{"id":19881,"date":"2008-03-16T03:30:00","date_gmt":"2008-03-16T02:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19840"},"modified":"2008-03-16T03:30:00","modified_gmt":"2008-03-16T02:30:00","slug":"rozum-a-cit-i-44","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-44\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 44."},"content":{"rendered":"
Toma prudce vymr\u0161til z k\u0159esla pronikav\u00fd zvuk zvonku u hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed a n\u011bjakou chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e bych schopen se probrat z hlubok\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed a j\u00edt v\u016fbec otev\u0159\u00edt. T\u0159eba je to\u2026 Okam\u017eit\u011b jeho nad\u011bje v\u0161ak pohasla. Ne, to je nesmysl, Bill by si p\u0159ece s\u00e1m odemknul, nem\u011bl by d\u016fvod zvonit. Kr\u00e1\u010del chodbou s otr\u00e1ven\u00fdm v\u00fdrazem a ani v nejmen\u0161\u00edm nesp\u011bchal. Na nikoho nem\u011bl n\u00e1ladu, nem\u011bl z\u00e1jem s k\u00fdmkoliv mluvit, v\u0161echny starosti mu p\u0159ipadaly v t\u00e9to chv\u00edli tak stra\u0161n\u011b povrchn\u00ed a malichern\u00e9, nic pro n\u011bj nebylo dost d\u016fle\u017eit\u00e9 na to, aby ztr\u00e1cel sv\u016fj \u010das. U\u0161kl\u00edbnul se. Ano, m\u011bl opravdu spoustu pr\u00e1ce, od r\u00e1na do noci se povaloval na posteli, ob\u010das brnkal na kytaru truchliv\u00e9 p\u00edsn\u011b a bez p\u0159est\u00e1n\u00ed myslel na Billa, kter\u00fd je te\u010f b\u016fhv\u00edkde a o\u010dividn\u011b s n\u00edm nehodl\u00e1 ve sv\u00e9m budoucnu po\u010d\u00edtat.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee se bratr s Marcusem sch\u00e1z\u00ed, musel by b\u00fdt slep\u00fd a hluch\u00fd aby si toho nev\u0161imnul. V\u017edy\u0165 u\u017e tolikr\u00e1t tr\u00e1vil des\u00edtky minut s uchem u jeho dve\u0159\u00ed, aby mohl naslouchat \u00fatr\u017ek\u016fm telefon\u00e1t\u016f, kter\u00fdmi jej Marcus zahlcoval. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b jej ranil ten Bill\u016fv p\u0159\u00edstup, jeho n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna chov\u00e1n\u00ed, v\u016fbec jej nepozn\u00e1val. Mluvil s Marcusem, jako by to byl jeho v\u00fdborn\u00fd p\u0159\u00edtel, jako by se znali u\u017e l\u00e9ta a on se mu bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed sv\u011b\u0159oval a kdykoliv navrhnul sch\u016fzku, Bill bez protest\u016f k\u00fdvnul.<\/div>\n
Tak stra\u0161n\u011b ho to bolelo, m\u011bl tak obrovsk\u00fd vztek, p\u0159ipadalo mu, jako by se v\u0161echno kolem spiklo proti n\u011bmu, jako by se snad v\u0161ichni zbl\u00e1znili. Sna\u017eil se Billa pochopit, omluvit jej a porozum\u011bt, ale ani jedno z toho se nedostavovalo, po\u0159\u00e1d v sob\u011b m\u011bl tu neskute\u010dnou bolest a ka\u017ed\u00fdm dnem se ta r\u00e1na jen v\u00edc a v\u00edc prohlubovala. Nev\u011b\u0159il u\u017e v\u016fbec nikomu, kdy\u017e jej byl schopen zradit bratr, tak u\u017e prost\u011b neexistoval nikdo, komu by mohl zase takhle nalet\u011bt.<\/div>\n
U\u017e nikomu nedovol\u00ed, aby jej takhle ovl\u00e1dnul, aby mu takhle zamotal hlavu. V\u017edycky to byl on, kdo l\u00e1mal n\u011b\u010d\u00ed srdce, kdo d\u011blal lidi ne\u0161\u0165astn\u00fdmi a bylo pro n\u011bj v\u00edce ne\u017e \u0161okuj\u00edc\u00ed, kdy\u017e se role vym\u011bnily. Te\u010f je to on, koho odehnali, kdo u\u017e prost\u011b nebyl dost dobr\u00fd, koho u\u017e si dostate\u010dn\u011b u\u017eili. Nebyl to p\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, vlastn\u011b si nepamatoval nic, co by pro n\u011bj kdy bylo hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
S n\u00e1mahou rozev\u0159el dve\u0159e a stanul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Kessy, kter\u00e1 se do n\u011bj vp\u00edjela nejist\u00fdm pohledem. Tom m\u011bl co d\u011blat, aby se ovl\u00e1dnul a nep\u0159ibouchnul j\u00ed dve\u0159e p\u0159\u00edmo p\u0159ed nosem. Jako by toho na n\u011bj bylo m\u00e1lo, je\u0161t\u011b jej bude otravovat Kessy, kter\u00e1 byla asi t\u00edm \u00fapln\u011b posledn\u00edm \u010dlov\u011bkem, na n\u011bj\u017e m\u011bl moment\u00e1ln\u011b n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ zaj\u00edmal se ledov\u00fdm hlasem a v\u016fbec se nesna\u017eil zast\u00edrat, jak moc jej jejich hovor zdr\u017euje.<\/div>\n
„Cht\u011bla jsem t\u011b vid\u011bt\u2026 J\u00e1\u2026 m\u016f\u017eu d\u00e1l? Nechci se bavit takhle venku.“ Tom s neutr\u00e1ln\u00edm pohledem ustoupil a nechal d\u00edvku vej\u00edt do jejich domu. Do domu, kde s Billem v\u0161echno za\u010dalo, kde pro\u017eili v\u0161echno, co je tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b spojilo a sbl\u00ed\u017eilo tak mohutn\u011b, \u017ee v\u00edce u\u017e to ani nebylo mo\u017en\u00e9.<\/div>\n
Pozoroval Kessy, jak si sed\u00e1 do k\u0159esla, kde sed\u00e1val Bill, d\u00e1val si kolena pod bradu a up\u00edral na n\u011bj sv\u00e9 nevinn\u00e9 oddan\u00e9 o\u010di. Nevinn\u00e9? To u\u017e d\u00e1vno ne, kdyby to tak skute\u010dn\u011b bylo, sed\u011bl by te\u010f tady vedle n\u011bj a nev\u00e1lel by se s n\u011bk\u00fdm tak pochybn\u00fdm jako je Marcus.<\/div>\n
„V\u00edm, jak ti asi je,“ za\u010dala opatrn\u011b Kessy a bylo na n\u00ed vid\u011bt, \u017ee v\u00e1\u017e\u00ed ka\u017ed\u00e9 sv\u00e9 slovo.<\/div>\n
„To asi sotva,“ sykl Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tohle nebude\u0161 cht\u00edt sly\u0161et, ale mysl\u00edm, \u017ee je dob\u0159e, \u017ee to mezi v\u00e1mi skon\u010dilo.“<\/div>\n
„Nic o tom nev\u00ed\u0161! Nemluv o n\u011bm, nemluv o n\u011bm p\u0159ede mnou!“ roz\u010diloval se Tom.<\/div>\n
Dr\u00e1\u017edilo jej, kdy\u017e n\u011bkdo mluvil o jejich vztahu, tvo\u0159ili jej p\u0159ece jen oni dva a nikdo nem\u011bl pr\u00e1vo se do toho pl\u00e9st.<\/div>\n
„V\u00edm, jak t\u011b mrz\u00ed, \u017ee t\u011b opustil,“ pokra\u010dovala Kessy. Tom na ni vrhnul zlostn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Neopustil m\u011b, prost\u011b jsme se dohodli, \u017ee to skon\u010d\u00edme, oba.“ Kessy nasadila shov\u00edvav\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si to namlouvat, jestli chce\u0161. M\u011bl by sis ale uv\u011bdomit, \u017ee truchlen\u00edm jej zp\u00e1tky nep\u0159ivol\u00e1\u0161, nep\u0159ivol\u00e1\u0161 jej ni\u010d\u00edm, s\u00e1m to ukon\u010dil, nesna\u017e se Tome, marn\u00ed\u0161 \u010das.“<\/div>\n
„Tvoje n\u00e1zory m\u011b nezaj\u00edmaj\u00ed,“ odsekl. Kessy vstala a p\u0159istoupila \u010delem k Tomovi.<\/div>\n
„Nep\u0159i\u0161la jsem se h\u00e1dat, bu\u010fme na sebe mil\u00ed, aspo\u0148 na chv\u00edli,“ za\u0161eptala a p\u0159ejela si jazykem rty.<\/div>\n
„Na m\u011b u\u017e tohle neplat\u00ed, Kessy,“ prohodil Tom a sednul si na pohovku. Nesnesl vedle sebe jej\u00ed p\u0159\u00edtomnost, nesnesl p\u0159\u00edtomnost nikoho, prost\u011b byl \u00fapln\u011b bez n\u00e1lady, apatick\u00fd a podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd.<\/div>\n
„T\u0159eba bychom mohli kone\u010dn\u011b dokon\u010dit to, co jsme za\u010dali,“ navrhla d\u00edvka a jemn\u011b Toma hladila po jeho pa\u017ei.<\/div>\n
V\u011bd\u011bla o jeho v\u00fdbu\u0161nosti a doufala, \u017ee pr\u00e1v\u011b ta jej p\u0159im\u011bje k tomu, aby se p\u0159estal ovl\u00e1dat, aby p\u0159estal vzpom\u00ednat a vr\u00e1til se ke sv\u00e9 star\u00e9 povaze. Neb\u00fdt Billa, t\u00e9 jeho dokonal\u00e9 tv\u00e1\u0159i\u010dky, mohli b\u00fdt u\u017e d\u00e1vno spolu, kdyby se Tomovi nevet\u0159el do postele a \u00fapln\u011b jej neom\u00e1mil t\u00edm sv\u00fdm charismatick\u00fdm kouzlem, nic by jim nest\u00e1lo v cest\u011b. To kv\u016fli n\u011bmu se Tom za\u010dal zab\u00fdvat mor\u00e1lkou, p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm co d\u011bl\u00e1 a hlavn\u011b, dodr\u017eovat tu Billovu ubohou v\u011brnost, kter\u00e1 je stejn\u011b nikam nedovedla.<\/div>\n
Nedala Tomovi p\u0159\u00edle\u017eitost nad \u010d\u00edmkoliv uva\u017eovat a v rychlosti si na n\u011bj obkro\u010dmo sedla. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee od krachu s Billem mu chyb\u011bl sex a pr\u00e1v\u011b na tom cht\u011bla ona stav\u011bt. Nevydr\u017e\u00ed j\u00ed odol\u00e1vat, nem\u00e1 nikoho, komu by mohl b\u00fdt v\u011brn\u00fd, nikdo na n\u011bj ne\u010dek\u00e1\u2026<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Toma prudce vymr\u0161til z k\u0159esla pronikav\u00fd zvuk zvonku u hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed a n\u011bjakou chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e bych schopen se probrat z hlubok\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed a j\u00edt v\u016fbec otev\u0159\u00edt. T\u0159eba je to\u2026 Okam\u017eit\u011b jeho nad\u011bje v\u0161ak pohasla. Ne, to je nesmysl, Bill by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19881","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19881","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19881"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19881\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19881"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19881"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19881"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}