{"id":19921,"date":"2008-03-16T00:15:00","date_gmt":"2008-03-15T23:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19880"},"modified":"2008-03-16T00:15:00","modified_gmt":"2008-03-15T23:15:00","slug":"podekujme-rodicum","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/16\/podekujme-rodicum\/","title":{"rendered":"Pod\u011bkujme rodi\u010d\u016fm"},"content":{"rendered":"
(A\/N: P\u016fvodn\u011b jde o drabble se zadan\u00fdmi slovy m\u0159\u00ed\u017ee, skate a tri\u010dko. Tro\u0161ku se to nat\u00e1hlo \ud83d\ude09 Cht\u011bla bych pod\u011bkovat Jani\u010dce, \u017ee m\u011b nev\u011bdomky dokopala poslat to. Sama bych na to asi nem\u011bla odvahu. D\u00edky ;))<\/em><\/div>\n
Tma vyst\u0159\u00eddala \u0161ero. Nadvl\u00e1da noci nad dnem byla ka\u017ed\u00e9mu jasn\u00e1 ji\u017e na prvn\u00ed pohled. Noc\u2026 N\u011bkdo tuto dobu miluje, d\u00e1v\u00e1 mu volnost, svobodu. N\u011bkdo ji nen\u00e1vid\u00ed, svazuje ho, p\u0159ivol\u00e1v\u00e1 strach. T\u0159et\u00ed skupin\u011b lid\u00ed noc pom\u00e1h\u00e1. Dok\u00e1\u017e\u00ed se l\u00e9pe vyrovnat se sv\u00fdmi starostmi, vy\u0159e\u0161it sv\u00e9 probl\u00e9my. Tak jako on\u2026<\/div>\n
Pod n\u00e1dhern\u011b von\u00edc\u00ed rozkvetlou t\u0159e\u0161n\u00ed sed\u011bl mal\u00fd blon\u010fat\u00fd chlapec. Byl tu jen on s\u00e1m. Ticho a klid ru\u0161il zat\u00edm jenom jeho dech. Pomalu jej ukol\u00e9b\u00e1val zp\u011bv pt\u00e1k\u016f. Ocital se ve sv\u011bt\u011b sn\u016f, sta\u010dil u\u017e jen mal\u00fd kr\u016f\u010dek a byl by tam, kde je v\u0161e povoleno, podle na\u0161ich p\u0159edstav, bez hranic, p\u0159edsudk\u016f, z\u00e1kaz\u016f\u2026<\/div>\n
Klidnou noc ale naru\u0161ila r\u00e1na. Dost tich\u00e1 na to, aby nevypla\u0161ila pt\u00e1ky v korun\u00e1ch strom\u016f, ale natolik hlasit\u00e1, aby upoutala chlapcovu pozornost. Po nep\u0159\u00edjemn\u00e9m zvuku t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se skla se ozval k\u0159ik. Chlapcovy o\u010di se otev\u0159ely a zahled\u011bly na d\u016fm pat\u0159\u00edc\u00ed k zahrad\u011b. Blon\u010f\u00e1\u010dek ale st\u00e1le vypadal, \u017ee nevn\u00edm\u00e1 sv\u011bt. Skeln\u00e9 o\u010di, jako by p\u0159ed sebou m\u011bly tlustou st\u011bnu, kter\u00e1 d\u016fm zakr\u00fdvala, v u\u0161\u00edch m\u011bl neviditeln\u00e1 sluch\u00e1tka, kter\u00e1 m\u011bla utlumit \u0159ev z domu. Vypadat a c\u00edtit se je ale \u00fapln\u011b jin\u00fd pojem. V mysli se sna\u017eil ut\u00e9ct. Ut\u00e9ct n\u011bkam pry\u010d, do vysn\u011bn\u00e9ho sv\u011bta klidu, harmonie, m\u00edru, radosti a l\u00e1sky.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed r\u00e1na ale zp\u016fsobila, \u017ee se tento jeho sv\u011bt nen\u00e1vratn\u011b ztratil, rozplynul se jako sen z r\u00e1na. A z chlapcov\u00fdch o\u010d\u00ed za\u010daly st\u00e9kat slzy.<\/div>\n
M\u011bl strach. Neb\u00e1l se tmy, jako v\u011bt\u0161ina d\u011bt\u00ed v jeho v\u011bku. B\u00e1l se o rodinu. I kdy\u017e m\u011bl oba rodi\u010de stejn\u011b r\u00e1d, v\u011bd\u011bl, \u017ee se rozd\u011bl\u00ed a ka\u017ed\u00fd si p\u016fjde svou cestou. A ani mu to nevadilo. Hor\u0161\u00ed bylo pomy\u0161len\u00ed na jeho bratra. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by ho snad m\u011bl ztratit. Nezvl\u00e1dl by to.<\/div>\n
P\u0159i t\u00e9hle my\u0161lence siln\u011b za\u0161tkal.<\/div>\n
„Br\u00e1\u0161ko\u2026?“ ozvalo se najednou kousek od n\u011bj. Odpov\u011bd\u00ed v\u0161ak bylo jen ticho. „No tak, Tomi, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee tu n\u011bkde jsi,“ ozval se Bill. Boj\u00e1cn\u011b se rozhl\u00ed\u017eel po ztemn\u011bl\u00e9 zahrad\u011b a sv\u00fdm „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee tu jsi,“ si cht\u011bl jen dodat odvahy. Hledal Toma u\u017e dlouho a pokud by nebyl tady, byla posledn\u00ed mo\u017enost sklep, ale to pro n\u011bj znamenalo jen p\u0159\u00edpad krajn\u00ed nouze. Ve\u010der do sklepa\u2026 Zakroutil nad touto my\u0161lenkou hlavou. I strach o Toma m\u00e1 jist\u00e9 meze a ty jeho kon\u010d\u00ed p\u0159\u00edmo na prahu sklepa. Poprv\u00e9 a naposledy tam byl pro Tom\u016fv skate, kdy\u017e byl jeho majitel nemocn\u00fd a on ho cht\u011bl vyzkou\u0161et. Tenkr\u00e1t se za n\u00edm dve\u0159e zabouchly a on myslel, \u017ee se ven nikdy nedostane. Asi po hodin\u011b ho odtamtud vysvobodil s\u00e1m nemocn\u00fd Tom, kter\u00fd br\u00e1\u0161ku postr\u00e1dal. Od t\u00e9 doby by tam Bill nevlezl, ani kdyby mu bylo \u0159e\u010deno, \u017ee tam bydl\u00ed sk\u0159\u00edtek, co mu spln\u00ed jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed sen, a \u017ee on m\u011bl sn\u016f…. Ale bez Toma nikam!<\/div>\n
Tom se p\u0159i zaslechnut\u00ed Billova hlasu zachv\u011bl. V\u011bd\u011bl, \u017ee se Bill boj\u00ed tmy a necht\u011bl ho tr\u00e1pit.<\/div>\n
„Bille\u2026“ ti\u0161e zavolal. Po\u0159\u00e1d mu tekly slzi\u010dky po tv\u00e1\u0159\u00edch. A i kdy\u017e necht\u011bl, aby ho takhle jeho mlad\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka vid\u011bl, nedalo mu to. Kdy\u017e byl Bill s n\u00edm, c\u00edtil se l\u00edp.<\/div>\n
„Tady si\u2026“ za\u0161veholil roztomile Bill. „Poj\u010f dom\u016f, je zima a ty m\u00e1\u0161 na sob\u011b jenom tri\u010dko\u2026“<\/div>\n
Tom jen zakroutil hlavou. Z domu \u0161el na zahradu neust\u00e1le mat\u010din jekot a jeho to naprosto odrazovalo v jak\u00e9mkoli pohybu t\u00edm sm\u011brem. St\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed slzi\u010dky si razily cestu po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch. U\u017e se za n\u011b nestyd\u011bl. N\u011bm\u011b objal br\u00e1\u0161ku a nechal se hladit po z\u00e1dech.<\/div>\n
Bill c\u00edtil Tom\u016fv strach tak siln\u011b, \u017ee se za\u010d\u00ednal b\u00e1t on s\u00e1m. Ale my\u0161lenka na to, \u017ee nic netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b, mu pomohla. Vzal Tomovy ruce do sv\u00fdch a jemn\u011b na n\u011b d\u00fdchal.<\/div>\n
„Tomi, jsi cel\u00fd promrzl\u00fd, poj\u010f dom\u016f, pros\u00edm\u2026“ \u0161eptal. „Pokud se tady ale chyst\u00e1\u0161 zmrznout, z\u016fstanu s tebou!“<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
Tu noc usnula dvoj\u010data v jedn\u00e9 posteli, v pevn\u00e9m objet\u00ed, se stejnou my\u0161lenkou. S my\u0161lenkou na toho druh\u00e9ho\u2026 Jak by taky jedna du\u0161e mohla myslet na dv\u011b rozd\u00edln\u00e9 v\u011bci?<\/div>\n
O_o<\/div>\n
Mlad\u00fd chlapec sed\u00ed pod rozkvetlou t\u0159e\u0161n\u00ed. Jak je tu dlouho? Pro\u010d tady sed\u00ed? Nen\u00ed mu zima? Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 Na tyhle ot\u00e1zky se v\u011bt\u0161inou ptaj\u00ed rodi\u010de, ale ti tu dnes zast\u00e1vaj\u00ed \u00fapln\u011b jinou roli. Roli zr\u00e1dc\u016f a v\u011bznitel\u016f. To oni mu p\u0159ikovali na okna pomysln\u00e9 m\u0159\u00ed\u017ee. Nem\u016f\u017ee nikam. Nejrad\u0161i by se zvedl a ut\u00edkal, kam nejd\u00e1l to p\u016fjde, ale on nesm\u00ed! Mus\u00ed tu sed\u011bt, poslouchat vzd\u00e1len\u00fd k\u0159ik matky a b\u00fdt j\u00ed podporou. Pr\u00fd: „S Gordonem se nikdy nepoh\u00e1d\u00e1me! On je tak\u2026“ Mat\u010dina slova. Zbyte\u010dn\u00e1 slova!<\/div>\n
Kdy\u017e si p\u0159edstavil, \u017ee zrovna mohl b\u00fdt n\u011bkde na koncert\u011b obklopen\u00fd fanynkami, rozplakal se. Ta bezmoc\u2026<\/div>\n
Jeho \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di se leskly slzami, kter\u00e9 jedna po druh\u00e9 opou\u0161t\u011bly \u010dern\u00e9 linky a kut\u00e1lely se sm\u011brem k rozechv\u011bl\u00fdm rt\u016fm. \u010cokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di\u2026 \u010cokol\u00e1da obvykle p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed radost, uspokojen\u00ed\u2026 Obvykle.<\/div>\n
Ti\u0161e si p\u0159it\u00e1hl nohy k sob\u011b, schoulil se do malink\u00e9ho klub\u00ed\u010dka, sna\u017eil se udr\u017eet si teplo. Kdy\u017e sem p\u0159ich\u00e1zel, sv\u00edtilo je\u0161t\u011b slun\u00ed\u010dko na obloze bez mr\u00e1\u010dku. Te\u010f u\u017e byla tma a zima. Jen m\u011bs\u00edc se sv\u00fdmi kump\u00e1nkami hv\u011bzdami osv\u011btloval temnou zahradu. A s korunami strom\u016f si pohr\u00e1val prudk\u00fd v\u00edtr, kter\u00fd nejen\u017ee chlapci \u010dechral \u010dern\u00e9 rovn\u00e9 vlasy, ale hlavn\u011b mu jednozna\u010dn\u011b \u0159\u00edkal: „Chlape\u010dku, te\u010f je to tu moje, bude\u0161 se muset j\u00edt schovat, jinak ti bude zima. P\u0159inejmen\u0161\u00edm\u2026 \u0161\u00edm \u2026 \u0161\u00edm\u2026“ nesla se ozv\u011bna.<\/div>\n
„Bille\u2026?“ ozvalo se nedaleko chlapce pod t\u0159e\u0161n\u00ed<\/em>. Byl to jeho br\u00e1\u0161ka. Jeho milovan\u00e9 dvoj\u010d\u00e1tko, kter\u00e9 v\u017edycky p\u0159i\u0161lo, kdy\u017e bylo Billovi nejh\u016f\u0159. Tom s\u00e1m si pamatoval, \u017ee prakticky ned\u00e1vno<\/em> byl ve stejn\u00e9 situaci. V\u011bd\u011bl, \u017ee je jeho<\/em> Bill\u00ed pr\u00e1v\u011b na dlouh\u00e9 cest\u011b, kterou ale ze v\u0161ech stran okolo kryje mlha a on p\u0159es ni nevid\u00ed. Hled\u00e1 n\u011bjak\u00fd z\u00e1chytn\u00fd bod, kter\u00e9ho by se dr\u017eel p\u0159i pomal\u00fdch kr\u016f\u010dc\u00edch d\u00e1l a d\u00e1l, sm\u011brem ke sv\u00e9mu c\u00edli. P\u0159ed deseti lety byl takov\u00fdm bodem pro Toma Bill. Dnes si na ochr\u00e1nce zahraje prozm\u011bnu on.<\/div>\n
Role se vym\u011bnily, z\u00e1le\u017e\u00ed jen na herc\u00edch, jak se se sv\u00fdmi nov\u00fdmi \u00fakoly vyrovnaj\u00ed.<\/div>\n
Bill hlasit\u011b zavzlykal. Tom\u016fv hlas v n\u011bm vzbudil vlnu l\u00edtosti. Necht\u011bl, aby tady musel Tom b\u00fdt taky. Ale musel\u2026 Nejen matka by to bez n\u011bj nezvl\u00e1dla\u2026<\/div>\n
„Ach br\u00e1\u0161ko,“ vydechl Tom a okam\u017eit\u011b Billa objal. „V\u017edy\u0165 se cel\u00fd klepe\u0161.“ St\u00e1hl ze sebe svou obrovskou mikinu a p\u0159ikryl j\u00ed Billa, kter\u00fd se v n\u00ed ztr\u00e1cel. Ne\u0159\u00edkal nic o n\u00e1vratu dom\u016f, v\u011bd\u011bl, \u017ee by ho Bill stejn\u011b neposlechl. P\u0159ed p\u00e1r lety se choval stejn\u011b.<\/div>\n
Ale te\u010f u\u017e jim p\u0159ece nen\u00ed osm!<\/div>\n
Tom ti\u0161e z\u00edral na Billovy namodral\u00e9 rty. Poc\u00edtil stra\u0161nou touhu je pol\u00edbit. Zat\u0159epal lehce hlavou. Jak ho v\u016fbec n\u011bco takov\u00e9ho m\u016f\u017ee napadnout? Asi tak, jako ka\u017ed\u00e1 norm\u00e1ln\u00ed v\u011bc. Tom si to necht\u011bl p\u0159iznat, ale Bill v n\u011bm vyvol\u00e1val v\u00edc ne\u017e jen pocity touhy a cht\u00ed\u010de. Byla v tom l\u00e1ska. To, \u010deho se Tom v\u017edycky b\u00e1l\u2026<\/div>\n
„Bill\u00ed, neplakej\u2026“ za\u0161eptal, kdy\u017e Bill znovu hlasit\u011b zavzlykal. Trhalo mu to srdce. „To nesm\u00ed\u0161, bol\u00ed to\u2026“<\/div>\n
Bill vykulil o\u010di a chvilku je na Toma poulil.<\/div>\n
„A moc?“ zeptal se a p\u0159ilo\u017eil svou dla\u0148 na m\u00edsto, kde by m\u011blo b\u00fdt Tomovo srdce.<\/div>\n
Tom se zachv\u011bl. Na bratrovu p\u0159\u00edtomnost i s t\u011bmi zvl\u00e1\u0161tn\u00edmi<\/em> pocity si u\u017e dok\u00e1zal zvyknout, ale nemohl si vzpomenout, jak je to dlouho, co se ho Bill takhle kr\u00e1sn\u011b dotknul. Bill zvykl\u00fd na kopance, ruce za pasem nebo dloub\u00e1n\u00ed pod \u017eebra, ale tohle bylo po\u0159\u00e1d v\u00fdjime\u010dn\u00e9. Teprve v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, jak moc m\u00e1lo \u010dasu na sebe maj\u00ed. To se mus\u00ed napravit.<\/div>\n
Pohladil Billa po uslzen\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Opatrn\u011b sledoval jeho reakci. Nerad by p\u0159i\u0161el o bratra, dvoj\u010de, l\u00e1sku\u2026 Billovy p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di ale nazna\u010dovaly, \u017ee mu to nevad\u00ed, snad i v\u00edc\u2026 Ne, Tome, ned\u00e1vej si nad\u011bje!<\/em>, se\u0159val se v duchu, ale jeho ruce jakoby neposlouchaly a hladily Billa d\u00e1l. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc p\u0159es obo\u010d\u00ed se jeho prsty zastavily na chladn\u00e9m kovu piercingu, lehce ho stiskly a zah\u0159\u00e1ly, potom se posouvaly n\u00ed\u017e. Tom hladil br\u00e1\u0161kova v\u00ed\u010dka, znovu tv\u00e1\u0159e s rozpitou \u0159asenkou, ale za celou tu dobu se nedok\u00e1zal odtrhnout od jeho rt\u016f. L\u00e1kaly ho jako snad je\u0161t\u011b nic a on, a\u010d necht\u011bl, jejich v\u00e1biv\u00e9mu chv\u011bn\u00ed podlehl. P\u0159itiskl se na n\u011b t\u011bmi sv\u00fdmi. Na chvilinku tak kr\u00e1tkou, ale tak n\u00e1dhernou. Jakoby se s n\u00edm zastavil sv\u011bt. \u010cas se vynuloval, v\u0161echno okolo zmizelo, z\u016fstali jen oni dva.<\/div>\n
Kr\u00e1sn\u00e1 chv\u00edle\u2026 Ale to probuzen\u00ed do reality\u2026 To jsem nem\u011bl\u2026 To byla\u2026 U\u017e to nikdy nebude jako d\u0159\u00edv\u2026<\/em><\/div>\n
M\u00e1\u0161 pravdu Tome, nikdy\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e otev\u00edral o\u010di, zalit\u00e9 slzami z ji\u017e p\u0159edv\u00eddan\u00e9ho zklam\u00e1n\u00ed, nedok\u00e1zal pohl\u00e9dnout do t\u011bch br\u00e1\u0161kov\u00fdch hloubek naplno. Jeho sv\u011bt se zhroutil u\u017e d\u00e1vno. Nem\u011bl pot\u0159ebu to sly\u0161et od Billa. Zvedl se a: „Kam jde\u0161?“ zazn\u011blo nal\u00e9hav\u011b a promrzl\u00e1 ru\u010dka ho chytila za c\u00edp tri\u010dka. „Te\u010f nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt,“ za\u0161eptal Bill a st\u00e1hl zmaten\u00e9ho Toma zp\u00e1tky na lavi\u010dku. Ten ale st\u00e1le odm\u00edtal otev\u0159\u00edt o\u010di, pod\u00edvat se pravd\u011b – Billovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec pozvedl ruku. Jeho prsty se t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u011b dot\u00fdkaly Tomovy tv\u00e1\u0159e, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly opatrn\u011b jej\u00ed kontury, jako Tomovy p\u0159ed p\u00e1r chv\u00edlemi.<\/div>\n
Tom zvedl o\u010di. Tohle ne\u010dekal. Pro n\u011bj byla tohle<\/em> ta nejnepravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed varianta. Rad\u0161i na ni ani nemyslel, ale\u2026 Nezd\u00e1 se mu to?<\/div>\n
Ne. Billovy rty na t\u011bch jeho ho utvrdily. Jen to nech\u00e1pal\u2026 Odklonil se od Billa.<\/div>\n
„Jakto\u2026?“ rozpaky a zmatek z n\u011bj \u010di\u0161ely ve velk\u00e9m. Jak jednoduch\u00e1 byla ale Billova odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Asi za to m\u016f\u017ee l\u00e1ska\u2026“<\/div>\n
„L\u00e1ska\u2026?“ zasm\u00e1l se Tom. „A j\u00e1 na ni nikdy nev\u011b\u0159il\u2026“<\/div>\n
„To j\u00e1, j\u00e1 v\u017edycky v\u011bd\u011bl, \u017ee na ni jednou uv\u011b\u0159\u00ed\u0161.“ Usm\u00e1l se \u0161ibalsky Bill. Proud jeho dal\u0161\u00edch slov se ale ztratil v p\u016flce Tomova polibku. V\u011bd\u011bl to\u2026 A u\u017e tak dlouho\u2026 Sta\u010dilo jen<\/em> po\u010dkat. Jen\u2026<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
Tu noc usnula dvoj\u010data jako p\u0159ed deseti lety. V jedn\u00e9 posteli, v pevn\u00e9m objet\u00ed, se stejnou my\u0161lenkou. S my\u0161lenkou na toho druh\u00e9ho\u2026<\/div>\n
autor: Teddy<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

(A\/N: P\u016fvodn\u011b jde o drabble se zadan\u00fdmi slovy m\u0159\u00ed\u017ee, skate a tri\u010dko. Tro\u0161ku se to nat\u00e1hlo \ud83d\ude09 Cht\u011bla bych pod\u011bkovat Jani\u010dce, \u017ee m\u011b nev\u011bdomky dokopala poslat to. Sama bych na to asi nem\u011bla odvahu. D\u00edky ;)) Tma vyst\u0159\u00eddala \u0161ero. Nadvl\u00e1da noci nad<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19921","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19921","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19921"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19921\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19921"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19921"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19921"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}