{"id":20030,"date":"2008-03-15T04:45:00","date_gmt":"2008-03-15T03:45:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19988"},"modified":"2008-03-15T04:45:00","modified_gmt":"2008-03-15T03:45:00","slug":"gone-with-the-sin-58-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-58-konec\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 58. (konec)"},"content":{"rendered":"
** Slova p\u00edsni\u010dky A. Lavigne – Tomorrow. **<\/div>\n
\n
** Tom **<\/div>\n<\/div>\n
V\u016fbec se mi necht\u011blo dovnit\u0159, n\u011bco m\u011b nutilo, abych z\u016fstal p\u0159ikovan\u00fd na m\u00edst\u011b a ani o krok se nepohnul. N\u011bco mi hlasit\u00fdm k\u0159ikem napov\u00eddalo, \u017ee dne\u0161kem se v\u0161elicos zm\u011bn\u00ed. D\u011bsil m\u011b pocit toho, \u017ee nedok\u00e1\u017eu p\u0159edv\u00eddat co to bude, \u017ee jsem jen hloupou\u010dk\u00fd smrteln\u00edk, kter\u00fd poslu\u0161n\u011b vy\u010dk\u00e1v\u00e1, a\u017e jak si s n\u00edm osud milostiv\u011b pohraje. Mnohem rad\u0161i bych z\u016fstal s Gustavem v \u00fatuln\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku a pov\u00eddal si, t\u0159eba \u017ee o hloupostech, ale nebolel by m\u011b \u017ealudek a neto\u010dila by se mi hlava nervozitou, bylo by mi dob\u0159e. Sna\u017eil jsem p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe o tom, \u017ee u\u017e to nen\u00ed takov\u00e9 jako d\u0159\u00edv, nemus\u00edm se po\u0159\u00e1d ot\u00e1\u010det ve strachu a p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co jsem zase pokazil natolik, \u017ee se Bill zlob\u00ed, bylo to jin\u00e9 \u2026 nest\u00e1l vedle m\u011b se sv\u00fdm v\u011b\u010dn\u011b nakva\u0161en\u00fdm obli\u010dejem a ofinou p\u0159es oko, nebyl vedle m\u011b, v m\u00e9 hlav\u011b a vlastn\u011b ani v srdci. V\u0161ude to von\u011blo sladkoho\u0159k\u00fdm p\u0159\u00edslibem n\u011b\u010deho zcela nov\u00e9ho a j\u00e1 se opravdu t\u011b\u0161il, cht\u011bl jsem m\u00edt Gustava nabl\u00edzku \u2026 tak bl\u00edzko jak jen to p\u016fjde a j\u00e1 je\u0161t\u011b budu schopen d\u00fdchat, necht\u011bl jsem myslet na to, \u017ee se pr\u00e1v\u011b trh\u00e1m na dv\u011b poloviny, z n\u00ed\u017e jedna bude v\u017edycky ta bratrova. Je to m\u00e1 hor\u0161\u00ed polovina \u2026 ta, kter\u00e1 se nechala sladk\u00fdmi slov\u00ed\u010dky sv\u00e9st a\u017e k h\u0159\u00edchu. M\u00fdm \u017eivotn\u00edm h\u0159\u00edchem byl m\u016fj mlad\u0161\u00ed bratr, nikdy se z n\u011bho nedok\u00e1\u017eu vyzpov\u00eddat, \u017e\u00e1dn\u00fd kn\u011bz by nev\u011b\u0159il, opovrhoval by a k\u00e1zal. K\u00e1zal o poku\u0161en\u00ed, podlehnut\u00ed a trestu.<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n<\/div>\n
Chci ti v\u011b\u0159it<\/div>\n
Kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee to bude v po\u0159\u00e1dku<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se ti v\u011b\u0159it<\/div>\n
Ale u\u017e Ti d\u00e1vno nev\u011b\u0159\u00edm<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
Nebylo mi dovoleno si alespo\u0148 na malou chvili\u010dku odpo\u010dinout, n\u011bkdo tam naho\u0159e se rozhodl tr\u00e1pit m\u011b a\u017e do \u00fapln\u00e9ho konce, za\u010d\u00edt hned, skon\u010dit \u2026 ? Nikdy? S\u00e1lem se t\u00e1hla podivn\u00e1 pl\u00ed\u017eiv\u00e1 melodie, n\u011bco mezi p\u00edsni\u010dkou pro zamilovan\u00e9 a tichou kulisou p\u0159i poh\u0159ebn\u00edm aktu. P\u00e1r odv\u00e1\u017elivc\u016f se obj\u00edmalo na parket\u011b, nepatrn\u00e9 doteky lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se vid\u00ed prvn\u011b a p\u0159eci si dovol\u00ed tolik \u2026 po\u0159\u00e1d ne tolik jako on, kdy\u017e jsme se milovali, prvn\u011b a naposledy. Tyhle depresivn\u00ed my\u0161lenky m\u011b p\u0159epadly naprosto ne\u010dekan\u011b, hlodaly, \u0161kr\u00e1baly a necht\u011bly p\u0159estat, snad se v tom i vy\u017e\u00edvaly.<\/div>\n
Hned u baru jsme si s Gustavem objednali pit\u00ed a \u0161li k obvykl\u00e9mu boxu, t\u0159et\u00ed zleva v sam\u00e9m rohu m\u00edstnosti, kde u\u017e Georg a Bill spokojen\u011b kl\u00e1bosili, znovu se mi sev\u0159el \u017ealudek p\u0159i pouh\u00e9m pohledu na n\u011bj. Jako natruc se navl\u00edknul do toho \u0161\u00edlen\u011b \u017elut\u011b tyrkysov\u00e9ho trika, tis\u00edckr\u00e1t mu v\u0161ichni \u0159\u00edkali, \u017ee mu neslu\u0161\u00ed, ale on se dr\u017eel sv\u00e9ho, mo\u017en\u00e1 tak n\u011bjak tu\u0161il, jak moc m\u00e1m na n\u011bm tohle triko r\u00e1d. Nejrad\u0161i ze v\u0161ech. Posadil jsem se pro jistotu na seda\u010dku vedle Georga, kter\u00fd zrovna rozeb\u00edral novou desku Green Day, podle v\u0161eho se mu nel\u00edbila, ale Bill byl jin\u00e9ho n\u00e1zoru. Nedal na n\u011b dopustit. Gustavovi jsem tak v\u011bdom\u011b p\u0159enechal „m\u00edsto za trest“, velice pochybuji, \u017ee by se vlezl na ten malinkat\u00fd kousek, kter\u00fd vedle m\u011b zbyl. Obsluha byla dnes uk\u00e1zkov\u00e1, b\u011bhem chvili\u010dky p\u0159ede mnou st\u00e1lo vychlazen\u00e9 pivo a sklenka Coca Coly, ve kter\u00e9 plavalo p\u00e1r kousk\u016f ledu. Modrozelen\u00e9 br\u010dko se zlehka houpalo a v hlav\u011b se mi pla\u0161ily ty nejblb\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky. Jestli bude Billovo br\u010dko taky modrozelen\u00e9, odpust\u00edm mu. Bude to zase jako d\u0159\u00edv a on se umoud\u0159\u00ed.<\/em> Roztomil\u00e1 serv\u00edrka s dv\u011bma pleten\u00fdmi copy ne\u0161ikovn\u011b vy\u0161pl\u00edchla trochu bratrovy coly na st\u016fl. Ale br\u010dko bylo \u010derven\u00e9 \u2026 \u010derven\u00e9.<\/div>\n
„Tak vysypeme drobn\u00e9 na jukebox, dneska tu hraj\u00ed opravdu p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b.“ Rozhodl Gustav a v\u0161ichni jsme ho sborem podpo\u0159ili, zat\u00edm se to nedalo poslouchat a bylo akor\u00e1t na\u010dase s t\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Bill podal Gustavovi hrst drobn\u00fdch a j\u00e1 si v duchu p\u0159ehr\u00e1l jeho obvyklou odpov\u011b\u010f. Green Day Minority.<\/em> Na tenhle kousek ale dneska nejsp\u00ed\u0161 nem\u011bl n\u00e1ladu nebo cht\u011bl prost\u011b jen malou zm\u011bnu.<\/div>\n
„Maria od Green Day, jo?“ Georgovi to bylo vcelku jedno, r\u00e1d si poslechl t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echno a sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 p\u00edsni\u010dky poslouchal jenom kdy\u017e nem\u011bl n\u00e1ladu na spole\u010dnost a byl smutn\u00fd. Gustav\u016fv pohled se zastavil u m\u011b a j\u00e1 i kdy\u017e jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel sebev\u00edc, na nic jsem nemohl p\u0159ij\u00edt. Na hiphop jsem v tuhle chv\u00edli nem\u011bl v\u016fbec n\u00e1ladu, tak jako v\u017edycky, kdy\u017e to mezi mnou a Billem n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem neklapalo.<\/div>\n
„Tak Gone with the sin, hm?“ Gustav m\u011b obda\u0159il \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd odhaloval \u0161pi\u010dky uk\u00e1zkov\u011b b\u00edl\u00fdch zoubk\u016f, jedna perli\u010dka vedle druh\u00e9. Mo\u017en\u00e1 ani netu\u0161il \u017ee v\u00edm, kter\u00e9 p\u00edsni\u010dky moment\u00e1ln\u011b pat\u0159\u00ed mezi jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed, ale j\u00e1 si r\u00e1d v\u0161\u00edmal mali\u010dkost\u00ed, moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl jak mohou b\u00fdt pro druh\u00e9ho d\u016fle\u017eit\u00e9. Gustav m\u011b pohladil po hlav\u011b a l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159 a u\u017e u\u017e p\u00e1dil k obstaro\u017en\u00edmu jukeboxu, do kter\u00e9ho jste museli nah\u00e1zet h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 pen\u00edze, aby v\u016fbec za\u010dalo n\u011bco hr\u00e1t. Nemohl jsem se na n\u011bj za ten polibek zlobit, ale byl jsem trochu na pochyb\u00e1ch jak to kluci p\u0159ijmou, ale Georg jako v\u017edy nezklamal.<\/div>\n
„Tak ono u\u017e je to definitivn\u00ed? P\u00e1ni, j\u00e1 ne\u010dekal, \u017ee do toho takhle vl\u00edtnete. Ale mus\u00edm uznat, i kdy\u017e jsem tvor \u010dist\u011b heterosexu\u00e1ln\u00ed, \u017ee v\u00e1m to spolu slu\u0161\u00ed, fakt roztomilej p\u00e1r.“ Se sm\u00edchem do m\u011b drcnul loktem a j\u00e1 c\u00edtil jak \u010derven\u00e1m a\u017e za u\u0161ima. R\u00e1d si m\u011b takhle dob\u00edral, ale byl jsem mu vd\u011b\u010dn\u00fd, hodn\u011b lid\u00ed by reagovalo \u00fapln\u011b jinak. Pod\u011bkoval jsem mu trochu nerv\u00f3zn\u00edm \u00fasm\u011bvem, Bill se snad ani rad\u0161i nevyjad\u0159oval, tup\u011b z\u00edral n\u011bkam za m\u011b a z jeho pohledu mi naskakovala hus\u00ed k\u016f\u017ee po cel\u00e9m t\u011ble. V\u011bd\u011bt tak o \u010dem p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed!<\/div>\n
\n
** Bill **<\/div>\n<\/div>\n
Tom m\u011bl pravdu, na v\u0161echno u\u017e je nejsp\u00ed\u0161 pozd\u011b. Ze zvyku jsem si prsty odstr\u010dil ofinu z obli\u010deje, a\u010dkoliv mi nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nep\u0159ek\u00e1\u017eela. Schopn\u00fd matematik by nejsp\u00ed\u0161 p\u0159i\u0161el na to, \u017ee se to opakuje v kr\u00e1tk\u00fdch intervalech ka\u017ed\u00e9 t\u0159i minuty. St\u00e1le znovu a znovu. Tu\u0161il jsem z jak\u00e9ho d\u016fvodu m\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00edch\u00e1 u srdce p\u0159i ka\u017ed\u00e9m nadechnut\u00ed, pro\u010d mi rapidn\u011b doch\u00e1zel k \u017eivotu tolik pot\u0159ebn\u00fd kysl\u00edk ve chv\u00edli, kdy ho pohladil. V\u011bd\u011bl jsem to d\u00e1vno, ale \u0159\u00edct to nahlas, jemu? V prstech jsem nerv\u00f3zn\u011b p\u0159et\u00e1\u010del okousan\u00e9 br\u010dko, sna\u017eil jsem se naj\u00edt jeho usm\u011bvav\u00e9 o\u010di a zeptat se, jestli bychom to je\u0161t\u011b nemohli napravit \u2026 j\u00e1 bych to napravit cht\u011bl. Co mi \u0159eknou Tvoje o\u010di? Cht\u011bj\u00ed m\u011b snad zp\u011bt? \u2026 Pro\u010d m\u00e1m najednou pocit, \u017ee jsem jimi jen bit a dal\u0161\u00ed \u0161anci u\u017e od Tebe nedostanu, u\u017e m\u011b nemiluje\u0161?<\/em> Nechci tady sed\u011bt naproti Tob\u011b, d\u011blat jako \u017ee se nic ned\u011bje, kdy\u017e se na n\u011bj usm\u00edv\u00e1\u0161 a jsi \u0161\u0165astn\u00fd, p\u0159\u00edli\u0161 siln\u011b si pamatuji dobu, kdy jsi se podobn\u011b usm\u00edval jen a jen na m\u011b a ostatn\u00ed T\u011b nezaj\u00edmali. Byl jsem tady jen j\u00e1 a Ty \u2026 mo\u017en\u00e1 jen Ty, ale p\u0159\u00edsah\u00e1m, chci to zm\u011bnit!! Vid\u00ed\u0161? Vzal jsem si Tv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 tri\u010dko, i kdy\u017e mi v\u016fbec neslu\u0161\u00ed, i j\u00e1 si v\u0161\u00edm\u00e1m mali\u010dkost\u00ed, kdy\u017e jde o Tebe.<\/div>\n
\n
** Tom **<\/div>\n<\/div>\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n
\n
Kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee to bude tak<\/div>\n<\/div>\n
V\u017edycky to dopadne jinak<\/div>\n
Sna\u017e\u00edm se tu uv\u011b\u0159it<\/div>\n
Ale ne dnes, dnes, dnes \u2026<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n<\/div>\n
Ve\u010der ub\u00edhal hrozn\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b, tro\u0161ku jsem si p\u0159ipadal hloup\u011b, kdy\u017e Georg mermomoc\u00ed trval na tom, \u017ee si Gustav zkr\u00e1tka mus\u00ed p\u0159esednout na m\u00edsto vedle m\u011b, c\u00edtil jsem, \u017ee m\u016fj vztah ke Gustavovi naprosto schvaluje, ba co v\u00edc, mo\u017en\u00e1 i podporuje. Gustav si z toho hlavu v\u016fbec ned\u011blal, opatrn\u011b m\u011b chytil za ruku a d\u00e1l pokra\u010doval v otev\u0159en\u00e9 debat\u011b o nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch p\u00edsni\u010dek. Bill odpov\u00eddal jen kdy\u017e musel a vlastn\u011b cel\u00fd ve\u010der n\u011bjak zvl\u00e1\u0161tn\u011b proml\u010del. V\u0161iml jsem si, \u017ee jeho pohled n\u011bkolikr\u00e1t zabloudil k m\u00e9 a Gustavov\u011b dlani, ale nem\u011bl pr\u00e1vo na strnul\u00fd a ura\u017een\u00fd v\u00fdraz, nem\u011bl mi d\u016fvod n\u011bco vy\u010d\u00edtat. Narychlo zhltnul posledn\u00ed lok zteplal\u00e9 koly a n\u011bco po\u0159\u00e1d hledal v zadn\u00edch kaps\u00e1ch vy\u0161oupan\u00fdch rifl\u00ed. Nakonec se mu to p\u0159eci jenom povedlo, na st\u016fl polo\u017eil dva a p\u016fl tis\u00edce.<\/div>\n
„Gustave? J\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm, kolik dneska stoj\u00ed br\u00fdle, ale jestli Ti to pom\u016f\u017ee, budu moc r\u00e1d, kdy\u017e si ty pen\u00edze vezme\u0161, t\u0159eba se pak m\u00e1ma ustrne a n\u011bco Ti p\u0159id\u00e1, hm?“ Gustav byl z\u0159ejm\u011b dost p\u0159ekvapen\u00fd, ale zareagoval naprosto spont\u00e1nn\u011b. Obe\u0161el st\u016fl a zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00e9ho bratra p\u0159\u00e1telsky objal, mo\u017en\u00e1 to bral jako d\u016fkaz jeho definitivn\u00ed zm\u011bny k lep\u0161\u00edmu, d\u016fkaz toho, \u017ee je mezi nimi v\u0161e v po\u0159\u00e1dku, ale j\u00e1 mu st\u00e1le nev\u011b\u0159il. V\u011bd\u011bl jsem, jak t\u011b\u017ek\u00e9 pro n\u011bho muselo b\u00fdt vzd\u00e1t se pen\u011bz, kter\u00e9 dostal od prarodi\u010d\u016f, nest\u00e1valo se to p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto, moc bohat\u00ed nebyli, ale kdy\u017e mohli, v\u017edycky pro n\u00e1s n\u011bco na\u0161et\u0159ili. Jist\u011b si cht\u011bl koupit nov\u00e9 oble\u010den\u00ed, mo\u017en\u00e1 nov\u00e9 c\u00e9d\u00e9\u010dko, ale kone\u010dn\u011b se jednou rozhodl spr\u00e1vn\u011b, tak jak mu napov\u00eddalo vlastn\u00ed sv\u011bdom\u00ed. Mohl jsem b\u00fdt na n\u011bj opravdov\u011b py\u0161n\u00fd a j\u00e1 byl \u2026<\/div>\n
Gustav u\u017e pot\u0159et\u00ed s\u00e1hodlouze z\u00edvnul a nebyl s\u00e1m, byl to pro m\u011b neklamn\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee jsme p\u0159ebrali a je \u010das j\u00edt dom\u016f. Pochopil mou tichou prosbu a bez \u0159e\u010d\u00ed se za\u010dal sb\u00edrat k odchodu. S\u00e1m jsem u\u017e nap\u016fl spal, Bill a Georg se mezit\u00edm p\u0159em\u00edstili k baru, v\u017edycky m\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fddr\u017e, kdy\u017e \u0161lo o alkohol a ve\u010dern\u00ed ponocov\u00e1n\u00ed. Zachumlal jsem se do tepl\u00e9 mikiny a po\u010dkal, a\u017e si Gustav zapne bundu, vyhledal jsem jeho teplou dla\u0148 a spole\u010dn\u011b jsme vy\u0161li ven, \u0161\u00edlen\u011b foukalo a j\u00e1 se automaticky rozt\u0159\u00e1sl zimou. U\u0161li jsme sotva p\u00e1r set metr\u016f, kdy\u017e jsem za n\u00e1mi usly\u0161el nezam\u011bniteln\u00fd hlas \u2026 hlas sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
„Tome! Tome, po\u010dkej!“ Netu\u0161il jsem co po m\u011b m\u016f\u017ee cht\u00edt, za\u010d\u00ednalo drobn\u011b pr\u0161et a vlezn\u00fd v\u00edtr zal\u00e9zal a\u017e pod lem vytahan\u00e9ho trika. Okam\u017eit\u011b jsem si v\u0161iml Gustavova smutn\u00e9ho pohledu, tu\u0161il jsem na co asi mysl\u00ed, ale tentokr\u00e1t se jeho intuice spletla. Opravdu jsem to nem\u011bl v \u00famyslu \u2026 ne po tom v\u0161em.<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1\u0161 chv\u00edli, hned jsem zp\u00e1tky.“ Pohladil jsem ho po \u010dele, abych zahnal starostliv\u00e9 vr\u00e1sky. Neznateln\u011b p\u0159ik\u00fdvl a vydal se pomal\u00fdm tempem k domovu. Snad proto, aby se na n\u00e1s nemusel d\u00edvat. Ch\u00e1pal jsem ho \u2026<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n<\/div>\n
\n
Nev\u00edm, jak se budu c\u00edtit<\/div>\n<\/div>\n
\n
Z\u00edtra, z\u00edtra<\/div>\n<\/div>\n
\n
Nev\u00edm, co \u0159\u00edct<\/div>\n<\/div>\n
\n
Z\u00edtra, z\u00edtra je \u00fapln\u011b jin\u00fd den<\/div>\n<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n<\/div>\n
Sledoval jsem jeho \u00fatlou postavu, jak se kr\u010d\u00ed uprost\u0159ed cesty v tom slun\u00ed\u010dkov\u011b \u017elut\u00e9m tri\u010dku, p\u00e1r nemilosrdn\u00fdch kapek rozmazalo silnou vrstvu \u010dern\u00fdch l\u00ed\u010didel, kter\u00e1 si klestila cesti\u010dku a\u017e na \u0161pi\u010dku brady. A\u017e kdy\u017e jsem byl o n\u011bco bl\u00ed\u017e, pochopil jsem, \u017ee to byly slzy … jeho slzy. Pro m\u011b.<\/div>\n
„Pros\u00edm, necho\u010f pry\u010d \u2026 a s n\u00edm. Z\u016fsta\u0148 se mnou …“ Mohl jsem si stokr\u00e1t opakovat n\u011bco o tom, \u017ee ho budu ignorovat, \u017ee si nebudu v\u0161\u00edmat n\u011b\u017en\u00e9ho pohledu, b\u00edl\u00fdch pa\u017e\u00ed a tenk\u00e9 chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u010d\u00e1rky nam\u00edsto rt\u016f. Byl v m\u00e9 hlav\u011b p\u0159es to v\u0161echno \u2026 byl i v m\u00e9m srdci \u2026 Nedok\u00e1zal jsem to \u0159\u00edct nahlas, v\u0161echno uvnit\u0159 m\u011b se bolestiv\u011b sv\u00edralo, slzy, dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed slzy. Odm\u00edtav\u011b jsem pok\u00fdval hlavou a opatrn\u011b ho chytil za ruku, cht\u011bl jsem znovu c\u00edtit jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty propleten\u00e9 s t\u011bmi sv\u00fdmi, zapamatovat si jejich hebkost a poddajnost.<\/div>\n
„Pros\u00edm, Tome, v\u017edy\u0165 j\u00e1 T\u011b miluji.“ P\u0159\u00e1l jsem si zacpat si u\u0161i, nesly\u0161et, nevn\u00edmat a hlavn\u011b \u2026 nemilovat.<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n<\/div>\n
\n
V\u017edycky to bylo na tob\u011b<\/div>\n<\/div>\n
Obr\u00e1tilo se to a je to na mn\u011b<\/div>\n
Ud\u011bl\u00e1m to, co mus\u00edm<\/div>\n
Jen ne dnes \u2026<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/div>\n<\/div>\n
\n
** Bill **<\/div>\n<\/div>\n
Za\u010d\u00ednal jsem b\u00fdt naprosto zoufal\u00fd. Nech\u00e1pal jsem, pro\u010d tam Gustava nechal st\u00e1t, p\u0159ece m\u00e1 odej\u00edt se mnou! Vi\u010f, \u017ee ano Tomi? Zamkneme se na sto z\u00e1pad\u016f a budeme si pov\u00eddat jen o n\u00e1s dvou, tak jak sis to v\u017edycky p\u0159\u00e1l \u2026 i j\u00e1 um\u00edm \u010d\u00edst Tv\u00e9 my\u0161lenky, jsi m\u00e1 druh\u00e1 polovina … ta lep\u0161\u00ed … nejlep\u0161\u00ed z n\u00e1s dvou. V prstech jsem nevyb\u00edrav\u011b drtil ty jeho, b\u011blely mu klouby na rukou, ale zd\u00e1lo se, \u017ee to ani nevn\u00edm\u00e1 \u2026 jako by byl kdesi mimo dne\u0161ek, dne\u0161n\u00ed realitu.<\/em> Kdepak se mi toul\u00e1\u0161 \u2026 l\u00e1sko? \u010cek\u00e1m tu na Tebe a Ty? \u2026<\/div>\n
\n
** Tom **<\/div>\n<\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl, chladn\u00fd vzduch zastudil a\u017e n\u011bkde hluboko uvnit\u0159, de\u0161t\u011bm nas\u00e1kl\u00e9 vlasy t\u011b\u017ekly a t\u011b\u017ekly a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee tenhle n\u00e1por emoc\u00ed zkr\u00e1tka nevydr\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Taky T\u011b miluji.“ Za\u0161eptal jsem ochrapt\u011ble a lehce ho pol\u00edbil na zcvrkl\u00e9 rty. U\u017e\u00edval jsem si jeho sladk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, u\u017e jen chv\u00edli a ztrat\u00edm v\u0161echno, Tebe a taky \u2026 s\u00e1m sebe. Ale dal jsem slib a ty j\u00e1 na rozd\u00edl od Tebe pln\u00edm. Nem\u016f\u017eu m\u00edt jistotu \u2026 ne dnes. „Mus\u00edm u\u017e j\u00edt.“ Dodal jsem v z\u00e1p\u011bt\u00ed, s\u00e1m sebe jsem musel p\u0159esv\u011bd\u010dovat o tom, \u017ee jsem to opravdu \u0159ekl, skoro to nebylo sly\u0161et \u2026 ale my to sly\u0161eli. Povolil jsem sev\u0159en\u00ed jeho studen\u00e9 ruky a set\u0159el z obli\u010deje p\u00e1r posledn\u00edch slz \u2026 tak p\u0159eci jsem to dok\u00e1zal.<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n<\/div>\n
\n
Nech m\u011b chv\u00edli o samot\u011b<\/div>\n<\/div>\n
\n
Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b nen\u00ed pozd\u011b<\/div>\n<\/div>\n
\n
Ne dnes, dnes, dnes …<\/div>\n<\/div>\n
\n
\u2026\u2026\u2026\u2026<\/em><\/div>\n<\/div>\n
** Tak jsme se spole\u010dn\u011b do\u010dkali \u00fapln\u011b posledn\u00edho d\u00edlu pov\u00eddky Gone with the sin. Znovu na m\u011b pad\u00e1 ta zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nostalgie jako poka\u017ed\u00e9, ale z\u00e1rove\u0148 se t\u011b\u0161\u00edm na to, co bude d\u00e1l … :o) Byla bych moc r\u00e1da, kdyby jste se zapojili do anketky o to jestli vid\u00edte smysl ve druh\u00e9 \u0159ad\u011b a te\u010f to nemysl\u00edm tak, \u017ee chcete mermomoc\u00ed happyend :o) Jde o to, \u017ee bych pov\u00eddce nerada ubl\u00ed\u017eila a moc m\u011b zaj\u00edm\u00e1 v\u00e1\u0161 n\u00e1zor na to, jestli se tahle pov\u00eddka m\u00e1 kam rozv\u00edjet \ud83d\ude42 M\u00e9 velk\u00e9 d\u00edky pat\u0159\u00ed Januli za jej\u00ed spolehliv\u00fd betaread a rady, kter\u00e9 m\u011b v\u017edycky zavedly na spr\u00e1vnou cestu, d\u011bkuji \u2665 V\u00e1m ostatn\u00edm d\u011bkuji za p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 m\u011b v\u017edycky hnaly dop\u0159edu a nutily m\u011b se zlep\u0161ovat. M\u00e1m v\u00e1s r\u00e1da … Gia \u2665 **<\/em><\/p>\n

konec
autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Slova p\u00edsni\u010dky A. Lavigne – Tomorrow. ** ** Tom ** V\u016fbec se mi necht\u011blo dovnit\u0159, n\u011bco m\u011b nutilo, abych z\u016fstal p\u0159ikovan\u00fd na m\u00edst\u011b a ani o krok se nepohnul. N\u011bco mi hlasit\u00fdm k\u0159ikem napov\u00eddalo, \u017ee dne\u0161kem se v\u0161elicos zm\u011bn\u00ed. D\u011bsil m\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20030","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20030","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20030"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20030\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20030"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20030"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20030"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}