{"id":19911,"date":"2008-03-16T01:00:00","date_gmt":"2008-03-16T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19870"},"modified":"2008-03-16T01:00:00","modified_gmt":"2008-03-16T00:00:00","slug":"rozum-a-cit-i-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-14\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 14."},"content":{"rendered":"
Tom se k n\u011bmu sklonil a n\u011b\u017en\u00fdmi doteky set\u0159el Billovi slzu, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po bled\u00e9 poko\u017ece. Nedok\u00e1zal ani popsat, jak stra\u0161n\u011b jej bolel ten pohled jindy vesel\u00fdch a smysln\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 te\u010f byly zalit\u00e9 strachem a smutkem. Tom c\u00edtil jak se pod jeho rukama t\u0159ese, co\u017e mu d\u011blalo starosti, pot\u0159eboval, aby bratr z\u016fstal v naprost\u00e9m klidu. Beze slova jej objal, pomohl mu na nohy a opatrn\u011b Billa p\u0159esunul do pohodl\u00ed gau\u010de, kde si zni\u010den\u011b lehnul. Tom byl zoufal\u00fd, bratr je\u0161t\u011b ne\u0159ekl ani slovo, celou tu dobu ml\u010del a on se za\u010d\u00ednal pomalu strachovat, aby na n\u011bj nem\u011bl tento traumatizuj\u00edc\u00ed z\u00e1\u017eitek v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed dopad. Byl v\u0161ak neuv\u011b\u0159iteln\u011b r\u00e1d, \u017ee se Bill nebr\u00e1n\u00ed, aby jej zlehka hladil po vlasech, dal polibek na \u010delo nebo jen ti\u0161e sv\u00edral jeho ruku a \u010dekal, kdy s n\u00edm kone\u010dn\u011b bude moci promluvit. Po\u0159\u00e1d se na n\u011bj musel d\u00edvat, byl tak zesl\u00e1bl\u00fd, jeho ple\u0165 m\u011bla je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed odst\u00edn ne\u017e obvykle, o\u010di se mu bez p\u0159est\u00e1n\u00ed leskly a rty m\u011bl neprokrven\u00e9 a such\u00e9. P\u0159esto v\u0161echno Tom \u017easnul nad jeho p\u016fvabnost\u00ed, a\u0165 byl jakkoliv neupraven\u00fd, b\u00edl\u00fd jako st\u011bna, rozt\u0159esen\u00fd a s pocuchan\u00fdmi vlasy, on v n\u011bm po\u0159\u00e1d vid\u011bl tu porcel\u00e1novou kr\u00e1su a jemnost. Mohl by se na n\u011bj d\u00edvat s \u017e\u00e1rem v o\u010d\u00edch cel\u00e9 hodiny, ka\u017ed\u00e1 Billova \u010d\u00e1st mu p\u0159ipadala naprosto jedine\u010dn\u00e1 a dokonal\u00e1. Kdy\u017e jej v\u0161ak cht\u011bl pol\u00edbit na \u00fasta, bratr ucuknul.<\/div>\n
„Co si o sob\u011b vlastn\u011b mysl\u00ed\u0161?! To jsi nab\u00eddnul v\u0161em sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, \u017ee kdyby n\u00e1hodou n\u011bkdy nem\u011bli po ruce holku, m\u016f\u017eou p\u0159ij\u00edt za mnou? \u017de jsem ochotn\u00fd? \u017de kdy\u017e sp\u00edm s tebou, pro\u010d bych nemohl i s ostatn\u00edmi?!“ Toma ten n\u00e1hl\u00fd v\u00fdpad p\u0159ekvapil, Bill\u016fv hlas byl sice unaven\u00fd a nal\u00e9hav\u00fd, p\u0159esto zn\u011bl absolutn\u011b jist\u011b.<\/div>\n
„Jist\u011b, \u017ee ne! Bille, proboha, jak t\u011b n\u011bco takov\u00e9ho mohlo napadnout? Nikdy v \u017eivot\u011b bych to neud\u011blal, u\u017e jen proto, \u017ee bych se zbl\u00e1znil \u017e\u00e1rlivost\u00ed, kdybych t\u011b vid\u011bl s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm!“ Na bratrovi bylo na prvn\u00ed pohled patrn\u00e9, \u017ee jej ani v nejmen\u0161\u00edm nep\u0159esv\u011bd\u010dil.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi jim ne\u0159\u00edkal, jak jsi byl se mnou spokojen\u00fd? \u017de jsem podle tebe v posteli neuv\u011b\u0159iteln\u011b sladk\u00fd?! Ne? Tak pro\u010d mi to Marcus p\u0159edhazoval?!“ Bill prudce oddechoval, h\u00e1dka jej vy\u010derp\u00e1vala, musel do n\u00ed vkl\u00e1dat p\u0159\u00edli\u0161 mnoho energie a tu te\u010f pot\u0159eboval vynalo\u017eit n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. Tom sklopil hlavu.<\/div>\n
„Je to moje vina, m\u011bl jsem si u\u017e d\u00e1vno v\u0161imnout, jak se na tebe po\u0159\u00e1d pt\u00e1, ob\u010das m\u00edval nar\u00e1\u017eky, jak jsi roztomil\u00fd a \u017ee mus\u00ed\u0161 b\u00fdt ur\u010dit\u011b mazliv\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak moc to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, prost\u011b jsem m\u011bl pocit, \u017ee to jen tak mezi \u0159e\u010d\u00ed nadhazuje, nikdy by m\u011b nenapadlo \u017ee zajde tak\u2026 Ale nikdy a nikomu bych ne\u0159ekl o n\u00e1s dvou, Bille, v\u017edy\u0165 to, co je mezi n\u00e1mi je jen na\u0161e, nikomu bych nedal pr\u00e1vo do toho zasahovat.“ Bratr vypadal, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, p\u0159iv\u0159el ospal\u00e9 o\u010di a vst\u0159eb\u00e1val jeho slova, jako by se rozhodoval, zda jej vz\u00edt na milost \u010di zavrhnout.<\/div>\n
Tom si teprve te\u010f v\u0161imnul ranky na Billov\u011b lev\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nevytvo\u0159ila se mod\u0159ina, jen mal\u00e1 nafialov\u011bl\u00e1 podlitina, p\u0159esto zalapal po dechu.<\/div>\n
„On t\u011b uhodil?! Tak \u0159ekni mi to, uhodil t\u011b?!“ Bill skryl tv\u00e1\u0159 ve studen\u00e9 dlani, jakoby to bylo n\u011bco, za co by se m\u011bl styd\u011bt, co by snad byla jeho vina.<\/div>\n
„To nic nen\u00ed,“ zamumlal. Tom jeho ruku okam\u017eit\u011b odstr\u010dil a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl poran\u011bn\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„Slibuju ti, \u017ee to tak nenech\u00e1m, za tohle se bude zodpov\u00eddat! Jak na tebe jen mohl vzt\u00e1hnout ruku\u2026“ Billovi se cel\u00e1 hr\u016fzn\u00e1 sc\u00e9na vybavila \u017eiv\u011b p\u0159ed o\u010dima. Prudce vydechl.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, cht\u011bl mi vsunout ruku pod tri\u010dko a j\u00e1 se mu v posledn\u00ed chv\u00edli vysmeknul. Jen\u017ee on u\u017e se prost\u011b neudr\u017eel a dal mi facku, pr\u00fd proto, abych se zklidnil. M\u00e1 hroznou s\u00edlu, \u00fapln\u011b se mi zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima, spadl jsem na zem. A potom, potom u\u017e jsi vlastn\u011b p\u0159i\u0161el ty. Tome, kdybys nedorazil, j\u00e1, j\u00e1 prost\u011b nev\u00edm co by se stalo, u\u017e jsem se ani nebr\u00e1nil, jen jsem le\u017eel a nechal ho, a\u0165 si se mnou d\u011bl\u00e1 co chce, byl jsem u\u017e \u00fapln\u011b vy\u010derpan\u00fd.“ Bill bolestn\u011b zav\u0159el v\u00ed\u010dka, po\u0159\u00e1d byla vzpom\u00ednka p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e1 na to, aby o n\u00ed mohl bez emoc\u00ed hovo\u0159it. Tom si svl\u00e9kl svoji mikinu a pe\u010dliv\u011b do n\u00ed Billa zamuchlal. Nebyl si jist\u00fd, jestli se t\u0159ese nervozitou nebo chladem, ale cht\u011bl zabr\u00e1nit alespo\u0148 jednomu. N\u011bco uvnit\u0159 mu \u0159\u00edkalo, \u017ee by te\u010f m\u011bl b\u00fdt Billovi co nejbl\u00ed\u017ee, \u017ee ho bratr pr\u00e1v\u011b te\u010f nejv\u00edce pot\u0159ebuje. Opatrn\u011b si vylezl na pohovku a sednul si za n\u011bj. Zezadu jej objal rukama kolem pasu a p\u0159im\u011bl ho aby si polo\u017eil hlavu na jeho hru\u010f. Tom kone\u010dn\u011b poc\u00edtil alespo\u0148 trochu klidu, te\u010f, kdy\u017e m\u011bl Billa u sebe, kdy\u017e o n\u011bj mohl pe\u010dovat a d\u00e1vat na n\u011bj pozor, se mu d\u00fdchalo mnohem sn\u00e1z. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho mus\u00ed p\u0159ed v\u0161emi br\u00e1nit, bratr nebyl p\u0159izp\u016fsoben\u00fd k tomu, aby se vyrovnal s\u00e1m se v\u0161emi n\u00e1strahami, byl p\u0159\u00edli\u0161 laskav\u00fd a d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd, nikdy neodm\u00edtnul pomoc a lid\u00e9 se je sna\u017eili vyu\u017e\u00edvat. Byl pro n\u011b snadn\u00fdm c\u00edlem. Ale on prost\u011b nikomu nedovol\u00ed, aby si s Billem zahr\u00e1val, na to ho p\u0159\u00edli\u0161 zbo\u017e\u0148uje\u2026\u2026<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Tom se k n\u011bmu sklonil a n\u011b\u017en\u00fdmi doteky set\u0159el Billovi slzu, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed po bled\u00e9 poko\u017ece. Nedok\u00e1zal ani popsat, jak stra\u0161n\u011b jej bolel ten pohled jindy vesel\u00fdch a smysln\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 te\u010f byly zalit\u00e9 strachem a smutkem. Tom c\u00edtil jak se pod jeho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19911","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19911","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19911"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19911\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19911"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19911"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19911"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}