{"id":19912,"date":"2008-03-16T00:55:00","date_gmt":"2008-03-15T23:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19871"},"modified":"2008-03-16T00:55:00","modified_gmt":"2008-03-15T23:55:00","slug":"rozum-a-cit-i-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/rozum-a-cit-i-13\/","title":{"rendered":"Rozum a cit I 13."},"content":{"rendered":"
Bill toho mnoho nevid\u011bl, nebyl schopen se nadzvednout, c\u00edtil jak je jeho t\u011blo v k\u0159e\u010di a nohy jej neposlouchaj\u00ed. P\u0159esto jeho zrychlen\u00fd tep dos\u00e1hl m\u00edrn\u00e9ho zklidn\u011bn\u00ed p\u0159i v\u011bdom\u00ed, \u017ee je tady Tom, v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, v\u011bd\u011bl \u017ee bratr se o to postar\u00e1. Sly\u0161el jen tupou r\u00e1nu a Marcus\u016fv bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd se rozlehl cel\u00fdm domem. Chlapci za\u010dalo lev\u00e9 oko po Tomov\u011b p\u0159esn\u00e9m z\u00e1sahu okam\u017eit\u011b slzet a zlostn\u011b na n\u011bj pohl\u00ed\u017eel pln\u00fd vzteku.<\/div>\n
„Vyru\u0161il jsi n\u00e1s v nejlep\u0161\u00edm, Billovi se to zrovna za\u010d\u00ednalo l\u00edbit,“ zachrapt\u011bl a drze se zasm\u00e1l. Nebyl nijak v\u00fdrazn\u011b vyveden z m\u00edry, bylo mu jasn\u00e9 co od rozzu\u0159en\u00e9ho Toma m\u016f\u017ee \u010dekat.<\/div>\n
Tom m\u011bl p\u0159ed o\u010dima rudo, ve chv\u00edli kdy p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h mu bylo jasn\u00e9, \u017ee p\u0159ich\u00e1z\u00ed za minutu dvan\u00e1ct. Okam\u017eit\u011b ztratil ve\u0161kerou sebekontrolu, jakmile uvid\u011bl bratra le\u017e\u00edc\u00edho na zemi a Marcuse, kter\u00fd se k n\u011bmu dychtiv\u011b skl\u00e1n\u011bl a dr\u017eel mu ruce za hlavou, aby mu nechal voln\u00fd p\u0159\u00edstup k jeho t\u011blu. Tom t\u00e9m\u011b\u0159 nedok\u00e1zal mluvit, jeho hlavou se prol\u00e9valo tolik vzteku, kolik snad je\u0161t\u011b v \u017eivot\u011b nepoc\u00edtil. Jemu a\u0165 d\u011blaj\u00ed co cht\u011bj\u00ed, m\u016f\u017eou mu ubli\u017eovat jak se komu zachce, ale nikdo, nikdo se nesm\u011bl dotknout Billa. On byl jeho nejcitliv\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto, jeho nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed oblast, na ni\u017e byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b h\u00e1kliv\u00fd a p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd a jeho reakce byly mnohdy nep\u0159im\u011b\u0159en\u00e9. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee s Marcusem nem\u00e1 v\u00fdznam \u0159e\u0161it n\u011bco slovn\u00ed cestou, on s\u00e1m by te\u010f nebyl schopen slo\u017eit rozumnou v\u011btu. Proto chytil p\u0159ekvapen\u00e9ho chlapce za bundu a silou jej vyhodil ven na schody, kde neudr\u017eel rovnov\u00e1hu a upadl na chladn\u00fd beton.<\/div>\n
„Zabiju t\u011b, jestli se je\u0161t\u011b jednou jen p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 k Billovi, rozum\u00ed\u0161?! Nikdy se neopova\u017euj k n\u011bmu dostat, nikdy! Ty jeden zmetku, jak jsem s tebou kdy mohl v\u016fbec promluvit! T\u00e1hni, t\u00e1hni odsud, jestli se je\u0161t\u011b chv\u00edli budu muset d\u00edvat na ten tv\u016fj odporn\u00fd obli\u010dej, tak za sebe neru\u010d\u00edm. Tohle bude m\u00edt je\u0161t\u011b dohru, s t\u00edm po\u010d\u00edtej! Tak\u017ee naposledy, s\u00e1hne\u0161 na Billa a bude to to posledn\u00ed co ud\u011bl\u00e1\u0161.“ Tom p\u0159ibouchl Marcusovi t\u011b\u017ek\u00e9 dve\u0159e p\u0159ed nosem, nedok\u00e1zal by u\u017e jen st\u00e1t a domlouvat mu, musel by se na n\u011bj vrhnout. Po\u0159\u00e1d mu to v\u0161echno jakoby nedoch\u00e1zelo, skute\u010dnosti p\u0159ich\u00e1zely postupn\u011b, jednotliv\u011b si za\u010dal uv\u011bdomovat co se vlastn\u011b stalo a byl naprosto v \u0161oku. Popadl jej tot\u00e1ln\u00ed afekt a on se z n\u011bj horko t\u011b\u017eko vzpamatov\u00e1val.<\/div>\n
Proboha, co by se stalo, kdyby p\u0159i\u0161el o p\u00e1r minut pozd\u011bji, kdyby se jen zdr\u017eel n\u011bkde s p\u0159\u00e1teli? Bill u\u017e le\u017eel na zemi, \u00fapln\u011b bezmocn\u00fd, nedok\u00e1zal se br\u00e1nit, vypadalo to, jako by se vzdal a nem\u011bl s\u00edlu d\u00e1l vzdorovat. A Marcus, Marcus si v\u016fbec nev\u0161\u00edmal slz v jeho o\u010d\u00edch, v t\u011bch ne\u0161\u0165astn\u00fdch vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00edch, nic jej neobm\u011bk\u010dilo, ani kdy\u017e jej Bill za\u010dal prosit, nic nepom\u00e1halo, jen ho je\u0161t\u011b v\u00edc sev\u0159el a dolehl na n\u011bj svou plnou vahou, co\u017e Billovi na chv\u00edli \u00fapln\u011b vyrazilo dech. Copak nevid\u011bl jak je Bill k\u0159ehk\u00fd? \u017de takovou v\u00e1hu nem\u016f\u017ee nikdy ust\u00e1t? D\u011bkoval bohu, \u017ee p\u0159i\u0161el ve chv\u00edli, kdy jej bratr pot\u0159eboval a dok\u00e1zal zabr\u00e1nit nejhor\u0161\u00edmu. Jak daleko by ten \u0161\u00edlenec byl schopen zaj\u00edt? Ne, necht\u011bl ani dom\u00fd\u0161let jak by to cel\u00e9 mohlo skon\u010dit, kdyby Marcus uskute\u010dnil svoje zvrhl\u00e9 p\u0159edstavy. Ani neum\u011bl popsat ten pocit nev\u00fdslovn\u00e9ho strachu, kter\u00fd sev\u0159el jeho srdce, kdy\u017e jak n\u011bkdo bratrovi ubli\u017euje, bolelo ho to tis\u00edckr\u00e1t v\u00edc ne\u017e Billa, v\u0161\u00edm \u010d\u00edm trp\u011bl bratr, na n\u011bj dopadalo mnohon\u00e1sobnou silou. Nejrad\u011bji by Marcusovi vy\u0161kr\u00e1bal o\u010di, moment\u00e1ln\u011b neexistoval nikdo, koho by nen\u00e1vid\u011bl v\u00edc ne\u017e jeho, necht\u011bl nic jin\u00e9ho ne\u017e satisfakci, aby se mu vr\u00e1tilo v\u0161echno hnusn\u00e9 co se sna\u017eil ud\u011blat, aby taky poc\u00edtil, jak chutn\u00e1 opravdov\u00fd strach.<\/div>\n
Jak jen muselo b\u00fdt Billovi, byl tady \u00fapln\u011b s\u00e1m, nem\u011bl nabl\u00edzku nikoho, kdo by mu pomohl, koho by mohl p\u0159ivolat. Ta p\u0159edstava na Toma zap\u016fsobila natolik, \u017ee musel n\u011bkolikr\u00e1t mocn\u011b zamrkat, aby se slzy nep\u0159ehrnuly p\u0159es hr\u00e1z jeho o\u010d\u00ed. Kone\u010dn\u011b se vrhnul k bratrovi. Po\u0159\u00e1d le\u017eel na zemi, v\u00ed\u010dka m\u011bl jako p\u0159ikovan\u00e1 k sob\u011b, jako by se b\u00e1l toho co by mohlo p\u0159ij\u00edt, kdy\u017e je otev\u0159e. T\u0159\u00e1sl se, neuv\u011b\u0159iteln\u011b se t\u0159\u00e1sl, a\u017e o n\u011bj Tom dost\u00e1val strach, byl sto\u010den\u00fd do klub\u00ed\u010dka a v\u016fbec to nevypadalo, \u017ee by pl\u00e1noval se pohnout. Tom se k n\u011bmu sklonil a n\u011b\u017en\u011b se dotknul jeho ramene. Bill sebou znovu \u0161kubnul, jakmile na sob\u011b uc\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed ruce.<\/div>\n
„Neboj se, neboj, to jsem j\u00e1. U\u017e je to pry\u010d, je to v po\u0159\u00e1dku,“ chl\u00e1cholil Billa a co nejjemn\u011bji ho hladil, aby mohl vn\u00edmat jeho teplo. Musel jej dostat z t\u00e9 zem\u011b, nem\u016f\u017ee tady jen tak le\u017eet, pot\u0159ebuje klid a bezpe\u010d\u00ed, on se o n\u011bj postar\u00e1, postar\u00e1 se o to, aby na cel\u00fd tento den co nejrychleji zapomenul.<\/div>\n
„Bille, u\u017e nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, jsem tady u tebe,“ za\u0161eptal a p\u0159it\u00e1hnul si jej k hrudi. Bill kone\u010dn\u011b otev\u0159el rud\u00e9 uslzen\u00e9 o\u010di\u2026.<\/p>\n

autor: Heidi<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bill toho mnoho nevid\u011bl, nebyl schopen se nadzvednout, c\u00edtil jak je jeho t\u011blo v k\u0159e\u010di a nohy jej neposlouchaj\u00ed. P\u0159esto jeho zrychlen\u00fd tep dos\u00e1hl m\u00edrn\u00e9ho zklidn\u011bn\u00ed p\u0159i v\u011bdom\u00ed, \u017ee je tady Tom, v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, v\u011bd\u011bl \u017ee bratr se o to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[82],"tags":[],"class_list":["post-19912","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rozum-a-cit-i"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19912","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19912"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19912\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19912"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19912"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19912"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}