{"id":19879,"date":"2008-03-16T03:40:00","date_gmt":"2008-03-16T02:40:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19838"},"modified":"2008-03-16T03:40:00","modified_gmt":"2008-03-16T02:40:00","slug":"rozum-a-cit-i-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-46\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 46."},"content":{"rendered":"
Billovy kroky se tlumen\u011b nesly ztichlou ulic\u00ed a ztr\u00e1cely se v nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed tm\u011b. Z nebe padaly drobn\u00e9 kr\u016fp\u011bje studen\u00e9ho de\u0161t\u011b a vzduch byl nep\u0159\u00edjemn\u011b sychrav\u00fd, chlad se vt\u00edral Billovi pod kr\u00e1tkou bundu, kter\u00e1 dosahovala t\u011bsn\u011b nad jeho pas. T\u011b\u017ek\u00e9 kapky se vsakovaly do jeho rozevl\u00e1t\u00fdch vlas\u016f a ni\u010dily jejich pe\u010dliv\u011b vyrovnan\u00fd tvar. V tuto chv\u00edli mu na tom v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo. Ned\u00edval se nalevo ani napravo, hu\u010delo mu v u\u0161\u00edch a v hlav\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b tepalo. P\u0159ed o\u010dima se mu odehr\u00e1vala st\u00e1le dokola ta sam\u00e1 sc\u00e9na, ta, jen\u017e se ud\u00e1la p\u0159ed v\u00edce ne\u017e hodinou. Jednodu\u0161e utekl, nedok\u00e1zal tomu \u010delit, byl p\u0159\u00edli\u0161 zmaten\u00fd a p\u0159\u00edli\u0161 rozru\u0161en\u00fd, aby mohl re\u00e1ln\u011b uva\u017eovat. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, jak mohl n\u011bco takov\u00e9ho dovolit, copak mu Marcus tak zatemnil mysl, \u017ee se neovl\u00e1dal, \u017ee zapomn\u011bl na v\u0161echno, na co mezi nimi do\u0161lo? Jak mohl b\u00fdt tak un\u00e1hlen\u00fd?<\/div>\n
On, kter\u00fd ka\u017edi\u010dkou v\u011bc prom\u00fd\u0161lel rad\u011bji dvakr\u00e1t, bojoval se svou nesm\u011blost\u00ed a co se t\u00fd\u010de vztah\u016f a af\u00e9rek, byl v\u017edycky a\u017e pedantsky opatrn\u00fd, nesnesiteln\u011b dlouho zji\u0161\u0165oval podrobnosti, ne\u017e n\u011bco podobn\u00e9ho byl ochoten dovolit. A te\u010f se takhle hloup\u011b spust\u00ed. Jist\u011b, ve skute\u010dnosti mu st\u00e1le jasn\u011bji doch\u00e1zelo, \u017ee cel\u00fd jeho zkrat zp\u016fsobila mohutn\u00e1 vsugerovan\u00e1 p\u0159edstava Toma v jeho n\u00e1ru\u010di. K\u00e9\u017e by to tak byla pravda! Myslel jen a n\u011bj, p\u0159i tom polibku ani jedinkr\u00e1t nepomyslel na toho, kdo se skute\u010dn\u011b dot\u00fdkal jeho rt\u016f, ale jen na bratra, p\u0159esn\u011b jak mu to p\u0159edpov\u00eddal p\u0159i jejich bou\u0159liv\u00e9m rozchodu.<\/div>\n
Jestli m\u011bl Bill n\u011bkdy pocit, \u017ee na Toma nedok\u00e1\u017ee zapomenout, nebylo to nic proti tomu, co sv\u00edralo jeho srdce pr\u00e1v\u011b v tuto chv\u00edli. Marcus mu sv\u00fdm zp\u016fsobem prok\u00e1zal velkou slu\u017ebu. Otev\u0159el mu o\u010di, d\u00edky n\u011bmu jakoby prohl\u00e9dnul, vid\u011bl v\u011bci v jin\u00e9m sv\u011btle, dovedl se na n\u011b d\u00edvat objektivn\u011b a s nadhledem, pomohl mu zorientovat se ve sv\u00fdch vlastn\u00edch chyb\u00e1ch. Byl rozhodnut\u00fd. Byl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, \u017ee jedn\u00e1 spr\u00e1vn\u011b, \u017ee u\u017e nikdy nezopakuje ty sam\u00e9 omyly. Mus\u00ed jim d\u00e1t \u0161anci, sob\u011b i Tomovi. Zaslou\u017e\u00ed si ji, zaslou\u017e\u00ed si je\u0161t\u011b jednu p\u0159\u00edle\u017eitost, tohle p\u0159ece nen\u00ed konec, nem\u016f\u017ee b\u00fdt.<\/div>\n
Bez Toma byl ztracen\u00fd, nevyznal se s\u00e1m v sob\u011b, neum\u011bl u\u017e \u017e\u00edt bez n\u011bj, jednat a rozhodovat s\u00e1m za sebe, pot\u0159eboval bratra, aby byl st\u00e1le na bl\u00edzku, aby c\u00edtil jeho podporu a jeho l\u00e1sku. U\u017e nikdy nebude m\u00edt klid, dokud jej zase nebude dr\u017eet v n\u00e1ru\u010di. Byl si jist\u00fd, \u017ee ani Tomovy city neochladly, \u017ee na n\u011bj \u010dek\u00e1, \u010dek\u00e1 a\u017e se otev\u0159ou dve\u0159e a on vejde dovnit\u0159, s omluvou na rtech.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b tak to ud\u011bl\u00e1, vkr\u00e1\u010d\u00ed se sklopenou hlavou a promluv\u00ed jako prvn\u00ed. P\u0159izn\u00e1 svoji chybu, klidn\u011b se i pon\u00ed\u017e\u00ed, bude se dopro\u0161ovat. A to v\u0161echno jen proto, aby jej bratr p\u0159ijal zp\u00e1tky a oni mohli nav\u00e1zat p\u0159etr\u017eenou nit. Ud\u011bl\u00e1 v\u0161e, co je v jeho sil\u00e1ch, spln\u00ed ka\u017ed\u00e9 bratrovo p\u0159\u00e1n\u00ed, neexistuje nic, co by pro n\u011bj neud\u011blal, prost\u011b v\u016fbec nic.<\/div>\n
Tom ve\u0161el zp\u011bt do ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Musel se j\u00edt prost\u011b osprchovat a p\u0159evl\u00e9knout, nedok\u00e1zal by chodit ve v\u011bcech, na nich\u017e ulp\u011bly Kessyiny doteky, c\u00edtil se v nich tak \u0161pinav\u00fd. P\u0159edev\u0161\u00edm ale c\u00edtil, \u017ee pr\u00e1v\u011b zradil n\u011bkoho, kdo pro n\u011bj znamenal cel\u00fd sv\u011bt. A\u010dkoliv s\u00e1m sebe pod proudem tekouc\u00ed vody tis\u00edckr\u00e1t omlouval, \u017ee mezi nimi u\u017e p\u0159ece nic nen\u00ed, \u017ee je voln\u00fd a m\u016f\u017ee si jednat podle sv\u00e9ho, stejn\u011b nem\u011bl dobr\u00fd pocit. Po\u0159\u00e1d m\u011bl v sob\u011b za jejich vztah jakousi zodpov\u011bdnost, vzpom\u00ednky byly st\u00e1le je\u0161t\u011b \u010derstv\u00e9 a on si a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e pamatoval na v\u0161echny noci str\u00e1ven\u00e9 s Billem. Nikdo jej nedok\u00e1zal sv\u00e9st tak dokonale jako on, s n\u00edm se dost\u00e1val do \u00fapln\u011b jin\u00fdch sf\u00e9r, p\u0159i jeho polibc\u00edch se mu motala hlava a nedok\u00e1zal ovl\u00e1dat sv\u00e9 smysly.<\/div>\n
To, co se p\u0159ed chv\u00edl\u00ed stalo mezi j\u00edm a Kessy, se nedalo k jejich l\u00e1sce ani p\u0159irovnat. Nic to neznamenalo, v\u016fbec nic, \u017e\u00e1dn\u00e9 city, jen oby\u010dejn\u00fd chladn\u00fd styk, kter\u00fd m\u011bl jen jedin\u00fd \u00fa\u010del a to, dostat jej k vrcholu a t\u00edm to kon\u010dilo. Vy\u010d\u00edtal si to, tak stra\u0161n\u011b si to vy\u010d\u00edtal, styd\u011bl se za to, jak jej jeho t\u011blo zradilo, jak zv\u00edt\u011bzilo nad rozumem a nad t\u00edm, co m\u011bl hluboko v srdci.<\/div>\n
„Jsi je\u0161t\u011b tady?“ podivil se up\u0159\u00edmn\u011b Tom, kdy\u017e vid\u011bl d\u00edvku poklidn\u011b sed\u011bt v k\u0159esle, jakoby pr\u00e1v\u011b na n\u011bj netrp\u011bliv\u011b \u010dekala. Kessy zrudla a st\u00e1lo ji velk\u00e9 sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed aby se nezvedla a nevrazila mu za jeho ur\u00e1\u017eliv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed facku.<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 se mnou jako s n\u011bjakou d\u011bvkou, kter\u00e1 se m\u00e1 hned po akci vytratit?!“<\/div>\n
„Nebyl by to \u0161patn\u00fd n\u00e1pad,“ procedil Tom mezi zuby a bez z\u00e1jmu se na ni zad\u00edval. Litoval, \u017ee si s n\u00ed v\u016fbec n\u011bkdy za\u010dal, byla to obrovsk\u00e1 chyba a on se nech\u00e1 znovu takhle nachytat! Je nepou\u010diteln\u00fd, p\u0159esn\u011b, jak by \u0159ekl Bill. Kessy si zachovala milou tv\u00e1\u0159, i kdy\u017e v n\u00ed v\u0159el vztek. U\u017e zase ji poni\u017eoval!<\/div>\n
„Co kdybychom n\u011bkam za\u0161li? Dala bych si drink, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m n\u00e1ladu,“ sykl Tom a s\u00e1hnul po d\u00e1lkov\u00e9m ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e se nad t\u00edm tak zamyslel, vlastn\u011b by mu alkohol v\u016fbec neu\u0161kodil, ur\u010dit\u011b by mu n\u011bkolik sklenek prosp\u011blo, alespo\u0148 by se zbavil t\u011bch pl\u00ed\u017eiv\u00fdch v\u00fd\u010ditek. „Tak dob\u0159e,“ souhlasil nakonec\u2026<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Billovy kroky se tlumen\u011b nesly ztichlou ulic\u00ed a ztr\u00e1cely se v nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed tm\u011b. Z nebe padaly drobn\u00e9 kr\u016fp\u011bje studen\u00e9ho de\u0161t\u011b a vzduch byl nep\u0159\u00edjemn\u011b sychrav\u00fd, chlad se vt\u00edral Billovi pod kr\u00e1tkou bundu, kter\u00e1 dosahovala t\u011bsn\u011b nad jeho pas. T\u011b\u017ek\u00e9 kapky se vsakovaly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19879","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19879","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19879"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19879\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19879"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19879"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19879"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}