{"id":19896,"date":"2008-03-16T02:15:00","date_gmt":"2008-03-16T01:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19855"},"modified":"2008-03-16T02:15:00","modified_gmt":"2008-03-16T01:15:00","slug":"rozum-a-cit-i-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-29\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 29."},"content":{"rendered":"
Bill sebou prudce trhnul a s v\u00fdk\u0159ikem se vyhoupl do sedu. Mohutn\u011b mrkal, aby si jeho o\u010di navykly neproniknuteln\u00e9 tm\u011b, kter\u00e1 v pokoji vl\u00e1dla a prvn\u00edch n\u011bkolik vte\u0159in si p\u0159ipadal naprosto dezorientovan\u00fd. Nemohl si uv\u011bdomit, jestli se to, co se odehr\u00e1valo je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a co ho tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b vyd\u011bsilo, byla skute\u010dnost, nebo pouh\u00fd sen. Zmaten\u011b polo\u017eil ruku na m\u00edsto vedle sebe a okam\u017eit\u011b nahmatal Toma, kter\u00e9ho bratr\u016fv k\u0159ik natolik vyd\u011bsil, \u017ee starostliv\u011b vstal.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku? Co se d\u011bje?“ ptal se polekan\u011b a rozsv\u00edtil malou lampu nad svoj\u00ed hlavou. V jej\u00edm sv\u011btle se pod\u00edval na Billovu vyd\u011b\u0161enou tv\u00e1\u0159, po n\u00ed\u017e st\u00e9kaly kr\u016fp\u011bje potu a byla podivn\u011b st\u00e1hnut\u00e1 v jak\u00e9si k\u0159e\u010di. Nemohl si nev\u0161imnout, jak je bratr zpocen\u00fd, kdov\u00ed jak dlouho se ve sp\u00e1nku neklidn\u011b p\u0159evaloval a co tr\u00e1pilo jeho mysl. Bill zt\u011b\u017eka oddechoval, teprve kdy\u017e si po\u0159\u00e1dn\u011b ujasnil, kde pr\u00e1v\u011b je a trochu se vzpamatoval, pohl\u00e9dl na Toma.<\/div>\n
„Jen sen. Byl tak hrozn\u00fd, j\u00e1, j\u00e1 se tak b\u00e1l, \u017ee to v\u0161echno je doopravdy, \u017ee to skute\u010dn\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1m\u2026“ jeho hlas znateln\u011b kol\u00edsal, Tom nev\u00e1hal a siln\u011b jej p\u0159itisknul k sob\u011b.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, u\u017e je to v po\u0159\u00e1dku, jsem tady, jen se ti n\u011bco zd\u00e1lo, klid, klid\u2026“ tich\u00fdmi sl\u016fvky se sna\u017eil Billa ut\u011b\u0161ovat, c\u00edtil tak prudk\u00fd n\u00e1val n\u011bhy, a\u017e se j\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 zalknul. Vid\u011bl bratra jak se postupn\u011b uklid\u0148uje v jeho n\u00e1ru\u010di, byl jako d\u00edt\u011b, vystra\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b, je\u017e pot\u0159ebuje n\u011b\u010d\u00ed objet\u00ed a v\u011bty pln\u00e9 jemnosti, kter\u00e9 p\u0159inesou klid jeho du\u0161i. Tom bratra pevn\u011b sv\u00edral a\u017e do chv\u00edle, kdy si byl stoprocentn\u011b jist, \u017ee se pomalu dost\u00e1v\u00e1 do norm\u00e1ln\u00edch kolej\u00ed a lehce jej pob\u00eddl. \u00a8<\/div>\n
„Poj\u010f, p\u0159evl\u00e9kne\u0161 se.“ Bill zvolna p\u0159ik\u00fdvnul a s mal\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi vstal z postele, aby se postavil na vratk\u00e9 nohy. V propocen\u00fdch v\u011bcech mu nebylo pr\u00e1v\u011b nejl\u00e9pe, s\u00e1m se t\u011b\u0161il, a\u017e se obl\u00e9kne do n\u011b\u010deho \u010dist\u00e9ho, co nebude tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b studit p\u0159i ka\u017ed\u00e9m pohybu. Hodlal se vypravit do sv\u00e9ho pokoje, ale Tom jej pohybem ruky zastavil a nazna\u010dil, \u017ee m\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt jeho sk\u0159\u00ed\u0148, proto\u017ee n\u011bjak podv\u011bdom\u011b v\u016fbec netou\u017eil po tom, aby bratr opou\u0161t\u011bl m\u00edstnost, byla tam c\u00edtit takov\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jemn\u00e1 atmosf\u00e9ra, kterou necht\u011bl ni\u010d\u00edm naru\u0161it, ni\u010d\u00edm zkazit. Stoupnul si k Billovi zezadu a opatrn\u011b uchopil spodn\u00ed lem jeho tri\u010dka. C\u00edtil jak se bratr pod jeho doteky chv\u011bje a nebylo to zp\u016fsoben\u00e9 jen zimou. Zvolna z n\u011bj st\u00e1hnul vlhkou l\u00e1tku a bezmy\u0161lenkovit\u011b odhodil n\u011bkam na zem, p\u0159i\u010dem\u017e v jeden okam\u017eik nedok\u00e1zal odolat. Polo\u017eil sv\u00e9 dlan\u011b na Billovo nah\u00e9 b\u0159icho a p\u0159ivinul se k jeho z\u00e1d\u016fm. Bill jako ve sn\u00e1ch zaklonil hlavu a p\u0159iv\u0159el unaven\u00e1 v\u00ed\u010dka. Bratrovy ruce pro n\u011bj byly l\u00e9kem na v\u0161echny bolesti, kter\u00e9 byl nucen vytrp\u011bt, m\u011bly blahod\u00e1rn\u00fd \u00fa\u010dinek, jakoby ka\u017ed\u00fd dotek zahojil jednu z jeho bol\u00edstek. Tom jej n\u011b\u017en\u011b l\u00edbal na ramenou, nebyly to \u017e\u00e1dn\u00e9 nedo\u010dkav\u00e9 polibky, jen takov\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 je nec\u00edtil a p\u0159esto mu zp\u016fsobovaly tolik radosti.<\/div>\n
Dlouho neodolal a vyhledal Tomovy rty, do nich\u017e se n\u011b\u017en\u011b vpil. M\u011bl r\u00e1d jejich chu\u0165, byla pro n\u011bj jedine\u010dn\u00e1, tak chutnal jen on, ten, kter\u00fd pro n\u011bj nejv\u00edc znamenal, m\u011bl pocit, \u017ee jeho \u00fasta si bude pamatovat nav\u011bky. Tom sjel dlan\u011bmi na jeho boky, sna\u017eil se o co nejv\u011bt\u0161\u00ed jemnost, on s\u00e1m u\u017e nevyhled\u00e1val drsn\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed, p\u0159\u00edli\u0161 si navyknul na bratrovu k\u0159ehkost, na ni\u017e musel br\u00e1t ohled. Bill c\u00edtil, \u017ee je v tu chv\u00edli ochoten bratrovi dovolit v\u0161echno. Zaslou\u017e\u00ed si to, v\u017edy\u0165 mu \u0159ekl, jak moc jej miluje, te\u010f u\u017e nejde o n\u011bjakou jednor\u00e1zovou af\u00e9ru, te\u010f to skute\u010dn\u011b n\u011bco znamen\u00e1. A on v\u011bd\u011bl, \u017ee to znamen\u00e1 hodn\u011b, v\u00edc n\u011b\u017e by kdy o\u010dek\u00e1val ve sv\u00fdch nejdivo\u010dej\u0161\u00edch snech, v\u00edc ne\u017e po \u010dem se kdy odv\u00e1\u017eil tou\u017eit. V tolik ani nedoufal, mo\u017en\u00e1 to v\u0161echno zl\u00e9, byla jen takov\u00e1 da\u0148, da\u0148 za to, \u017ee kone\u010dn\u011b bude m\u00edt Toma jen pro sebe, \u017ee mu d\u00e1 v\u0161echnu svou l\u00e1sku a v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku. V\u011b\u0159il v to, neochv\u011bjn\u011b v to v\u011b\u0159il. Tom najednou odstoupil a za\u010dal se p\u0159ehrabovat ve sv\u00e9m oble\u010den\u00ed a\u017e do chv\u00edle, ne\u017e vyt\u00e1hnul n\u011bco pou\u017eiteln\u00e9ho pro Billa. „Mohl jsi pokra\u010dovat,“ prohl\u00e1sil bratr a pod\u00edval se na Toma sv\u00fdm nevinn\u00fdm pohledem. Ten zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne. Je\u0161t\u011b ne. Je p\u0159\u00edli\u0161 brzy Bille, v\u00edm \u017ee bys to d\u011blal jen kv\u016fli m\u011b a s\u00e1m bys z toho nic nem\u011bl a to j\u00e1 nechci.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl hned kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el, co se tady stalo?“ nal\u00e9hal Tom na bratra u sn\u00eddan\u011b, kterou mu ochotn\u011b p\u0159inesl a\u017e k posteli. Bill pomalu nab\u00edral na l\u017e\u00edci ovesn\u00e9 vlo\u010dky a o\u010dividn\u011b mu byla cel\u00e1 tato diskuze nep\u0159\u00edjemn\u00e1.<\/div>\n
„Sl\u00edbil, \u017ee pokud si to nech\u00e1m pro sebe, u\u017e nikdy za mnou nep\u0159ijde.“<\/div>\n
„A ty jsi mu uv\u011b\u0159il?!!“ vyk\u0159ikl Tom. „Bille, jsi p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd! Takhle si Marcus jen zajistil \u017ee bude\u0161 ml\u010det a on z toho vyjde s \u010dist\u00fdm \u0161t\u00edtem. M\u011bl jsi mi v\u0161echno hned \u0159\u00edct, copak nev\u00ed\u0161 \u017ee se mnou m\u016f\u017ee\u0161 mluvit o v\u0161em?“<\/div>\n
„Ale ano, jen\u017ee tohle je n\u011bco jin\u00e9ho. Tome, slib mi, \u017ee nebude\u0161 nic d\u011blat, nech v\u0161echno tak jak to je, Marcus je pry\u010d, na\u0161t\u011bst\u00ed to dopadlo tak jak to dopadlo a j\u00e1 u\u017e te\u010f chci jen klid a tebe. Nestoj\u00edm o \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed probl\u00e9my a ty by nastaly ve chv\u00edli, kdybys \u0161el za Marcusem a cht\u011bl si to vyjasnit. Pros\u00edm, z\u016fsta\u0148 jen se mnou a u\u017e nedovol\u00edme, aby se mezi n\u00e1s n\u011bkdo vpletl, souhlas\u00ed\u0161??“ Ne, Tom s t\u00edmto n\u00e1vrhem nesouhlasil v\u016fbec\u2026<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill sebou prudce trhnul a s v\u00fdk\u0159ikem se vyhoupl do sedu. Mohutn\u011b mrkal, aby si jeho o\u010di navykly neproniknuteln\u00e9 tm\u011b, kter\u00e1 v pokoji vl\u00e1dla a prvn\u00edch n\u011bkolik vte\u0159in si p\u0159ipadal naprosto dezorientovan\u00fd. Nemohl si uv\u011bdomit, jestli se to, co se odehr\u00e1valo je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19896","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19896","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19896"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19896\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19896"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19896"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19896"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}