\/div>\n
Bill za nimi ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e a op\u0159el se o n\u011b, ml\u010dky sleduje Bushida. Usadil se na pohovku a promnul si obli\u010dej, jako by mu na ramenou le\u017eela t\u00edha cel\u00e9ho sv\u011bta. „V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Lokty se zap\u0159el o kolena a propletl si prsty, ne\u017e k chlapci vzhl\u00e9dl. „Jak vypad\u00e1m?“<\/div>\n
„Dost mizern\u011b,“ p\u0159iznal Bill neochotn\u011b. Opatrn\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el a\u017e k n\u011bmu, jen aby se usadil t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj. „Chce\u0161 o tom mluvit?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, asi ne\u2026 Jen pot\u0159ebuju na chv\u00edli nemyslet na v\u0161echny sra\u010dky, kter\u00fd se kolem d\u011bjou. \u010c\u00edm d\u00e1l v\u00edc si v\u0161\u00edm\u00e1m toho, kolik jich vlastn\u011b je.“<\/div>\n
„Je n\u011bco, \u010d\u00edm ti m\u016f\u017eu pomoct? \u0158ekni, a j\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m,“ Bill s povzdechem nat\u00e1hl ruku a jemn\u011b ji p\u0159eklopil p\u0159es mu\u017eovu. C\u00edtil, \u017ee se lehce klepe, ruce m\u011bl \u00fapln\u011b ledov\u00e9 oproti p\u0159edchoz\u00edm setk\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1\u0161 cokoliv?“ Bushido k n\u011bmu vzhl\u00e9dl s naprosto v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed, propl\u00e9taje s n\u00edm prsty. Bill na okam\u017eik zav\u00e1hal nad povahou ot\u00e1zky. B\u00e1l se, co by si mohl Bushido p\u0159\u00e1t, ale p\u0159ekon\u00e1vaje vlastn\u00ed d\u00e9mony, se rozhodl v\u011b\u0159it mu a p\u0159ik\u00fdvl. Pohled, kter\u00fd Bushido chlapci v\u011bnoval, trval snad v\u011b\u010dnost, ne\u017e se naklonil a p\u0159itiskl rty k t\u011bm jeho.<\/div>\n
Bill okam\u017eit\u011b volnou ruku p\u0159ilo\u017eil k jeho tv\u00e1\u0159i, se slastn\u00fdm v\u00fddechem pootev\u0159el rty. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, jak dlouho takov\u00e1 chv\u00edle bude trvat, nebo zda se bude opakovat, tak\u017ee kdy\u017e Bushido chlapce pevn\u011b objal kolem pasu a polibek nal\u00e9hav\u011b prohloubil, ani jednou jedinou hl\u00e1skou nedal najevo nesouhlas. Naopak se k n\u011bmu p\u0159itiskl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
\n
„Promi\u0148. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed moc f\u00e9r po tom, co jsem ti v pond\u011bl\u00ed \u0159ekl,“ vydechl Bushido, kdy\u017e se od sebe po chv\u00edli kone\u010dn\u011b odt\u00e1hli a Bill se \u010delem op\u0159el o jeho rameno, sna\u017ee se znovu naj\u00edt ztracen\u00fd dech. „Ob\u010das jsem\u2026“<\/div>\n
„Nepot\u0159ebuju, abys mi n\u011bco vysv\u011btloval,“ sev\u0159el Bill mezi prsty tvrdou l\u00e1tku Bushidovy v\u011bze\u0148sk\u00e9 ko\u0161ile. „\u0158\u00edkal jsem, \u017ee ud\u011bl\u00e1m cokoliv, aby ses c\u00edtil l\u00edp. A pokud je tohle to, co ti pom\u016f\u017ee\u2026“ s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl.<\/div>\n
Bushido pobaven\u011b odfrkl, kr\u00e1tce zakroutil hlavou. Jen jemn\u011b p\u0159ejel dlan\u00ed p\u0159es chlapcovu tv\u00e1\u0159, ne\u017e mu hlavu lehce naklonil. Nejist\u011b se o\u0161il, kdy\u017e Bill v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed polibku zav\u0159el o\u010di a pootev\u0159el rty. Jeho v\u00fdraz byl tak perfektn\u00ed, \u017ee Bushido nepochyboval ani na vte\u0159inu o podob\u011b jeho dne\u0161n\u00edch sn\u016f. „Po\u0159\u00e1d nech\u00e1pu, jak n\u011bkdo jako ty m\u016f\u017ee propadnout trosce, jako jsem j\u00e1,“ hlesl ti\u0161e, prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bje p\u0159es chlapcovy pln\u00e9 rty.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee v\u00edm, \u017ee jsi mnohem v\u00edc ne\u017e jen n\u011bjak\u00e1 troska,“ vzhl\u00e9dl k n\u011bmu Bill skrze pootev\u0159en\u00e9 o\u010di. „A nesna\u017e se mi to zase vymluvit. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi v\u00edc.“<\/div>\n
„Tak \u0161patn\u00e9 zku\u0161enosti se sv\u011btem a st\u00e1le dok\u00e1\u017ee\u0161 v\u011b\u0159it v dobro druh\u00fdch\u2026 Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.“<\/div>\n
Bill prsty p\u0159ejel p\u0159es jeho tetov\u00e1n\u00ed na krku, pousm\u00e1l se. „Nep\u0159est\u00e1v\u00e1m toti\u017e v\u011b\u0159it v to, \u017ee po ka\u017ed\u00e9 \u0161patn\u00e9 zku\u0161enosti mus\u00ed z\u00e1konit\u011b p\u0159ij\u00edt n\u011bjak\u00e1 dobr\u00e1. V \u017eivot\u011b mus\u00ed b\u00fdt nastolen\u00e1 rovnov\u00e1ha, jinak by nic nefungovalo. To je to, co se ti sna\u017e\u00edm vysv\u011btlit hned od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku. To, \u017ee se stalo n\u011bco \u0161patn\u00e9ho, znamen\u00e1 jen to, \u017ee mus\u00ed p\u0159ij\u00edt n\u011bco dobr\u00e9ho.“<\/div>\n
\n

„To ale znamen\u00e1 i to, \u017ee kdy\u017e se stalo n\u011bco dobr\u00e9ho,“ Bushido k sob\u011b chlapce v\u00edc p\u0159itiskl, „mus\u00ed se st\u00e1t i n\u011bco \u0161patn\u00e9ho.“<\/p><\/div>\n

„Ne nevyhnuteln\u011b, ne okam\u017eit\u011b,“ Bill se s povzdechem o mu\u017ee op\u0159el, prsty obkresloval jeho tetov\u00e1n\u00ed na pa\u017ei. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsi nem\u011bl jednoduch\u00fd \u017eivot, a \u017ee m\u00e1\u0161 probl\u00e9m sv\u011b\u0159it n\u011bkomu svou d\u016fv\u011bru, Bushido. Boj\u00ed\u0161 se uv\u011b\u0159it a j\u00e1 to ch\u00e1pu. Ale t\u00edm, \u017ee bude\u0161 uzav\u0159en\u00fd a ned\u00e1\u0161 \u0161anci \u017eivotu uk\u00e1zat ti to kr\u00e1sn\u00e9, to dobr\u00e9, bude ti st\u00e1le podsouvat jen to \u0161patn\u00e9, kv\u016fli \u010demu ty bude\u0161 trp\u011bt. Ch\u00e1pu, \u017ee je t\u011b\u017ek\u00e9 poslouchat rady od n\u011bkoho, kdo toho v \u017eivot\u011b je\u0161t\u011b moc nepro\u017eil. Tuhle radu mi ale dala babi\u010dka, u\u017e kdy\u017e jsem byl mal\u00fd kluk a rozsekl si nohu po p\u00e1du z kola a musel kv\u016fli tomu do nemocnice. \u0158\u00edkala, \u017ee d\u00edky tomu p\u00e1du jsem zjistil, jak se to d\u011blat nem\u00e1, tak\u017ee a\u017e si p\u0159\u00ed\u0161t\u011b sednu na kolo, budu v\u011bd\u011bt, co m\u00e1m d\u011blat a d\u00edky tomu si kone\u010dn\u011b u\u017eiju j\u00edzdu. Jednoduch\u00e1 rada, kter\u00e1 m\u011bla uchl\u00e1cholit mal\u00e9 d\u011bcko, ale j\u00e1 se d\u00edky n\u00ed nau\u010dil, \u017ee ud\u011blat chybu nutn\u011b neznamen\u00e1, \u017ee tv\u016fj \u017eivot skon\u010dil.“<\/div>\n
„Jen\u017ee j\u00e1 nespadl z kola, mali\u010dk\u00fd, kv\u016fli mn\u011b n\u011bkdo um\u0159el\u2026“<\/div>\n
Bill ho pol\u00edbil na rameno a p\u0159ik\u00fdvl. „J\u00e1 v\u00edm. Ale d\u00edky tomu jsi dostal druhou \u0161anci b\u00fdt lep\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem, ne\u017e jsi b\u00fdval. Tak j\u00ed nepromarni jen kv\u016fli tomu, \u017ee p\u0159estane\u0161 v\u011b\u0159it v dobro, Bushido.“<\/div>\n
„Sakra z tebe bude dobrej psycholog!“<\/div>\n
„To se uvid\u00ed a\u017e podle toho, jestli si n\u011bco z m\u00fdch rad vezme\u0161 v\u00e1\u017en\u011b i ty,“ Bill se zazubil, ne\u017e se nat\u00e1hl a odv\u00e1\u017en\u011b p\u0159itiskl rty na jeho. Cht\u011bl vyu\u017e\u00edt ka\u017ed\u00e9 minuty, kdy byl Bushido takhle p\u0159\u00edstupn\u00fd, zat\u00edmco byli v naprost\u00e9m soukrom\u00ed.<\/div>\n
Nemohl a snad rad\u011bji ani necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, kdy se jim podobn\u00e1 chv\u00edle naskytne znovu vzhledem k tomu, jak \u010dasto bude muset Bushido \u010derpat propustky kv\u016fli zdravotn\u00edm prohl\u00eddk\u00e1m jeho maminky a Bill by si nikdy neodpustil, kdyby je nemohl dostat jen kv\u016fli tomu, \u017ee s n\u00edm tou\u017eil b\u00fdt o samot\u011b. Doufal, \u017ee se Sakim budou moci naj\u00edt vhodn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 by vyhovovalo v\u0161em z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm, a z\u00e1rove\u0148 na Bushida neh\u00e1zelo podez\u0159en\u00ed, \u017ee je mu nadr\u017eov\u00e1no. To by bylo to posledn\u00ed, co by jim pomohlo.<\/div>\n
\n

„Bushido?“ odt\u00e1hl se s jemn\u00fdm mlasknut\u00edm, prsty zajel do mu\u017eov\u00fdch vlas\u016f. „Pro\u010d ses se mnou v\u016fbec za\u010dal bavit? Tolik t\u011b \u0161tvalo, \u017ee si p\u0159ekresluji tv\u00e1 tetov\u00e1n\u00ed?“<\/p><\/div>\n

Mu\u017e se kr\u00e1tce zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. „Kv\u016fli tvoj\u00ed kr\u00e1se, p\u0159ece. Nest\u00e1v\u00e1 se \u010dasto, \u017ee by k n\u00e1m zabloudil n\u011bkdo jako ty a j\u00e1 vid\u011bl, jak si na tebe v\u0161ichni okolo brous\u00ed zuby.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Bill lehce nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Jen kv\u016fli moj\u00ed kr\u00e1se?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ Bushidovy rysy zm\u011bkly, promnul chlapcovy boky v konej\u0161iv\u00e9m gestu. „To je jen opravdu p\u0159\u00edjemn\u00fd bonus. Za\u010dal jsem s tebou komunikovat hlavn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee jsi \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e v\u0161ichni tady a v\u011b\u0159, \u017ee to ne\u0159\u00edk\u00e1m jako n\u011bjak\u00e9 kli\u0161\u00e9. Opravdu jsi. Z o\u010d\u00ed ti jasn\u011b kouk\u00e1, \u017ee opravdu v\u011b\u0159\u00ed\u0161 v lep\u0161\u00ed sv\u011bt, ne\u017e je, a \u017ee naslouch\u00e1\u0161 t\u011bm, se kter\u00fdmi se bav\u00ed\u0161. Spousta lid\u00ed jen poslouch\u00e1, ale skute\u010dn\u011b nesly\u0161\u00ed to, co jim druz\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed. Nehled\u011b na to,“ lehce prsty zabloudil i pod chlapcovo tri\u010dko, „nechal jsi m\u011b, abych p\u0159i\u0161el s\u00e1m. To je to, co m\u011b k tob\u011b p\u0159it\u00e1hlo.“<\/div>\n
„Abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, tak jsem byl hrozn\u011b nejist\u00fd, co se tebe t\u00fd\u010de, u\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy ses na m\u011b pod\u00edval,“ Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ehodil nohu p\u0159es Bushidova stehna a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. Zd\u00e1lo se tak snadn\u00e9 b\u00fdt s n\u00edm bezprost\u0159edn\u00ed, nep\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jak se ho dotknout nebo zda Bushidovy dotyky nejsou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. V\u0161echno bylo p\u0159irozen\u00e9. „Vypadal jsi hodn\u011b p\u0159\u00edsn\u011b a tvoje o\u010di to jen umoc\u0148ovaly.“<\/div>\n
\n

„B\u00e1l ses m\u011b?“<\/p><\/div>\n

„Ne,“ zavrt\u011bl Bill okam\u017eit\u011b hlavou. „Jen jsem nev\u011bd\u011bl, co si o tob\u011b myslet. V\u017edycky, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el, byl jsi pobl\u00ed\u017e, ale nikdy jsi ne\u0159ekl ani slovo, jen se na m\u011b d\u00edval. To bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.“<\/div>\n
„Sna\u017eil jsem se t\u011b prokouknout a zjistit, co jsi za\u010d. Kay o tob\u011b po\u0159\u00e1d n\u011bco \u017evanil. Kdy\u017e jsem ale zjistil, \u017ee kresl\u00ed\u0161 moje tetov\u00e1n\u00ed, do\u0161lo mi, \u017ee se oba sna\u017e\u00edme zjistit, kdo je ten druh\u00fd. Jakmile jsem t\u011b pak vid\u011bl samotn\u00e9ho, byla to perfektn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k tomu, abych za tebou za\u0161el. Nepot\u0159eboval jsem, aby ostatn\u00ed vid\u011bli, \u017ee jsem to byl j\u00e1, kdo p\u0159i\u0161el za tebou jako prvn\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d si ostatn\u00ed dr\u017e\u00ed\u0161 tak urputn\u011b daleko od sebe?“ Bill ho s \u00fasm\u011bvem po\u0161imral na brad\u011b, zat\u00edmco Bushido dlan\u00ed jemn\u011b mnul jeho stehno.<\/div>\n
Mu\u017e k chlapci shl\u00e9dl, poprv\u00e9 se na okam\u017eik usm\u00e1l i o\u010dima. „Proto\u017ee jen m\u00e1lokdo stoj\u00ed za to, abych ho vpustil do sv\u00fdho sv\u011bta.“<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Bille, m\u016f\u017ee\u0161, pros\u00edm, na slov\u00ed\u010dko?“ profesorka Rigbyov\u00e1 m\u00e1vla na mlad\u00edka b\u011bhem ob\u011bdov\u00e9 pauzy. Bill se s omluvou odd\u00e1lil od skupinky spolu\u017e\u00e1k\u016f, s nimi\u017e pr\u00e1v\u011b diskutoval spole\u010dn\u00fd projekt, a sp\u011b\u0161n\u011b k n\u00ed p\u0159e\u0161el. „\u010cetla jsem si tv\u016fj pravideln\u00fd report a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[649],"tags":[],"class_list":["post-1983","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ocima-spolecnosti-zakazane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1983","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1983"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1983\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1983"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1983"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1983"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}