{"id":20012,"date":"2008-03-15T06:15:00","date_gmt":"2008-03-15T05:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19970"},"modified":"2008-03-15T06:15:00","modified_gmt":"2008-03-15T05:15:00","slug":"nejhorsi-obavy-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/nejhorsi-obavy-7\/","title":{"rendered":"Nejhor\u0161\u00ed obavy 7."},"content":{"rendered":"
V kin\u011b<\/div>\n
Zamy\u0161len\u011b pozoroval hodiny na st\u011bn\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Tom nem\u00e1 pravdu. Nikdy si nev\u0161iml, \u017ee by se na n\u011bj n\u011bkter\u00fd ze zm\u00edn\u011bn\u00fdch p\u0159\u00e1tel, d\u00edval takov\u00fdm zp\u016fsobem. Tom si ur\u010dit\u011b vym\u00fd\u0161l\u00ed, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9! U Alexe se to dalo je\u0161t\u011b pochopit, ale David? V\u017edy\u0165 s n\u00edm denn\u011b pracoval, ur\u010dit\u011b by si v\u0161imnul, \u017ee se na n\u011bj d\u00edv\u00e1 jinak! Zavrt\u011bl hlavou, u\u0161kl\u00edbl se a vstal z postele. Musel se p\u0159ipravit, za chv\u00edli odch\u00e1zeli.<\/div>\n
Kolem \u017ealudku se mu usadil nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit. Najednou ztratil ve\u0161ker\u00fd z\u00e1jem o jakoukoliv speci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edpravu na ve\u010der. V\u017edy\u0165 jde jen do kina s p\u0159\u00e1teli! P\u0159evl\u00e9kl se do odrban\u00fdch jeans\u016f, \u010derven\u00e9ho trika a \u0161el do koupelny. Opl\u00e1chl si obli\u010dej a pod\u00edval se na sebe do zrcadla. Zkoumal ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co je na n\u011bm tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Podle Toma je „rajcovn\u00ed“. Jen\u017ee jemu to tak nep\u0159ipadalo. Odst\u00e1valy mu u\u0161i, ob\u010das \u0161ilhal a zuby taky nem\u011bl nejrovn\u011bj\u0161\u00ed. Rysy v obli\u010deji m\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 jemn\u00e9, a\u017e d\u00edv\u010d\u00ed. Jedin\u00e9, co se mu opravdu l\u00edbilo, byly jeho o\u010di. Proto je zv\u00fdraz\u0148oval. L\u00edbil se mu ten kontrast b\u011blma a \u010dern\u00fdch linek.<\/div>\n
Zamra\u010dil se na sebe a ut\u0159el si obli\u010dej. Zlehka se nal\u00ed\u010dil a u\u010desal si vlasy. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si je nenech\u00e1 zkr\u00e1tit. Spl\u00fdvaly mu kolem tv\u00e1\u0159e a\u017e mezi lopatky. Povzdechl si a ode\u0161el zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje. Na hlavu narazil \u010depici a na o\u010di tmav\u00e9 br\u00fdle. C\u00edtil se podivn\u011b unaven\u00fd a mal\u00e1tn\u00fd. M\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u00e9 tu\u0161en\u00ed, \u017ee dne\u0161n\u00ed ve\u010der bude \u00fapln\u00e1 katastrofa.<\/div>\n
„Tome!“ k\u0159ikl na bratra z kuchyn\u011b a nal\u00e9val si do sklenice jahodov\u00fd d\u017eus.<\/div>\n
„Jo, u\u017e jdu!“<\/div>\n
„Dneska nebude \u017e\u00e1dnej dikobraz?“ zeptal se Tom s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm, kdy\u017e ve\u0161el do kuchyn\u011b. Bill se na n\u011bj kysele za\u0161klebil a rad\u0161i se ani nevyjad\u0159oval. C\u00edtil se napjat\u00fd, jeho n\u00e1lada pomalu klesala k bodu mrazu. Na z\u00e1bavu nem\u011bl ani pomy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
Dopil d\u017eus, \u0161el se obout a p\u0159ed domem po\u010dkal na bratra, kter\u00fd je\u0161t\u011b narychlo \u010distil svoje boty.<\/div>\n
„Poj\u010f u\u017e, Tome! P\u0159ijdeme pozd\u011b!“ vy\u0161t\u011bkl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b a netrp\u011bliv\u011b podup\u00e1val nohou. Tom zamknul a se zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm dob\u011bhl bratra.<\/div>\n
„N\u011bjakej napru\u017eenej, ne?“ r\u00fdpnul si Tom a potuteln\u011b se usm\u00edval. Bratrova n\u00e1lada se mu sice nehodila do kr\u00e1mu, ale je to jen drobn\u00e1 komplikace. Jak znal Billa, za p\u00e1r minut bude zase v pohod\u011b.<\/div>\n
„Neprovokuj!“ zaprskal Bill a zamra\u010dil se. Sklonil hlavu a pozoroval \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot. Z mysli nemohl dostat obraz jejich kamar\u00e1da. Tom mu nasadil brouka do hlavy. Neust\u00e1le myslel na jeho slova, v hlav\u011b si p\u0159ehr\u00e1val ka\u017ed\u00fd detail z jejich dne\u0161n\u00edho setk\u00e1n\u00ed. A nic. Po\u0159\u00e1d nevid\u011bl ten z\u00e1jem, o kter\u00e9m mluvil Tom. Jedin\u00e9, co si pamatoval, byl kamar\u00e1d, nad\u0161en\u00fd z jejich op\u011btovn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Ani se nenad\u00e1l a st\u00e1li p\u0159ed Alexov\u00fdm domem. Tom zazvonil a po\u010dkali, ne\u017e k nim p\u0159ibude posledn\u00ed \u010dlen jejich dne\u0161n\u00ed v\u00fdpravy za z\u00e1bavou.<\/div>\n
****<\/div>\n
Bo\u017ee, dneska jdeme do kina! Jdeme do kina! Alex \u0161\u00edlel. Nev\u011bd\u011bl, co d\u0159\u00edv. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed! Sice tam nebudou sami, ale i tak. C\u00edtil se, jako by m\u011bl m\u00edt rande a ne jen setk\u00e1n\u00ed s kamar\u00e1dy. Bill byl tak kr\u00e1sn\u00fd! Byl \u00fa\u017easn\u00fd! N\u00e1dhern\u00fd! Kdykoliv si vzpomn\u011bl na jeho \u00fasm\u011bv, zatajil se mu dech. Vybavoval si ka\u017edi\u010dk\u00fd pohled, ka\u017edi\u010dk\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd mu Bill v\u011bnoval.<\/div>\n
Nachystal si svoje nejlep\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed a kombinoval, dokud jeho vzhled nebyl dokonal\u00fd. Tu\u0161il, \u017ee se dnes n\u011bco stane. A proto jeho motto: „\u0160t\u011bst\u00ed p\u0159eje p\u0159ipraven\u00fdm“ bylo pro dne\u0161n\u00ed ve\u010der v\u00edc ne\u017e z\u00e1kon. Cht\u011bl b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd na v\u0161e. V\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed \u00fapln\u011b nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, ale troufal si \u0159\u00edct, \u017ee dok\u00e1\u017ee kdekomu pobl\u00e1znit hlavu. Kr\u00e1tk\u00e9 ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00e9 vlasy r\u00e1movaly v\u00fdrazn\u00fd obli\u010dej. Jeho rysy tak\u00e9 nebyly vylo\u017een\u011b mu\u017esk\u00e9, ale i p\u0159esto dok\u00e1zal ze sebe ud\u011blat neodolateln\u00e9ho. V\u011bd\u011bl, co dok\u00e1\u017ee jeho charisma, z\u00e1\u0159iv\u00fd \u00fasm\u011bv a pohled smaragdov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Usm\u00e1l se na sebe do zrcadla a v\u011bd\u011bl, \u017ee dnes se n\u011bco zm\u011bn\u00ed. Upravil si vlasy tro\u0161kou gelu a \u0161el se obl\u00e9knout. Jeho dozlatova op\u00e1len\u00e1 poko\u017eka vynikala ve sv\u011btl\u00e9 le\u017e\u00e9rn\u00ed ko\u0161ili a vybledl\u00fdch jeansech. Pou\u017eil svoji obl\u00edbenou v\u016fni, do ruky vzal slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a se\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Je\u0161t\u011b si nesta\u010dil ani sednout a u dve\u0159\u00ed se ozval zvonek.<\/div>\n
Jsou tady! Nerv\u00f3zn\u011b se zkontroloval v zrcadle, nasadil br\u00fdle a \u0161el vst\u0159\u00edc sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm. Kdy\u017e otev\u0159el vstupn\u00ed dve\u0159e, musel se o n\u011b na chv\u00edli op\u0159\u00edt. Tolik na n\u011bj zap\u016fsobil Bill\u016fv vzhled. Jeho r\u016f\u017eov\u00e9 rty vyb\u00edzely k polibku a nerv\u00f3zn\u00ed podup\u00e1v\u00e1n\u00ed zase k uti\u0161uj\u00edc\u00edmu objet\u00ed.<\/div>\n
„\u010cau!“ Pozdravil Alexander sv\u00e9 dva kamar\u00e1dy, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a vy\u0161el vst\u0159\u00edc dne\u0161n\u00edmu ve\u010deru.<\/div>\n
****<\/div>\n
Nikdy jsem si nev\u0161iml, \u017ee je tak\u2026 tak\u2026 co? P\u011bknej? Sexy? Sakra! J\u00e1 toho br\u00e1chu zabiju! Ty jeho kecy m\u011b \u00fapln\u011b domotaly. Sta\u010d\u00ed p\u00e1r slov a j\u00e1 se chov\u00e1m jak n\u011bjakej \u00fachyl. V\u017edy\u0165 je to Alex! Alex! M\u016fj kamar\u00e1d! A nic v\u00edc! Zu\u0159iv\u011b jsem syknul a celou cestu se sna\u017eil d\u00edvat kamkoliv jinam, jen ne na Alexe. Ale stejn\u011b se mu to neda\u0159ilo Tohle si Tom vypije!<\/div>\n
TOM<\/div>\n
Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee to bude snad je\u0161t\u011b snadn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel. Za\u010d\u00edn\u00e1 to vypadat, \u017ee Bill nebude pot\u0159ebovat ani moc p\u0159esv\u011bd\u010dovat. Proto\u017ee kdy\u017e se objevil Lex ve dve\u0159\u00edch, br\u00e1cha se skoro sk\u00e1cel. Jo, bude to snadn\u00e9.<\/div>\n
Bylo to tak srandovn\u00ed pozorovat, jak se Bill urputn\u011b sna\u017e\u00ed se na Lexe ned\u00edvat. Za\u010d\u00edn\u00e1m si myslet, \u017ee si ty br\u00fdle vzal jen proto, aby nikdo nevid\u011bl, kam sm\u011b\u0159uj\u00ed jeho zamy\u0161len\u00e9 pohledy. Ob\u010das se zapomn\u011bl tv\u00e1\u0159it nezaujat\u011b a beze studu z\u00edral na Lex\u016fv zadek.<\/div>\n
„Tak co, u\u017e je to lep\u0161\u00ed?“ zeptal jsem se s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Co je lep\u0161\u00ed?“ zeptal se nech\u00e1pav\u011b br\u00e1cha.<\/div>\n
„Jo, co je lep\u0161\u00ed?“ p\u0159idal se je\u0161t\u011b i Lex.<\/div>\n
„No Billova n\u00e1lada. Si ho m\u011bl vid\u011bt, kdy\u017e jsme odch\u00e1zeli. Vypadal, \u017ee m\u011b za chv\u00edli zavra\u017ed\u00ed a zahrabe na n\u011bjak\u00e9m opu\u0161t\u011bn\u00e9m m\u00edst\u011b,“ vysv\u011btlil jsem ob\u011bma nech\u00e1pavc\u016fm. Bill vypadal, \u017ee za chv\u00edli vznese do oblak, jak se nafoukl a Lex se za\u010dal sm\u00e1t. I p\u0159es br\u00fdle byl vid\u011bt bratr\u016fv v\u00fdraz. Z\u00edral na Alexe s pootev\u0159enou pusou a o\u010dima roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma zji\u0161t\u011bn\u00edm, \u017ee jeho kamar\u00e1d se n\u00e1dhern\u011b usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Tak co, na jak dlouho jste p\u0159ijeli?“ zeptal se Lex a pod\u00edval se na Billa. Ten zamrkal a sna\u017eil se vzpamatovat natolik, aby byl schopen odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Na dva t\u00fddny,“ odpov\u011bd\u011bl zast\u0159en\u00fdm hlasem a pod\u00edval se na m\u011b. K\u00fdvnul jsem na znamen\u00ed souhlasu. Do\u0161li jsem na autobusovou zast\u00e1vku a b\u011bhem n\u011bkolika minut p\u0159ijel autobus. Nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e mi bude osmn\u00e1ct a koup\u00edm si auto. Tohle doj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed autobusem je na hovno.<\/div>\n
Za patn\u00e1ct minut jsme vystoupili p\u0159ed n\u00e1kupn\u00edm centrem a ve\u0161li do budovy. M\u011bli jsme asi je\u0161t\u011b dvacet minut, tak\u017ee jsme si to nam\u00ed\u0159ili rovnou ke kinu. Koupil jsem t\u0159i l\u00edstky, popcorn a colu. Nezbytnosti p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b kina. Musel jsem si posp\u00ed\u0161it. Pot\u0159eboval jsem j\u00edt prvn\u00ed, abych mohl zajistit spr\u00e1vn\u00fd zasedac\u00ed po\u0159\u00e1dek. M\u016fj pl\u00e1n se mohl rozjet.<\/div>\n
****<\/div>\n
ALEXANDER<\/div>\n
J\u00e1 toho Toma opravdu zast\u0159el\u00edm! Tohle d\u011bl\u00e1 schv\u00e1ln\u011b! Jist\u011b \u017ee jsem se k seda\u010dk\u00e1m dostal a\u017e jako posledn\u00ed a jedin\u00e9 m\u00edsto bylo vedle Billa. Ach Bo\u017ee, pros\u00edm, zachra\u0148 m\u011b! On tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed! Sedl jsem si na svoje m\u00edsto a postavil colu do otvoru u sedadla. Sledoval jsem Billovy prsty, jak si nerv\u00f3zn\u011b pohr\u00e1valy s br\u00fdlemi, kter\u00e9 si polo\u017eil do kl\u00edna. D\u00edval se up\u0159en\u011b p\u0159ed sebe a jako by nevn\u00edmal d\u011bn\u00ed v s\u00e1le. Naklonil jsem se k n\u011bmu a za\u0161eptal: „Uvolni se, jsi jen v kin\u011b!“ Sledoval jsem jeho vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled, ke kter\u00e9mu p\u0159ibyl je\u0161t\u011b nerv\u00f3zn\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u00fapln\u011b v pohod\u011b!“ odpov\u011bd\u011bl a pod\u00edval se na m\u011b. „V\u00e1\u017en\u011b!“ dodal je\u0161t\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee m\u011b v\u016fbec nep\u0159esv\u011bd\u010dil. Povzdechl si a op\u011bt sto\u010dil sv\u016fj pohled k pl\u00e1tnu. Po chv\u00edli se s\u00e1l pono\u0159il do tmy a p\u0159edstaven\u00ed za\u010dalo.<\/div>\n
P\u0159istihl jsem se, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji pozoruji kluka vedle sebe ne\u017e film p\u0159ed sebou. Jako u vytr\u017een\u00ed jsem z\u00edral na jeho z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di, na \u010dast\u00fd hlasit\u00fd sm\u00edch. Musel jsem se ur\u010dit\u011b usm\u00edvat jak idiot, proto\u017ee jsem si tak p\u0159ipadal. Kdy\u017e si Bill polo\u017eil ruku na op\u011bradlo, poci\u0165oval jsem nutk\u00e1n\u00ed se jej dotknout. Jen tak nen\u00e1padn\u011b, samoz\u0159ejm\u011b. Op\u011bt se za\u010dal sm\u00e1t n\u011bjak\u00e9 sc\u00e9n\u011b ve filmu a j\u00e1 neodolal. Polo\u017eil jsem svoji ruku na jeho, ale hned ji zase zvedl, jako bych si pr\u00e1v\u011b uv\u011bdomil, \u017ee n\u011b\u010d\u00ed ruka u\u017e okupuje zm\u00edn\u011bn\u00e9 op\u011bradlo. Bill se okam\u017eit\u011b oto\u010dil na m\u011b a z\u00edral mi do obli\u010deje.<\/div>\n
„Sorry,“ za\u0161eptal jsem a nazna\u010dil mu, aby se op\u011bt v\u011bnoval komedii. V\u00e1hav\u011b oto\u010dil hlavu zp\u011bt k pl\u00e1tnu a op\u011bt se pono\u0159il do d\u011bje. Tentokr\u00e1t u\u017e jsem se ani nenam\u00e1hal p\u0159edst\u00edrat, \u017ee sleduju film. M\u016fj pohled se up\u00edral jen na Billa. Kdy\u017e u\u017e jsem se odtrhnul od jeho obli\u010deje, tak jen proto, abych se pod\u00edval na jeho ruku na op\u011bradle. Tolik jsem tou\u017eil se j\u00ed op\u011bt dotknout!<\/div>\n
S\u00e1lem se op\u011bt ozval sm\u00edch a Bill se na m\u011b oto\u010dil. \u00dasm\u011bv mu pomalu odum\u00edral na rtech a o\u010dima se vp\u00edjel do m\u00fdch. Po chv\u00edli se op\u011bt oto\u010dil a sledoval film, do jeho\u017e konce u\u017e se ani jednou nezasm\u00e1l.<\/p>\n

autor: Dania<\/strong>
betaread: Michelle M.<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V kin\u011b Zamy\u0161len\u011b pozoroval hodiny na st\u011bn\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Tom nem\u00e1 pravdu. Nikdy si nev\u0161iml, \u017ee by se na n\u011bj n\u011bkter\u00fd ze zm\u00edn\u011bn\u00fdch p\u0159\u00e1tel, d\u00edval takov\u00fdm zp\u016fsobem. Tom si ur\u010dit\u011b vym\u00fd\u0161l\u00ed, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9! U Alexe se to dalo je\u0161t\u011b pochopit,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[80],"tags":[],"class_list":["post-20012","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nejhorsi-obavy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20012","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20012"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20012\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20012"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20012"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20012"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}