{"id":19901,"date":"2008-03-16T01:50:00","date_gmt":"2008-03-16T00:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19860"},"modified":"2020-11-04T20:39:00","modified_gmt":"2020-11-04T19:39:00","slug":"rozum-a-cit-i-24-ff","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-24-ff\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 24."},"content":{"rendered":"
Bill u\u017e nek\u0159i\u010del, ani neprosil, prost\u011b u\u017e ne\u0159\u00edkal nic. Byl vy\u010derpan\u00fd, dal\u0161\u00ed mluven\u00ed a plan\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed by stejn\u011b nikam nevedlo, nic by nezm\u011bnilo, nic by nezachr\u00e1nilo. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy, jedna za druhou, nesna\u017eil se je skr\u00fdvat, nez\u00e1le\u017eelo mu na tom. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed se je \u00faporn\u011b sna\u017eil udr\u017eet za hradbou \u0159as, jen aby neuk\u00e1zal svoji slabost, ale n\u011bco se v n\u011bm jednodu\u0161e zlomilo. M\u00e1 pr\u00e1vo plakat, v\u011bt\u0161\u00ed pr\u00e1vo ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, cht\u011bl by vid\u011bt \u010dlov\u011bka, jen\u017e by to cel\u00e9 zlo nesl s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed a neutr\u00e1ln\u00edm p\u0159irozen\u00fdm v\u00fdrazem. Myslel na Toma, celou tu dobu myslel jen na Toma. Ka\u017edou sekundu se mu p\u0159ed o\u010dima objevovala jeho tv\u00e1\u0159, jeho \u00fasm\u011bv. On byl ten d\u016fvod, kter\u00fd jej dr\u017eel p\u0159i \u017eivot\u011b, kter\u00fd jej dr\u017eel p\u0159i s\u00edle. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by se Bill docela ur\u010dit\u011b zhroutil, ka\u017ed\u00e1 emo\u010dn\u011b vypjat\u00e1 situace pro n\u011bj byla obrovskou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nesm\u00ed. Bratr ho pot\u0159ebuje a on zase pot\u0159ebuje jeho, nev\u011bd\u011bl co p\u0159ijde, nedom\u00fd\u0161lel to, ale v\u011b\u0159il, doufal, \u017ee Tom bude st\u00e1t p\u0159i n\u011bm za v\u0161ech okolnost\u00ed, \u017ee nic nedok\u00e1\u017ee zni\u010dit jeho vztah k n\u011bmu. Modlil se, a\u0165 jsou natolik siln\u00ed, aby se jim poda\u0159ilo p\u0159ekonat i tohle. Byl sm\u00ed\u0159en\u00fd, ten pocit byl jedin\u00fd, kter\u00fd v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli mohl c\u00edtit. Sm\u00ed\u0159en\u00ed.<\/div>\n
Marcus se naposledy zastavil pohledem u Billovy tv\u00e1\u0159e. Sna\u017eil se mu po celou tu dobu ned\u00edvat do o\u010d\u00ed, sch\u00e1zela mu odvaha \u010delit t\u011bm nevinn\u00fdm \u010dokol\u00e1dov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 \u010dlov\u011bka pohlt\u00ed jako hlubiny. B\u00e1l se v\u00fd\u010ditek, proto se soust\u0159edil jen a jen na jeho t\u011blo, u\u017e\u00edval si dotek\u016f, kter\u00e9 mohl bez n\u00e1znaku odporu kl\u00e1st, hlazen\u00ed a lask\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mohl poskytovat a jemu samotn\u00e9mu p\u0159in\u00e1\u0161elo uspokojen\u00ed. Cht\u011bl u\u017e dos\u00e1hnout sv\u00e9ho c\u00edle, nic mu nebr\u00e1nilo, nenastala jedin\u00e1 komplikace, v\u0161echno \u0161lo perfektn\u011b podle jeho pl\u00e1nu. Sta\u010dilo u\u017e jen Billovi st\u00e1hnou pr\u00e1dlo, d\u017e\u00edny m\u011bl shrnut\u00e9 u kolenou a byl mrtvoln\u011b klidn\u00fd. Marcus se poprv\u00e9 st\u0159etnul s Billov\u00fdm pohledem. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b jej vyd\u011bsil. Jeho n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di, je\u017e jindy p\u0159ekypovaly \u017eivotem, te\u010f byly zality slzami, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po l\u00edc\u00edch a\u017e na krk a byly \u010dern\u011b zbarven\u00e9 n\u00e1nosy \u0161minek. Chlapec se zarazil v jedin\u00e9m pohybu. Bylo to poprv\u00e9 co zav\u00e1hal. V\u00fdraz Billov\u00fdch o\u010d\u00ed j\u00edm projel jako d\u00fdka, ost\u0159e a ne\u010dekan\u011b, tvrd\u011b a s jasn\u00fdm z\u00e1m\u011brem. Marcus se zachv\u011bl. Zkou\u0161el se d\u00edvat jinam, nesklouznout zp\u011bt k jeho obli\u010deji, sna\u017eil se pokra\u010dovat, jakoby se nic nestalo, ale tak stra\u0161n\u011b se mu t\u0159\u00e1sly ruce. Prudce vydechnul. Bill si uv\u011bdomil, \u017ee z jeho t\u011bla najednou zmizela ve\u0161ker\u00e1 z\u00e1t\u011b\u017e. Marcus st\u00e1l nad n\u00edm, pozoroval jej, jak le\u017e\u00ed a neodva\u017euje se strachem ani pohnout. M\u011bl ve tv\u00e1\u0159i snad je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed a nerozhodn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdraz ne\u017e Bill. P\u0159em\u00fd\u0161lel, usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee, kdyby \u0161lo o n\u011bkoho jin\u00e9ho, nebyly by v\u00fd\u010ditky zdaleka tak siln\u00e9. Ale Bill, jeho and\u011blsk\u00fd obli\u010dej a k\u0159ehkost, ne, to prost\u011b nezvl\u00e1dne.<\/div>\n
„Oble\u010d se!“ zlostn\u011b hodil po Billovi jeho triko a ode\u0161el do haly. Bill se jen s velk\u00fdm vyp\u011bt\u00edm sil p\u0159inutil vst\u00e1t, nohy jej neposlouchaly, p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se t\u0159\u00e1sl a nedok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b koordinovat svoje pohyby. Nev\u011bd\u011bl, co to v\u0161echno m\u00e1 znamenat. Pro\u010d Marcus prost\u011b nedokon\u010dil svoje d\u00edlo, kdy\u017e byl tak bl\u00edzko? Pro\u010d najednou ten obrat? Pro\u010d chce aby se obl\u00e9knul? Bill pomalu do\u0161el k chlapci na vzd\u00e1lenost p\u011bti metr\u016f, po\u0159\u00e1d mu nev\u011b\u0159il, po\u0159\u00e1d se b\u00e1l. Marcus dr\u017eel ruku na klice od domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. Oto\u010dil se na Billa.<\/div>\n
„Nech si dne\u0161ek pro sebe a d\u00e1m ti pokoj.“ Potom u\u017e jen rychle opustil d\u016fm, str\u010dil ruce do kapes a rychl\u00fdmi kroky postupn\u011b mizel z dohledu.<\/div>\n
Nev\u0161imnul si, \u017ee z opa\u010dn\u00e9 strany se bl\u00ed\u017e\u00ed Tom, byl natolik nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee se ani neohl\u00e9dl, nato\u017e aby se pod\u00edval na druh\u00fd chodn\u00edk. Toma polilo horko. Bill. To bylo prvn\u00ed, co mu p\u0159i\u0161lo na mysl, o ni\u010dem jin\u00e9m zkr\u00e1tka nedok\u00e1zal uva\u017eovat. Hlavou se mu honily ty nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky, cht\u011bl b\u011b\u017eet za Marcusem, nejrad\u011bji by ho v tu chv\u00edli zabil, ale m\u00edsto toho se rozb\u011bhl k domu. Mus\u00ed vid\u011bt Billa, okam\u017eit\u011b mus\u00ed zjistit jak moc mu Marcus ubl\u00ed\u017eil, necht\u011bl dom\u00fd\u0161let jak zl\u00e9 by to mohlo b\u00fdt. V t\u011ble se mu doslova va\u0159ila krev a pulsovala ve sp\u00e1nc\u00edch, c\u00edtil se tak bezmocn\u00fd.<\/div>\n
Ud\u00fdchan\u011b rozrazil dve\u0159e a vrhnul se do ob\u00fdv\u00e1ku. V naprost\u00e9m \u0161oku se zarazil. Bill sed\u011bl bez hnut\u00ed v k\u0159esle, oble\u010den\u00fd v mikin\u011b zapnut\u00e9 a\u017e ke krku a sledoval televizi. Tom byl naprosto konsternovan\u00fd, nenapadalo ho jedin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“ zkusil opatrn\u011b. Bratr sebou trhnul, ale okam\u017eit\u011b se vzpamatoval a nasadil na sv\u00e9 pobledl\u00e9 tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Tome! U\u017e jsi tady? Jsem moc r\u00e1d, bylo mi bez tebe smutno. D\u00e1\u0161 si taky \u010daj?“ Tom si p\u0159ipadal jako by se \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil, tohle p\u0159ece nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. Nejist\u011b se posadil.<\/div>\n
„Bille, kdy\u017e jsem byl pry\u010d, p\u0159i\u0161el sem n\u011bkdo?“ Bill se na n\u011bj udiven\u011b pod\u00edval a p\u0159istr\u010dil k n\u011bmu hrnek.<\/div>\n
„Jak t\u011b to napadlo? Ne, ov\u0161em \u017ee tady nikdo nebyl.“\u2026<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
\nbetaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill u\u017e nek\u0159i\u010del, ani neprosil, prost\u011b u\u017e ne\u0159\u00edkal nic. Byl vy\u010derpan\u00fd, dal\u0161\u00ed mluven\u00ed a plan\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed by stejn\u011b nikam nevedlo, nic by nezm\u011bnilo, nic by nezachr\u00e1nilo. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy, jedna za druhou, nesna\u017eil se je skr\u00fdvat, nez\u00e1le\u017eelo mu na tom.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19901","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19901","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19901"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19901\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435167,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19901\/revisions\/79435167"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19901"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19901"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19901"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}