{"id":20041,"date":"2008-03-15T03:50:00","date_gmt":"2008-03-15T02:50:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=19999"},"modified":"2008-03-15T03:50:00","modified_gmt":"2008-03-15T02:50:00","slug":"gone-with-the-sin-47","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-47\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 47."},"content":{"rendered":"
** Bill **<\/div>\n
Pe\u010dliv\u011b jsem si mnul jist\u011b na\u010dervenalou tv\u00e1\u0159, bolelo to, ale mnohem v\u00edce pon\u00ed\u017eilo. Zn\u00e1m ho dost dob\u0159e na to, abych si spo\u010d\u00edtal, \u017ee se na tuhle akci musel rozhoup\u00e1vat pekeln\u011b dlouho, v\u017edycky se m\u011b sv\u00fdm zp\u016fsobem b\u00e1l. Ale teprve dnes m\u00e1 d\u016fvod, tohle mu toti\u017e nedaruji. Ze m\u011b si nikdo otlouk\u00e1nka d\u011blat nebude, a on teprve ne. Jakkoliv jsem se sna\u017eil, aby to v\u011b\u010dn\u00e9 nap\u011bt\u00ed mezi n\u00e1mi povolilo, dne\u0161n\u00ed r\u00e1no mi sebralo ve\u0161kerou s\u00edlu a p\u0159edev\u0161\u00edm ochotu.<\/div>\n
Hledal jsem jen n\u011bjakou funk\u010dn\u00ed propisku, cht\u011bl jsem si poznamenat telefonn\u00ed \u010d\u00edslo jednoho moc sympatick\u00e9ho t\u00fdpka z internetu, nic v\u00edc. Nem\u011bl jsem do toho \u0161upl\u00edku v\u016fbec l\u00e9zt, je to p\u0159ece jenom jeho soukrom\u00ed, te\u010f u\u017e to v\u00edm. Pozd\u011b. P\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Ty masit\u00e9 odporn\u011b na\u0161pulen\u00e9 rty budu m\u00edt p\u0159ed o\u010dima snad po\u0159\u00e1d. Nen\u00ed na n\u011bm ani p\u00ed\u010f p\u011bkn\u00e9ho, v\u017edy\u0165 je celkov\u011b hroznej, a pak ty br\u00fdle. Kdy\u017e jsem mu \u0159\u00edkal, aby si n\u011bkoho na\u0161el, nemyslel jsem t\u00edm trval\u00fd vztah, na obdivov\u00e1n\u00ed tu m\u011bl v\u017edycky jenom m\u011b, nebo ne? P\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by se s m\u00fdm bratrem mohl opravdov\u011b milovat mi vzkyp\u011bla v\u0161echna \u017elu\u010d v \u017ealudku. Poprv\u00e9 jsem ho m\u011bl m\u00edt j\u00e1. Potom, a\u0165 si s n\u00edm d\u011bl\u00e1 co chce. M\u011bl b\u00fdt m\u016fj.<\/em> M\u011bl jsem podez\u0159en\u00ed, \u017ee v n\u011bm tuhle rebelii podporoval pr\u00e1v\u011b on, v\u017edycky si p\u0159\u00e1l, aby byl Tom v\u00edc samostatn\u00fd a mo\u017en\u00e1, \u017ee se mu jeho p\u0159\u00e1n\u00ed splnilo. Ale za jakou cenu?<\/div>\n
V moment\u011b, kdy jsem si p\u0159edstavoval Gustavovu ufiknutou hlavu vra\u017eenou na nejost\u0159ej\u0161\u00edm k\u016flu, ve\u0161el zaduman\u00fd Georg. Jist\u011b jsem se tv\u00e1\u0159il nadm\u00edru nep\u0159\u00edjemn\u011b, v\u0161ichni mi lezli na nervy.<\/div>\n
„Ahoj. Potkali jsme Toma, vypadal n\u011bjak zara\u017een\u011b, stalo se n\u011bco? Gustav s n\u00edm teda pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady z\u016fstal, ale zd\u00e1lo se mi, \u017ee se n\u00e1s n\u011bjak stranil, je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ V\u016fbec se mi necht\u011blo n\u011bco vysv\u011btlovat nebo odpov\u00eddat, jen tak jsem tam tak st\u00e1l s nakva\u0161en\u00fdm obli\u010dejem, ruce polo\u017een\u00e9 vysoko v bok.<\/div>\n
„Hele, Bille, Tebe \u0161t\u00edpnul snad kom\u00e1r, \u017ee Ti tak opuchnul obli\u010dej?“ R\u00fdpnul si ten blbec, kdy\u017e nevyloudil \u017e\u00e1dnou reakci.<\/div>\n
„A Ty jsi to v\u011bd\u011bl, \u017ee to br\u00e1cha t\u00e1hne s Gustavem?“ Za\u0159val jsem vztekle a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se v duchu fackoval za svou prosto\u0159ekost. Sledoval jsem ho, jak se zamy\u0161len\u011b zastavil v p\u016flce pohybu, vlastn\u011b se netv\u00e1\u0159il n\u011bjak p\u0159ekvapen\u011b a to m\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc vyt\u00e1\u010delo.<\/div>\n
„Tak m\u00e1m-li b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, p\u00e1r divn\u00fdch situac\u00ed jsem mezi nimi zaznamenal, ale nenapadlo m\u011b to. V\u017edycky se m\u011bli r\u00e1di, no ehm, m\u011bli k sob\u011b bl\u00edzko. Sice to asi nen\u00ed moc dobr\u00e9 pro bulv\u00e1rn\u00ed tisk, pokud se o n\u00e1s n\u011bkdy bude ps\u00e1t, ale co na tom? M\u011bl by jsi b\u00fdt vlastn\u011b r\u00e1d. Na nikoho nen\u00ed takov\u00fd spoleh, jako pr\u00e1v\u011b na Gustava.“ Ka\u017edou chv\u00edli jako by mi m\u011bla puknout emocemi nap\u011bchovan\u00e1 hlava. Tohle je jeden velk\u00fd \u0161patn\u00fd sen, ano, v\u0161echno se mi to jen zd\u00e1, probud\u00edm se a Tom bude zase t\u00edm mil\u00fdm oddan\u00fdm poskokem a Gustav se mezi n\u00e1s nebude pl\u00e9st, nebude!<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee by to m\u011blo n\u011bjakou budoucnost.“ Odfrkl jsem kysele. Georg se posadil na okraj pohovky, trochu musel zakl\u00e1n\u011bt hlavu, aby na m\u011b v\u016fbec vid\u011bl. Na \u010dele m\u011bl n\u011bkolik hlubok\u00fdch vr\u00e1sek, p\u0159em\u00fd\u0161lel \u2026 a nech\u00e1pal.<\/div>\n
„Nejsi zrovna nad\u0161en\u00fd. Ale pro\u010d? To, \u017ee je homosexu\u00e1l, nen\u00ed nic trestuhodn\u00e9ho a Gustav je n\u00e1\u0161 kamar\u00e1d, zn\u00e1me ho skoro od plenek, v\u00ed\u0161 jak\u00fd je, v\u017edy\u0165 je skv\u011blej! Tak co to do Tebe vjelo, Bille? Je to Tv\u016fj br\u00e1cha, p\u0159ej mu to. Vyser se na komerci.“ Za\u010d\u00ednal jsem ho m\u00edt pln\u00e9 zuby. Je\u0161t\u011b jedna jedin\u00e1 zm\u00ednka o tom, \u017ee ve v\u0161ech sm\u011brech je Gustav ten prav\u00fd pro m\u00e9ho bratra a dostane do dr\u017eky. Nikdy bych si nepomyslel, jak se mi n\u011bkdo tak bl\u00edzk\u00fd, jako jsou kluci z kapely, dok\u00e1\u017e\u00ed zprotivit tak rychle. A docela snadno.<\/div>\n
„A\u0165 si d\u011bl\u00e1 co chce, je to jeho \u017eivot, ne? No, ale chci vid\u011bt ty reakce fanou\u0161k\u016f, csss.“ Georg se pohodln\u011b op\u0159el dozadu, sm\u00ed\u0159liv\u00fd \u00fasm\u011bv napov\u00eddal, \u017ee by byl r\u00e1d v\u0161echno urovnal.<\/div>\n
„\u017divot ale nestoj\u00ed na n\u00e1zorech fanou\u0161k\u016f, to je snad jasn\u00e9, ne?“ Tyhle jeho moudra, a\u0165 jde do h\u00e1je.<\/div>\n
„Snad ne na l\u00e1sce \u2026 Ty romantiku.“ Georg se znenad\u00e1n\u00ed nap\u0159\u00edmil, asi se mu moje pozn\u00e1mka p\u0159\u00edli\u0161 nel\u00edbila.<\/div>\n
„Nerejpej, nikdo nem\u016f\u017ee za to, \u017ee Tob\u011b jde jen o jedno. Co z toho m\u00e1\u0161. V\u00ed\u0161 co? Uvnit\u0159 mus\u00ed\u0161 b\u00fdt hrozn\u011b pr\u00e1zdnej. A ubohej.“ Sledoval jsem jak odch\u00e1z\u00ed a m\u011bl jsem sto chut\u00ed mu vrazit d\u00fdku do zad. N\u011bco na tom bude, \u017ee ka\u017ed\u00fd spr\u00e1vn\u00fd mu\u017e m\u00e1 m\u00edt v kapse n\u016f\u017e. Ale j\u00e1 nikdy nebyl spr\u00e1vnej chlap.<\/div>\n
** Tom **<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco mezi Tebou a br\u00e1chou, vi\u010f?“ Nazna\u010dil opatrn\u011b Gustav, kdy\u017e jsme nachodili snad t\u0159i kilometry a nepadlo jedno jedin\u00e9 sl\u016fvko. „Jestli o tom nechce\u0161 mluvit, nemus\u00ed\u0161, ale je to na Tob\u011b hrozn\u011b vid\u011bt.“ P\u0159ece mu to nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, nechci, aby si n\u00e1\u0161 v\u00fdlet vy\u010d\u00edtal, byl to jeden z nejhez\u010d\u00edch dn\u016f v m\u00e9m \u017eivot\u011b, pro\u010d si ho kazit, alespo\u0148 ve vzpom\u00ednk\u00e1ch? Ale lh\u00e1t? Na to u\u017e jsem nem\u011bl s\u00edlu, ne po tom v\u0161em.<\/div>\n
„Vid\u011bl ten obr\u00e1zek, v\u00ed\u0161?“ Gustav se posadil na kamennou lavi\u010dku a kolena slo\u017eil pod bradou, nezb\u00fdvalo mi nic jin\u00e9ho ne\u017e se posadit tak\u00e9. Nehor\u00e1zn\u011b m\u011b na n\u00ed studil zadek. Ale ono v\u00e1\u017en\u00e9 v\u011bci z\u0159ejm\u011b nelze prob\u00edrat vestoje. Narovnal si br\u00fdle, v\u0161iml jsem si, \u017ee m\u00e1 nov\u00e9 obrou\u010dky, modern\u011bj\u0161\u00ed a n\u011bjak hez\u010d\u00ed. „Ale nemysli si, \u017ee je to jen proto, on .. on m\u011b nikdy nem\u011bl r\u00e1d, v\u00ed\u0161? Namlouval jsem si n\u011bco, co nikdy nebylo. P\u0159edstava to byla spaluj\u00edc\u00ed, ale co na tom?“ Gustav se pousm\u00e1l, st\u00e1le \u017emoulal obal od Orbitky, nev\u00edm pro\u010d jej nezahodil.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to. Asi to ode m\u011b zn\u00ed neup\u0159\u00edmn\u011b, ale je to tak. P\u0159\u00e1l jsem Ti to. V\u00e1m. Bill nen\u00ed zlej kluk, jen nedosp\u011blej. Ale to my v\u0161ichni. On je jen takov\u00fd ten rozervan\u00fd hrdina se v\u0161\u00edm v\u0161udy. Pamatuje\u0161, kdy\u017e jsme \u010detli ve \u0161kole uk\u00e1zku z On\u011bgina? O tom p\u0159esn\u011b mluv\u00edm. On T\u011b m\u00e1 r\u00e1d. Sv\u00fdm divn\u00fdm zp\u016fsobem a jestli ne, je ztracenej p\u0159\u00edpad.“ Nevn\u00edmal jsem protivn\u00e9 slzy, kter\u00e9 mi kapaly na nov\u00e9 rifle, kter\u00e9 jsem vyb\u00edral spolu s Billem k sv\u00e1tku.<\/div>\n
„Ztracenej pro m\u011b?“ Z\u0159ejm\u011b u\u017e mi nebylo rozum\u011bt, smrkal jsem si do ruk\u00e1vu a c\u00edtil se nadm\u00edru trapn\u011b. Gustav se ke mn\u011b nepatrn\u011b p\u0159i\u0161oupl a vzal m\u011b okolo ramen. Neb\u00fdt na ve\u0159ejnosti, schov\u00e1m se mu do mikiny a u\u017e nejsp\u00ed\u0161 nikdy nevylezu. Najednou bylo v\u0161echno tak daleko.<\/div>\n
„T\u0159eba v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm \u017eivot\u011b, hm?“ Sna\u017eil se m\u011b povzbudit, ale p\u0159edstava, \u017ee bych m\u011bl na bratra \u010dekat d\u00e1-li zdrav\u00ed i dal\u0161\u00edch 70 let, m\u011b rozbre\u010dela naprosto hystericky.<\/div>\n
„P \u2026 promi\u0148, jsem nemo\u017enej, ale j\u00e1 mu tolik v\u011b\u0159il. Vid\u011bl jsem ty nepatrn\u00e9 zm\u011bny v jeho chov\u00e1n\u00ed a bral jsem je jako obrovsk\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, jako lep\u0161\u00ed za\u010d\u00e1tek. Miloval jsem ho tolik! Miluju ho po\u0159\u00e1d, ale \u2026 u\u017e to nen\u00ed tak \u010dist\u00e9, prost\u011b jsem zklaman\u00fd. Zklaman\u00fd j\u00edm. Ale v\u00ed\u0161 co?“ Na chv\u00edli jsem se odml\u010del a p\u0159ijal nab\u00eddnut\u00fd kapesn\u00edk. Sice trochu pomuchlan\u00fd, ale to te\u010f nehr\u00e1lo roli. „Mysl\u00edm, \u017ee on nedok\u00e1\u017ee b\u00fdt \u0161\u0165astnej s nik\u00fdm, jen s\u00e1m se sebou.“ Gustav nep\u0159itak\u00e1val tak, jak jsem si tajn\u011b p\u0159\u00e1l, neprotestoval, jen tam tak sed\u011bl a poslouchal s pa\u017e\u00ed kolem m\u00fdch ramen a s pap\u00edrkem od \u017ev\u00fdka\u010dky.<\/div>\n
Najednou se mu rozp\u00edpal mobil v kapse, kone\u010dn\u011b n\u011bco protnulo tu divnou atmosf\u00e9ru. Chv\u00edli z\u00edral na rozsv\u00edcen\u00fd displej a naprosto nevysv\u011btliteln\u011b se za\u010dal sm\u00e1t. „Hm?“ P\u00e1tral jsem po p\u0159\u00ed\u010din\u011b. Beze slova mi telefon naklonil k obli\u010deji. Odesilatelem byl Georg. Pomali\u010dku jsem lu\u0161til velk\u00e1 tu\u010dn\u00e1 p\u00edsmena : BILL JE P\u011aKNEJ CHUJ! V\u00c1S GEORG. Neudr\u017eel jsem se a za\u010dal se sm\u00e1t tak\u00e9, tohle trefil na jedni\u010dku.<\/div>\n
„Tak p\u011bknej mo\u017en\u00e1 je. Ale chuj je siln\u00e9 slovo, pou\u017eil bych sp\u00ed\u0161 dementn\u00ed. On za to v podstat\u011b nem\u016f\u017ee.“ Podotkl ti\u0161e Gustav. „P\u016fjdem?“ Dodal vz\u00e1p\u011bt\u00ed. Doslova jsem nadsko\u010dil hr\u016fzou, \u017ee bych se m\u011bl do zku\u0161ebny vr\u00e1tit.<\/div>\n
„Kam?!“ Lehce m\u011b pohladil po dlani.<\/div>\n
„No tak nikde nevid\u00edm Tvou kytaru, m\u011bli bychom se pro ni vr\u00e1tit, hm? P\u0159ece se ho nebude\u0161 b\u00e1t, je to jen Bill. Ten co v\u017edycky p\u0159ed koncertem v kulturn\u00edm dom\u011b d\u011bsn\u011b prd\u00ed nervozitou.“ Moc m\u011b to teda nep\u0159esv\u011bd\u010dilo, ale nakonec jsem souhlasil, a\u0165 u\u017e se dneska spust\u00ed klidn\u011b i t\u0159et\u00ed sv\u011btov\u00e1.<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Bill ** Pe\u010dliv\u011b jsem si mnul jist\u011b na\u010dervenalou tv\u00e1\u0159, bolelo to, ale mnohem v\u00edce pon\u00ed\u017eilo. Zn\u00e1m ho dost dob\u0159e na to, abych si spo\u010d\u00edtal, \u017ee se na tuhle akci musel rozhoup\u00e1vat pekeln\u011b dlouho, v\u017edycky se m\u011b sv\u00fdm zp\u016fsobem b\u00e1l. Ale teprve<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20041","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20041","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20041"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20041\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20041"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20041"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20041"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}