{"id":19856,"date":"2008-03-16T10:47:00","date_gmt":"2008-03-16T09:47:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19815"},"modified":"2008-03-16T10:47:00","modified_gmt":"2008-03-16T09:47:00","slug":"beichte-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/beichte-1-2\/","title":{"rendered":"Beichte (1\/2)"},"content":{"rendered":"
,,V\u0161echno to za\u010dalo, kdy\u017e n\u00e1m bylo pouh\u00fdch p\u011bt let\u2026 Do t\u00e9 doby jsme je\u0161t\u011b byli \u0161\u0165astn\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 neznaly nic zl\u00e9ho\u2026 Ov\u0161em, to se brzy zm\u011bnilo\u2026 P\u0159esn\u011b v den na\u0161ich \u0161est\u00fdch narozenin\u2026 Po p\u016flnoci, 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1995, u\u017e byl \u0161\u0165astn\u00fd jen jeden z n\u00e1s\u2026 \u2026“<\/div>\n
*flash back*<\/em><\/div>\n
,,B\u011b\u017ete si u\u017e hajnout zlat\u00ed\u010dka,“ usm\u00e1la se mlad\u00e1 \u017eena na sv\u00e9 dva syny… Oba z\u00e1\u0159ili \u0161t\u011bst\u00edm… Dnes oslavili sv\u00e9 \u0161est\u00e9 narozeniny.. ,,Dobrou noc,“ pohladila ka\u017ed\u00e9ho po vlasech, vtiskla polibek na \u010delo a poslala do jejich pokoj\u016f.. Oba se sm\u00edchem vyb\u011bhli schody a t\u011bsn\u011b p\u0159ed sv\u00fdmi pokoji se zastavili.. Pod\u00edvali se na sebe a s \u00fasm\u011bvem na rtech si padli kolem krku.. P\u0159esn\u011b tak, jako ka\u017ed\u00fd ve\u010der… ,,Dobrou noc, Tome“ \u0161pitl mlad\u0161\u00ed z nich a dal sv\u00e9mu bratrovi pusu na tv\u00e1\u0159… Pot\u00e9 zab\u011bhl k sob\u011b do pokoje\u2026 ,,Dobrou noc, Bille“ k\u0159ikl je\u0161t\u011b Tom p\u0159es zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e a odcupital k sob\u011b… Lehl si na postel a v n\u00e1ru\u010d\u00ed sev\u0159el ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka.. Dostal jej od bratra k narozenin\u00e1m… Pro n\u011bj ten nejhez\u010d\u00ed d\u00e1rek… S \u00fasm\u011bvem na rtech se pomalu propadal do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f… Ne v\u0161ak na dlouho\u2026<\/em><\/div>\n
Vrzly dve\u0159e a do ztemn\u011bl\u00e9ho pokoje pronikl prou\u017eek sv\u011btla z chodby.. Tom se p\u0159eto\u010dil na posteli, medv\u00eddek mu vypadl na zem.. Probudil se a nahl se pro n\u011bj.. V\u0161iml si postavy stoj\u00edc\u00ed u dve\u0159\u00ed.. ,,Tat\u00ed??“ zeptal se ospale a usm\u00e1l se.. ,,Ahoj Tome“ \u0161pitl jeho nevlastn\u00ed otec a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.. Pomalu se p\u0159esunul k posteli a sedl si vedle Toma.. Usm\u00e1l se a pohladil jej po vlasech.. ,,Co tu d\u011bl\u00e1\u0161??“ zeptal se Tom tich\u00fdm hl\u00e1skem a pevn\u011b objal medv\u00eddka.. M\u011bl divn\u00fd pocit.. Nev\u011bd\u011bl, co to je, ale b\u00e1l se toho.. ,,P\u0161\u0161, Tome“ Otec mu p\u0159ilo\u017eil ukazov\u00e1\u010dek na rty a nahl se k n\u011bmu.. V\u011bnoval mu jeden nevinn\u00fd polibek na \u010delo.. Tom se zachv\u011bl.. Uc\u00edtil otcovu dla\u0148, jak se postupn\u011b p\u0159esouv\u00e1 p\u0159es jeho tv\u00e1\u0159 na hru\u010f a pod tri\u010dko na span\u00ed.. Zav\u0159el o\u010di.. B\u00e1l se.. P\u0159\u00e1l si, a\u0165 otec odejde a nedot\u00fdk\u00e1 se ho.. ,,Boj\u00ed\u0161 se, Tome??“ zeptal se otec a opatrn\u011b zatla\u010dil na jeho drobn\u00e9 t\u011blo.. Musel si lehnout.. ,,A-ano,“ \u0161pitl Tom a \u00fap\u011bnliv\u011b k sob\u011b tiskl medv\u00eddka.. Snad doufal, \u017ee jej ochr\u00e1n\u00ed.. ,,M\u011b se nemus\u00ed\u0161 b\u00e1t,“ usm\u00e1l se otec a pomalinku mu vytahoval tri\u010dko.. Rty se p\u0159esunul nad jeho odhalen\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a zlehka jej l\u00edbal\u2026 \u2026<\/em><\/div>\n
*konec flash backu*<\/em><\/div>\n
,,J\u00e1\u2026 Nem\u016f\u017eu pokra\u010dovat,“ vydechl jsem a set\u0159el jsem si jednu slzu, kter\u00e1 si razila cestu po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i.. Vzpom\u00ednky byly a\u017e moc bolestiv\u00e9 a tak \u017eiv\u00e9.. ,,Mus\u00ed\u0161 pokra\u010dovat, Tome“ usm\u00e1l se na m\u011b slab\u011b a zlehka stiskl mou dla\u0148.. Trochu jsem se uklidnil a oto\u010dil jsem se na druhou stranu pokoje, ve kter\u00e9m jsme zrovna byli.. Na zdi visela jedin\u00e1 fotka.. Fotka m\u011b a m\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, Billa.. Vzpomn\u011bl jsem si na v\u0161echno kr\u00e1sn\u00e9, co jsme spolu my dva pro\u017eili a usm\u00e1l jsem se.. Oto\u010dil jsem se zp\u011bt k n\u011bmu a nadechl se.. ,,Zvl\u00e1dne\u0161 to, Tome.“ P\u0159eb\u011bhl mi mr\u00e1z po z\u00e1dech.. Mus\u00edm!!<\/div>\n
*flash back*<\/em><\/div>\n
,,Pros\u00edm, ne\u2026“ Tom plakal, b\u00e1l se.. Moc se b\u00e1l.. Jeho nevlastn\u00edmu otci to ale bylo jedno.. Naopak mu to d\u011blalo dob\u0159e.. D\u011blal mu dob\u0159e pocit, \u017ee jej m\u00e1 ve sv\u00e9 moci, h\u0159\u00e1lo jej, kdy\u017e Tom plakal a prosil, a\u0165 toho nech\u00e1.. Pomalu mu st\u00e1hl kalhoty od pi\u017em\u00e1ka a kochal se pohledem, kter\u00fd se mu naskytl.. L\u00edbilo se mu to.. U\u017e tak dlouho tou\u017eil se Toma dot\u00fdkat, a kone\u010dn\u011b m\u016f\u017ee.. Jeho \u017eena tvrd\u011b sp\u00ed o patro n\u00ed\u017e a jeho druh\u00fd nevlastn\u00ed syn tak\u00e9 sp\u00ed.. M\u011bl „voln\u00e9 pole p\u016fsobnosti“ ,,Ach Tome\u2026“ vydechl a zlehka se chlapce dotkl mezi nohy.. Tom ucukl.. Nel\u00edbilo se mu to.. Necht\u011bl to.. ,,Neut\u00edkej mi,“ Gordon lehce zv\u00fd\u0161il hlas a p\u0159it\u00e1hl si Toma t\u011bsn\u011b k sob\u011b.. D\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, dlan\u00ed mu zakr\u00fdval \u00fasta a druhou rukou dychtiv\u011b bloudil v jeho rozkroku\u2026 \u2026<\/em><\/div>\n
*konec flash backu*<\/em><\/div>\n
,,J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu, Bille\u2026 J\u00e1\u2026 Nem\u016f\u017eu.“ Set\u0159el jsem si dal\u0161\u00ed slzu a zvedl jsem se z k\u0159esla, ve kter\u00e9m jsem pr\u00e1v\u011b sed\u011bl.. P\u0159e\u0161el jsem k oknu a zad\u00edval jsem se do zahrady.. Usm\u00e1l jsem se.. Vzpomn\u011bl jsem si, jak jsme tu jako mal\u00ed kluci s Billem pob\u00edhali jen v plavk\u00e1ch a lezli v\u0161ude, kde se dalo.. ,,Tome, mus\u00ed\u0161 to dokon\u010dit.“ Bill se postavil t\u011bsn\u011b za m\u011b a zlehka m\u011b vzal kolem ramen.. Sklopil jsem hlavu a zav\u0159el o\u010di.. U\u017e nechci, nem\u00e1m na to s\u00edlu.. Moc to bol\u00ed.. ,,Bille, j\u00e1\u2026 Nem\u016f\u017eu\u2026 Nejde to\u2026“ Po tv\u00e1\u0159\u00edch mi te\u010f u\u017e st\u00e9kalo tis\u00edce slz.. Oto\u010dil m\u011b k sob\u011b a pevn\u011b objal.. ,,L\u00e1sko, spolu to zvl\u00e1dneme, jen\u2026 Mus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edct, jak to bylo d\u00e1l\u2026“ \u0161pitl mi Bill ti\u0161e do ucha a j\u00e1 ho k sob\u011b tiskl, jako tenkr\u00e1t toho mal\u00e9ho medv\u00eddka.. Ochr\u00e1n\u00ed m\u011b, j\u00e1 to v\u00edm\u2026 \u2026<\/div>\n
*flash back*<\/em><\/div>\n
Takhle to \u0161lo noc, co noc.. Rok, co rok.. Tom se nem\u011bl jak br\u00e1nit.. Kdyby \u0161el za matkou a v\u0161echno j\u00ed \u0159ekl, nejsp\u00ed\u0161 by mu nev\u011b\u0159ila.. Gordna milovala, necht\u011bla by si p\u0159ipustit, \u017ee je n\u011b\u010deho takov\u00e9ho schopn\u00fd.. A Bill?? Za t\u00edm j\u00edt mohl, v\u011bd\u011bl, \u017ee on by mu v\u011b\u0159il, on by jej neposlal pry\u010d.. Naopak by se mu sna\u017eil jakkoliv pomoci.. Ale nikdy to neud\u011blal.. Pro\u010d?? Gordon mu vyhro\u017eoval.. V\u011bd\u011bl, jak se maj\u00ed dvoj\u010data r\u00e1di, hr\u00e1l na citliv\u00e9 m\u00edsto\u2026<\/em><\/div>\n
,,Jo Tome, tam se m\u011b dot\u00fdkej, ano Tome, ano\u2026“ Gordon vzdychal na cel\u00fd d\u016fm a hlavu zhruba 12-ti let\u00e9ho chlapce si tla\u010dil \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc do sv\u00e9ho rozkroku.. U\u017e \u0161est let.. \u0160est let si to Tom nech\u00e1val l\u00edbit, \u0161est let d\u011blal to, co mu Gordon \u0159ekl.. A to jen z l\u00e1sky k bratrovi.. Necht\u011bl, aby mu Gordon n\u011bjak ubl\u00ed\u017eil, aby mu d\u011blal to, co d\u011bl\u00e1 jemu.. Sv\u00e9 dvoj\u010de miloval nejv\u00edc na sv\u011bt\u011b, nikdy by nedopustil, aby mu kdokoliv zk\u0159ivil by\u0165 jedin\u00fd vl\u00e1sek.. ,,Ooooh, anoo Tome, anoo,“ Gordon se prudce zaklonil, dos\u00e1hl orgasmu.. Tom se od n\u011bj prudce odstr\u010dil a vyplivl v\u0161e, co m\u011bl v \u00fastech.. Se znechucen\u00edm v o\u010d\u00edch utekl do sv\u00e9ho pokoje.. Zamkl za sebou dve\u0159e a schoval se pod pe\u0159inu.. Jak dlouho tohle m\u016f\u017ee je\u0161t\u011b vydr\u017eet???<\/em><\/div>\n
*konec flash backu*<\/em><\/div>\n
,,To ne\u2026 Tome?? Pro\u010d jsi mi nikdy nic ne\u0159ekl?!“ Bill se s vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem zvedl z postele a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji.. Ve tv\u00e1\u0159i vepsanou bolest, v o\u010d\u00edch slzy.. ,,J-j\u00e1\u2026 Nemohl jsem.. Ubl\u00ed\u017eil by ti, Bille.. To jsem nemohl dopustit.. Tob\u011b nesm\u011bl ubl\u00ed\u017eit.. Tob\u011b ne.. Tob\u011b ne\u2026“ Rozplakal jsem se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b a schoval jsem se pod pe\u0159inu.. ,,Proto jsi mi nikdy nic v\u00edc nedovolil.. Proto jsem nesm\u011bl v\u00edc, jak p\u00e1r polibk\u016f.. Pro\u010d jsi to ne\u0159ekl, Tome, pro\u010d??“ Bill do\u0161el zp\u011bt k posteli a odhrnul mi pe\u0159inu.. ,,Nee, pros\u00edm, nee,“ vykn\u00edkl jsem a instinktivn\u011b jsem se sna\u017eil br\u00e1nit.. ,,Tome, to jsem j\u00e1.. P\u0161\u0161, neboj se.. To jsem j\u00e1, Bill.“ Pevn\u011b m\u011b k sob\u011b p\u0159ivinul a hladil m\u011b po z\u00e1dech.. ,,Ach, Bille,“ \u0161pitl jsem a tiskl jsem se k n\u011bmu.. Pomalinku jsem se za\u010d\u00ednal uklid\u0148ovat\u2026 \u2026<\/div>\n
*flash back*<\/em><\/div>\n
,,Tome, dnes m\u00e1me v\u00fdro\u010d\u00ed.“ Gordon otev\u0159el dve\u0159e chlapcova pokoje a hned je za sebou zase zamykal.. Nest\u00e1l o ne\u010dekanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu.. Sice u\u017e byla noc, ostatn\u00ed obyvatel\u00e9 domu ji\u017e spali, ale nehodlal nic riskovat.. ,,V\u00ed\u0161, jak je to dlouho, Tome??“ Usadil se na jeho postel a okam\u017eit\u011b jej pol\u00edbil.. Tom znechucen\u011b sed\u011bl, ani se nehnul.. ,,Tak v\u00ed\u0161??“ Gordon se od n\u011bj odt\u00e1hl a za\u010dal si rozep\u00ednat kalhoty.. ,,Jak bych nemohl?!“ odsekl Tom a sna\u017eil se schovat v rohu postele.. ,,Ano, to je pravda.. U\u017e je to deset let, Tome.. Ten \u010das ale let\u00ed,“ zasm\u00e1l se Gordon a jen v upnut\u00fdch boxerk\u00e1ch si lehal vedle Toma.. Ano, u\u017e deset let se tenhle koloto\u010d st\u00e1le opakoval.. U\u017e deset let Tom ti\u0161e trp\u011bl a Gordon \u017eil na v\u00fdslun\u00ed.. ,,Dnes to ale bude jin\u00e9, Tome,“ vydechl Gordon a jeho dech ovanul Tomovu tv\u00e1\u0159.. Oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy.. Necht\u011bl na n\u011bj vid\u011bt.. Ale netu\u0161il, jak moc mu vy\u0161el vst\u0159\u00edc.. ,,Ach Tome, netu\u0161il jsem, \u017ee v\u00ed\u0161, co dnes chci,“ zasm\u00e1l se Gordon a zajel chlapci pod trenky.. Tom strnul.. Ach ne.. ,,Gordne, pro-pros\u00edm, ne\u2026“ \u0161pitl ti\u0161e a do o\u010d\u00ed se mu tla\u010dily slzy.. Tohle p\u0159ece nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b\u2026 ,,Nepros Tome, u\u017e jsi se mohl nau\u010dit, \u017ee to nem\u00e1 cenu,“ zasm\u00e1l se Gordon a pomalu sv\u00e9mu nevlastn\u00edmu, 16-ti let\u00e9mu synovi stahoval trenky.. Tom propadl zoufal\u00e9mu pl\u00e1\u010di.. V\u0161e, co s n\u00edm Gordon doposud d\u011blal se dalo n\u011bjak p\u0159e\u017e\u00edt, ale tohle?? ,,Uvolni se Tome, jinak t\u011b to bude bolet,“ vydechl mu Gordon za krk, a\u017e chlapci p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech.. ,,N-ne, pros\u00edm,“ \u0161pitl Tom a tiskl k sob\u011b bratrovo triko.. Pot\u0159eboval jej m\u00edt n\u011bjak u sebe.. ,,Ale ano,“ zavzdychal Gordon a p\u0159eto\u010dil Toma na b\u0159icho.. Ani\u017e by n\u011bjak \u010dekal, nebo m\u011bl s chv\u011bj\u00edc\u00edm se chlapcem pod sebou n\u011bjak\u00fd soucit, trhnut\u00edm mu od sebe rozt\u00e1hl nohy a prudce do n\u011bj pronikl.. V tu chv\u00edli se Tomovi zm\u011bnil nadobro sv\u011bt.. Posledn\u00ed zbytky jeho po\u0161ramocen\u00e9 du\u0161e se rozplynuly v prach.. Bolestiv\u011b zar\u00fdval nehty do pe\u0159iny pod sebou a uplakanou tv\u00e1\u0159 schov\u00e1val v pol\u0161t\u00e1\u0159i\u2026 \u2026<\/em><\/div>\n
*konec flash backu*<\/em><\/div>\n
,,Pane bo\u017ee, Tome!! Dy\u0165, dy\u0165 to\u2026 To bylo v\u010dera!! V\u010dera n\u00e1m bylo \u0161estn\u00e1ct!!“ vyk\u0159ikl Bill a prudce se postavil, a\u017e jsem zlehka p\u0159epadl do m\u011bkk\u00e9 pe\u0159iny.. ,,J\u00e1 v\u00edm\u2026“ \u0161pitl jsem ti\u0161e a dlan\u00ed jsem si rozt\u00edral slzy po cel\u00e9m obli\u010deji.. Tolik to bolelo.. V\u0161echno se mi vr\u00e1tilo zp\u011bt.. V\u0161echno, co jsem a\u017e do v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera pro\u017eil.. Ale posledn\u00ed noc v\u0161e nadobro zm\u011bnila.. U\u017e jsem nedok\u00e1zal nic dusit v sob\u011b.. Musel jsem to n\u011bkomu \u0159\u00edct.. Musel jsem.. A jedin\u00fd, komu jsem mohl, je Bill.. M\u016fj br\u00e1\u0161ka, m\u00e1 \u017eiv\u00e1 opora, m\u00e1 l\u00e1ska!! ,,Ach Tome\u2026“ vydechl Bill a vrhl se ke mn\u011b.. Sev\u0159el m\u011b v pevn\u00e9m ob\u011bt\u00ed a zlehka m\u011b l\u00edbal na umo\u010den\u00e9 tv\u00e1\u0159e.. V jeho ob\u011bt\u00ed jsem se c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed, jeho polibky m\u011b d\u011blaly \u0161\u0165astn\u00fdm.. S n\u00edm jsem se u\u017e ni\u010deho neb\u00e1l.. ,,L\u00e1sko, l\u00e1sko moje\u2026“ \u0161pital Bill st\u00e1le dokola a pevn\u011b m\u011b obj\u00edmal.. ,,U\u017e ti nikdy neubl\u00ed\u017e\u00ed Tome, slibuji,“ \u0161pitl Bill a zlehounka m\u011b l\u00edbnul na \u010delo.. Zav\u0159el jsem o\u010di a pod Billov\u00fdm lehk\u00fdm pohupov\u00e1n\u00edm sem a tam jsem se nechal ukol\u00e9bat k neklidn\u00e9mu sp\u00e1nku\u2026 \u2026<\/p>\n

autor: D\u00e1dinka<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

,,V\u0161echno to za\u010dalo, kdy\u017e n\u00e1m bylo pouh\u00fdch p\u011bt let\u2026 Do t\u00e9 doby jsme je\u0161t\u011b byli \u0161\u0165astn\u00e9 d\u011bti, kter\u00e9 neznaly nic zl\u00e9ho\u2026 Ov\u0161em, to se brzy zm\u011bnilo\u2026 P\u0159esn\u011b v den na\u0161ich \u0161est\u00fdch narozenin\u2026 Po p\u016flnoci, 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1995, u\u017e byl \u0161\u0165astn\u00fd jen jeden<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19856","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19856","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19856"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19856\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19856"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19856"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}