{"id":20031,"date":"2008-03-15T04:40:00","date_gmt":"2008-03-15T03:40:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19989"},"modified":"2008-03-15T04:40:00","modified_gmt":"2008-03-15T03:40:00","slug":"gone-with-the-sin-57","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-57\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 57."},"content":{"rendered":"
** Tom **<\/div>\n
Docela dost dlouho jsem se nech\u00e1val Gustavem p\u0159emlouvat, ne\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b zviklal k tomu, abych s n\u00edm a s Georgem nav\u0161t\u00edvil m\u00edstn\u00ed diskot\u00e9ku. Necht\u011blo se mi tam z jednoho prost\u00e9ho d\u016fvodu, a to proto, \u017ee Gustav pozval i Billa, n\u011bjak jsem na n\u011bj nem\u011bl n\u00e1ladu, m\u011bl jsem v \u017eiv\u00e9 pam\u011bti, jak takov\u00e9hle „akce“ pov\u011bt\u0161inou dopadaj\u00ed. Rva\u010dkou, rozbit\u00fdmi nosy, h\u00e1dkou nebo v\u00fdhr\u016f\u017ekami typu: „Jako kapela definitivn\u011b kon\u010d\u00edme.“ Po\u0159\u00e1d dokola v nekon\u010d\u00edc\u00edm bludn\u00e9m kruhu, ze kter\u00e9ho je v\u00e1m ob\u010das na zvracen\u00ed. Ale najednou jsem m\u011bl pocit, \u017ee se p\u0159eci jenom objevil jeden sv\u011btl\u00fd bod, kter\u00e9ho se budu moci v\u017edycky pevn\u011b dr\u017eet za ruku, byl j\u00edm Gustav. A j\u00e1 si pomalu za\u010dal zvykat na to, \u017ee jm\u00e9no Bill se v m\u00e9m slovn\u00edku nebude sklo\u0148ovat tak \u010dasto. T\u00edm na koho mysl\u00edm je Bill. Zvl\u00e1dnu to, b\u00fdt bez Billa? Nechci se k Billovi st\u00e1le vracet a vracet! Miluji je\u0161t\u011b Billa? Bille!? Nechci o (Billovi) n\u011bm st\u00e1le p\u0159em\u00fd\u0161let. Kon\u010d\u00edm s Billem!!<\/em><\/div>\n
St\u00e1le trochu unaven\u00fd jsem si lehl na postel a zkou\u0161el p\u0159ij\u00edt na to, co Bill prov\u00e1d\u00ed v koupeln\u011b. Po\u0159\u00e1d tam v\u0161emo\u017en\u011b rachotil, na\u0161tvan\u00fd z na\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed h\u00e1dky, mo\u017en\u00e1 byl rozhozen\u00fd, proto\u017ee si uv\u011bdomil, \u017ee u\u017e to se mnou nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho ned\u011bl\u00e1. Nebo u\u017e to ned\u00e1v\u00e1m tolik najevo, nem\u00e1m pot\u0159ebu zvy\u0161ovat jeho u\u017e tak ob\u0159\u00ed ego. Vyb\u011bhl z koupelny a v ruce prot\u0159ep\u00e1val lahvi\u010dku s lakem na vlasy, \u0161\u00edlen\u011b to t\u00e1hlo, ale on k tomu z\u00e1libn\u011b p\u0159i\u010dich\u00e1val, m\u011bl jsem chu\u0165 zkontrolovat dobu spot\u0159eby, ten smrad byl nesnesiteln\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Nesmrd\u00ed to n\u011bjak?“ Pokusil jsem se naslepo nav\u00e1zat nepatrn\u00fd kontakt, ale u\u017e dop\u0159edu jsem po\u010d\u00edtal s jeho jist\u00fdm krachem. Bill m\u011b sjel v\u0161e \u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm pohledem „A Ty jsi jako kdo?“ a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9 p\u00e1chnouc\u00ed hra\u010dce. Byly skoro dv\u011b hodiny a j\u00e1 si uv\u011bdomoval, \u017ee jsme se s Gustavem domluvili u\u017e na t\u0159et\u00ed, i kdy\u017e v klubu za\u010d\u00ednali a\u017e v osm. Prost\u011b jsme cht\u011bli b\u00fdt jeden druh\u00e9mu nabl\u00edzku, spolu. M\u011bl bych si posp\u00ed\u0161it.<\/em><\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsi tady, u\u017e jsem Ti cht\u011bl volat, jestli se u v\u00e1s doma n\u011bco nestalo.“ Strachoval se o m\u011b Gustav hned ve dve\u0159\u00edch, byl to pro m\u011b nov\u00fd pocit, kter\u00fd jsem d\u0159\u00edv za\u017e\u00edval jen v podob\u011b mate\u0159sk\u00e9 l\u00e1sky a nev\u011bd\u011bl jsem, jak se spr\u00e1vn\u011b zachovat, ale m\u016fj spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv mluvil za v\u0161e.<\/div>\n
„Odpo\u010d\u00edval jsem a n\u011bjak jsem se zapomn\u011bl, prost\u011b jsem usnul. Ale zvl\u00e1dl jsem to v rekordn\u00edm \u010dase, je\u0161t\u011b ur\u010dit\u011b nebudou \u010dty\u0159i.“ Gustav naoko pedantsky zam\u017eoural na sv\u00e9 sportovn\u00ed hodinky, moc dob\u0159e si pamatuji jak jsme nad\u0161en\u011b zkou\u0161eli jejich vodot\u011bsnost a nerozbitnost, kter\u00e1 byla v\u0161emo\u017en\u00fdmi z\u00e1rukami p\u0159isl\u00edbena v z\u00e1ru\u010dn\u00edm listu. V oprav\u011b byly mysl\u00edm celkem desetkr\u00e1t, ale d\u00e1 se \u0159\u00edct, \u017ee byly st\u00e1le funk\u010dn\u00ed \u2026 n\u011bjak.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu, za deset minut budou \u010dty\u0159i, tak \u0161up \u0161up zouvej se a vyval na m\u011b to p\u0159ekvapen\u00ed, nem\u016f\u017eu se u\u017e do\u010dkat.“ Musel jsem se nahlas sm\u00e1t tomu jak kolem m\u011b po\u0159\u00e1d v\u0161emo\u017en\u011b poskakoval, zv\u011bdav\u00fd a\u017e hr\u016fza. M\u011bl jsem pocit, \u017ee snad malou igelitovou ta\u0161ku prop\u00e1l\u00ed nenechav\u00fdm pohledem, jen aby zjistil, co je uvnit\u0159. Byl \u00fa\u017easn\u00fd. M\u016fj Gustav.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ed konzumac\u00ed nadm\u011brn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed alkoholu si nepatrn\u011b procvi\u010d\u00edme mozek.“ Prohl\u00e1sil jsem t\u00e9m\u011b\u0159 slavnostn\u00edm t\u00f3nem v Gustavov\u011b lo\u017enici a on se trochu u\u0161kl\u00edbnul, z\u0159ejm\u011b tu\u0161il n\u011bjak\u00fd slo\u017eit\u00fd dom\u00e1c\u00ed \u00fakol, kter\u00fdmi jsem ho ob\u010das zat\u011b\u017eoval, ale tentokr\u00e1t se m\u00fdlil. „M\u00e1\u0161 r\u00e1d puzzle?“ Napov\u011bd\u011bl jsem mu naposledy a na naducanou pe\u0159inu vysypal des\u00edtky mo\u017en\u00e1 stovky kous\u00ed\u010dk\u016f, kter\u00e9 dohromady d\u00e1valy jedin\u00fd obraz, n\u00e1s dva, tehdy na v\u00fdlet\u011b. Pozoroval jsem jeho p\u0159ekvapen\u00fd obli\u010dej, chv\u00edli se mra\u010dil, to mu asi do\u0161lo, kdo \u017ee to ud\u011blal, ale nakonec se na m\u011b zase tak hezky usm\u00e1l jako poka\u017ed\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Docela jo. M\u00e1ma mi v\u017edycky kupuje n\u011bjak\u00fd nemo\u017en\u00fd k\u00fd\u010de, jako t\u0159eba chlupat\u00e9 labrado\u0159\u00ed koule, tohle bude jist\u011b z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed. Tak jdeme na to?“ P\u0159ik\u00fdvl jsem a z ta\u0161ky vy\u0161trachal tvrd\u00fd v\u00fdkres a lahvi\u010dku s Herculesem, kter\u00fd mi zbyl z v\u00fdtvarky. \u0160lo to pomalu, n\u011bkter\u00e9 kousky u\u017e k sob\u011b snad nepasovaly, ale vypadalo to celkem slibn\u011b. Cel\u00fdm pokojem se t\u00e1hla nezam\u011bniteln\u00e1 „v\u016fn\u011b“ a prsty jsem si div neslepil k sob\u011b. Gustav zamy\u0161len\u011b v prstech p\u0159evracel jeden kousek, kter\u00fd byl nejsp\u00ed\u0161 \u010d\u00e1st m\u00fdch vlas\u016f a ti\u0161e si mrmlal sp\u00ed\u0161 s\u00e1m pro sebe.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d to roztrhal, myslel jsem, \u017ee u\u017e je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku.“ Pe\u010dliv\u011b jsem k v\u00fdkresu p\u0159ipl\u00e1cl dal\u0161\u00ed kousek a nesouhlasn\u011b zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Tohle bylo p\u0159edt\u00edm, v\u00ed\u0161? U\u017e d\u0159\u00edv, ale necht\u011bl jsem T\u011b t\u00edm zat\u011b\u017eovat, zn\u00e1\u0161 Billa, hned se vztek\u00e1.“<\/em> To, \u017ee jsme se p\u00e1r dn\u00ed nato milovali, Ti \u0159\u00edct nem\u016f\u017eu \u2026 nechci. Je to pry\u010d, v\u00ed\u0161? Gustav to d\u00e1l nerozeb\u00edral, ale moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee sv\u016fj n\u00e1zor si ud\u011blal, nikdy nic nep\u0159e\u0161el jen tak, v\u0161e pro n\u011bj m\u011blo t\u00e9m\u011b\u0159 \u017eivotn\u00ed d\u016fle\u017eitost, to co se sl\u00edbilo nebo \u0159eklo, platilo. N\u011bkomu by to mo\u017en\u00e1 p\u0159i\u0161lo p\u0159ehnan\u00e9 a sm\u011b\u0161n\u00e9, ale j\u00e1 jsem si toho cenil, slib\u016f a nejistoty jsem m\u011bl pln\u00e9 zuby a v\u011bd\u011bt, \u017ee si s v\u00e1mi nikdo jen tak pro nic za nic nehraje je k nezaplacen\u00ed, je to d\u016fvod k tomu za\u010d\u00edt milovat.<\/em><\/div>\n
„Hotovo!“ Oddechl si Gustav hlasit\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm pok\u0159ikem a oba jsme si u\u017e ve stoje prohl\u00ed\u017eeli na\u0161e t\u00e9m\u011b\u0159 mistrovsk\u00e9 d\u00edlo. Jako um\u011blec by se ani jeden z n\u00e1s neu\u017eivil, bylo to hrozn\u011b k\u0159iv\u00e9, tu\u017eka na mnoho m\u00edstech rozmazan\u00e1 ne\u0161ikovn\u00fdmi prsty a vlastn\u011b nejsp\u00ed\u0161 jen my dva v\u011bd\u011bli co obr\u00e1zek vlastn\u011b p\u0159edstavuje. V\u011bd\u011bli jsme to moc dob\u0159e. Gustav m\u011b lehounce l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159, p\u0159esn\u011b jako tenkr\u00e1t a obr\u00e1zek zastr\u010dil za opr\u00fdskan\u00fd r\u00e1m dlouh\u00e9ho n\u00e1st\u011bnn\u00e9ho zrcadla.<\/em><\/div>\n
„Tady budeme v bezpe\u010d\u00ed.“ Za\u0161eptal ti\u0161e. Dob\u0159e jsem rozum\u011bl tomu na co nar\u00e1\u017e\u00ed, ale nemyslel to nijak zle, taky u\u017e jsem si p\u0159\u00e1l trochu klidu. Pro n\u00e1s pro oba. Gustav se chv\u00edli p\u0159ehraboval ve sk\u0159\u00edni a j\u00e1 se usadil do k\u0159esla zrovna tak, abych m\u011bl st\u00e1le v\u00fdhled na n\u00e1s dva. Tedy ty namalovan\u00e9. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem nad t\u00edm, jestli si m\u00e1m j\u00edt um\u00fdt ruce hned nebo a\u017e za chv\u00edli, ale usoudil jsem, \u017ee to je\u0161t\u011b n\u011bjakou chvili\u010dku vydr\u017e\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Ud\u011blej si pohodl\u00ed jo? Jenom se d\u00e1m trochu dohromady a pak t\u0159eba mrknem na telku, je\u0161t\u011b budeme m\u00edt trochu \u010dasu.“ P\u0159ik\u00fdvl jsem a sledoval jeho postavu, kter\u00e1 se mi vzdalovala v \u00fazk\u00e9 chodb\u011b, nikdy p\u0159edt\u00edm p\u0159i p\u0159evl\u00e9k\u00e1n\u00ed neodch\u00e1zel, nikdy se nestyd\u011bl. A tak\u00e9 se nem\u011bl za co styd\u011bt. V duchu jsem vynadal s\u00e1m sob\u011b za to, nad \u010d\u00edm zase p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, ale stejn\u011b mi tichounk\u00e9 \u0161pl\u00edch\u00e1n\u00ed vody p\u0159in\u00e1\u0161elo v\u0161elijak\u00e9 my\u0161lenky.<\/em> Na n\u011bj, na jeho pevn\u00e9 t\u011blo, v\u0159el\u00fd \u00fasm\u011bv a na to, \u017ee kdy\u017e budu cht\u00edt, potrv\u00e1 to v\u011b\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Tak asi za\u010dneme, a\u0165 jsme na ve\u010der vytr\u00e9novan\u00ed.“ Pronesl Gustav nadm\u00edru moud\u0159e po desetiminutov\u00e9m z\u00edr\u00e1n\u00ed do lednice. Vy\u0161trachal p\u00e1r vychlazen\u00fdch piv a jako c\u00ednov\u00e9 voj\u00e1\u010dky je se\u0159adil na mal\u00fd konferen\u010dn\u00ed stolek v ob\u00fdvac\u00edm pokoji. U\u017e te\u010f jsem tu\u0161il, \u017ee mi zase bude \u0161\u00edlen\u011b zle, ale m\u011bl jsem chu\u0165 trochu si povyrazit a nekazit partu. Zat\u00edmco Gustav z\u00e1polil s otv\u00edr\u00e1kem, j\u00e1 se s\u00e1m se sebou dohadoval nad t\u00edm, jestli mu v\u00edc slu\u0161\u00ed \u010dern\u00e9 upnut\u00e9 triko s nev\u00fdrazn\u00fdm potiskem nebo tmav\u00e9 rifle, kter\u00e9 dokonale obtahovaly kulat\u00fd zadek.<\/em> Tome!!!! Rad\u011bji jsem zapnul hudebn\u00ed kan\u00e1l, kde zrovna hr\u00e1li „hity let \u0161edes\u00e1t\u00fdch“, kter\u00e9 bych hity nenazval ani omylem. Loknul jsem si ledov\u00e9ho piva a trochu m\u011b rozbolelo v krku, \u0161\u00edlen\u011b to studilo.<\/em> A pro\u010d bych to nemohl \u0159\u00edct? M\u016f\u017eu, v\u0161echno m\u016f\u017eu!! Zrovna kdy\u017e jsem se nadechoval k dal\u0161\u00ed smyslupln\u00e9 v\u011bt\u011b, Gustav m\u011b \u0161ikovn\u011b p\u0159edb\u011bhl.<\/em><\/div>\n
„Nechci T\u011b n\u011bjak nah\u00e1n\u011bt, ale jak to mezi n\u00e1ma vlastn\u011b je?“ Nech\u00e1pav\u011b jsem nadzvedl obo\u010d\u00ed, pro\u010d se pt\u00e1? Nen\u00ed to dost patrn\u00e9? Copak to nevid\u00ed \u2026 a hlavn\u011b nec\u00edt\u00ed? Gustav si nejsp\u00ed\u0161 v\u0161iml toho, \u017ee jsem se polekal, lehce stiskl mou ruku ve sv\u00e9. „Chce\u0161 se mnou chodit, Tome? Dok\u00e1\u017ee\u0161 m\u011b milovat \u2026 nemus\u00ed to b\u00fdt hned, ale j\u00e1 se budu sna\u017eit, vynasna\u017e\u00edm se, aby to bylo brzy \u2026 abys mi to mohl \u0159\u00edct s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm a nemusel p\u0159i tom myslet na n\u011bj.“ Dokonale \u010detl v m\u00fdch rozh\u00e1zen\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch a j\u00e1 nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed pochyby o tom, \u017ee spolu to opravdu zvl\u00e1dneme. Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu naklonil a pol\u00edbil jeho vlhk\u00e9 rty. Jin\u00e9 odpov\u011bdi snad nebude pot\u0159eba \u2026<\/em> Ano, ano, ano!!!<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Tom ** Docela dost dlouho jsem se nech\u00e1val Gustavem p\u0159emlouvat, ne\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b zviklal k tomu, abych s n\u00edm a s Georgem nav\u0161t\u00edvil m\u00edstn\u00ed diskot\u00e9ku. Necht\u011blo se mi tam z jednoho prost\u00e9ho d\u016fvodu, a to proto, \u017ee Gustav pozval i Billa,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20031","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20031","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20031"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20031\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20031"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20031"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20031"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}