{"id":19852,"date":"2008-03-16T11:02:00","date_gmt":"2008-03-16T10:02:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19811"},"modified":"2008-03-16T11:02:00","modified_gmt":"2008-03-16T10:02:00","slug":"jako-kazdy-den","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/jako-kazdy-den\/","title":{"rendered":"Jako ka\u017ed\u00fd den?"},"content":{"rendered":"
,,Au, jsi v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed, Tome? V posledn\u00ed dob\u011b m\u00e1m o tob\u011b jin\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, ne\u017e jsem m\u011bl doned\u00e1vna,“ rozho\u0159\u010den\u011b jsem pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se skoro popadal za b\u0159icho, jak se sm\u00e1l tomu, \u017ee do m\u011b zase strk\u00e1 a j\u00e1 pod tlakem jeho s\u00edly nar\u00e1\u017e\u00edm do zdi. Tohle se st\u00e1valo ka\u017ed\u00fd den opakovan\u011b a j\u00e1 se dr\u017eel, abych mu jednu nenat\u00e1hl. Pro\u010d se tak chov\u00e1? Sna\u017e\u00ed se na sebe upoutat zase pozornost?<\/div>\n
Drze a bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jsem ode\u0161el z m\u00edstnosti na\u0161eho pokoje. Jeho p\u0159\u00edtomnost mi za\u010d\u00ednala vadit a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee by bylo nejlep\u0161\u00ed se odst\u011bhovat. Je\u0161t\u011b \u017ee m\u00e1ma jela s Gordonem na malou dovolenou, tohle by jej\u00ed nervy nep\u0159ekously.<\/div>\n
,,Ale, ale, on se n\u00e1m urazil?“ blb\u011b polo\u017een\u00e1 ot\u00e1zka m\u011b vyto\u010dila je\u0161t\u011b v\u00edc, ruce jsem dal v p\u011bst a rad\u0161i jsem pokra\u010doval v cest\u011b. Necht\u011bl jsem mezi n\u00e1mi vyvolat dal\u0161\u00ed a je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed konflikt. I kdy\u017e jeho n\u00e1lada taky p\u0159e\u0161la ze dne na den a o jeho chov\u00e1n\u00ed nemluv\u00edm.<\/div>\n
Tro\u0161ku opo\u017ed\u011bn\u00fd ob\u011bd mi dod\u00e1val alespo\u0148 tro\u0161ku jistoty.. Je\u0161t\u011b je n\u011bco, pro co m\u00e1m \u017e\u00edt.. j\u00eddlo.. \ud83d\ude42 Ani jsem nezavolal Toma na ob\u011bd. On \u017eije sv\u00fdmi sladkostmi. Jednou bude tlust\u00fd a to jsem teda zv\u011bdav\u00fd, jak na n\u011bj holky polet\u00ed, kdy\u017e bude m\u00edt kulat\u00fd pup\u00edk\u2026 Netrvalo dlouho a j\u00e1 dojedl posledn\u00ed sousto, kter\u00e9 jsem zapil sklenkou miner\u00e1ln\u00ed vody. \u0160pinav\u00e9 n\u00e1dob\u00ed z m\u00fdch rukou automaticky sklouzlo do my\u010dky a j\u00e1 si \u0161el na chv\u00edli odpo\u010dinout k televizi, ned\u00e1vali sice nic zaj\u00edmav\u00e9ho, jenom n\u011bjak\u00e9 telenovely, ale to se dalo p\u0159i t\u00e9hle n\u00e1lad\u011b p\u0159e\u017e\u00edt.<\/div>\n
K\u0159upnut\u00ed v m\u00fdch z\u00e1dech mi jako poka\u017ed\u00e9 d\u00e1valo najevo, \u017ee jsem byl na na\u0161\u00ed mal\u00e9 seda\u010dce skroucen\u00fd jako had, kter\u00fd \u010dek\u00e1, a\u017e p\u0159ijde jeho ob\u011b\u0165. Nikdy m\u011b to ale nebolelo, sp\u00ed\u0161 se mi ulevilo. My\u0161\u00edmi kr\u016f\u010dky jsem dopajdal do na\u0161eho spole\u010dn\u00e9ho pokoje a uvid\u011bl ho na na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 posteli. Nikdy jsem nepochopil, pro\u010d mamka byla a je toho n\u00e1zoru, \u017ee mus\u00edme m\u00edt man\u017eelskou postel, jako mal\u00ed jsme se po noc\u00edch b\u00e1li duch\u016f a r\u016fzn\u00fdch stra\u0161idel a proto jsme spali u sebe, ale z toho jsme u\u017e d\u00e1vno vyrostli, tak nev\u00edm, pro\u010d ho m\u00e1m trp\u011bt i v posteli\u2026<\/div>\n
O\u010di zvedl od dal\u0161\u00edho ze sv\u00fdch erotick\u00fdch \u010dasopis\u016f, kter\u00e9 tak pracn\u011b p\u0159ed mamkou schov\u00e1val. ,,V\u00ed\u0161, n\u011bkdy m\u00e1m chu\u0165, v\u0161echny ty \u010dasopisy ti vz\u00edt a d\u00e1t je mamce p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010di, mysl\u00edm, \u017ee by byla p\u0159ekvapena, jestli p\u0159\u00edjemn\u011b, nebo nep\u0159\u00edjemn\u011b, na to jsem je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161el, mysl\u00ed\u0161, \u017ee to m\u00e1m zkusit, abych na to p\u0159i\u0161el?“ bavilo m\u011b ho provokovat, te\u010f jsem na to m\u011bl dokonce i vlastn\u00ed pr\u00e1vo.. ,,No to se opova\u017e a za\u017eije\u0161 n\u011bco, co nikdy jindy neza\u017eije\u0161\u2026 nebo mo\u017en\u00e1 za\u017eije\u0161, ale v hor\u0161\u00ed form\u011b\u2026 nemysli si, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 v\u0161echno, nem\u016f\u017ee\u0161 nic..“ jeho v\u00edt\u011bzn\u00fd obli\u010dej m\u011b doh\u00e1n\u011bl k sm\u00edchu ,,D\u011bl\u00e1\u0161, jako ty bys mohl. Promi\u0148, ale ani bych se nedivil, kdyby za tv\u00e9 blb\u00e9 chov\u00e1n\u00ed mohlo n\u011bkolik tv\u00fdch kamar\u00e1d\u00ed\u010dk\u016f, se kter\u00fdmi se zahazuje\u0161. Nikdy ses ke mn\u011b nechoval takhle arogantn\u011b, kdybys mi aspo\u0148 \u0159ekl jeden jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161, ale ty k tomu \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fvody nem\u00e1\u0161, ty to d\u011bl\u00e1\u0161 jenom pro svoj\u00ed vlastn\u00ed z\u00e1bavu, abys m\u011b potom mohl ztrap\u0148ovat a d\u011blat ze m\u011b nemo\u017en\u00e9ho, mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee se ti to nikdy nevr\u00e1t\u00ed\u2026?“ tro\u0161ku del\u0161\u00ed v\u011bta mi dala jistotu, \u017ee se nad sebou n\u011bkdy alespo\u0148 tro\u0161i\u010dku zamysl\u00ed. ,,Co to tady pl\u00e1c\u00e1\u0161?“ tohle mi bylo odpov\u011bd\u00ed, kter\u00e1 zn\u011bla tak arogantn\u011b, skoro m\u011b ignoroval ,,Zamysli se nad sebou, ty magore..“ \u0159ekl jsem mu stru\u010dn\u011b! ,,J\u00e1 jsem magor jo?“ mal\u00e9 zaprask\u00e1n\u00ed postele m\u011b donutilo se oto\u010dit, sed\u011bl. ,,Tak poj\u010f sem, jestli nejsi srab..“ mysl\u00ed si, \u017ee nep\u016fjdu, \u017ee se ho snad boj\u00edm. Sebejist\u011b jsem do\u0161el k posteli a klekl si na n\u00ed na kolena a koukl se na n\u011bj tro\u0161ku dol\u016f, tak\u00e9 si klekl, byli jsme tedy v p\u0159\u00edm\u00e9 v\u00fd\u0161ce.<\/div>\n
Znovu do m\u011b str\u010dil, tentokr\u00e1t jsem mu to oplatil\u2026 ,,Jo, v\u00e1\u017en\u011b to bol\u00ed, nemohl bys pros\u00edm t\u011b zavolat do nemocnice?“ \u0159ekl jsem znud\u011bn\u011b a vyndal jsem si okusek \u0161p\u00edny za nehtem. ,,Asi si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi hustej a vtipnej co?“ znovu do m\u011b str\u010dil ,,To si mysl\u00ed\u0161 ty,“ oplatil jsem mu to\u2026<\/div>\n
,,Tak a dost, na m\u011b si teda vyskakovat nebude\u0161, rozum\u00ed\u0161?“ t\u00f3n jeho hlasu mi tro\u0161ku nah\u00e1n\u011bl hr\u016fzu, ale nenechal jsem se zastra\u0161it, z\u016fstal jsem tam kle\u010det. Stalo se v\u0161ak to, co jsem od n\u011bj ne\u010dekal.<\/div>\n
Jednou rukou mi podrazil nohy a druhou m\u011b rychle chytl za krkem, abych se t\u0159eba neuhodil do hlavy o kovov\u00fd konec postele. Poslu\u0161n\u011b a bezbrann\u011b jsem dolehl do na\u0161\u00ed m\u011bkk\u00e9 postele a cht\u011b, necht\u011b jsem ho nechal, a\u0165 si na m\u011b obkro\u010dmo sedne. Sv\u00fdma ml\u00e9\u010dn\u011b \u010dokol\u00e1dov\u011b zbarven\u00fdma o\u010dima jsem vyhledal ty jeho. ,,Docela bych ti byl vd\u011b\u010dn\u00fd, kdybys m\u011b te\u010f zase pustil\u2026okam\u017eit\u011b,“ dodal jsem po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch ,,A co kdy\u017e ne?“ tohle mi bylo odpov\u011bd\u00ed ,,Nebudu se t\u011b p\u0159ece pt\u00e1t, jestli m\u011b m\u00e1\u0161, nebo nem\u00e1\u0161 pustit, nejsem tv\u016fj majetek,“ vyjekl jsem rozzloben\u011b, v\u017edycky mi na \u010dele vyb\u011bhne \u017e\u00edla, kdy\u017e se zlob\u00edm, a za\u010dal jsem v\u0161emo\u017en\u011b kopat, kroutit se, kousat, jen to, aby m\u011b pustil, nebo snad, abych se ubr\u00e1nil.. ,,Uklidni se,“ \u0161eptl ti\u0161e a pol\u00edbil m\u011b na rty.. Dlouze, n\u011b\u017en\u011b, jak nejjemn\u011bji to \u0161lo..<\/div>\n
P\u0159estal jsem se br\u00e1nit, uvolnil jsem se a pevn\u011b semknul o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Up\u0159\u00edmn\u011b – bylo to n\u011bco tak kr\u00e1sn\u00e9ho, nepopsateln\u00e9ho slovy, dokonal\u00e9ho, \u00fa\u017easn\u00e9ho\u2026 nedok\u00e1zal jsem si v tu chv\u00edli vysv\u011btlit, co to do n\u011bj i do m\u011b vjelo, prost\u011b se to stalo.. Ruce jsem nechal voln\u011b polo\u017een\u00e9 na jeho pa\u017e\u00edch a nohy nechal lehce pokr\u010den\u00e9\u2026<\/div>\n
Vlastn\u011b jsem byl dost p\u0159ekvapen\u00fd, te\u010f budete p\u0159ekvapen\u00ed vy, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee mile p\u0159ekvapen\u00fd, ale je to tak\u2026<\/div>\n
Jeho jazyk mr\u0161t\u011b vnikl do m\u00fdch \u00fast a vyhledal ten m\u016fj. Kdy\u017e se tak stalo, za\u010dal si s n\u00edm hr\u00e1t, d\u0159\u00edt se sv\u00fdm jazykem o kuli\u010dku m\u00e9ho piercingu, propl\u00e9tat na\u0161e jazyky\u2026 Nebr\u00e1nil jsem se, ba naopak, pln\u011b jsem mu jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed opl\u00e1cel\u2026<\/div>\n
M\u00e9 ruce m\u011b za\u010daly neskute\u010dn\u011b p\u00e1lit od nekone\u010dn\u00e9ho hlazen\u00ed jeho pa\u017e\u00ed, proto poslu\u0161n\u011b sklouzly za jeho krk a p\u0159it\u00e1hl jsem si ho v\u00edc k sob\u011b\u2026<\/div>\n
Dolehl pod tlakem tla\u010den\u00ed m\u00fdch rukou a ud\u011blal si na m\u011b pohodl\u00ed tak, aby ho n\u011bco netla\u010dilo, aby le\u017eel na dost m\u011bkk\u00e9m, aby mu bylo pohodln\u011b.<\/div>\n
,,Miluju T\u011b, necht\u011bj po m\u011b vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d jsem se k Tob\u011b v posledn\u00ed dob\u011b choval surov\u011b, ani j\u00e1 nem\u00e1m pro toto obdob\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, odpust mi to, pros\u00edm,“ vyzn\u011blo smysln\u011b z jeho \u00fast. Jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di pro\u0159ez\u00e1valy ty m\u00e9.. ,,I j\u00e1 si tohle neum\u00edm vysv\u011btlit. Zapomeneme na to, je to minulost, te\u010f n\u00e1sleduje pouze budoucnost, br\u00e1\u0161ko,“ za\u0161eptal jsem chraptiv\u011b a v l\u00edb\u00e1n\u00ed jsem pokra\u010doval\u2026<\/p>\n

autor: Ivetka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

,,Au, jsi v\u016fbec norm\u00e1ln\u00ed, Tome? V posledn\u00ed dob\u011b m\u00e1m o tob\u011b jin\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, ne\u017e jsem m\u011bl doned\u00e1vna,“ rozho\u0159\u010den\u011b jsem pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se skoro popadal za b\u0159icho, jak se sm\u00e1l tomu, \u017ee do m\u011b zase strk\u00e1 a j\u00e1 pod tlakem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19852","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19852","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19852"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19852\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19852"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19852"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19852"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}