{"id":19875,"date":"2008-03-16T04:00:00","date_gmt":"2008-03-16T03:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19834"},"modified":"2008-03-16T04:00:00","modified_gmt":"2008-03-16T03:00:00","slug":"rozum-a-cit-i-50-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-50-konec\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 50. (konec)"},"content":{"rendered":"<div>Billovi se z t\u00e9 z\u00e1plavy cit\u016f, je\u017e jej v tu chv\u00edli zahltily, m\u00e1lem zato\u010dila hlava. Jako hadrov\u00e1 panenka n\u011b\u017en\u011b sklouznul do bratrovy n\u00e1ru\u010de a kdyby jej Tom pevn\u011b nesv\u00edral za jemn\u00e9 linie t\u011bla, ur\u010dit\u011b by se mu podlomila kolena. V\u0161echno, co se pokou\u0161el dostat za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed z my\u0161lenek, bylo zp\u011bt. C\u00edtil stejn\u011b, snad s je\u0161t\u011b nar\u016fstaj\u00edc\u00ed intenzitou, v\u0161echno se mu vr\u00e1tilo, vzpom\u00ednky se m\u00edhaly pod jeho sev\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky, uv\u011bdomoval si ka\u017ed\u00fd sebemen\u0161\u00ed dotek, ka\u017ed\u00e9 zachv\u011bn\u00ed. Tom mu p\u0159ejel sv\u00fdmi \u0161t\u00edhl\u00fdmi prsty po cel\u00e9 d\u00e9lce zad a Bill m\u011bl pocit, jako by mu po p\u00e1te\u0159i sjela ohniv\u00e1 \u010d\u00e1ra, kter\u00e1 za sebou zanechala v\u00fdrazn\u00e9 stopy. Chytil Toma kolem krku, u\u017e se nebr\u00e1nil, zapomn\u011bl na svou hrdost, teprve te\u010f mu doch\u00e1zelo, \u017ee se d\u00edky n\u00ed s\u00e1m okr\u00e1dal o jejich spole\u010dn\u00e9 chv\u00edle, je\u017e pro n\u011bj byly n\u011b\u010d\u00edm nepopsateln\u011b dokonal\u00fdm.<\/div>\n<div>Miloval Toma ka\u017edi\u010dk\u00fdm nervem sv\u00e9ho t\u011bla, v\u0161emi sv\u00fdmi smysly, je\u017e u\u017e byly naprogramov\u00e1ny tak, \u017ee pod jeho rukama automaticky rozt\u00e1val. K nikomu nec\u00edtil nic, co by se jen z jedn\u00e9 setiny mohlo vyrovnat l\u00e1sce, ji\u017e v\u011bnoval bratrovi. Ud\u011blal by pro n\u011bj v\u0161e na sv\u011bt\u011b, mohl by jej po\u017e\u00e1dat o cokoliv a on by bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed \u0159ekl ano. S\u00e1m sebe d\u011bsil svou odhodlanost\u00ed, svou posedlost\u00ed, kter\u00e1 byla ukotvena hluboko v n\u011bm a nutila jej \u017e\u00edt jen pro Toma. Znamenal pro n\u011bj sv\u011bt, bez n\u011bj nemohl d\u00fdchat, dusil se bez jeho p\u0159\u00edtomnosti, nenal\u00e9zal klid. Nevn\u00edmal stopy ledov\u00e9 vody, je\u017e mu prosakovala pod tenkou l\u00e1tkou tri\u010dka, nechal se bratrem natla\u010dit na st\u011bnu, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, zaklonil hlavu a dovolil mu, aby pronikl dychtiv\u011b sv\u00fdm jazykem mezi jeho slastn\u011b vzdychaj\u00edc\u00ed rty. Srdce mu bu\u0161ilo tak siln\u011b, a\u017e se b\u00e1l \u017ee to nevydr\u017e\u00ed, \u017ee snad zem\u0159e bez dal\u0161\u00edch bratrov\u00fdch polibk\u016f.<\/div>\n<div>Pot\u0159eboval jej. Poprv\u00e9 za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot dok\u00e1zal s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznat, \u017ee i p\u0159es svou egoistickou povahu, je na n\u011bkom pln\u011b z\u00e1visl\u00fd, \u017ee si nevysta\u010d\u00ed s\u00e1m, \u017ee n\u011bkoho jednodu\u0161e pot\u0159ebuje. Toma. On byl jeho osud, m\u011blo se to st\u00e1t, u\u017e od za\u010d\u00e1tku to bylo v\u0161echno dan\u00e9, jim je prost\u011b ur\u010deno b\u00fdt spolu. Jeden bez druh\u00e9ho jsou ztraceni a teprve vz\u00e1jemn\u00e1 n\u00e1klonnost jim umo\u017enila, naj\u00edt sv\u00e9 vlastn\u00ed j\u00e1.<\/div>\n<div>Tom jej n\u011b\u017en\u011b hladil dlan\u011bmi po napjat\u00e9 k\u016f\u017ei b\u0159icha, sj\u00ed\u017ed\u011bl na jeho \u00fatl\u00e9 boky, prudce je sv\u00edral ve sv\u00fdch rukou, je\u017e se vzru\u0161en\u00edm chv\u011bly. Nikdo jej nedok\u00e1zal odzbrojit jako Bill, s n\u00edm ztr\u00e1cel s\u00e1m nad sebou kontrolu, p\u0159est\u00e1val se ovl\u00e1dat. Ve sv\u00fdch u\u0161\u00edch sly\u0161el jeho steny, d\u00edval se na jeho vlhk\u00e9 a polibky nab\u011bhl\u00e9 rty, kter\u00e9 jej tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b dr\u00e1\u017edily. Jako beze smysl\u016f sjel \u00fasty na jeho porcel\u00e1nov\u011b sv\u011btl\u00fd krk a sev\u0159el tu and\u011blsky jemnou poko\u017eku mezi zuby. Bill zavzdychal a je\u0161t\u011b v\u00edc si k sob\u011b bratra p\u0159it\u00e1hnul. Kdy\u017e Tom sv\u016fj stisk povolil, na hebk\u00e9 k\u016f\u017ei doslova z\u00e1\u0159il zarudl\u00fd fl\u00ed\u010dek, kter\u00fd postupn\u011b nab\u00fdval na st\u00e1le syt\u011bj\u0161\u00ed barv\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f u\u017e mu Billa nikdo nevezme, nikomu to nedovol\u00ed. Je jen jeho a on se postar\u00e1 o to, aby to ta tak\u00e9 z\u016fstalo. Ka\u017ed\u00fd, kdo by se na n\u011bj opov\u00e1\u017eil jen s\u00e1hnout, toho bude pozd\u011bji velmi trpce litovat, proto\u017ee pokud \u0161lo o Billa, Tom neznal m\u00edru, neum\u011bl se krotit.<\/div>\n<div>V\u0161imnul si, jak se bratrovo t\u011blo siln\u011b t\u0159ese a objevuje se na n\u011bm vrstva hus\u00ed k\u016f\u017ee. Pod\u00edval se do jeho hn\u011bd\u00fdch nevinn\u00fdch o\u010di, kter\u00e9 se na n\u011bj d\u00edvaly tak neskute\u010dn\u011b oddan\u011b, \u017ee m\u011bl touhu zahrnout Billa tou nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011bhou, j\u00ed\u017e byl schopen. Pol\u00edbil jej na \u010delo a beze slova jej odvedl k sob\u011b do pokoje.<\/div>\n<div>Tam, kde poprv\u00e9 poznali, jak chutn\u00e1 l\u00e1ska toho druh\u00e9ho, tam, kde na jejich t\u011blech poprv\u00e9 spo\u010dinuly jejich vz\u00e1jemn\u00e9 doteky, kde uskute\u010dnili sv\u00e9 tu\u017eby, \u0161eptali si sv\u00e1 tajemstv\u00ed, jeden pro druh\u00e9ho trp\u011bli a pochopili, \u017ee jsou u\u017e nav\u017edy spojeni nezni\u010diteln\u00fdm poutem. Tom bratra polo\u017eil na postel s takov\u00fdch citem, jako by byl ze skla a mohl se ka\u017edou chv\u00edli rozb\u00edt, b\u00e1l se jak\u00e9hokoliv prud\u0161\u00edho pohybu. L\u00edbal jej po nah\u00e9 hrudi, celou tu dobu jej jemn\u011b hladil, jakoby se uji\u0161\u0165oval, \u017ee je tady Bill skute\u010dn\u011b s n\u00edm, \u017ee se mu to v\u0161echno jenom nezd\u00e1.<\/div>\n<div>&#8222;V\u0161echno odpu\u0161t\u011bno,&#8220; za\u0161eptal jist\u00fdm hlasem Bill do jeho ucha, kdy\u017e jej opatrn\u011b l\u00edbal na tv\u00e1\u0159\u00edch a krku.<\/div>\n<div>Tom se na n\u011bj pod\u00edval pohledem, jemu\u017e dovedl porozum\u011bt jen jeho bratr a siln\u011b stisknul jeho dla\u0148.<\/div>\n<div>Je tady s n\u00edm, dr\u017e\u00ed jej za ruku, nemohl ani uv\u011b\u0159it tomu, kolik \u0161t\u011bst\u00ed jej potkalo, jak moc je k n\u011bmu \u017eivot velkorys\u00fd, kdy\u017e jej m\u016f\u017ee sd\u00edlet s Billem. Ob\u011btoval by pro n\u011bj v\u0161e a \u0161el by za n\u00edm kamkoliv. Byl p\u0159ipraven, \u017ee nebude v\u017edy jen br\u00e1t, byl rozhodnut bratrovu l\u00e1sku dokonale opl\u00e1cet, b\u00fdt mu tou nejv\u011bt\u0161\u00ed oporou, aby tady byl v\u017edy pro n\u011bj, kdy\u017e jej bude pot\u0159ebovat. Nedovol\u00ed, aby Bill trp\u011bl, u\u017e nikdy nedopust\u00ed, aby bratr c\u00edtil sebemen\u0161\u00ed bolest. Ka\u017edou noc bude u n\u011bj, bude hl\u00eddat jeho sp\u00e1nek, bude hl\u00eddat jeho pravideln\u00fd dech. Byl jen jeho.<\/div>\n<div>Bill c\u00edtil, jak jej pol\u00e9v\u00e1 horko, nevn\u00edmal sv\u011bt kolem sebe, soust\u0159edil se jen a jen na bratra, jeho polibky jej rozpalovaly a zp\u016fsobovaly dokonal\u00e9 zatm\u011bn\u00ed my\u0161lenek. Tom jej pozvolna pol\u00edbil, pomalu a sladce, vychutn\u00e1val si kontakt s Billov\u00fdmi rty, kter\u00e9 miloval. Jejich tvar a jejich chu\u0165, byly pro n\u011bj neodolateln\u00e9.<\/div>\n<div>T\u00e9 noci se spolu poprv\u00e9 milovali. Skute\u010dn\u011b milovali. Pat\u0159ili jeden druh\u00e9mu a tato noc posunula jejich l\u00e1sku na je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00ed stupe\u0148. V\u011bd\u011bli, \u017ee to je to prav\u00e9, to co v\u017edycky hledali, to po \u010dem tou\u017eili, o \u010dem se jim zd\u00e1valo v bezesn\u00fdch noc\u00edch. Bill se schoulil Tomovi do n\u00e1ru\u010de a on jej k sob\u011b pevn\u011b p\u0159ivinul. U\u017e nikdy jej nepust\u00ed, pat\u0159\u00ed mu \u00fapln\u011b cel\u00fd, te\u010f u\u017e se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/div>\n<div>&#8222;Slibuju, \u017ee nemine jedin\u00fd den, ani\u017e bych na tebe nemyslel,&#8220; za\u0161eptal Tom do ticha a pol\u00edbil bratra do vlas\u016f. Le\u017eeli stejn\u011b jako le\u017eeli jejich prvn\u00ed noc. P\u0159esto byly tyto chv\u00edle v n\u011b\u010dem jin\u00e9. Tehdy, tehdy je\u0161t\u011b byli nejist\u00ed, byli zmaten\u00ed, nev\u011bd\u011bli co je p\u0159ed nimi, co v\u0161echno se m\u016f\u017ee st\u00e1t, \u010demu budou \u010delit. Nebyli p\u0159ipraveni. Te\u010f se v\u011bci zm\u011bnily. V\u00ed co cht\u011bj\u00ed, v\u00ed, \u017ee jsou odhodl\u00e1ni se postavit \u00fapln\u011b v\u0161emu, \u017ee je nic nem\u016f\u017ee rozd\u011blit, nic je nem\u016f\u017ee zastavit. Pou\u010dili se ze sv\u00fdch chyb, v\u0161echno je p\u0159ed nimi a oni v\u011bd\u00ed, jak ud\u011blat v\u011bci l\u00e9pe. Necht\u011bj\u00ed nic, jen c\u00edtit p\u0159\u00edtomnost jeden druh\u00e9ho. A te\u010f maj\u00ed kone\u010dn\u011b v\u0161echno, v\u0161echno, po \u010dem kdy jejich srdce tou\u017eila. A\u0165 se stane cokoliv, u\u017e nav\u017edy budou m\u00edt jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n<div>Nebo ne?&#8230;<\/p>\n<p>konec<br \/>autor: <strong>Heidi<\/strong><br \/>betaread: <strong>Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Billovi se z t\u00e9 z\u00e1plavy cit\u016f, je\u017e jej v tu chv\u00edli zahltily, m\u00e1lem zato\u010dila hlava. Jako hadrov\u00e1 panenka n\u011b\u017en\u011b sklouznul do bratrovy n\u00e1ru\u010de a kdyby jej Tom pevn\u011b nesv\u00edral za jemn\u00e9 linie t\u011bla, ur\u010dit\u011b by se mu podlomila kolena. V\u0161echno, co se<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-50-konec\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19875","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19875","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19875"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19875\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19875"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19875"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19875"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}