{"id":2003,"date":"2016-06-15T16:00:00","date_gmt":"2016-06-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1995"},"modified":"2016-06-15T16:00:00","modified_gmt":"2016-06-15T15:00:00","slug":"foe-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/15\/foe-19\/","title":{"rendered":"FOE 19."},"content":{"rendered":"
autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Billeam p\u0159em\u00edtal nad slovy psa. Nikdy ne\u010dekal, \u017ee usly\u0161\u00ed psa p\u0159iznat por\u00e1\u017eku nebo jeho pod\u0159azenost. Pes m\u011bl pravdu; m\u011bl by m\u00edt radost, \u017ee to sly\u0161\u00ed. P\u0159eci jen to byl jeden z jeho c\u00edl\u016f. Nam\u00edsto toho ho ale ps\u016fv proslov zanechal s nep\u0159\u00edjemn\u00fdm pocitem, kter\u00fd ale byl nic v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm extr\u00e9mn\u00edm pocitem frustrace, jak\u00fd c\u00edtil p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee p\u0159i\u0161el o \u0161ance na \u00fat\u011bk, kter\u00fd pro n\u011bj byl dost radostnou my\u0161lenkou.<\/div>\n
\n

Potichu zanad\u00e1val, nebyl schopn\u00fd znovu usnout, kdy\u017e mu jeho neutichaj\u00edc\u00ed vzru\u0161en\u00ed p\u0159ipom\u00ednalo, jak je \u017e\u00edzniv\u00e9 a co chce. I kdy\u017e byl samec, obvykle mu nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak dlouho abstinoval. Nem\u011bl \u010das \u00fa\u010dastnit se uspokojov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch sexu\u00e1ln\u00edch tu\u017eeb, kdy\u017e byl v\u017edycky zam\u011bstnan\u00fd d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi v\u011bcmi jako velen\u00ed jeho letce a pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed zp\u016fsob\u016f, jak vyzvat a zab\u00edt psy. Vlastn\u011b pro n\u011bj bylo lehk\u00e9 odolat sv\u00e9 touze p\u00e1\u0159it se, kdy\u017e na to p\u0159i\u0161lo. V\u017edycky to dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout, dokonce na to i zapomenout – ale te\u010f se to n\u011bjak stalo tou nejv\u011bt\u0161\u00ed pot\u0159ebou. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee z toho vinil psa, ale tak\u00e9 vinil sebe za to, \u017ee dovolil psovi zaj\u00edt a\u017e sem a pak pustit na svobodu jeho p\u00e1\u0159\u00edc\u00ed instinkt, kter\u00fd ho te\u010f ovl\u00e1dal \u00fapln\u011b stejn\u011b jako psa ten jeho. Prokl\u00ednal plachost, kter\u00e1 ho d\u011blala slab\u00fdm. M\u011bl mu oponovat siln\u011bji, kdykoliv se ho dok\u00e1zal dotknout, ale nen\u00e1vid\u011bl si p\u0159iznat, \u017ee to bylo vlastn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9. Poka\u017ed\u00e9. Nemohl si vzpomenout, kdy naposledy se c\u00edtil tak skv\u011ble a uspokojen\u011b z p\u00e1\u0159en\u00ed. A i kdy\u017e si byl v\u011bdom cel\u00e9 t\u00e9 \u0161patnosti, vid\u011bl, \u017ee ho a\u017e tak neodpuzuje, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli jak pes \u0159ekl, to byla ta velk\u00e1 pot\u0159eba, kter\u00e1 ho nutila to p\u0159ehl\u00ed\u017eet.<\/p><\/div>\n

\n

Pocit hanby ho ale neopou\u0161t\u011bl, poka\u017ed\u00e9 se zvy\u0161oval, a dokonce je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee zrazuje v\u0161echno, v co v\u017edy v\u011b\u0159il, \u017ee zahodil v\u0161echno, za co kdy bojoval. Nech\u00e1val ho d\u011blat v\u0161echny tyhle intimnosti s v\u00fdmluvou, \u017ee jen odpov\u00eddal na fyzick\u00e9 pot\u0159eby, ale rozhodn\u011b odm\u00edtal jak\u00e9koliv polibky, kter\u00e9 pro n\u011bj v jak\u00e9koliv form\u011b zna\u010dily vroucnost, proto\u017ee pak by nasadil sv\u00e9 zrad\u011b korunu a u\u017e by se na nic vymlouvat nemohl. Nau\u010dil se sn\u00e1\u0161et psovu bl\u00edzkost a jeho spole\u010dnost, proto\u017ee zkr\u00e1tka nem\u011bl na vybranou, ale nikdy necht\u011bl dopustit, aby zapomenul na to, \u017ee jsou \u00fahlavn\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9.<\/p><\/div>\n

\n
Tak\u017ee kdy\u017e mu pes vyhro\u017eoval, \u017ee ho nech\u00e1 nad n\u00edm p\u0159evz\u00edt kontrolu, byla to jeho ko\u010di\u010d\u00ed p\u00fdcha a odhodl\u00e1n\u00ed nen\u00e1vid\u011bt v\u0161echny psy, kter\u00e1 za n\u011bj mluvila. Pes byl pak n\u011bkolik dn\u00ed opravdu roz\u010dilen\u00fd. Nep\u0159ibli\u017eoval se k n\u011bmu a u\u017e mu nev\u011bnoval neust\u00e1lou pozornost a neskl\u00e1dal mu trapn\u00e9 komplimenty. Nen\u00ed pot\u0159eba \u0159\u00edkat, \u017ee se nepokou\u0161el ani o nejmen\u0161\u00ed n\u00e1znak lascivn\u00ed v\u00fdhody nad n\u00edm nebo zoufal\u00e9 pokusy p\u00e1\u0159it se. Billeam se na chv\u00edli strachoval, jestli o n\u011bj n\u00e1hodou pes neztratil z\u00e1jem. Cynicky si odfrkl, proto\u017ee mu to mohlo b\u00fdt u prdele. Alespo\u0148 se o tom sna\u017eil s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, ale sv\u016fj znepokojen\u00fd v\u00fdraz skr\u00fdt nedok\u00e1zal. Sna\u017eil se ned\u00e1vat najevo sv\u016fj n\u00e1zor na psovu zm\u011bnu, ale jeho znepokojen\u00ed vzrostlo, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee na n\u011bj u\u017e i p\u0159estal z\u00edrat a ob\u010das se ani cel\u00fd den nepod\u00edval jeho sm\u011brem. Mo\u017en\u00e1 to bylo kv\u016fli jeho zhrzen\u00e9mu egu, mo\u017en\u00e1 v\u00edc ne\u017e \u010d\u00edmkoliv jin\u00fdm, proto\u017ee a\u0165 mu psovy pohnutky p\u0159i\u0161ly jakkoliv stupidn\u00ed, divn\u00e9 nebo odporn\u00e9, p\u0159i\u0161lo mu fajn, kdy\u017e ho pes m\u00e1lem uct\u00edval, kdy\u017e poslouchal jeho \u0159e\u010di, kter\u00e9 mu motaly hlavu, jeho pozn\u00e1mky b\u011bhem intimn\u00edch setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mu podr\u00e1\u017eely nohy. Jeho ego nikdy nebylo tak pochrouman\u00e9, i kdy\u017e byl tak n\u011bjak na psa na\u0161tvan\u00fd, za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it, \u017ee jeho obdiv a oddanost byly jen le\u017e.<\/div>\n
Necht\u011bl se mu ohledn\u011b takov\u00e9 v\u011bci postavit, ale nepot\u0159eboval slova, pokud ho m\u011bl vyzvat. Ani jednou nepou\u017eil sv\u00e9 t\u011blo nebo vzhled k tomu, aby n\u011b\u010deho doc\u00edlil, i kdy\u017e si byl v\u011bdom vlivu, kter\u00fd m\u011bl na ostatn\u00ed, jeho d\u016fstojnost byla dost siln\u00e1 na to, aby toho n\u011bkdy zneu\u017e\u00edval. D\u016fstojnost ale u\u017e nebyla z\u00e1branou, a on nemohl vymyslet lep\u0161\u00ed zp\u016fsob a \u010das, kdy sv\u016fj vzhled zneu\u017e\u00edt ve sv\u016fj prosp\u011bch.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se \u0161el pravideln\u011b koupat do bl\u00edzk\u00e9 \u0159\u00ed\u010dky, obzvl\u00e1\u0161\u0165 si d\u00e1val z\u00e1le\u017eet na tom, aby byl co nej\u010dist\u0161\u00ed. Neobl\u00e9kl se okam\u017eit\u011b po tom, co byl hotov, a \u0161el zp\u00e1tky do kempu nah\u00fd, tak jak to d\u011blal p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se dozv\u011bd\u011bl o pocitech psa. Okam\u017eit\u011b na sob\u011b uc\u00edtil ps\u016fv \u0161okovan\u00fd pohled a s\u00e1m pro sebe se sebejist\u011b u\u0161kl\u00edbl.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tomek koutkem oka zahl\u00e9dl Billeamovo neodolateln\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 proch\u00e1zelo kolem, a zalapal po dechu. Bojoval s t\u00edm a sna\u017eil se odvr\u00e1tit pohled. Jeho zlomen\u00e9 srdce ho st\u00e1le bolelo z\u00e1\u0161t\u00ed. Um\u00edral touhou dr\u017eet ho, cht\u011bl se ho dot\u00fdkat, ale pokud mohl \u017e\u00edt s v\u011bdom\u00edm, \u017ee je jeho l\u00e1ska neop\u011btovan\u00e1, tak te\u010f ho to pomalu zab\u00edjelo. Cht\u011bl od Billeama v\u00edc, ale vid\u011bl, \u017ee je to zoufal\u00e9. Billeamovo srdce bylo nedobytn\u00e9, ale co vlastn\u011b o\u010dek\u00e1val? Nejen \u017ee nebyl jeho druhu, byl samec\u2026 a byl pes. Jejich posledn\u00ed h\u00e1dka mu otev\u0159ela o\u010di, \u017ee v\u0161echen jejich spole\u010dn\u00fd \u010das a z\u00e1\u017eitky byly jen pln\u00e9 Billeamovy nen\u00e1visti. Nemyslel si, \u017ee na n\u011bj to odm\u00edtnut\u00ed bude m\u00edt takov\u00fd vliv, ale m\u011blo, a on se te\u010f b\u00e1l se k n\u011bmu by\u0165 jen p\u0159ibl\u00ed\u017eit.<\/p><\/div>\n

\n

Sna\u017eil se rozptylovat my\u0161lenkami na ka\u017edodenn\u00ed povinnosti, chodil lovit, co jen to \u0161lo, ud\u011blal tak z\u00e1soby na n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f dop\u0159edu. Ale a\u0165 se sna\u017eil jakkoliv, nemohl dostat Billeama ze sv\u00e9 mysli, obzvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se mu tu takhle promen\u00e1doval. Bylo nemo\u017en\u00e9 na n\u011bj nemyslet, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e byl \u00fapln\u011b nah\u00fd. V\u0161iml si, jak se u n\u011bj rozvinul zvyk pohazovat sv\u00fdmi dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy, kdy\u017e se ot\u00e1\u010del, a protahovat sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo po tom, co byl zpocen\u00fd od pr\u00e1ce. Nakonec ale Billeamovu hru pochopil, kdy\u017e vid\u011bl jeho v\u00edc ne\u017e neobvykl\u00fd trik p\u0159i p\u0159edkl\u00e1n\u011bn\u00ed se pro v\u011bci na zem, p\u0159i kter\u00e9m a\u017e moc ukazoval sv\u016fj delik\u00e1tn\u011b mal\u00fd zade\u010dek. <\/p><\/div>\n

Tomek se u\u0161kl\u00edbl a\u017e moc spokojen\u011b. Te\u010f to bylo jen na n\u011bm, moc dob\u0159e vid\u011bl, co se d\u011bje. Billeam byl bezpochyby nadr\u017een\u00fd. Opravdu nadr\u017een\u00fd, kdy\u017e d\u011blal tyto poni\u017euj\u00edc\u00ed pozice. Jeho z\u00e1m\u011bry sv\u00e9st ho byly nejd\u0159\u00edve d\u016fvtipn\u00e9, ale te\u010f byly a\u017e moc zjevn\u00e9. Bylo to roztomil\u00e9, a hlavn\u011b efektn\u00ed. A\u017e moc efektn\u00ed. Ale to ho nemohl nechat vid\u011bt, nemohl ho nechat vyhr\u00e1t. Oh ne, pokud n\u011bco chce, pak by m\u011bl d\u00e1t n\u011bco na opl\u00e1tku. M\u011bl by ho alespo\u0148 nechat pol\u00edbit ho.<\/div>\n
Billeamovy z\u00e1m\u011bry byly nejv\u011bt\u0161\u00ed v noci, kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159itulil, ale Tomek se v\u017edy p\u0159es den unavil prac\u00ed, tak\u017ee byl skoro v k\u00f3matu, kdy\u017e se chystali sp\u00e1t, a tud\u00ed\u017e na Billeamovy doteky neodpov\u00eddal.<\/div>\n
Byl na sebe hrd\u00fd, \u017ee tak dob\u0159e odol\u00e1val, a dokonce je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e Billeam do\u0161el do bodu zlomu d\u0159\u00edv ne\u017e on s\u00e1m. <\/div>\n
\n

„Co je s tebou?!“ zak\u0159i\u010del kone\u010dn\u011b, jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 o\u010di sv\u00edtily.<\/p><\/div>\n

Tomek p\u0159estal sb\u00edrat provaz a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ zeptal se a ponech\u00e1val si sv\u016fj postoj.<\/div>\n
Billeam zasy\u010del, za\u010d\u00ednal se \u010dervenat. „Ty\u2026 pro\u010d ne\u2026 Pro\u010d\u2026?“ koktal, nebyl schopn\u00fd dokon\u010dit ot\u00e1zku.<\/div>\n
Tomek se uchechtl. „Tak\u017ee te\u010f si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je ode m\u011b \u0161patn\u00e9, kdy\u017e t\u011b nechci, huh?“<\/div>\n
Billeam sebou trhl, tohle ne\u010dekal. Beze slov na n\u011bj z\u00edral a pak se pokusil promluvit. „Ty\u2026 Nechce\u0161-?“<\/div>\n
„Chci t\u011b v\u00edc ne\u017e cokoliv,“ p\u0159eru\u0161il ho Tomek.<\/div>\n
Billeam zmaten\u011b zamrkal. „Tak pro\u010d?“<\/div>\n
„Nech m\u011b t\u011b pol\u00edbit,“ odpov\u011bd\u011bl Tomek.<\/div>\n
Billeam se za\u0161klebil a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Tomek si povzdychl. „Dob\u0159e tedy,“ \u0159ekl a vr\u00e1til se zp\u00e1tky k pr\u00e1ci. „Omlouv\u00e1m se, ale to pro m\u011b nen\u00ed dost, Billeame. Chci v\u00edc.“ <\/div>\n
Billeam nic ne\u0159\u00edkal. Tomek se na n\u011bj pod\u00edval a vid\u011bl, \u017ee se tv\u00e1\u0159il skl\u00ed\u010den\u011b. \u00dazkostliv\u011b \u010dekal, d\u00edval se na Billeamovy rty. Skoro vid\u011bl, jak se pohybuj\u00ed. Pros\u00edm, pomyslel si Tomek, jen to \u0159ekni.<\/div>\n
Billeam promluvil, skoro \u0161eptem, jeho r\u016f\u017eov\u00e9 tv\u00e1\u0159e z\u010dervenaly. „Nech\u00e1m t\u011b\u2026 m\u011b vykou\u0159it.“<\/div>\n
\n

Tomekovo obo\u010d\u00ed vylet\u011blo p\u0159ekvapen\u00edm vzh\u016fru.<\/p>\n

autor: blame_my_dirty_mind<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: blame_my_dirty_mind Billeam p\u0159em\u00edtal nad slovy psa. Nikdy ne\u010dekal, \u017ee usly\u0161\u00ed psa p\u0159iznat por\u00e1\u017eku nebo jeho pod\u0159azenost. Pes m\u011bl pravdu; m\u011bl by m\u00edt radost, \u017ee to sly\u0161\u00ed. P\u0159eci jen to byl jeden z jeho c\u00edl\u016f. Nam\u00edsto toho ho ale ps\u016fv proslov zanechal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[648],"tags":[],"class_list":["post-2003","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-foe"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2003","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2003"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2003\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2003"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2003"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2003"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}