{"id":2004,"date":"2016-06-15T15:00:00","date_gmt":"2016-06-15T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1996"},"modified":"2016-06-15T15:00:00","modified_gmt":"2016-06-15T14:00:00","slug":"uncover-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2016\/06\/15\/uncover-6\/","title":{"rendered":"Uncover 6."},"content":{"rendered":"
autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n
\n

Bill se proch\u00e1zel kuchyn\u00ed v Tomov\u011b dom\u011b, na kter\u00e9 zrovna pracovali \u0159emesln\u00edci. Nejdel\u0161\u00ed st\u011bna byla vymalov\u00e1na sv\u011btle hn\u011bdou, ostatn\u00ed byly nat\u0159en\u00e9 na \u010distou b\u00edlou. Podlaha byla z tmav\u00e9ho d\u0159eva, aby nespl\u00fdvala se zbytkem m\u00edstnosti. Kuchy\u0148sk\u00e1 linka byla sm\u011bsic\u00ed oboj\u00edho. Horn\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky byly v tmav\u011b hn\u011bd\u00e9, n\u011bkter\u00e9 prosklen\u00e9. Doln\u00ed sk\u0159\u00ed\u0148ky byly naopak cel\u00e9 v b\u00edl\u00e9 barv\u011b. Pracovn\u00ed deska byla neutr\u00e1ln\u00ed, sv\u011btl\u00e1 s n\u00e1znakem mal\u00fdch kam\u00ednk\u016f. Samoz\u0159ejmost\u00ed byla vestav\u011bn\u00e1 trouba a mikrovlnka. M\u00edstnost, kter\u00e1 byla vybr\u00e1na pro kuchy\u0148, byla opravdu velk\u00e1, tak\u017ee Bill nechal ud\u011blat i barov\u00fd pult. Podle Tomov\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed si domyslel, \u017ee je s\u00e1m, ale jednou bude rodinu samoz\u0159ejm\u011b cht\u00edt, tak\u017ee hodn\u011b pracovn\u00edho m\u00edsta bude pot\u0159eba.<\/p>\n

„Pane Tr\u00fcmpere?“
„Ano?“ Bill se usm\u00e1l na jednoho z \u0159emesln\u00edk\u016f, kter\u00fd nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161lapoval. Bill t\u00e9m\u011b\u0159 zb\u011blal, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co se zase pokazilo, byl p\u0159ipraven\u00fd snad na v\u0161echno.
„J\u00e1\u2026 nejd\u0159\u00edve se v\u00e1m chci omluvit, nen\u00ed to moje chyba\u2026“
„Okam\u017eit\u011b mluvte!“ zavr\u010del blon\u010f\u00e1k, zalo\u017eil si pa\u017ee na prsou. \u0158emesln\u00edka propaloval opravdu zl\u00fdm pohledem. „Tak\u017ee?“
„Upadla mi deska na spor\u00e1k, rozbila se. Nebyla to moje-„
„To si ze m\u011b u\u017e, kurva, d\u011bl\u00e1te v\u00e1\u017en\u011b prdel!“ zak\u0159i\u010del hystericky Bill a t\u0159\u00edsknul s kl\u00ed\u010dema, kter\u00e9 sv\u00edral v dlani, o zem. „Takov\u00e9 v\u011bci se ned\u011bj\u00ed omylem. Pane bo\u017ee, j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pu, jak jsem si mohl najmout n\u011bkoho, kdo je tak neschopn\u00fd. To v\u00e1m na\u00fa\u010dtuju,“ pro\u0161el rychle zbytkem kuchyn\u011b, n\u00e1sledovn\u011b i chodbou. Vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed ven p\u0159ed d\u016fm, kde se posadil na z\u00eddku a zap\u00e1lil si cigaretu. Pot\u0159eboval uklidnit svoje pocuchan\u00e9 nervy. P\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee kdyby si v\u0161e ud\u011blal s\u00e1m, bylo by to pro n\u011bj mnohem jednodu\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

Bill se zachv\u011bl zimou, kdy\u017e sly\u0161el tak zn\u00e1m\u00fd zvuk motoru. Polknul, kdy\u017e rozeznal jedno z Tomov\u00fdch aut. Pot\u00e1hl si z cigarety a pod\u00edval se, jak jeho klient vystoupil z auta. Ned\u00e1valo mu to moc smysl, Tom se za celou dobu jejich spolupr\u00e1ce nep\u0159i\u0161el do domu pod\u00edvat. Sv\u00fdm zp\u016fsobem byl r\u00e1d, \u017ee p\u0159i\u0161el. I kdy\u017e t\u011b\u017ece, musel si p\u0159iznat, \u017ee mu chyb\u011bl pohled na n\u011bj a styl, kter\u00fdm s n\u00edm mluvil. Chyb\u011bl mu.<\/p>\n

„Zdrav\u00edm, Bille,“ usm\u00e1l se Tom a op\u0159el se o z\u00eddku, na kter\u00e9 Bill sed\u011bl. Vyt\u00e1hl z kapsy ko\u0161ile, kterou m\u011bl kolem pasu, Camelky a zap\u00e1lil si. Bill si ho sjel pohledem. \u010cern\u00e9 tri\u010dko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem, ko\u0161ile kolem pasu, tmav\u00e9 kalhoty. Kousnul se do rtu. Jeho oble\u010den\u00ed bylo z\u00e1rove\u0148 voln\u00e9, ale i p\u011bkn\u011b zv\u00fdraz\u0148ovalo jeho t\u011blo a Bill m\u011bl p\u0159ed sebou opravdu hezk\u00fd pohled.
„Dobr\u00fd\u2026 dobr\u00fd den,“ odka\u0161lal si Bill a pokusil se o \u00fasm\u011bv. Ne, \u017ee by se nap\u011bt\u00ed trochu neuvolnilo, ale po\u0159\u00e1d tu byla spousta v\u011bc\u00ed, a to nejen rozbit\u00fd spor\u00e1k, na kter\u00e9 Bill musel myslet. Nap\u0159\u00edklad Tobias.
„Vypad\u00e1te n\u011bjak\u2026 sklesle. Je to poprv\u00e9, co v\u00e1s vid\u00edm bez makeu-upu?“ Bill zamrkal, uv\u011bdomil si, \u017ee r\u00e1no nem\u011bl dost \u010dasu ani n\u00e1lady se namalovat. V duchu si zanad\u00e1val a kousnul se do rtu.
„Umh, ano. Omlouv\u00e1m se, n\u011bjak jsem r\u00e1no nem\u011bl \u010das to ud\u011blat. M\u00e1m n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my s\u2026 b\u00fdval\u00fdm p\u0159\u00edtelem, i kdy\u017e m\u011b to neomlouv\u00e1, je toho dost.“
„Tak\u017ee\u2026 u\u017e je to b\u00fdval\u00fd p\u0159\u00edtel? To m\u011b mrz\u00ed, Bille.“ Vym\u011bnili si pohledy a Bill se trochu pousm\u00e1l, proto\u017ee mu p\u0159i\u0161lo, \u017ee to mysl\u00ed opravdu up\u0159\u00edmn\u011b. T\u00edpnul cigaretu do sv\u00e9ho provizorn\u00edho popeln\u00edku z plechovky, kter\u00fd tady m\u011bl na z\u00eddce postaven\u00fd. „Taky jsem m\u011bl velmi komplikovan\u00fd vztah. Nen\u00ed to zas tak d\u00e1vno, co jsme se roze\u0161li,“ \u0159ekl Tom a pod\u00edval se sm\u011brem na d\u016fm, ale z\u00e1rove\u0148 jako by skrz n\u011bj. Bill ho sledoval, asi se trochu my\u0161lenkama vr\u00e1til do n\u011bjak\u00e9 \u0161patn\u00e9 minulosti. „M\u011bl v\u0161echno. Krom\u011b l\u00e1sky, aspo\u0148 tak mi to \u0159ekl,“ trochu se u\u0161kl\u00edbl a pot\u00e1hl si z Camelky. Blon\u010f\u00e1k zamrkal. Tak\u017ee opravdu? Tom Kaulitz byl gay. Skousnul si ret a cht\u011bl \u0159\u00edct n\u011bco, co by se v t\u00e9hle situaci hodilo, ale nenapadala ho srozumiteln\u00e1 v\u011bta.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Ale to je jedno, odb\u011bhl jsem od v\u00e1s. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem tady proto, abych v\u00e1s pozval z\u00edtra ve\u010der na ve\u010de\u0159i. Vyzvednu v\u00e1s v osm, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee budete pracovat, tak\u017ee u va\u0161\u00ed kancel\u00e1\u0159e.“
„V osm u kancel\u00e1\u0159e,“ \u0159ekl Bill a pousm\u00e1l se. Byl r\u00e1d, aspo\u0148 se trochu odreaguje od Tobiase, i kdy\u017e to bylo te\u010f t\u011b\u017ek\u00e9 po tom sexu. \u010casto na to musel myslet. Trochu se zachv\u011bl pod dal\u0161\u00ed vzpom\u00ednkou.
„Je v\u00e1m zima?“ zamrkal Tom. Bill se kousnul do rtu a jen na souhlas p\u0159ik\u00fdvnul. „Dob\u0159e, tak v\u00e1s nech\u00e1m pracovat a uvid\u00edme se z\u00edtra. A\u0165 m\u016f\u017eete hezky do tepla. Stejn\u011b m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 vy\u0159izov\u00e1n\u00ed, tak\u017ee\u2026 zat\u00edm, Bille.“
<\/a>Blon\u010f\u00e1k sledoval, jak odch\u00e1z\u00ed a zp\u00e1tky nased\u00e1 do sv\u00e9 Audi. Povzdechl si. Pro\u010d tohohle chlapa nemohl potkat u\u017e d\u0159\u00edv, t\u0159eba by s n\u00edm takov\u00e9 pot\u00ed\u017ee nebyly. Nebo dost mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed. Zavrt\u011bl hlavou a sesko\u010dil ze z\u00eddky, ode\u0161el zp\u00e1tky do domu, musel n\u011bjak vy\u0159e\u0161it tu krizi se spor\u00e1kem.<\/div>\n
\n

\u2026<\/strong><\/div>\n

\n

Byla sobota ve\u010der, venku sv\u00edtily jen lampy, obloha byla zata\u017een\u00e1 a sv\u011btlo m\u011bs\u00edce bylo tlumen\u00e9. Bill byl zabalen\u00fd v \u0161ed\u00e9m kab\u00e1t\u011b, u\u017e bylo vcelku chladno. Na hlav\u011b m\u011bl \u010dern\u00fd klobouk, ale byl to sp\u00ed\u0161e m\u00f3dn\u00ed dopln\u011bk, kter\u00fd ho p\u0159ed zimou stejn\u011b neuchr\u00e1nil. \u010cekal na Toma. Vy\u010dk\u00e1val, ne\u017e usly\u0161\u00ed p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt jeho Audi, nebo dal\u0161\u00ed z jeho n\u011bkolika aut, a odjedou na ve\u010de\u0159i. Dnes se obzvl\u00e1\u0161\u0165 t\u011b\u0161il, hodn\u011b se p\u0159ipravoval, aby s n\u00edm byl Tom spokojen. U\u017e si zvykl, \u017ee chod\u00ed jen do t\u011bch nejlep\u0161\u00edch a hlavn\u011b nejdra\u017e\u0161\u00edch podnik\u016f, tak\u017ee i tak se od n\u011bj vlastn\u011b n\u011bjak o\u010dek\u00e1valo, \u017ee vzhledov\u011b bude trochu reprezentovat.<\/p><\/div>\n

\n

Kone\u010dn\u011b se ozval zvuk pneumatik a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je to Tom. Pousm\u00e1l se a trochu p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b. Usm\u00e1l se, kdy\u017e auto zastavilo a Tom m\u011bl u\u017e otev\u0159en\u00e9 ok\u00fdnko, aby ho pozdravil.
„Dobr\u00fd ve\u010der. M\u011bl byste to ok\u00fdnko zav\u0159\u00edt, je celkem zima a j\u00e1 se t\u011b\u0161\u00edm do tepla,“ zasm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a nastoupil na m\u00edsto spolujezdce. P\u0159ipoutal se.
„Dobr\u00fd ve\u010der, Bille. Douf\u00e1m, \u017ee jste p\u0159ipraven na skv\u011bl\u00fd ve\u010der.“
„Jako v\u017edy, samoz\u0159ejm\u011b.“ Bill se pousm\u00e1l a vydechl, d\u00edval se p\u0159ed sebe a zaposlouchal se do r\u00e1dia, kter\u00e9 Tom zapnul. Hr\u00e1li zrovna jednu z jeho Bowieho obl\u00edben\u00fdch p\u00edsni\u010dek.
„M\u00e1te r\u00e1d jeho muziku?“ zeptal se Tom, kdy\u017e p\u00edsni\u010dka dozn\u00edvala.
„Miluju jeho p\u00edsni\u010dky,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a pod\u00edval se z okna. \u010cekal, s \u010d\u00edm Tom p\u0159ijde. M\u011bl tolik pen\u011bz, \u017ee si mohl koupit vlastn\u00edho Bowieho, aby mu ka\u017ed\u00fd den zp\u00edval p\u0159ed span\u00edm.
„M\u00e1m doma celou jeho diskografii. I v LP.“ Bill zamrkal a oto\u010dil se na n\u011bj, pootev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, ale Tom ho zastavil. „Samoz\u0159ejm\u011b t\u00edm mysl\u00edm, \u017ee budu pot\u0159ebovat n\u011bjak\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed prostor a n\u00e1bytek pro tuhle sb\u00edrku. A tak\u00e9 pro gramofon. Nemus\u00edte ov\u0161em m\u011bnit nic z interi\u00e9ru, je v novodob\u00e9m stylu, ur\u010dit\u011b zapadne. A pokud ne, koup\u00edm nov\u00fd,“ pokr\u010dil Tom rameny. Bill trochu nakr\u010dil nos, asi doufal, \u017ee ho snad Tom cht\u011bl pozvat k sob\u011b dom\u016f, aby se pod\u00edval na jeho sb\u00edrku elp\u00ed\u010dek, ale byla to jen pracovn\u00ed v\u011bc. Celkem \u0161koda, mohli se posadit na jeho drahou ko\u017eenou seda\u010dku, p\u0159i tlumen\u00e9m sv\u011btle poslouchat ‚Helden‘<\/em> a pov\u00eddat si. Mo\u017en\u00e1 by pak Tom pohladil jeho stehno, p\u0159isedl si pomalu bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, rukou by vyjel v\u00fd\u0161, mo\u017en\u00e1 by\u2026 sakra. Bill polknul. Zavrt\u011bl trochu hlavou, ur\u010dit\u011b se musel i trochu za\u010dervenat, kdy\u017e mu do\u0161lo, na co zrovna myslel. Bylo to zrovna dost nevhodn\u00e9, v\u017edy\u0165 s n\u00edm Tom byl v jednom prostoru. Kousnul se do rtu. Snad si ni\u010deho nev\u0161iml.<\/p>\n

„Tak jsme tady,“ \u0159ekl Tom a vystoupili u restaurace v centru m\u011bsta.
Bill k\u00fdvl, vystoupil a zad\u00edval se na restauraci p\u0159ed sebou. P\u0159es celou restauraci se t\u00e1hla sklen\u011bn\u00e1 st\u011bna, u kter\u00e9 byly postaven\u00e9 stoly. Mohl si v\u0161imnout, \u017ee jsou v\u0161echny ji\u017e prost\u0159en\u00e9 a jsou na nich rezervace. Pousm\u00e1l se a zakroutil hlavou, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Tom by ho nevzal na n\u011bjak\u00e9 oby\u010dejn\u00e9 m\u00edsto, kam by prost\u011b mohli p\u0159ij\u00edt, objednat si j\u00eddlo a j\u00edst. Co si mohl v\u0161imnout za dobu, kdy se sch\u00e1zeli, \u017ee Tom m\u011bl v\u0161e napl\u00e1novan\u00e9 a\u017e do posledn\u00edch detail\u016f, nic nenech\u00e1val na posledn\u00ed chv\u00edli, alespo\u0148 tedy p\u0159i sch\u016fzk\u00e1ch s n\u00edm. To se mu opravdu l\u00edbilo, nikdy to u sv\u00e9ho prot\u011bj\u0161ku neza\u017eil.
„Vypad\u00e1 to moc dob\u0159e u\u017e odsud.“ Uznale vydechl a pomalu \u0161el po boku Toma ke dve\u0159\u00edm restaurace.
„H\u00e1d\u00e1m, je\u0161t\u011b jste tady nikdy nebyl?“ Tom povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed, nasadil sv\u016fj tak typick\u00fd \u00fa\u0161klebek.
„Um, no\u2026 nebyl.“ Bill se c\u00edtil trapn\u011b. Jak by tady mohl asi tak b\u00fdt, kdy\u017e vyd\u011bl\u00e1val n\u011bkolikr\u00e1t m\u00ed\u0148 ne\u017e on? Nevyd\u011bl\u00e1val m\u00e1lo, to v\u016fbec ne. Byl zvykl\u00fd na luxus, ale ne na takov\u00fd. Tomovi to ale pravd\u011bpodobn\u011b tady p\u0159i\u0161lo norm\u00e1ln\u00ed, jako n\u011bkter\u00fdm lidem McDonald.
„To nevad\u00ed, Bille. Ale n\u011bkdy bych r\u00e1d poznal, co m\u00e1te r\u00e1d vy,“ usm\u00e1l se Tom. Pokynul rukou, kdy\u017e do\u0161li k restauraci. Dve\u0159e byly otev\u0159en\u00e9, dr\u017eel je n\u011bjak\u00fd mlad\u00fd kluk. Pravd\u011bpodobn\u011b brig\u00e1dn\u00edk.
„D\u011bkuji,“ usm\u00e1l se Bill, ve\u0161el do restaurace. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe, m\u011bl pocit, \u017ee snad omdl\u00ed, jak se mu zato\u010dila hlava. Prostor byl, jak jinak, ne\u017e p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd. Obrovsk\u00e1 sv\u011btl\u00e1 m\u00edstnost, na stolech byly dlouh\u00e9, perfektn\u011b na\u017eehlen\u00e9 ubrusy. Prost\u0159en\u00e9 p\u0159\u00edbory, sv\u00ed\u010dky. Perfektn\u011b upraven\u00e1 obsluha, tich\u00e1, ale p\u0159\u00edjemn\u00e1 \u017eiv\u00e1 hudba.<\/p>\n

Tom vy\u0159izoval svoji rezervaci, zat\u00edmco se Bill kochal prostorem. C\u00edtil h\u0159ejiv\u00fd pocit u srdce z toho, \u017ee Billa takhle mohl p\u0159ekvapit. On s\u00e1m to bral jako norm\u00e1ln\u00ed v\u011bc, ale to jen d\u00edky tomu, \u017ee mu podnik\u00e1n\u00ed opravdu dob\u0159e vyn\u00e1\u0161elo. Byla tady ale samoz\u0159ejm\u011b doba, kdy se styd\u011bl kolem takov\u00e9ho podniku jen proj\u00edt. Stejn\u011b tak by na takov\u00e9 m\u00edsto nevzal jen tak n\u011bkoho, aby si neud\u011blal ostudu nepat\u0159i\u010dn\u00fdm oble\u010den\u00edm prot\u011bj\u0161ku. O to se ale u Billa nemusel ob\u00e1vat. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se se\u0161li, byl perfektn\u011b upraven\u00fd a dnes tomu nebylo jinak.
„Zavedu v\u00e1s ke stolu,“ usm\u00e1la se drobn\u00e1 brunetka, kdy\u017e s Tomem vy\u0159\u00eddila v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9. M\u011bla na sob\u011b spole\u010densk\u00e9 kalhoty a b\u00edlou ko\u0161ili, k tomu \u010dernou vesti\u010dku. Vlasy m\u011bla sta\u017een\u00e9 do p\u0159edpisov\u00e9ho drdolu.
„D\u011bkujeme,“ k\u00fdvl Tom a dal Billovi pa\u017ei opatrn\u011b kolem pasu. Ne nijak n\u00e1siln\u011b, prost\u011b jen tak, aby se mu cestou neztratil. Mohl c\u00edtit jemn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 jeho spole\u010dn\u00edkem projelo. Jemn\u011b ho pohladil po boku a skousnul si ret. Necht\u011bl ho snad n\u011bjak vyd\u011bsit, rad\u011bji tedy ruku st\u00e1hnul.
„Omlouv\u00e1m se,“ vydechl potichu a zad\u00edval se do Billovy tv\u00e1\u0159e.
„To je v po\u0159\u00e1dku, jen jsem to ne\u010dekal\u2026“ k\u00fdvl Bill a nev\u011bdom\u011b si ol\u00edzl rty. Pravdou bylo, \u017ee se mu v\u00edc ne\u017e l\u00edbilo, jak ho Tom chytil. P\u0159i dotyku jeho t\u011blem projela vlna vzru\u0161en\u00ed a cht\u00ed\u010de, m\u011bl pocit, \u017ee se znaj\u00ed mnohem d\u00e9le a intimn\u011bji, ne\u017e tomu bylo ve skute\u010dnosti. Proto jeho t\u011blo pravd\u011bpodobn\u011b reagovalo tak, jak reagovalo. Nemohl s t\u00edm ale nic v\u00edc ud\u011blat, neovliv\u0148oval takov\u00e9 v\u011bci jen svou v\u016fl\u00ed.<\/p>\n

Sle\u010dna nechala oba mu\u017ee, aby se prvn\u011b usadili. Pot\u00e9 zap\u00e1lila sv\u00ed\u010dku na jejich stole a podala jim j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky, kter\u00e9 le\u017eely na okraji stolu.
„Za chvilku k v\u00e1m p\u0159ijde kolega, pokud budete m\u00edt vybr\u00e1no, hned si od v\u00e1s vezme objedn\u00e1vku,“ usm\u00e1la se mile a na oba se pod\u00edvala stejn\u00fdm pohledem. „P\u0159eji v\u00e1m p\u0159\u00edjemn\u00fd ve\u010der a dobrou chu\u0165.“
„D\u011bkujeme,“ odpov\u011bd\u011bl za oba Tom a sv\u016fj j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek odlo\u017eil. Poka\u017ed\u00e9 si v t\u00e9to restauraci d\u00e1val to stejn\u00e9, necht\u011bl najednou m\u011bnit sv\u016fj zvyk. S pit\u00edm to nebylo jin\u00e9. M\u011bl obl\u00edben\u00e9 zna\u010dky a ro\u010dn\u00edky v\u00edna, nem\u011blo cenu zbyte\u010dn\u011b experimentovat.
Tom pozoroval Billa, kter\u00fd si pe\u010dliv\u011b pro\u010d\u00edtal j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. Byl absolutn\u011b potichu, netu\u0161il, co si o tom myslet. B\u00e1l se, jestli ho nevyd\u011bsil t\u00edm sv\u00fdm dotykem? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to bylo dost mo\u017en\u00e9. V\u010dera se mu sv\u011b\u0159il o sv\u00e9m rozchodu. Byl takov\u00fd idiot, \u017ee mu to nedo\u0161lo hned! Povzdychnul si, nejrad\u011bji by n\u011bkam zmizel. Bill byl pravd\u011bpodobn\u011b ve stresu a on na n\u011bj sahal, jako kdyby si mohl dovolit, cokoliv si usmysl\u00ed. M\u011blo mu to doj\u00edt hned, \u017ee ho akor\u00e1t zbyte\u010dn\u011b chud\u00e1ka vyd\u011bs\u00ed. M\u011bl se mu snad je\u0161t\u011b jednou omluvit, nebo to rad\u011bji nechat b\u00fdt?<\/p>\n

„Bille?“
„Ano?“ usm\u00e1l se mile blon\u010f\u00e1k a odlo\u017eil j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. „D\u011bje se n\u011bco?“
„Ne, nic. J\u00e1 jsem v\u00e1m cht\u011bl jenom\u2026 Cht\u011bl jsem se zeptat, jestli nechcete poradit s v\u00fdb\u011brem,“ k\u00fdvl Tom. Skousnul si ret, \u010delo se mu orosilo. Nervozitu, kterou pro\u017e\u00edval s Billem, neza\u017eil snad je\u0161t\u011b nikdy, alespo\u0148 si to neuv\u011bdomoval. Nech\u00e1pal, z \u010deho to pramenilo, poka\u017ed\u00e9 byl tak sebejist\u00fd, lid\u00e9 m\u011bli b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed p\u0159ed n\u00edm, ne naopak. On m\u011bl v sob\u011b ale n\u011bco\u2026 co se mu tak moc l\u00edbilo, a z\u00e1rove\u0148 se toho b\u00e1l, t\u011b\u017eko by se to vysv\u011btlovalo. Opravdu se mu l\u00edbil jako mu\u017e.
„U\u017e m\u00e1m vybr\u00e1no, d\u011bkuju. Mohl bych se sp\u00ed\u0161 na n\u011bco zeptat j\u00e1 v\u00e1s?“
„Samoz\u0159ejm\u011b, jsem otev\u0159en\u00fd snad v\u0161emu.“
„Mohli bychom si tykat, Tome? Sch\u00e1z\u00edme se \u010dasto, tr\u00e1v\u00edme spolu spoustu \u010dasu. Mysl\u00edm, \u017ee by to bylo ur\u010dit\u011b p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, pro n\u00e1s oba. Ne?“ Bill se zarazil hned, jak svou prosbu vyslovil. Uv\u011bdomil si, \u017ee to bylo mo\u017en\u00e1 a\u017e moc troufal\u00e9, p\u0159eci on tady byl ten mlad\u0161\u00ed. Nemohl u\u017e ale d\u00e1l, sv\u00fdm zp\u016fsobem mu p\u0159i\u0161lo divn\u00e9, \u017ee to Tom je\u0161t\u011b nenavrhl.<\/div>\n

„Umh,“ Tom si odka\u0161lal a pod\u00edval se na Billa. Blon\u010f\u00e1k vydechl, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to bylo moc troufal\u00e9, tohle nem\u011bl d\u011blat. M\u011bl chu\u0165 vyp\u00edt celou tu l\u00e1hev v\u00edna, kterou te\u010f p\u0159inesli, a schovat se n\u011bkde pod stolem. U\u017e se nadechl, \u017ee se omluv\u00ed, ale Tom byl rychlej\u0161\u00ed.
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi s t\u00edm p\u0159i\u0161el, nev\u011bd\u011bl jsem, jak se k tomu dostat, abych t\u011b t\u0159eba neurazil nebo tak n\u011bco. Nebo jestli to nen\u00ed moc troufal\u00e9,“ pousm\u00e1l se Tom a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee ten lehk\u00fd \u00fasm\u011bv byl v\u011bnov\u00e1n jen jemu. Viditeln\u011b se mu ulevilo. Tak\u017ee nic nepokazil, pr\u00e1v\u011b naopak. Musel se nad t\u00edm tak\u00e9 usm\u00e1t.<\/div>\n
\n

„U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee jsem n\u011bco zase pokazil,“ zasm\u00e1l se trochu Bill a napil se sv\u00e9ho v\u00edna, pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed. U\u017e ho jeho pohledy tolik neznepokojovaly, u\u017e se jim z\u00e1m\u011brn\u011b nevyh\u00fdbal. P\u0159ipadalo mu sp\u00ed\u0161, jako by je vyhled\u00e1val. Naklonil trochu hlavu.
„Jsem r\u00e1d, \u017ee ses zeptal.“<\/div>\n

„Tak\u017ee, Tome,“ \u0159ekl Bill a musel se tomu trochu zasm\u00e1t. U\u017e to nebyl pan Kaulitz, pro n\u011bj u\u017e to byl jen Tom. Ol\u00edzl si rty a pod\u00edval se na mu\u017ee p\u0159ed sebou.
„\u0158ekl jsem ti mnoho ze sv\u00e9ho chab\u00e9ho \u017eivota. Co kdyby ses mi taky trochu sv\u011b\u0159il, kdy\u017e u\u017e jsme si potykali a m\u00e1me kr\u00e1sn\u00fd dlouh\u00fd ve\u010der?“ usm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a napil se znovu sv\u00e9ho v\u00edna. Bylo v\u00fdborn\u00e9, s\u00e1m tomu n\u011bjak extr\u00e9mn\u011b nerozum\u011bl, ale byl si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1 Tom moc dobr\u00fd vkus.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys sly\u0161et n\u011bco o mn\u011b? M\u00e1m m\u00edt pocit, \u017ee nar\u00e1\u017e\u00ed\u0161 na tu v\u010derej\u0161\u00ed zm\u00ednku o m\u00e9m b\u00fdval\u00e9m p\u0159\u00edteli?“ Bill se zachv\u011bl a kousnul se do rtu, kdy\u017e se jejich pohledy zase setkaly. Lehce p\u0159ik\u00fdvl na souhlas. V tomhle pohledu bylo n\u011bco v\u00edc a jeho t\u011blo to dob\u0159e c\u00edtilo. Dal ruce ze stolu, aby mohl ud\u011blat m\u00edsto pro prvn\u00ed chod, kter\u00fd jim Tom p\u0159edem objednal. St\u00e1le ale z Toma nespou\u0161t\u011bl o\u010di, j\u00eddlo bylo to posledn\u00ed, na co pr\u00e1v\u011b myslel. I kdy\u017e by m\u011bl m\u00edt asi \u0161patn\u00fd pocit z toho, \u017ee se jeho spole\u010dn\u00edk chyst\u00e1 mluvit o sv\u00e9m minul\u00e9m vztahu, ho\u0159el nedo\u010dkavost\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bli bychom se nejd\u0159\u00edve pustit do j\u00eddla, co mysl\u00ed\u0161?“ usm\u00e1l se na n\u011bj Tom a p\u0159eru\u0161il jejich spojen\u00ed pohledem, pod\u00edval se do tal\u00ed\u0159e a vzal st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u0159\u00edbor. Bill nakr\u010dil nos. D\u011blal mu to ur\u010dit\u011b schv\u00e1ln\u011b, byl si t\u00edm jist\u00fd. Ale dob\u0159e, tak se tedy tak\u00e9 pod\u00edval do tal\u00ed\u0159e a vzal p\u0159\u00edbor. Na\u0161pulil nad t\u00edm lehce rty, byl to lilek pln\u011bn\u00fd s\u00fdrem, \u017eampiony a raj\u010daty. Spokojen\u011b zamru\u010del, a i kdy\u017e nerad, pustil se do j\u00eddla. Zvykl si, \u017ee j\u00eddla, na kter\u00e1 ho Tom br\u00e1val, byla vzhledov\u011b tak dobr\u00e1, \u017ee se do nich kolikr\u00e1t b\u00e1l pono\u0159it n\u016f\u017e.<\/div>\n
\n

„V\u00fdborn\u00e9,“ zamumlal Bill, kdy\u017e spolknul prvn\u00ed sousto a chystal se d\u00e1t do \u00fast dal\u0161\u00ed. Trochu si v hlav\u011b p\u0159ipomn\u011bl j\u00eddla s Tobiasem, jak mu kradl z tal\u00ed\u0159ku, jak to bylo v\u0161echno tehdy je\u0161t\u011b fajn. Trochu se nad t\u00edm pousm\u00e1l a vydechl. Tom si v\u0161iml, jak se Billova n\u00e1lada m\u011bn\u00ed a \u017ee nejsp\u00ed\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad ud\u00e1lostmi posledn\u00edho t\u00fddne. Napil se v\u00edna a dal si do \u00fast sousto pln\u011bn\u00e9ho lilku. D\u00edval se na Billa.
„Tak\u017ee\u2026 jmenoval se Oliver,“ Tom za\u010dal a pousm\u00e1l se, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee \u00fasp\u011b\u0161n\u011b upoutal Billovu pozornost. „Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, byli jsme spolu dva roky. Byl mlad\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, je\u0161t\u011b studoval st\u0159edn\u00ed. Zn\u00ed to asi divn\u011b, \u017ee byl tak mlad\u00fd, ale\u2026“ zavrt\u011bl hlavou, „mysl\u00edm, \u017ee to je te\u010f vedlej\u0161\u00ed.“<\/div>\n

Bill nad t\u00edm nakr\u010dil nos a trochu k\u00fdvl. Tak\u017ee Tomovi se l\u00edbili mlad\u0161\u00ed kluci. Podle v\u0161eho, co si zjistil, byl Tom asi jen o t\u0159i roky star\u0161\u00ed ne\u017e on. M\u011bl u tohoto chlapa nejsp\u00ed\u0161 sm\u016flu.<\/div>\n
„V\u0161echno bylo mezi n\u00e1mi v po\u0159\u00e1dku. Sex, komunikace, v\u0161echno\u2026 Ale pak jednoho dne jsem ho na\u0161el v m\u00e9m dom\u011b s mlad\u00fdm klukem. Bylo mu maxim\u00e1ln\u011b dvacet, v\u00edc ne. Roze\u0161li jsme se po dvoulet\u00e9m vztahu a j\u00e1 pak zjistil, \u017ee nebyl prvn\u00ed, s k\u00fdm m\u011b to vlastn\u011b podvedl.“ Tom zavrt\u011bl hlavou a potichu vydechl. Napil se v\u00edna, pod\u00edval se do tal\u00ed\u0159e, pokra\u010doval v j\u00eddle. Blon\u010f\u00e1k poznal, \u017ee jeho p\u0159\u00edb\u011bh m\u011bl na n\u00e1ladu trochu dopad, trochu ho to mrzelo. Ale na druhou stranu\u2026 aspo\u0148 v\u00ed, \u017ee mlad\u0161\u00ed za nic nestoj\u00ed, chce to n\u011bco v jeho v\u011bku. Trochu se s\u00e1m pro sebe nad t\u00edm v duchu zasm\u00e1l. Chv\u00edli bylo ticho a oba jen ml\u010dky pokra\u010dovali v j\u00eddle.<\/div>\n
\n

„Necht\u011bl jsem s n\u00edm sp\u00e1t,“ \u0159ekl Bill a vydechl. Zaregistroval, jak se Tom pohnul a pod\u00edval se na n\u011bj. Kousnul se trochu do rtu a d\u011blal, jako by nic ne\u0159ekl a prost\u011b pokra\u010doval v j\u00eddle.
„Necht\u011bl jsem s n\u00edm sp\u00e1t cel\u00e9 t\u0159i roky. A\u017e den po rozchodu.“ Mo\u017en\u00e1 se mu ulev\u00ed, kdy\u017e to \u0159ekne, ale byl si jist\u00fd, \u017ee to Toma jedin\u011b odrad\u00ed, pokud k n\u011bmu bude opravdu tak up\u0159\u00edmn\u00fd. Na druhou stranu Tom k n\u011bmu te\u010f byl taky dost up\u0159\u00edmn\u00fd\u2026 Kone\u010dn\u011b. U\u017e se nebavili jen povrchn\u011b o Billov\u00fdch probl\u00e9mech, ale sv\u011b\u0159il se i on. Musel to ud\u011blat. „Do t\u00e9 doby\u2026 vlastn\u011b\u2026“ Bill vydechl a zav\u0159el o\u010di, zavrt\u011bl trochu hlavou. „Po tom rozchodu\u2026 byl to m\u016fj prvn\u00ed sex. Poprv\u00e9, co jsem nechal na sebe n\u011bkoho s\u00e1hnout.“ Pod\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed, ale nebylo v nich takov\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, jak\u00e9 ve skute\u010dnosti \u010dekal. B\u00e1l se jeho reakce, ticho mezi nimi jen zhor\u0161ovalo atmosf\u00e9ru, aspo\u0148 si to Bill myslel. Nechal Toma, aby se mu vp\u00edjel do o\u010d\u00ed, ale nemohl p\u0159ij\u00edt na to, co mu tak dlouho trv\u00e1, nad \u010d\u00edm to v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed. A\u017e kone\u010dn\u011b se Tom pohnul a pokra\u010doval v j\u00eddle, trochu p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n

„P\u00e1ni. Tak tohle bylo hodn\u011b up\u0159\u00edmn\u00e9, skoro nev\u00edm, jak reagovat, Bille. Nemus\u00ed\u0161 b\u00fdt tak nerv\u00f3zn\u00ed, c\u00edt\u00edm to. To, co jsi mi \u0159ekl, bude samoz\u0159ejm\u011b jen mezi n\u00e1mi a j\u00e1 to budu respektovat, jsem r\u00e1d, \u017ee ses mi s t\u00edmhle sv\u011b\u0159il.“<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, jestli mu to jen zn\u011blo tak um\u011ble, skoro nau\u010den\u011b, i kdy\u017e to byla blbost. Vydechl a jen nad t\u00edm zavrt\u011bl hlavou, d\u00e1l pokra\u010doval ve sv\u00e9m j\u00eddle a dopil celou sklenici v\u00edna. Hned si dolil. Jasn\u011b, jak ho mohlo napadnout n\u011bco takov\u00e9ho \u0159\u00edct, v duchu si p\u011bkn\u011b nad\u00e1val. To snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9, jasn\u011b, \u017ee je mu to ukraden\u00e9, pro\u010d by ho m\u011blo taky zaj\u00edmat, s k\u00fdm sp\u00ed, nebo jestli v\u016fbec? I kdy\u017e pravda byla takov\u00e1, \u017ee to Toma pouze rozru\u0161ilo. Na\u0161el v Billovi velk\u00e9 zal\u00edben\u00ed a ne\u010dekal, \u017ee se potk\u00e1 s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm. Nakr\u010dil trochu obo\u010d\u00ed, kdy\u017e doj\u00eddal sv\u016fj p\u0159edkrm, a vydechl. Trochu ho to mrzelo, jak zareagoval na takovou intimn\u00ed v\u011bc. Pochyboval, \u017ee to o Billovi moc lid\u00ed v\u011bd\u011blo a on p\u0159i\u0161el s takovou chabou odpov\u011bd\u00ed a to zrovna, kdy\u017e m\u011bl \u0161anci se s n\u00edm sbl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
Nejhor\u0161\u00ed bylo, \u017ee zbytek ve\u010de\u0159e prob\u011bhl t\u00e9m\u011b\u0159 v naprost\u00e9m tichu.<\/p>\n

autor: Catherine & Sch-Rei<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine & Sch-Rei Bill se proch\u00e1zel kuchyn\u00ed v Tomov\u011b dom\u011b, na kter\u00e9 zrovna pracovali \u0159emesln\u00edci. Nejdel\u0161\u00ed st\u011bna byla vymalov\u00e1na sv\u011btle hn\u011bdou, ostatn\u00ed byly nat\u0159en\u00e9 na \u010distou b\u00edlou. Podlaha byla z tmav\u00e9ho d\u0159eva, aby nespl\u00fdvala se zbytkem m\u00edstnosti. Kuchy\u0148sk\u00e1 linka byla sm\u011bsic\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[653],"tags":[],"class_list":["post-2004","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-uncover"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2004","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=2004"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/2004\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=2004"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=2004"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=2004"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}