{"id":1996,"date":"2016-06-19T15:00:00","date_gmt":"2016-06-19T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1988"},"modified":"2016-06-19T15:00:00","modified_gmt":"2016-06-19T14:00:00","slug":"uncover-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/19\/uncover-7\/","title":{"rendered":"Uncover 7."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
<\/a><\/p>\n

Billa pomalu probouzela omamn\u00e1 v\u016fn\u011b m\u00edchan\u00fdch vaj\u00ed\u010dek a \u010derstv\u00e9 k\u00e1vy. Kr\u010dil nos, jak \u010dichal, trochu kr\u010dil obo\u010d\u00ed. Na rtech mu hr\u00e1l spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, o\u010di ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d otev\u0159\u00edt necht\u011bl. Bylo mu tak kr\u00e1sn\u011b, \u017ee si cht\u011bl okam\u017eik vychutn\u00e1vat, co nejd\u00e9le to \u0161lo, nejl\u00e9pe na v\u011bky. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co zase ud\u011blal. V posledn\u00edch dnech nad\u011blal spoustu hloupost\u00ed, tak\u017ee u\u017e nez\u00e1le\u017eelo na tom, jestli ud\u011blal o jednu chybu m\u00ed\u0148 \u010di v\u00edc. Alespo\u0148 jemu to bylo fuk. Prot\u00e1hl se a zaz\u00edval, opravdu miloval svoji tak moc pohodlnou postel. Nikdy by ji za nic na sv\u011bt\u011b nevym\u011bnil, pokud by se m\u011bl n\u011bkdy st\u011bhovat, tak jedin\u011b se svou postel\u00ed. P\u0159esn\u011b z toho d\u016fvodu po\u0159\u00eddil stejnou pro Toma, dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ne\u0161l\u00e1pne vedle.<\/p>\n

„To je asi u\u017e opravdu hodn\u011b \u0161patn\u00e9, kdy\u017e t\u011b neprobud\u00ed ani \u010derstv\u00fd kafe ze Starbucks,“ zasm\u00e1l se Tobias, z otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed pobaven\u011b sledoval Billa, jak se l\u00edn\u011b p\u0159evaluje v posteli s nechut\u00ed se alespo\u0148 posadit.
„\u0160li jsme sp\u00e1t moc pozd\u011b.“ Bill se posadil a z\u00edvl si, \u017ee by klidn\u011b mohl Tobiase spolknout, jak pusu otev\u0159el. Nemohl si ale pomoct, m\u011bl \u0161\u00edlen\u00fd sp\u00e1nkov\u00fd deficit. „A ned\u011ble je od toho, aby se dlouho spalo.“
„O tom \u017e\u00e1dn\u00e1,“ zasm\u00e1l se Tobias a pobaven\u011b zakroutil hlavou. P\u0159isedl si vedle Billa, pohladil ho po z\u00e1dech. „M\u00e1m teda jeden takov\u00fd n\u00e1vrh. Ty se te\u010f po\u0159\u00e1dn\u011b nasn\u00edd\u00e1\u0161 a m\u016f\u017ee\u0161 pokra\u010dovat v odpo\u010dinku, co ty na to?“
„To by bylo v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00e9,“ p\u0159itakal blon\u010f\u00e1k a nat\u00e1hl se pro vysok\u00fd kel\u00edmek s k\u00e1vou, upil z n\u00ed. „Musel jsi vst\u00e1vat brzo, abys tohle v\u0161echno stihnul\u2026“
„Vlastn\u011b jsem sp\u00ed\u0161 ne\u0161el sp\u00e1t,“ zakroutil hlavou. „Nemohl jsem usnout, moc ses mi l\u00edbil, jak jsi spal. Byl jsi opravdu roztomil\u00fd.“
„Tobiasi, ml\u00e1\u010fata jsou roztomil\u00e1. \u0160t\u011b\u0148ata, ko\u0165ata, kr\u00e1l\u00ed\u010dci, co j\u00e1 v\u00edm dal\u0161\u00edho. Ne dosp\u011bl\u00fd chlap!“ br\u00e1nil se Bill se sm\u00edchem, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu tahle slova d\u011blala v\u00edce ne\u017e dob\u0159e. U\u017e\u00edval si lichotky, a\u0165 u\u017e byly od kohokoliv. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e tyhle v\u011bci o sob\u011b dost dob\u0159e v\u011bd\u011bl a pak se mu akor\u00e1t tak potvrdily.
„A ty s nima, l\u00e1sko.“ Tobias sv\u00e1 slova pouze za\u0161eptal, naklonil se k Billov\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 p\u00e1rkr\u00e1t n\u011b\u017en\u011b polaskal. „Miluju t\u011b.“<\/p>\n

Bill si povzdychnul, trochu sklopil pohled k zemi. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e1 odpov\u011b\u010f byla zrovna v tenhle okam\u017eik spr\u00e1vn\u00e1. M\u011bl odpov\u011bd\u011bt srdcem, \u010di rozumem? Bylo v\u00e1\u017en\u011b \u0161patn\u00fd, kdy\u017e m\u011bl na to dva odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory. Hlava mu \u0159\u00edkala, \u017ee je to \u0161patn\u00e9. Dokonce tak moc \u0161patn\u00e9, \u017ee by m\u011bl ihned za\u0159adit zp\u00e1te\u010dku a za\u010d\u00edt se chovat rozumn\u011b. Srdce tvrdilo prav\u00fd opak, \u0159\u00edkalo mu, \u017ee Tobiase miluje a m\u00e1 milovat, odpustit mu a chovat se, jako by se s n\u00edm nikdy neroze\u0161el. Nejrad\u011bji by se po\u0159\u00e1dn\u011b vyk\u0159i\u010del, dostal to ze sebe. Sta\u010dilo by, kdyby mu to alespo\u0148 trochu pomohlo v jeho u\u017e tak t\u011b\u017ek\u00e9m rozhodov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Co to tady smrd\u00ed, Tobiasi?“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se na n\u011bj. Bylo to, jako kdyby se n\u011bco v kuchyni snad p\u00e1lilo, nebo\u2026
„Do prdele, brambory!“ Tobias se rychle zvedl a jako namydlen\u00fd blesk b\u011b\u017eel do kuchyn\u011b alespo\u0148 trochu zm\u00edrnit prob\u00edhaj\u00edc\u00ed katastrofu. A hlavn\u011b otev\u0159\u00edt okno, aby neza\u010dal houkat po\u017e\u00e1rn\u00ed hl\u00e1si\u010d. Otev\u0159el troubu, ze kter\u00e9 se vyvalil hust\u00fd d\u00fdm, za\u010dal ka\u0161lat, jak ho dusil. Z lo\u017enice se oz\u00fdval pouze Bill\u016fv pobaven\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n

\n
\u2026<\/strong><\/div>\n
\n

Andreas se posadil k Billovi na lavi\u010dku na n\u00e1m\u011bst\u00ed, str\u010dil mu do ruky kel\u00edmek s k\u00e1vou a usm\u00e1l se na n\u011bj. Nech\u00e1pal jeho logiku. Byl podzim a on si cht\u011bl d\u00e1t sraz venku, u\u017e m\u011bl od mrazu cel\u00e9 \u010derven\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Jako by se nemohli sej\u00edt u jednoho z nich doma, p\u0159\u00edpadn\u011b v kav\u00e1rn\u011b. Stejn\u011b spolu k\u00e1vu pop\u00edjeli, tak v \u010dem by byl rozd\u00edl, \u017ee?<\/p>\n

„Ahoj, Bille. D\u011bje se n\u011bco, \u017ee ses cht\u011bl sej\u00edt na takov\u00e9m m\u00edst\u011b?“ zasm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a trochu se napil, zap\u00e1lil si cigaretu. Prop\u00e1lil ho hned pohledem, kdy\u017e se nedo\u010dkal odpov\u011bdi v takov\u00e9m \u010dase, v jak\u00e9m by o\u010dek\u00e1val.
„No d\u011bje\u2026 Cht\u011bl jsem kou\u0159it a to v kav\u00e1rn\u011b nejde,“ pokr\u010dil rameny, na d\u016fkaz sv\u00fdch slov si zap\u00e1lil cigaretu.
„Po\u010dkej, tak\u017ee\u2026 Tak\u017ee my se sch\u00e1z\u00edme na za\u010d\u00e1tku listopadu venku jen kv\u016fli tomu, aby sis zap\u00e1lil? Sakra, Bille, nen\u00ed n\u00e1m patn\u00e1ct, mohl bys kou\u0159it i u m\u011b doma.“ Andreas se pl\u00e1cl do kolen, tohle byl opravdu dobr\u00fd f\u00f3r. Jeho p\u0159\u00edtel byl neskute\u010dn\u00fd vtip\u00e1lek.
„Nezleh\u010duj to, Andreasi. Jsem v prdeli, tot\u00e1ln\u011b.“<\/p>\n

Bill kopal \u0161pi\u010dkou boty do mal\u00e9ho kam\u00ednku, kter\u00fd si p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed na\u0161el pod lavi\u010dkou. Sni\u017eoval tak svoji nervozitu na mo\u017en\u00e9 minimum, uklid\u0148oval se t\u00edm. Popravd\u011b nev\u011bd\u011bl, z jak\u00e9ho konce by m\u011bl za\u010d\u00edt. D\u00edky ud\u00e1lostem v posledn\u00edch dnech byl opravdu velmi zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd mnohem v\u00edc ne\u017e obvykle. Nem\u011bl tak \u010das ani odpov\u00eddat na Andreasovy zpr\u00e1vy, kter\u00fdch mu sta\u010dil poslat nespo\u010det. A te\u010f toho bylo prost\u011b tak moc, \u017ee nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 za\u010d\u00edt rozeb\u00edrat jako prvn\u00ed, aby to cel\u00e9 d\u00e1valo alespo\u0148 trochu smysl. Prohr\u00e1bl si blon\u010fat\u00e9 vlasy, kter\u00e9 m\u011bl trochu rozcuchan\u00e9. P\u0159ed odchodem nestr\u00e1vil tolik \u010dasu v koupeln\u011b, kolik by pot\u0159eboval, ale rozhodn\u011b to nevadilo, i tak vypadal kr\u00e1sn\u011b.<\/p>\n

„Z\u00edskal jsem super zak\u00e1zku, pracuju pro Toma Kaulitze-\u2026“
„No ty vole!“ zamrkal Andreas a pod\u00edval se na Billa. „Tak te\u010f mi je jasn\u00fd, pro\u010d ignoruje\u0161 sv\u00e9 star\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Pr\u00fd je hodn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd.“
„Ale o to absolutn\u011b nejde, o tom to nen\u00ed. Tohle je v pohod\u011b, v\u00e1\u017en\u011b. Pokud n\u011bco zrovna neposerou \u0159emesln\u00edci, tak to v term\u00ednu st\u00edh\u00e1m. Nep\u0159eru\u0161uj m\u011b a dostanu se k tomu, co pot\u0159ebuju, hm?“
„Okay, souhlas\u00edm. Tak mluv.“ Vyzval ho vl\u00eddn\u011b, popl\u00e1cal ho po z\u00e1dech a pohodln\u011bji se usadil. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bude na dlouho, bude to ale muset zvl\u00e1dnout i v t\u00e9hle zim\u011b, kter\u00e1 byla. Co na tom, \u017ee mu za\u010d\u00ednal p\u0159imrzat zadek k lavi\u010dce, Bill je Bill.
„Jak jsem \u0159ekl, podepsal jsem s n\u00edm smlouvu, za\u0159izuju mu kompletn\u011b d\u016fm. Dal mi absolutn\u011b volnou ruku, v\u016fbec to nekontroluje, jen ob\u010das se chce sej\u00edt. V\u016fbec mi do toho nemluv\u00ed, nic\u2026 Vlastn\u011b realizuju svoje p\u0159edstavy. Bere mi to \u0161\u00edlen\u011b \u010dasu, co\u017e samoz\u0159ejm\u011b vad\u00ed Tobiasovi. Jednou jsem p\u0159i\u0161el trochu d\u00fdl, on mi m\u00e1val p\u0159ed nosem se smlouvou, poh\u00e1dali jsme se, cht\u011bl sex, roze\u0161el jsem se s n\u00edm. Dal\u0161\u00ed den se mi p\u0159i\u0161el omluvit, vyspali jsme se spolu\u2026 Zase jsem ho vyhodil. S Tomem jsem byl na ve\u010de\u0159i, pov\u00eddali jsme si, zavezl m\u011b dom\u016f. Byl jsem smutn\u00fd, \u017ee jsem zase s\u00e1m v pr\u00e1zdn\u00e9m byt\u011b\u2026 Hlavn\u011b po tom, jak skv\u011bl\u00fd ve\u010der to byl. H\u00e1dej, co jsem zase ud\u011blal\u2026“ dokon\u010dil monolog a d\u00edval se na Andrease. Sna\u017eil se vy\u010d\u00edst z jeho tv\u00e1\u0159e n\u011bjak\u00e9 pocity, ale neda\u0159ilo se mu to. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/em><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee\u2026“ prolomil Andreas po chv\u00edli ticho a pod\u00edval se na kamar\u00e1da. „Ch\u00e1pu dob\u0159e, \u017ee ses vyspal s Tobiasem a j\u00e1 o tom nev\u00edm? Bille, sakra,“ zasm\u00e1l se a zavrt\u011bl hlavou, „jak\u00e9 to bylo?“<\/p><\/div>\n

Bill zamrkal a pod\u00edval se na Adrease. Sex nebyl to, co s n\u00edm cht\u011bl zrovna rozeb\u00edrat, nebyl to te\u010f ten d\u016fle\u017eit\u00fd probl\u00e9m. Vydechl a zavrt\u011bl hlavou, napil se kafe a dlouze si pot\u00e1hl z cigarety.
„Andy, nechci te\u010f mluvit o sexu s Tobiasem, to je to posledn\u00ed, na co te\u010f mysl\u00edm. Je to samoz\u0159ejm\u011b skv\u011bl\u00fd, l\u00edb\u00ed se mi to. Asi neb\u00fdt toho sexu, znovu bych ho k sob\u011b nezval. C\u00edtil jsem se s\u00e1m, a kdy\u017e p\u0159i\u0161el\u2026 hned jsem se na n\u011bj vrhnul,“ zamumlal Bill a odvr\u00e1til pohled pry\u010d. P\u0159ipadal si trochu trapn\u011b, bylo to n\u011bco, co rozhodn\u011b norm\u00e1ln\u011b ned\u011blal. Byla to novinka.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 mu zbyte\u010dn\u00e9 nad\u011bje, Bille. Uv\u011bdomuje\u0161 si to?“
„Jasn\u011b \u017ee si to uv\u011bdomuju,“ u\u0161kl\u00edbl se blon\u010f\u00e1k a zavrt\u011bl hlavou. Odhodil dokou\u0159enou cigaretu na chodn\u00edk a op\u0159el se o op\u011bradlo lavi\u010dky.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d na to mysl\u00edm. Ale\u2026 j\u00e1 ho po\u0159\u00e1d miluju, Andy. Hrozn\u011b moc ho miluju, ale\u2026 ale probl\u00e9m je\u2026“ kousnul se do rtu, nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 Andymu \u0159\u00edct pravdu, kter\u00e9 se celkem b\u00e1l. S\u00e1m si to dost dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee to tak bylo, ale jen t\u011b\u017eko si to p\u0159izn\u00e1val.<\/div>\n
„Pravda je\u2026?“ zeptal se Andreas netrp\u011bliv\u011b a pod\u00edval se na kamar\u00e1da, kter\u00fd se nerv\u00f3zn\u011b o\u0161il.
„Pravda je, \u017ee mo\u017en\u00e1 \u010dek\u00e1m\u2026 \u017ee \u010dek\u00e1m na Toma. Bere m\u011b na skv\u011bl\u00e9 ve\u010de\u0159e, ob\u011bdy, m\u00e1 skv\u011blou pr\u00e1ci, s\u00e1m vyd\u011bl\u00e1v\u00e1\u2026 Kdybys vid\u011bl, jak se ke mn\u011b chov\u00e1, je tak zdvo\u0159il\u00fd, elegantn\u00ed, je tak\u2026 umh,“ vydechl Bill a zav\u0159el o\u010di. Pot\u0159\u00e1sl trochu hlavou, nev\u011bd\u011bl, jak dokon\u010dit svoji v\u011btu slovy, ale rozhodn\u011b si to um\u011bl dost dob\u0159e p\u0159edstavit.<\/div>\n
„Prost\u011b s n\u00edm chce\u0161 \u0161ukat m\u00edsto s Tobiasem,“ zasm\u00e1l se Andreas a k\u00fdvnul. Blon\u010f\u00e1k hned zamrkal a za\u010dal se sm\u00e1t.
„Andreasi! To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee to nebude ten probl\u00e9m.“<\/a><\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

\u010cekal v restauraci u\u017e asi hodinu, pil b\u00edl\u00e9 v\u00edno a sledoval ostatn\u00ed kolem sebe. Nebylo to proto, \u017ee by ten, koho o\u010dek\u00e1val, me\u0161kal, ale dovolil si p\u0159ij\u00edt d\u0159\u00edv. Mohl si dovolit p\u00e1r sklenek p\u0159ed sch\u016fzkou, kdy\u017e k n\u00ed svolil. Ne\u010dekalo ho nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, aspo\u0148 si to myslel. Rad\u011bji by se se\u0161el znovu s Billem, byla by to ur\u010dit\u011b mnohem p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed ve\u010de\u0159e. Nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee mu v\u00edno je\u0161t\u011b v\u016fbec nestouplo do hlavy a jeho smysly j\u00edm nebyly v\u016fbec otupen\u00e9, i kdy\u017e to bylo to, co te\u010f pot\u0159eboval.<\/p><\/div>\n

\n

„Ne\u010dekal bych, \u017ee se mus\u00ed\u0161 op\u00edjet, abys m\u011b mohl je\u0161t\u011b vid\u011bt,“ ozvalo se a pro Toma to bylo jako r\u00e1na p\u011bst\u00ed. Tak dlouho nesly\u0161el ten hlas, zabolelo to. Donutil se nechat o\u010di otev\u0159en\u00e9, i kdy\u017e by je nejrad\u011bji zav\u0159el p\u0159ed t\u00edm, co se m\u011blo d\u00edt.<\/p><\/div>\n

„Nem\u011blo by t\u011b zasko\u010dit, \u017ee m\u011b vid\u00ed\u0161, byli jsme p\u0159eci domluveni.“ P\u0159ed Toma se postavil \u0161t\u00edhl\u00fd kluk, m\u011bl sv\u011btl\u00e9 vlasy a na obli\u010deji lehk\u00e9 mno\u017estv\u00ed makeupu. Pozn\u00e1val jeho oble\u010den\u00ed, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee ho m\u011bl od n\u011bj. \u010cern\u00e9 upnut\u00e9 kalhoty, t\u00edlko a ko\u0161ili. To nejlep\u0161\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b. A taky nejdra\u017e\u0161\u00ed. Trochu se nad t\u00edm u\u0161kl\u00edbnul a \u010dekal, ne\u017e si chlapec sedne.<\/div>\n
„St\u00e1le ale po\u0159\u00e1dn\u011b nech\u00e1pu \u00fa\u010del na\u0161\u00ed sch\u016fzky, Olivere,“ vydechl Tom a kone\u010dn\u011b se chlapci pod\u00edval do o\u010d\u00ed. D\u0159\u00edv miloval tu tmav\u011b modrou barvu, kter\u00e1 z nich z\u00e1\u0159ila. Mohl se do nich d\u00edvat po\u0159\u00e1d, ale te\u010f mu zp\u016fsobovaly u\u017e jen bolest m\u00edsto pot\u011b\u0161en\u00ed<\/div>\n
\n

„Tome, mysl\u00edm, \u017ee to cel\u00e9 byla chyba. N\u00e1\u0161 rozchod, podv\u00e1d\u011bn\u00ed\u2026 V\u0161echno. To, co jsme si p\u0159i na\u0161em posledn\u00edm setk\u00e1n\u00ed \u0159ekli, u\u017e se bohu\u017eel zp\u00e1tky vz\u00edt ned\u00e1, ale m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt n\u00e1\u0161 vztah stav\u011bt od za\u010d\u00e1tku. Hodn\u011b jsem nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel a mysl\u00edm si, \u017ee nedok\u00e1\u017eu milovat n\u011bkoho jin\u00e9ho,“ \u0159ekl Oliver a dlouze se zad\u00edval na Toma. Vypadalo to, jako by to s n\u00edm ani nehlo, ale moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee s\u00e1m se sebou sv\u00e1d\u00ed boj uvnit\u0159, \u017ee se ho ta slova dotkla. Moc dob\u0159e ho u\u017e znal.
„Dal bych si asi n\u011bjakou rybu, co mysl\u00ed\u0161?“ sna\u017eil se nenucen\u011b Tom odv\u00e9st konverzaci a d\u00edval se na j\u00eddla v menu. Mluvil o ryb\u011b, ale byl tak zanepr\u00e1zdn\u011bn my\u0161lenkami na to, co pr\u00e1v\u011b jeho b\u00fdval\u00fd p\u0159\u00edtel \u0159ekl, \u017ee v l\u00edstku sledoval mou\u010dn\u00edky.<\/div>\n

„Tome, tohle na m\u011b neplat\u00ed, v\u00edm, \u017ee ti to vrt\u00e1 hlavou, tak to jenom prost\u011b \u0159ekni nahlas,“ vydechl Oliver a zavrt\u011bl hlavou. Nalil si do sklenice taky v\u00edno, kter\u00e9 Tom pop\u00edjel, a trochu se napil.<\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt, co si o tom mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom nech\u00e1pav\u011b zamrkal a pod\u00edval se na n\u011bj. Co si o tom myslel? O tom, \u017ee ho cel\u00e9 dva roky jejich vztahu podv\u00e1d\u011bl, i kdy\u017e on mu jako idiot byl v\u011brn\u00fd a tolik ho miloval? Nebo o tom, jak ho s t\u00edm klukem p\u0159istihl, kdy\u017e to d\u011blali v Tomov\u011b posteli? V\u00e1\u017en\u011b?<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm si, \u017ee jsi asi musel p\u0159ij\u00edt opil\u00fd. My se u\u017e k sob\u011b nevr\u00e1t\u00edme, Olivere,“ \u0159ekl Tom pom\u011brn\u011b klidn\u011b a trochu zavrt\u011bl hlavou. Sklopil pohled zp\u00e1tky k j\u00eddeln\u00edmu l\u00edstku a p\u0159eto\u010dil str\u00e1nku opravdu na v\u00fdb\u011br ryb, kter\u00fdm se za\u010dal v\u011bnovat.<\/p><\/div>\n

„Nejsem opil\u00fd, prost\u011b je to m\u016fj n\u00e1zor a takhle to c\u00edt\u00edm. R\u00e1d bych t\u011b m\u011bl zp\u00e1tky, Tome. Tob\u011b to snad nechyb\u00ed?“<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b by mi m\u011blo chyb\u011bt? To zah\u00fdb\u00e1n\u00ed? M\u011bl by sis rad\u011bji vybrat n\u011bco k j\u00eddlu, j\u00e1 m\u00e1m vybr\u00e1no.“ Tom odlo\u017eil j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek a dlouze se napil v\u00edna. Vydechl a pod\u00edval se na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka. Tenhle ve\u010der m\u011bl b\u00fdt je\u0161t\u011b opravdu dlouh\u00fd.<\/div>\n
\n

„Nem\u011bl bys \u0159\u00eddit, Tome,“ zasm\u00e1l se Oliver a op\u0159el se o Tomovu Audi. St\u00e1li na parkovi\u0161ti restaurace a Tom se nab\u00eddl, \u017ee odveze Olivera dom\u016f. Po dal\u0161\u00edch dvou lahv\u00edch v\u00edna to opravdu asi nebyl dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 to zvl\u00e1dnu, v\u00ed\u0161, \u017ee to p\u0159ece v\u017edycky zvl\u00e1dnu. Ty bys to rozhodn\u011b m\u011bl v\u011bd\u011bt,“ k\u00fdvl si Tom a sna\u017eil se auto odemknout spr\u00e1vn\u00fdm tla\u010d\u00edtkem na kl\u00ed\u010di. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e se mu to kone\u010dn\u011b povedlo.<\/div>\n
„Zavol\u00e1me \u0159idi\u010de, hm? Ale i tak m\u016f\u017eeme b\u00fdt p\u0159ece v aut\u011b.“ Tom\u016fv b\u00fdval\u00fd p\u0159\u00edtel se nasoukal na zadn\u00ed sedadlo. Tom ho chv\u00edli sledoval a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co m\u00e1 asi v pl\u00e1nu. Zamru\u010del a vlezl si po chv\u00edli za n\u00edm, zav\u0159el dve\u0159e. Hned rozsv\u00edtil uvnit\u0159 sv\u011btlo a pootev\u0159el ok\u00fdnko, zap\u00e1lil si cigaretu.<\/div>\n
„To budeme \u010dekat, ne\u017e si n\u00e1s n\u011bjak\u00fd \u0159idi\u010d najde s\u00e1m?“ zeptal se Tom a Oliver se tomu zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nebudeme \u010dekat. Ale ne\u017e ho zavol\u00e1me, trochu si to tady zp\u0159\u00edjemn\u00edme, co mysl\u00ed\u0161?“ Tom zamrkal a pod\u00edval se na n\u011bj. No jasn\u011b, cht\u011bl sex. Nebylo to asi n\u011bco, co Toma hned nenapadlo, kdy\u017e za n\u00edm lezl do auta, a aby si to s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznal, mo\u017en\u00e1 ho to i tak trochu l\u00e1kalo. Sex s Oliverem byl v\u017edycky skv\u011bl\u00fd. Dostal, co cht\u011bl a dostal to t\u00edm nejlep\u0161\u00edm zp\u016fsobem.<\/div>\n
\n

„Moc mi to chyb\u00ed,“ zamumlal Oliver a pohladil Toma p\u0159es kalhoty po stehn\u011b, pol\u00edbil ho jemn\u011b na krk a p\u0159ejel mu po k\u016f\u017ei zuby. C\u00edtil, jak se Tom zachv\u011bl a polknul. Pousm\u00e1l se nad t\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Nikoho jsem od tebe nem\u011bl,“ \u0159ekl Tom potichu a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ k\u00fdvnul Oliver a posadil se obkro\u010dmo Tomovi na kl\u00edn, dlouze ho pol\u00edbil na rty.<\/div>\n
„L\u017ee\u0161,“ u\u0161kl\u00edbl se trochu Tom, ale nevadilo mu to, nechal Olivera, aby d\u00e1l pokra\u010doval v tom, co za\u010dal.
„Mo\u017en\u00e1 trochu l\u017eu, ale aspo\u0148 na to tak mysli.“
Tom zavzdychal, kdy\u017e se mu Oliver rozpohyboval v kl\u00edn\u011b. Bylo to p\u0159esn\u011b tak skv\u011bl\u00e9, jak si jen pamatoval. Zbo\u017e\u0148oval sex s Oliverem, to nemohl pop\u0159\u00edt. Jeho postel\u00ed pro\u0161lo dost lid\u00ed, to ano, p\u0159edev\u0161\u00edm v ml\u00e1d\u00ed. S nik\u00fdm si ale nevyhovoval tolik, jako pr\u00e1v\u011b se sv\u00fdm posledn\u00edm ex p\u0159\u00edtelem. Mo\u017en\u00e1 to byl tak\u00e9 jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d od jejich rozchodu nem\u011bl nikoho jin\u00e9ho. Zkr\u00e1tka se b\u00e1l, \u017ee mu u\u017e nikdo nebude dost dobrej. Mo\u017enost zklam\u00e1n\u00ed byla mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cht\u00ed\u010d, kter\u00fd tak\u00e9 mohl zvl\u00e1dnout sv\u00e9pomoc\u00ed. Te\u010f mu ale na stehnech sed\u011bl Oliver, kter\u00fd se mu tak levn\u011b nab\u00edzel\u2026 A on to cht\u011bl.
„T\u0159eba trochu vyst\u0159\u00edzliv\u00edm a odvezu t\u011b dom\u016f s\u00e1m,“ zasm\u00e1l se Tom, kdy\u017e rozepnul Oliverovy kalhoty. Hned mu je st\u00e1hnul i se spodn\u00edm pr\u00e1dlem pod zadek a stiskl v dlan\u00edch zadek, kter\u00fd tak zatracen\u011b miloval.
„Jo, Tome\u2026“ vzdychnul Oliver, smysln\u011b se na Toma zad\u00edval. „M\u016f\u017eu p\u0159espat u tebe? M\u00e1m to bl\u00ed\u017e do \u0161koly.“ Pravdou bylo, \u017ee prost\u011b necht\u011bl Toma opustit d\u0159\u00edv, ne\u017e to bude nezbytn\u011b nutn\u00e9. V\u00fdmluva na \u0161kolu byla u\u017e jen takov\u00e1 mali\u010dkost, o kter\u00e9 v\u0161ak v\u011bd\u011bl, \u017ee rozhodn\u011b zabere.
„Uvid\u00edme, co se s t\u00edm d\u00e1 d\u011blat.“ Tom potichu vydechl, rychle p\u0159eto\u010dil Olivera pod sebe, rozt\u00e1hl mu nohy a klekl si mu mezi n\u011b tak, jak jen mu to dovoloval st\u00edsn\u011bn\u00fd prostor auta. Rozepl si kalhoty, trochu si je st\u00e1hl a sklonil se, aby pol\u00edbil Oliverovy pln\u00e9 rty.<\/p>\n

„Tome, j\u00e1 t\u011b chci m\u00edt u\u017e v sob\u011b, tak honem.“ Vyz\u00fdval ho Oliver. Tom zast\u00e9nal, u\u017e jen ta slova mu sta\u010dila. Sehnul se, aby s\u00e1hl pod svoji seda\u010dku, kde m\u011bl v\u017edy schovan\u00fd lubrika\u010dn\u00ed gel. Cht\u011bl ho vyhodit, kdy\u017e se s Oliverem roze\u0161li, ale kdo v\u00ed pro\u010d, zapomn\u011bl na to. Pro tuhle chv\u00edli to ale bylo v\u00edc ne\u017e dob\u0159e.
„Mus\u00ed\u0161 chvilku vydr\u017eet, zlato.“
Tom si na prsty vym\u00e1\u010dkl dostate\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed gelu. Druhou rukou rozt\u00e1hl Oliverovy nohy je\u0161t\u011b v\u00edc od sebe, levou mu p\u0159ehodil nahoru p\u0159es seda\u010dku, aby m\u011bl lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup k jeho vstupu. Zrovna te\u010f se nezaj\u00edmal o jeho pohodl\u00ed, nejen, \u017ee ji\u017e nebyli partne\u0159i, ale hlavn\u011b cht\u011bl u\u017e b\u00fdt pono\u0159en v jeho \u00fazk\u00e9m t\u011ble. Zab\u00edjel by pro ten pocit, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si ho v posledn\u00edch t\u00fddnech odp\u00edral. Dv\u011bma prsty p\u0159ejel po Oliverov\u011b vstupu do t\u011bla, na kter\u00fd hned zatla\u010dil. Vklouzl do n\u011bj jedn\u00edm prstem, hned na to druh\u00fdm. Chvilku je nechal ve stejn\u00e9 pozici, aby ho nechal zvyknout, a mohl do n\u011bj pak vstoupit sv\u00fdm penisem.
„Tome, nejsem panic,“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed Oliver. „Tak\u017ee m\u016f\u017ee\u0161 t\u011bmi prsty pohnout, honem,“ zavzdychal a vrt\u011bl se. Sna\u017eil se t\u00edm z\u00edskat mnohem v\u00edc. Tom ne\u010dekal na v\u00edc, kdy\u017e byl takhle pob\u00eddnut. Prsty pohnul, p\u0159idal t\u0159et\u00ed a rozt\u00e1hl je od sebe. Ol\u00edznul si rty, c\u00edtil svou vlastn\u00ed rostouc\u00ed erekci, kter\u00e1 se zv\u011bt\u0161ovala, kdy\u017e se pod\u00edval do Oliverova kl\u00edna.
„Kurva!“ zakroutil hlavou a pr\u00e1ci prst\u016f ukon\u010dil, vyndal je ven. Pomazal si gelem penis a bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159irazil do Oliverova t\u011bla, ten se prohnul v z\u00e1dech.
„Tak jsi m\u011b posledn\u011b nazval\u2026“ za\u0161klebil se \u010dernovlas\u00fd kluk, prohr\u00e1bl si del\u0161\u00ed ofinu. „A mn\u011b se to sakra l\u00edbilo\u2026“<\/div>\n

\n

Tohle bylo pro Toma jako r\u00e1na p\u011bst\u00ed, kdy\u017e byla minulost op\u011bt vyta\u017een\u00e9 na povrch. Chytnul Olivera siln\u011b za boky, stiskl mu je a hned tvrd\u011b p\u0159irazil. Provokoval ho? Tak a\u0165 si taky po\u0159\u00e1dn\u011b vychutn\u00e1 odplatu, kterou si jist\u011b zaslou\u017e\u00ed. Nem\u011bl si za\u010d\u00ednat, nem\u011bl ho k tomu vyprovokovat. Kdyby to bylo na n\u011bm, klidn\u011b by byl ohledupln\u011bj\u0161\u00ed, zaj\u00edmal by se v\u00edc o to, co Oliver c\u00edt\u00ed. Ostatn\u011b se o to staral, dokud nevyt\u00e1hl na povrch jejich bou\u0159liv\u00fd rozchod.
„Taky nejsi nic jin\u00e9ho. Jen mal\u00e1 d\u011bvka.“ Vzdychnul Tom a tvrd\u011b p\u0159irazil do t\u011bla pod sebou. Jako by jeho t\u011blo ovl\u00e1dl mal\u00fd \u010f\u00e1bel, kter\u00fd v\u0161e uvnit\u0159 n\u011bj \u0159\u00eddil. P\u0159ir\u00e1\u017eel bez zastaven\u00ed, ignoroval t\u00e9m\u011b\u0159 pla\u010dtiv\u00fd n\u00e1\u0159ek. V tuhle chv\u00edli vid\u011bl jen sebe, svou pot\u0159ebu a hlavn\u011b zlost, kterou si pot\u0159eboval vyb\u00edt. Nic v\u00edc ho nezaj\u00edmalo.<\/div>\n

\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Tom sed\u011bl na sv\u00e9 drah\u00e9 seda\u010dce, kter\u00e1 byla z \u010dern\u00e9 k\u016f\u017ee. V prav\u00e9 ruce dr\u017eel sklenku, ve kter\u00e9 m\u011bl nalitou whisky. Z hi-fi v\u011b\u017ee hr\u00e1la tich\u00e1 smy\u010dcov\u00e1 hudba, kter\u00e1 ho uklid\u0148ovala. Nech\u00e1pal, \u017ee to dok\u00e1zal ud\u011blat znovu. Ve sv\u00e9m v\u011bku, kdy u\u017e m\u011bl m\u00edt rozum. Nemohl se vymlouvat na alkohol, to pro n\u011bj nebyla omluva. Nemohl se omlouvat ani t\u00edm, \u017ee to Oliver cht\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b, Oliver s t\u00edm za\u010dal, ale ten cht\u011bl sex, ne zn\u00e1silnit. Ale na druhou stranu\u2026 Mohlo se jednat o zn\u00e1siln\u011bn\u00ed, kdy\u017e ho k tomu s\u00e1m vyprovokoval a prakticky si to na n\u011bm ud\u011blal s\u00e1m?
Prohr\u00e1bl si kr\u00e1tk\u00e9 vlasy a zat\u00e1hl se za n\u011b, hlava mu padla do z\u00e1klonu. Zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 uvnit\u0159 n\u011bj v posledn\u00edch letech klidn\u011b spalo, se op\u011bt probralo k \u017eivotu. M\u011bl z toho strach, co kdy\u017e se to stane znovu? Co kdy\u017e znovu ubl\u00ed\u017e\u00ed n\u011bkomu mlad\u00e9mu venku, jako to ud\u011blal tenkr\u00e1t? Pot\u0159eboval tenhle sv\u016fj probl\u00e9m, kter\u00fd o\u010dividn\u011b m\u011bl, n\u011bjak vy\u0159e\u0161it. Bohu\u017eel, ani zdaleka nev\u011bd\u011bl jak, p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee to \u0159e\u0161en\u00ed nem\u00e1. Ve v\u011bzen\u00ed str\u00e1vil dobr\u00fdch p\u00e1r let, pro\u0161el si tam v\u0161\u00edm mo\u017en\u00fdm, m\u011bl dobr\u00e9 i \u0161patn\u00e9 \u010dasy. Naivn\u011b si myslel, \u017ee ho tam n\u011bjak naprav\u00ed, kdy\u017e u\u017e tam musel tvrdnout. Nic z toho se nestalo, v\u0161e bylo jen o n\u011bm. On s\u00e1m si bude muset d\u00e1vat pozor, co a hlavn\u011b komu ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\n

Nat\u00e1hl se na st\u016fl pro krabi\u010dku Camelek, jednu si zap\u00e1lil a labu\u017enicky pot\u00e1hl. P\u0159iv\u0159el o\u010di, ol\u00edznul si rty. Pot\u0159eboval by v\u00edc ne\u017e jen alkohol a cigaretu, ale to si nemohl dovolit, proto\u017ee z\u00edtra bude pond\u011bl\u00ed, kdy mus\u00ed vst\u00e1t do pr\u00e1ce. Pond\u011blky nesn\u00e1\u0161el, m\u011bl v\u017edy spoustu sch\u016fzek a hlavn\u011b jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 z du\u0161e nen\u00e1vid\u011bl. V hlav\u011b si proch\u00e1zel sch\u016fzky, kter\u00e9 mus\u00ed absolvovat. Usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na n\u011bjakou mezeru, do kter\u00e9 by mohl vecpat Billa. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale musel ho prost\u011b vid\u011bt. N\u011bco ho na n\u011bm \u0161\u00edlen\u011b p\u0159itahovalo, cht\u011bl s n\u00edm tr\u00e1vit co nejv\u00edce \u010dasu. Hlavn\u011b po tom, co tak hloup\u011b zareagoval, kdy\u017e se mu tak intimn\u011b sv\u011b\u0159il. B\u00e1l se, \u017ee si o n\u011bm mysl\u00ed, \u017ee je jen namy\u0161len\u00fd idiot, kter\u00fd nem\u00e1 srdce. Ale vlastn\u011b\u2026 Pro\u010d mu z\u00e1le\u017eelo zrovna na Billov\u011b n\u00e1zoru? Pom\u011br mezi nimi byl \u010dist\u011b pracovn\u00ed, a\u017e pro n\u011bj Bill pr\u00e1ci dokon\u010d\u00ed, u\u017e se v\u00edckr\u00e1t neuvid\u00ed.
To ale asi pr\u00e1v\u011b bylo ono, Tom se necht\u011bl sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee hned, jak Bill pr\u00e1ci dokon\u010d\u00ed, v\u00edckr\u00e1t ho neuvid\u00ed. Mo\u017en\u00e1 ud\u011blal blbost, kdy\u017e mu dal term\u00edn do V\u00e1noc. Kdyby si navym\u00fd\u0161lel n\u011bjak\u00e9 nesmysly, potk\u00e1vali by se mnohem d\u00e9le. Takhle u\u017e m\u011bl jen necel\u00e9 dva m\u011bs\u00edce, co\u017e byla \u0161\u00edlen\u011b kr\u00e1tk\u00e1 doba. Povzdychnul a napil se, p\u0159iv\u0159el o\u010di. N\u011bkdy v\u00e1\u017en\u011b nep\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n

\n

Vstal ze seda\u010dky a nechal whisky le\u017eet na stole, pot\u00e1hl si z cigarety, kterou je\u0161t\u011b dr\u017eel mezi prsty. Vydechl kou\u0159, hudba st\u00e1le hr\u00e1la z reproduktor\u016f v ob\u00fdvac\u00edm pokoji, kter\u00fd opustil, a p\u0159e\u0161el do sv\u00e9 lo\u017enice. Pod\u00edval se na velkou postel, ve kter\u00e9 le\u017eel Oliver jen do p\u016fl t\u011bla p\u0159ikryt\u00fd dekou. Musel ho vz\u00edt k sob\u011b po tom, co se stalo v aut\u011b, byli oba sice sv\u00fdm zp\u016fsobem spokojen\u00ed, ale Oliver byl trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd. Po p\u00e1r spole\u010dn\u00fdch skleni\u010dk\u00e1ch v\u00edna to Tom napravil o n\u011bco n\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edm sexem, jak\u00fd u\u017e p\u011bkn\u011b dlouho neza\u017eil. Po\u0159\u00e1d v n\u011bm ale bylo n\u011bco, celou tu dobu, co cht\u011blo Olivera zase chytit a chovat se k n\u011bmu drsn\u011bji jako v aut\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 proto nedos\u00e1hl po\u0159\u00e1dn\u00e9ho uvoln\u011bn\u00ed, jak\u00e9 pot\u0159eboval.<\/p><\/div>\n

Posadil se na postel k n\u011bmu a zavrt\u011bl trochu hlavou, pot\u00e1hl si znovu ze skoro doho\u0159el\u00e9 cigarety a vydechl. Sledoval, jak ti\u0161e sp\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee Oliver nebyl \u017e\u00e1dn\u00e9 zlat\u00ed\u010dko, ale kdy\u017e spal, byl opravdu sladk\u00fd, p\u016fsobil tak nevinn\u011b. Skoro jako Bill.<\/em> Ano, Bill byl jeho p\u0159esn\u00fd opak, byl to podle n\u011bj vcelku hodn\u00fd kluk, kter\u00e9mu jedna skleni\u010dka v\u00edna v\u017edycky trochu zamotala hlavu. Musel se nad t\u00edm pousm\u00e1t a zavrt\u011bl trochu hlavou. Zase se mu do hlavy vloudila my\u0161lenka na to, co mu Bill \u0159ekl u jejich posledn\u00ed spole\u010dn\u00e9 sch\u016fzky. Vrtalo mu to hlavou. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee byl je\u0161t\u011b doned\u00e1vna opravdu tak n\u011bjak nedot\u010den\u00fd. V\u017edycky \u0159\u00edkal, \u017ee je se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem u\u017e p\u00e1r let. Tohle byla v\u011bc, kter\u00e1 ho na tom znepokojovala, asi bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 vyvolat v Billovi tu d\u016fv\u011bru, kdy sv\u00e9mu partnerovi dop\u0159\u00e1l n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jenom puber\u0165\u00e1ck\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed. Asi by nezvl\u00e1dl b\u00fdt ve vztahu, kdy by roky \u010dekal na to, ne\u017e se spolu pomiluj\u00ed, to bylo nad jeho s\u00edly. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e ho n\u011bkdo takhle p\u0159itahoval.<\/div>\n
\n

„Na co mysl\u00ed\u0161?“ ozvalo se Oliverovo rozespal\u00e9 zachrapt\u011bn\u00ed. Tom si ani nev\u0161iml, \u017ee u\u017e je chv\u00edli vzh\u016fru a sleduje ho. Jen pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/p><\/div>\n

„Nic, co by t\u011b mohlo zaj\u00edmat,“ vydechl a zap\u00e1lil si dal\u0161\u00ed cigaretu.<\/div>\n
„Kou\u0159\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e d\u0159\u00edv.“ Chlapec se v posteli trochu zavrt\u011bl a posadil se. Posunul se bl\u00ed\u017e k Tomovi a pohladil ho po nah\u00fdch z\u00e1dech, l\u00edbl ho na rameno, kde ho n\u011b\u017en\u011b kousnul.<\/div>\n
„Je v tom u\u017e i n\u011bkdo jin\u00fd, co?“ vydechl a vzal Tomovi jeho Camelku, pot\u00e1hl si z n\u00ed a p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Pro\u010d si to mysl\u00ed\u0161?“ op\u011btovali si pohled a Oliver se trochu pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme to d\u011blali tady v posteli\u2026 \u0158ekl jsi mi jinak. Nebylo to m\u00e9 jm\u00e9no, bylo\u2026 umh, u\u017e ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm,“ nakr\u010dil nos a zavrt\u011bl hlavou. „Napadlo m\u011b, jestli se m\u00e1m urazit nebo tak, ale \u0159ekl jsem si, \u017ee to byl snad jen sex.“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem s n\u00edm sex, nen\u00ed takov\u00fd,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a zavrt\u011bl hlavou. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed se Oliverovi sv\u011b\u0159ovat, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to ud\u011blat. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mohl zm\u011bnit t\u00e9ma a nechat si Billa pouze pro jejich sch\u016fzky a ve sv\u00e9 hlav\u011b. Taky tady byla mo\u017enost, \u017ee se Oliver uraz\u00ed a bude d\u011blat sc\u00e9nu, jakou on um\u00ed.<\/div>\n
„Ohh\u2026 Jsi zamilovan\u00fd, Tome?“ zeptal se Oliver trochu p\u0159ekvapen\u011b a pod\u00edval se na sv\u00e9ho ex p\u0159\u00edtele. Vydechl a trochu p\u0159ik\u00fdvl, kdy\u017e Tom neodpov\u00eddal. „Ch\u00e1pu.“<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

„Mhh, to je \u00fa\u017easn\u00e9,“ zamumlal Bill s plnou pusou j\u00eddla a trochu se zasm\u00e1l. Sed\u011bli s Tobiasem v n\u00e1kupn\u00edm centru ve m\u011bst\u011b. Obsadili tam seda\u010dky uprost\u0159ed budovy, proto\u017ee m\u011bl Bill hlad. Nebylo to nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, \u010dasto kv\u016fli tomu p\u0159eru\u0161ovali n\u00e1kupy.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e m\u00e1me v\u0161echno, zlato?“ zeptal se Tobias trochu nevrle a pod\u00edval se na blon\u010f\u00e1ka, jak si plastovou vidli\u010dkou strkal do pusy kousek mozzarelly.<\/div>\n
„Jo, m\u00e1m v\u0161echno. Aspo\u0148 v\u0161echno, co jsem cht\u011bl. Pro\u010d, ty n\u011bkam snad posp\u00edch\u00e1\u0161?“ pousm\u00e1l se a pod\u00edval se na n\u011bj. Bill u\u017e se pomalu zase vracel r\u00e1d do Tobiasovy p\u0159\u00edtomnosti, zase spolu tr\u00e1vili spoustu \u010dasu, zase za n\u00edm chodil do kancel\u00e1\u0159e a d\u011blali skoro v\u0161echno jako d\u0159\u00edv. Ale je\u0161t\u011b st\u00e1le nebyli znovu partne\u0159i. Bill netu\u0161il, jestli k tomu je\u0161t\u011b n\u011bkdy dojde, tohle mu vcelku vyhovovalo. Rozhodn\u011b to ale necht\u011bl s Tobiasem rozeb\u00edrat, m\u011bli se takhle dob\u0159e a necht\u011bl se h\u00e1dat. U\u017e jenom proto, \u017ee mu vyhovoval ten sex.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli o tom s tebou mluvit, mo\u017en\u00e1 se bude\u0161 trochu zlobit. Ale\u2026 no, s\u00e1m jsi \u0159ekl, \u017ee u\u017e nejsme spolu.“ Bill zamrkal a pod\u00edval se na Tobiase. Co t\u00edm cht\u011bl sakra \u0159\u00edct? Trochu ho to znepokojilo, kdy\u017e sv\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed za\u010dal t\u00edmhle zp\u016fsobem. Odka\u0161lal si a zav\u0159el n\u00e1dobku s koupen\u00fdm sal\u00e1tem. Odlo\u017eil ji do kabelky a trochu p\u0159ik\u00fdvnul, jako\u017ee poslouch\u00e1.<\/p>\n

„M\u00e1m dneska sch\u016fzku. Poznali jsme se, jak jsme se roze\u0161li. Jeli jsme spolu vlakem, kdy\u017e jsem jel k na\u0161im, a prost\u011b se mi zal\u00edbil, tak jsem ho po\u017e\u00e1dal o \u010d\u00edslo. No a dneska jdeme spolu na kafe.“<\/div>\n

V Billovi jako by ztuhla v\u0161echna krev. Jen se d\u00edval na Tobiase, c\u00edtil, jak ho za\u010daly p\u00e1lit o\u010di a nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit v hrudi. Sna\u017eil se n\u011bjak reagovat, ale nev\u011bd\u011bl jak. Tak\u017ee to bylo opravdu tady? Podobn\u00fd pocit m\u011bl tehdy, kdy\u017e se s Tobiasem roze\u0161el, ale te\u010f to bylo tak opravdov\u00e9, te\u010f u\u017e to nebylo, jako by se mu zd\u00e1l \u0161patn\u00fd sen. \u010clov\u011bk, kter\u00e9ho t\u0159i roky miloval, p\u0159ed n\u00edm sed\u011bl a oznamoval mu, \u017ee m\u00e1 n\u011bkoho jin\u00e9ho. Zhluboka se nadechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di, mohl si za to s\u00e1m. V\u017edy\u0165 se s n\u00edm roze\u0161el, jak mohl \u010dekat, \u017ee to tak z\u016fstane napo\u0159\u00e1d? V\u017edy\u0165 Tobias mu neust\u00e1le \u0159\u00edkal, \u017ee ho miluje, ale on to od jejich rozchodu neud\u011blal. V\u017edy jen odvr\u00e1til pohled, nebo zm\u011bnil t\u00e9ma. Jedin\u00e9, co je te\u010f po\u0159\u00e1dn\u011b spojovalo, byl sex.<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi celou dobu cht\u011bl jenom to jedno, Tobiasi? Kdy\u017e u\u017e jsem se s tebou vyspal, jde\u0161 za jin\u00fdm?“ \u0159ekl Bill vy\u010d\u00edtav\u011b a ot\u0159el si slzy pod o\u010dima. Zavrt\u011bl hlavou a pod\u00edval se pry\u010d.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u011b vyu\u017e\u00edt. Cht\u011bl jsem tebe se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Ale\u2026 Bu\u010f m\u016f\u017eu m\u00edt Billa, kter\u00fd m\u011b miluje, nebo m\u016f\u017eu m\u00edt Billa, kter\u00fd se mnou chce sp\u00e1t. Vid\u00edm v posledn\u00edch dnech, \u017ee prost\u011b nikdy nebudu m\u00edt oba dohromady. A to\u2026 nejde, Bille. Takhle to nejde. Ani jednomu u\u017e n\u00e1m nen\u00ed patn\u00e1ct a j\u00e1 pot\u0159ebuji opravdov\u00e9ho partnera. Na\u0161el jsem si pr\u00e1ci, za\u010dal jsem vyd\u011bl\u00e1vat, sehnal jsem si byt\u2026 V\u0161echno, co jsi cht\u011bl, ale nesta\u010dilo to, abys m\u011b mohl zase milovat. U\u017e nebude nic sta\u010dit.“<\/div>\n
„Dej mi je\u0161t\u011b trochu \u010dasu, Tobiasi,“ \u0159ekl Bill potichu a polknul vzlyk, kter\u00fd se mu cht\u011bl prodrat \u00fasty. M\u011bl pocit, jako by se m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli cel\u00fd rozpadnout. Tak moc se cht\u011bl rozbre\u010det a odej\u00edt pry\u010d, nem\u011bl k tomu daleko, kdy\u017e se mu samy slzy draly zpod v\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b \u010das, to je v\u0161echno, j\u00e1 nic\u2026 Nic jin\u00e9ho nechci. Miluju t\u011b, Tobiasi. Vid\u00ed\u0161? Sly\u0161el jsi? \u0158ekl jsem to, tak ned\u011blej takov\u00e9 hlouposti.“ Bill zavrt\u011bl hlavou a ot\u0159el si o\u010di. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho p\u0159\u00edtele. V\u011bd\u011bl, \u017ee taky c\u00edt\u00ed, jak ho to bol\u00ed. A bolelo to po\u0159\u00e1dn\u011b. Musel n\u011bjak ud\u011blat, aby se tohle nestalo, aby nikdy ne\u0159ekl, \u017ee bude m\u00edt dal\u0161\u00ed sch\u016fzku. Ch\u00e1pal, \u017ee chce po\u0159\u00e1dn\u00fd vztah, jako maj\u00ed norm\u00e1ln\u00ed p\u00e1ry, i on cht\u011bl partnera pro \u017eivot, ale v\u017edycky si myslel, \u017ee je to Tobias, musel to b\u00fdt, on, kdo taky jin\u00fd? Je\u0161t\u011b snad bude m\u00edt mo\u017enost to napravit.<\/div>\n
„Nechci, abys \u0161el s t\u00edm klukem,“ \u0159ekl Bill a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Rty se mu chv\u011bly a nev\u011bd\u011bl, jak spr\u00e1vn\u011b poskl\u00e1dat dal\u0161\u00ed slova, aby zn\u011bla dost p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. „J-j\u00e1\u2026 ne, nechci, abys s n\u00edm \u0161el. Proto\u017ee\u2026 co kdy\u017e bude lep\u0161\u00ed? Zamiluje\u0161 se do n\u011bj a j\u00e1 o tebe p\u0159ijdu u\u017e \u00fapln\u011b.“ Tentokr\u00e1t se Billovi p\u0159es slova prodral kr\u00e1tk\u00fd vzlyk. Bylo mu jedno, \u017ee jsou uprost\u0159ed n\u00e1kupn\u00edho centra a lidi proch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem sledovali jejich sc\u00e9nu.<\/div>\n
„Pro\u010d mus\u00ed\u0161 takov\u00e9 v\u011bci \u0159\u00edkat, a\u017e kdy\u017e m\u00e1 b\u00fdt konec, Bille? Pro\u010d ti to doch\u00e1z\u00ed a\u017e te\u010f? V\u00edm, ud\u011blal jsem nejv\u011bt\u0161\u00ed hloupost, kdy\u017e jsem t\u011b tehdy do toho nutil kv\u016fli t\u00e9 smlouv\u011b, bylo to ode m\u011b tak sobeck\u00e9 a odporn\u00e9, ale j\u00e1 jsem se kv\u016fli tob\u011b zm\u011bnil. Tak moc jsem se sna\u017eil a d\u011blal ze sebe idiota, ale k ni\u010demu to nevedlo. A a\u017e te\u010f mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 tyhle v\u011bci? Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee t\u011b, kurva, miluju, Tobiasi,“ zv\u00fd\u0161il Bill hlas a polknul. P\u0159iv\u0159el o\u010di a vydechl, zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„A\u2026 a proto\u017ee mysl\u00edm i na n\u011bj. B\u00e1l jsem se \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b miluju, proto\u017ee by ses mi zase nast\u011bhoval do \u017eivota jako d\u0159\u00edv a po \u010dase bys p\u0159estal s prac\u00ed a v\u0161\u00edm t\u00edm sna\u017een\u00edm. Z toho v\u0161eho by nic nezbylo a my bychom byli tam, kde jsme byli, ne\u017e jsme se roze\u0161li. A po\u0159\u00e1d je tady mo\u017enost, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„\u017de t\u011b bude cht\u00edt on. Bille, uv\u011bdomuje\u0161 si, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Najednou m\u011b miluje\u0161 a nechce\u0161, abych chodil za jin\u00fdm, ale z\u00e1rove\u0148 jsem tvoje rezerva, pokud se ned\u00e1\u0161 t\u0159eba n\u00e1hodou dohromady s n\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee jsi m\u011b te\u010f utvrdil v tom, \u017ee jsem se rozhodl spr\u00e1vn\u011b,“ vydechl Tobias a vstal ze seda\u010dky. Zavrt\u011bl hlavou a sehnul se k blon\u010f\u00e1kovi. Vid\u011bl, jak se mu lesknou o\u010di slzami, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly na tv\u00e1\u0159, jak se mu chv\u011bj\u00ed rty, tak moc se mu cht\u011blo plakat. Bolest, kterou vid\u011bl v jeho obli\u010deji, se v n\u011bm odrazila tak siln\u011b, \u017ee bylo t\u011b\u017ek\u00e9 ud\u011blat ten posledn\u00ed krok. Dlouze ho pol\u00edbil na vlhk\u00e9 rty od slz a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. Polknul a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ \u0159ekl potichu. A Bill u\u017e jen vid\u011bl, jak Tobias odch\u00e1z\u00ed a ztr\u00e1c\u00ed se mezi davem lid\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

O t\u00fdden pozd\u011bji<\/em><\/div>\n

\n

Bill sed\u011bl v kav\u00e1rn\u011b se svou obvyklou d\u00e1vkou kofeinu a cigaretou. M\u011bl p\u0159ed sebou p\u00e1r katalog\u016f s dopl\u0148ky do bytu. Bylo ned\u011bln\u00ed r\u00e1no a on m\u011bl volno. Sna\u017eil se prac\u00ed zahnat smutek z rozchodu, kter\u00fd ho su\u017eoval u\u017e p\u00e1r dn\u00ed. Bohu\u017eel ho Tom v dom\u011b necht\u011bl, aby si pr\u00fd odpo\u010dinul, tak aspo\u0148 vyb\u00edral n\u011bjak\u00e9 dopl\u0148ky do jeho lo\u017enice. S Tomem ani Tobiasem se od t\u00e9 sc\u00e9ny v n\u00e1kupn\u00edm centru nevid\u011bl a bylo mu to jedno. Byla mu jedno spousta v\u011bc\u00ed, jako byl t\u0159eba makeup, kter\u00fd sch\u00e1zel na jeho obli\u010deji, taky obvykle perfektn\u011b upraven\u00e9 strni\u0161t\u011b na tv\u00e1\u0159i bylo pon\u011bkud del\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a v jeho vlasech vl\u00e1dl zmatek, kter\u00fd nebyl z\u00e1m\u011brem jeho stylu. Jednodu\u0161e \u0159e\u010deno si proch\u00e1zel mal\u00fdm rozchodov\u00fdm cyklem.<\/p><\/div>\n

Posledn\u00ed dny, co byl bez Tobiase, mu hodn\u011b sch\u00e1zel. Necht\u011bl jej vid\u011bt, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, jak by to dopadlo. Akor\u00e1t by mu to je\u0161t\u011b p\u0159it\u00ed\u017eilo. Mrzelo ho, \u017ee mu Tobias ani nenapsal, jak se m\u00e1, nebo mu tak nez\u00e1vazn\u011b nezavolal. V\u011bd\u011bl, \u017ee byla jen ot\u00e1zka \u010dasu, ne\u017e se spolu n\u011bkde potkaj\u00ed a to jist\u011b i s t\u00edm jeho nov\u00fdm objevem. Byli zvykl\u00ed spolu nav\u0161t\u011bvovat stejn\u00e9 obchody, restaurace, kav\u00e1rny\u2026 Muselo to brzy p\u0159ij\u00edt.<\/div>\n
Vydechl a obr\u00e1til stranu na p\u0159ehozy p\u0159es postel.<\/p>\n

„Bille?“ ozvalo se, blon\u010f\u00e1kovi chv\u00edli trvalo, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee to n\u011bkdo mluv\u00ed na n\u011bj. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zvedl pohled od katalogu. St\u00e1l nad n\u00edm Tom. Jako v\u017edy perfektn\u011b upraven\u00fd se sv\u00fdm sebev\u011bdom\u00fdm v\u00fdrazem a v ruce dr\u017eel kel\u00edmek kafe. Ur\u010dit\u011b to bylo jeho obl\u00edben\u00e9 kapu\u010d\u00edno, to u\u017e Bill taky zjistil, jak\u00e9 kafe m\u00e1 Tom r\u00e1d.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ vydechl Bill a k\u00fdvnul. Nem\u011bl moc n\u00e1ladu se s n\u011bk\u00fdm bavit, ale i tak Tomovi nab\u00eddl, aby si k n\u011bmu p\u0159isednul. Schoval katalogy s bytov\u00fdmi dopl\u0148ky a upil kafe, pot\u00e1hl si ze skoro sho\u0159el\u00e9 cigarety a t\u00edpl ji do popeln\u00edku. Nec\u00edtil se moc dob\u0159e, kdy\u017e tak, jak vypadal, sed\u011bl s Tomem, kter\u00fd byl tak dokonale upraven\u00fd. Chytil si ruk\u00e1vy \u0161ed\u00e9 mikiny a zalo\u017eil ruce do kl\u00edna. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem, a\u0165 si odpo\u010dine\u0161 a ty se zase zaob\u00edr\u00e1\u0161 prac\u00ed, to nen\u00ed ani mo\u017en\u00e9,“ zasm\u00e1l se Tom a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval jsem myslet na n\u011bco, co by m\u011b deprimovalo m\u00ed\u0148 ne\u017e m\u016fj vlastn\u00ed \u017eivot,“ Bill se trochu u\u0161kl\u00edbnul a odvr\u00e1til pohled. Zamrkal, kdy\u017e si uv\u011bdomil, s k\u00fdm vlastn\u011b mluv\u00ed, a vydechl.<\/div>\n
„Promi\u0148, nechci t\u011b zat\u011b\u017eovat s m\u00fdm chab\u00fdm \u017eivotem, tak\u2026 se pros\u00edm rad\u011bji ani neptej. Trochu mi to ujelo.“<\/div>\n
\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Billa pomalu probouzela omamn\u00e1 v\u016fn\u011b m\u00edchan\u00fdch vaj\u00ed\u010dek a \u010derstv\u00e9 k\u00e1vy. Kr\u010dil nos, jak \u010dichal, trochu kr\u010dil obo\u010d\u00ed. Na rtech mu hr\u00e1l spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, o\u010di ale je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d otev\u0159\u00edt necht\u011bl. Bylo mu tak kr\u00e1sn\u011b, \u017ee si cht\u011bl okam\u017eik vychutn\u00e1vat,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-1996","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1996","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1996"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1996\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1996"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1996"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1996"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}