{"id":19941,"date":"2008-03-15T23:27:00","date_gmt":"2008-03-15T22:27:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19900"},"modified":"2008-03-15T23:27:00","modified_gmt":"2008-03-15T22:27:00","slug":"nastrahy-strachu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/nastrahy-strachu\/","title":{"rendered":"N\u00e1strahy strachu"},"content":{"rendered":"
Le\u017e\u00edm na posteli. Pozoruji pruhy sv\u011btel b\u011bhaj\u00edc\u00ed po strop\u011b, kter\u00e9 proza\u0159uj\u00ed pokoj sv\u011btlem. Sv\u011btlem, kter\u00e9 mi pom\u00e1h\u00e1 neupadnout do nezn\u00e1m\u00e9ho sv\u011bta. Sv\u011bta, kde v\u00e1s nikdo nechr\u00e1n\u00ed, kde se m\u016f\u017eou odehr\u00e1vat hr\u016fzy, kter\u00e9 by jste v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b nikdy neza\u017eili. Fantazie pracuje na pln\u00e9 obr\u00e1tky, a t\u0159eba jen mali\u010dk\u00e1 my\u0161lenka v\u00e1s dostane do sv\u011bta hr\u016fz, kde nen\u00ed \u00faniku\u2026<\/em><\/div>\n
Nesm\u00edm podlehnout, mus\u00edm vydr\u017eet\u2026 Nesm\u00edm podlehnout, nechci se dostat do toho odporn\u00e9ho sv\u011bta, nechci usnout\u2026<\/em><\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec rozp\u0159\u00e1hl ruce na postel a do\u0161iroka otev\u0159el o\u010di. Promnul si je n\u00e1rtem ruky, zatla\u010duj\u00edc \u010d\u00e1ste\u010dky \u0159asenky hloub\u011bji do o\u010d\u00ed. O\u010di ho p\u00e1lily, ale to p\u0159esn\u011b cht\u011bl\u2026 Pot\u0159eboval n\u011bjakou bolest, cokoliv, co by mu znemo\u017enilo usnout.<\/div>\n
Zavrt\u011bl se na zdoben\u00e9m povle\u010den\u00ed a zasunul pol\u0161t\u00e1\u0159 pod z\u00e1da tak, aby ho tla\u010dil do lopatek. Dal\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak se vyhnout sv\u011btu sn\u016f, do kter\u00e9ho se tak b\u00e1l vstoupit. B\u00e1l se dobrovoln\u011b nastoupit do vlaku, kter\u00fd odj\u00ed\u017ed\u011bl poka\u017ed\u00e9 do jin\u00e9ho sv\u011bta, av\u0161ak v\u017edy do sv\u011bta strachu, do sv\u011bta, ve kter\u00e9m neznaj\u00ed hranice, ve kter\u00e9m m\u016f\u017eou v\u0161e\u2026<\/div>\n
V\u00ed\u010dka, i p\u0159es p\u00e1len\u00ed v o\u010d\u00edch, se pomalu za\u010dala zav\u00edrat.<\/div>\n
Ne!<\/em><\/div>\n
Prudce se posadil na posteli. Znovu si promnul o\u010di, aby ho p\u00e1lily v\u00edce. Vysko\u010dil z postele a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po pokoji. Obch\u00e1zel postel z jedn\u00e9 strany na druhou, a\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee ho \u00fanava na okam\u017eik opustila.<\/div>\n
Znovu se polo\u017eil na postel, rozp\u0159\u00e1hl ruce a pol\u0161t\u00e1\u0159 um\u00edstil pod lopatky.<\/div>\n
\u00b0<\/div>\n
Op\u011bt nesp\u00ed, c\u00edt\u00edm to, a\u010dkoliv n\u00e1s d\u011bl\u00ed tlust\u00e1 st\u011bna. Tolik se boj\u00ed, a j\u00e1 u\u017e nev\u00edm jak mu pomoci\u2026 Nechce sp\u00e1t, mluv\u00ed po\u0159\u00e1d o vlaku, kter\u00fd jezd\u00ed poka\u017ed\u00e9 do jin\u00e9ho sv\u011bta, poka\u017ed\u00e9 jinam, do sv\u011bta \u00fazkosti a strachu. Chci mu pomoct, chci pomoci m\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi, kter\u00fd se tr\u00e1p\u00ed\u2026 Ale jak? Jak, kdy\u017e i v m\u00e9 bl\u00edzkosti, i v m\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed d\u011bl\u00e1 v\u0161echno mo\u017en\u00e9, jen aby neupadl do kr\u00e1sn\u00e9ho sv\u011bta sn\u011bn\u00ed\u2026 On v n\u011bm vid\u00ed hrozbu, kter\u00e1 jej pron\u00e1sleduje cel\u00fd den, od r\u00e1na a\u017e po ve\u010der, kde je nucen j\u00edt na pokoj a vyspat se.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e Tokio Hotel je\u0161t\u011b neexistovali, byl schopn\u00fd se v noci vykr\u00e1st oknem a celou noc prochodit po m\u011bst\u011b. Brzy z r\u00e1na se vracel a jako poslu\u0161n\u00fd chlapec ulehl do postele, kde ho na\u0161e matka na\u0161la a \u017eila v iluzi, \u017ee se jej\u00ed syn vyl\u00e9\u010dil, \u017ee u\u017e je zcela v po\u0159\u00e1dku. Omyl. Jeho no\u010dn\u00ed m\u016fry jsou \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm hor\u0161\u00ed. Nesv\u011b\u0159uje se mi, ale j\u00e1 to c\u00edt\u00edm. Vid\u00edm v jeho o\u010d\u00edch zoufalstv\u00ed a bolest.<\/em><\/div>\n
U\u017e se p\u00e1rkr\u00e1t stalo, \u017ee zkolaboval. Jeho t\u011blo u\u017e pot\u0159ebovalo odpo\u010dinek, kter\u00fd mu v\u016fbec nedop\u0159\u00e1val. Fyzicky pot\u0159eboval sp\u00e1nek jako s\u016fl, ale psychika mu to nedovolovala, v hlav\u011b mu blikal vyk\u0159i\u010dn\u00edk, aby se vyhnul sp\u00e1nku.<\/em><\/div>\n
Bille, br\u00e1\u0161ko, nech m\u011b ti pomoci!<\/em><\/div>\n
\u00b0<\/div>\n
Je r\u00e1no. Za hodinu maj\u00ed sraz dole v hale, aby se nasn\u00eddali a probrali s Davidem jejich dne\u0161n\u00ed program.<\/div>\n
Zapluje do sprchy a spust\u00ed na sebe ledovou vodu, kter\u00e1 aspo\u0148 trochu regeneruje jeho unaven\u00e9 t\u011blo. Okam\u017eik vydr\u017e\u00ed pod ledovou vodou, kterou hned vypne a zabal\u00ed se do h\u0159ejiv\u00e9 osu\u0161ky.<\/div>\n
Uprav\u00ed si vlasy f\u00e9nem a hned potom si opl\u00e1chne obli\u010dej ledovou vodou, kdyby ho n\u00e1hodou tepl\u00fd vzduch val\u00edc\u00ed se z f\u00e9nu cht\u011bl ukol\u00edbat ke sp\u00e1nku a nedobrovoln\u011b ho posadil na vlak.<\/div>\n
Vlasy s\u010de\u0161e do \u00fahledn\u011b rovn\u00e9ho \u00fa\u010desu, kruhy pod o\u010dima zamaskuje tlustou vrstvou make-upu. Se zarudl\u00fdm b\u011blmem o\u010d\u00ed nic neud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
Bill vyleze z pokoje a chodbou proch\u00e1z\u00ed r\u00e1zn\u00fdm krokem k v\u00fdtah\u016fm. Tla\u010d\u00edtkem jeden p\u0159ivol\u00e1, a hned jak nastoup\u00ed se otev\u0159ou pokojov\u00e9 dve\u0159e jeho bratra.<\/div>\n
Na chv\u00edli se vyd\u011bs\u00ed z v\u00fdslechu, kter\u00fd by pod veden\u00edm Toma musel podstoupit, ur\u010dit\u011b sly\u0161el jak v noci chodil po pokoji. Zase mu bude cht\u00edt pomoci. Nech\u00e1pe, \u017ee mu leda pom\u016f\u017ee, kdy\u017e ho nech\u00e1 b\u00fdt. Nech\u00e1pe, \u017ee tomu proradn\u00e9mu sv\u011btu se ned\u00e1 uniknout, leda lze se sna\u017eit udr\u017eet vzh\u016fru a nenechat se zl\u00e1kat star\u00fdm p\u00e1nem v \u00fahledn\u00e9 uniform\u011b, kter\u00fd se v\u017edy objev\u00ed z\u010dista jasna ve dve\u0159\u00edch vlaku. Nejde mu uniknout\u2026<\/div>\n
„Bille!“ zavol\u00e1 Tom, na posledn\u00ed chv\u00edli dob\u011bhne k v\u00fdtah\u016fm a vsune se mezi zav\u00edraj\u00edc\u00ed se dve\u0159e.<\/div>\n
„Bille,“ vydechne, a chytne se za rychle se zvedaj\u00edc\u00ed hrudn\u00edk. Je ud\u00fdchan\u00fd. „Pro\u010d jsi nepo\u010dkal, a nepodr\u017eel mi dve\u0159e?“ zept\u00e1 se, kdy\u017e popadne ztracen\u00fd dech.<\/div>\n
Bill znerv\u00f3zn\u00ed. Za\u010dne podup\u00e1vat nohou.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026j\u00e1 jsem si t\u011b nev\u0161iml.“ pl\u00e1cne prvn\u00ed blbost, kter\u00e1 ho napadne.<\/div>\n
„Nev\u0161iml? Volal jsem na tebe a vid\u011bl jsem, jak ses na m\u011b pod\u00edval,“ pod\u00edv\u00e1 se na n\u011bj starostliv\u00fdm pohledem. „Zase jsi nespal\u2026“ pohlad\u00ed ho po pa\u017ei.<\/div>\n
„S-spal…“ vykokt\u00e1 Bill.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsem, jak jsi chodil po pokoji,“ zvedne Tom jeho bradu a p\u0159inut\u00ed ho, pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chci ti pomoct, Bille. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b. Nem\u016f\u017ee\u0161 ignorovat pot\u0159eby t\u011bla, za chv\u00edli to m\u016f\u017ee dopadnout hodn\u011b \u0161patn\u011b. Bille, ty mus\u00ed\u0161 sp\u00e1t<\/em>.“ Zahl\u00e9dne v jeho o\u010d\u00edch slzy, ale hned se Bill vytrhne z Tomova sev\u0159en\u00ed a oto\u010d\u00ed se tv\u00e1\u0159\u00ed do kouta v\u00fdtahu.<\/div>\n
„Spolu to zvl\u00e1dneme, zlep\u0161\u00ed se to, uvid\u00ed\u0161\u2026 Mus\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it\u2026“ pohlad\u00ed ho Tom po z\u00e1dech, sna\u017e\u00edc se ho obr\u00e1tit k sob\u011b \u010delem.<\/div>\n
Bill se prudce oto\u010d\u00ed a vrhne se mu kolem krku.<\/div>\n
„Tome, pomoz mi, pros\u00edm, pomoz mi\u2026 Nev\u00edm jak d\u00e1l, po\u0159\u00e1d m\u011b doh\u00e1n\u00ed, po\u0159\u00e1d je tam ten hnusn\u00fd p\u00e1n v uniform\u011b, nacpou m\u011b do vlaku a j\u00e1 odj\u00ed\u017ed\u00edm pry\u010d\u2026 Pros\u00edm, pomoz mi, u\u017e tam nechci, u\u017e ne… Boj\u00edm se\u2026“ vzlyk\u00e1 Bill na Tomov\u011b rameni.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti, zvl\u00e1dneme to\u2026“ uklid\u0148uje ho Tom, a jemn\u011b hlad\u00ed jeho zk\u0159ehl\u00e1 z\u00e1da. „Bere\u0161 ty pr\u00e1\u0161ky, co ti p\u0159edepsal doktor?“ zept\u00e1 se ho opatrn\u011b.<\/div>\n
„Ne, nepom\u00e1haj\u00ed\u2026“ \u0159ekne roz\u010d\u00edlen\u011b a zoufale z\u00e1rove\u0148 Bill.<\/div>\n
„Zajdeme tam znovu. Za\u0159\u00edd\u00edm u Davida tak m\u011bs\u00edc volna, a pokus\u00edme se s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat,“ ozn\u00e1m\u00ed mu Tom a z v\u00fdrazu jeho tv\u00e1\u0159e se d\u00e1 jasn\u011b vy\u010d\u00edst, \u017ee je nekompromisn\u00ed.<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
„Tome, co mi tam budou d\u011blat?“<\/div>\n
„Neboj se, jenom bude\u0161 odpov\u00eddat.“<\/div>\n
„Na co se m\u011b budou pt\u00e1t?“<\/div>\n
„To nev\u00edm, Bille\u2026“<\/div>\n
„Boj\u00edm se\u2026“<\/div>\n
„V\u0161echno bude dobr\u00e9, Bill\u00ed..“<\/div>\n
\u00b0\u00b0\u00b0<\/div>\n
„Pro\u010d mi ten doktor nedok\u00e1zal pomoct?“ zhrout\u00ed se Bill do Tomovy n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026 Ale to nevad\u00ed, koup\u00edme ty pr\u00e1\u0161ky, a vy\u0159e\u0161\u00edme to spolu,“ za\u0161ept\u00e1 mu Tom do tv\u00e1\u0159e a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00ed na tv\u00e1\u0159. Tom to nebral jako p\u0159irozen\u00e9 bratrsk\u00e9 gesto, v\u0161ak doufal, \u017ee Bill ano.<\/div>\n
Bill zvedne ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi sv\u00e9 uplakan\u00e9 o\u010di s otazn\u00edky. Tom se sna\u017e\u00ed v\u00fdmluvn\u011b usm\u00e1t, ale v\u00ed, \u017ee to stejn\u011b na Billa neplat\u00ed. Jak by mohlo? Jsou dvoj\u010data, neoklamou samy sebe pouhou p\u0159etv\u00e1\u0159kou.<\/div>\n
Bill sklopil pohled k jeho rt\u016fm. P\u0159ipadaly mu najednou tak smysln\u00e9, tak odli\u0161n\u00e9 od rt\u016f v\u0161ech kr\u00e1sn\u00fdch d\u00edvek na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Tou\u017eil ochutnat, ochutnat jejich \u010dokol\u00e1dovou chu\u0165, stejn\u011b tak okusit ten pocit, c\u00edtit je na sv\u00fdch, toto\u017en\u00fdch rtech.<\/div>\n
P\u0159ibl\u00ed\u017eil svou tv\u00e1\u0159 a dotkl se sv\u00fdmi rty, t\u011bch jeho. Radost, smutek, zoufalstv\u00ed, \u0161t\u011bst\u00ed, vztek\u2026 nic se nevyrovnalo pocitu, kter\u00fd te\u010f za\u017e\u00edvali oba. Ext\u00e1ze pocit\u016f, m\u00edchanice v\u0161eho, n\u011bco tak kr\u00e1sn\u00e9ho, tak zak\u00e1zan\u00e9ho v jedin\u00e9m dotyku dvou rt\u016f stejn\u00fdch t\u011bl.<\/div>\n
Tom se pono\u0159il do chuti jeho rt\u016f, pohr\u00e1val si s nimi. Jakmile Bill pootev\u0159el rty, nev\u00e1hal a pronikl sv\u00fdm jazykem do bratrov\u00fdch \u00fast\u2026<\/div>\n
Strachu se zbav\u00ed\u0161,<\/em><\/div>\n
p\u0159ijme\u0161 li mou pomocnou ruku.<\/em><\/div>\n
Strachu se zbav\u00ed\u0161,<\/em><\/div>\n
p\u0159ijme\u0161-li mou bezednou l\u00e1sku.<\/em><\/div>\n
L\u00e1sku mocnou,<\/em><\/div>\n
kter\u00e1 by p\u0159emohla i Boha samotn\u00e9ho,<\/em><\/div>\n
stejn\u011b jako p\u0159em\u016f\u017ee n\u00e1strahy strachu,<\/em><\/div>\n
kter\u00fd se ji\u017e te\u010f v\u00e1l\u00ed v prachu\u2026<\/em><\/div>\n
Usneme spolu v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
v n\u00e1ru\u010d\u00ed pln\u00e9m l\u00e1sky,<\/em><\/div>\n
a ve sp\u00e1nku, kter\u00fd v\u00e1m neporou\u010d\u00ed,<\/em><\/div>\n
bez strachu a \u00fazkosti.<\/em><\/div>\n
Budu jen j\u00e1 a ty,<\/em><\/div>\n
spojeni miliony nitkami a vl\u00e1sky\u2026<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
autor: Emiily<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Le\u017e\u00edm na posteli. Pozoruji pruhy sv\u011btel b\u011bhaj\u00edc\u00ed po strop\u011b, kter\u00e9 proza\u0159uj\u00ed pokoj sv\u011btlem. Sv\u011btlem, kter\u00e9 mi pom\u00e1h\u00e1 neupadnout do nezn\u00e1m\u00e9ho sv\u011bta. Sv\u011bta, kde v\u00e1s nikdo nechr\u00e1n\u00ed, kde se m\u016f\u017eou odehr\u00e1vat hr\u016fzy, kter\u00e9 by jste v re\u00e1ln\u00e9m sv\u011bt\u011b nikdy neza\u017eili. Fantazie pracuje na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-19941","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19941","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19941"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19941\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19941"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19941"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19941"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}