{"id":20045,"date":"2008-03-15T03:30:00","date_gmt":"2008-03-15T02:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20003"},"modified":"2008-03-15T03:30:00","modified_gmt":"2008-03-15T02:30:00","slug":"gone-with-the-sin-43","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-43\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 43."},"content":{"rendered":"
** Tom **<\/div>\n
Ned\u011ble utekla jako m\u00e1vnut\u00ed kouzeln\u00e9ho proutku, zd\u00e1lo se, jako by snad ani nebyla. Sladk\u00fd pocit z p\u0159\u00edjemn\u00e9ho nicned\u011bl\u00e1n\u00ed mi kazilo dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed sk\u0159ehot\u00e1n\u00ed m\u00e9ho mil\u00e9ho bratra, hore\u010dka toti\u017e zd\u00e1rn\u011b ustoupila a m\u00e1ma nevid\u011bla d\u016fvod, pro\u010d by se tedy v pond\u011bl\u00ed nem\u011bl objevit ve \u0161koln\u00ed lavici. Bylo brzy r\u00e1no, bud\u00edk je\u0161t\u011b nezvonil, za okny bylo nezvykle \u0161ero, nem\u00e1m r\u00e1d tohle \u0161mouhat\u00e9 po\u010das\u00ed, vleze mi do du\u0161e a vemluv\u00ed mi \u0161patnou n\u00e1ladu. Znovu jsem na chv\u00edli usnul, vzbudilo m\u011b a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b hlasit\u00e9 \u0159in\u010den\u00ed piln\u00e9ho bud\u00edku u m\u00e9 hlavy, div \u017ee neza\u010dal poskakovat. Bill se sice sna\u017eil v\u0161emo\u017en\u011b, aby si u\u0161i p\u0159ikryl mal\u00fdm pol\u0161t\u00e1\u0159kem s kv\u011btinov\u00fdm motivem, ale byl u\u017e nadobro vzh\u016fru. Nep\u0159\u00edtomn\u011b z\u00edral kamsi do stropu, ale po chvilce z n\u011bj p\u0159eci jen vypadlo unaven\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Nechce se mi tam, v\u016fbec se mi tam nechce.“ V\u00edm, \u017ee to nepat\u0159ilo m\u011b, asi si to broukal s\u00e1m pro sebe, d\u011blal to docela \u010dasto, ale i tak m\u011b to neodradilo, cht\u011bl jsem ho povzbudit.<\/div>\n
„Spolu to zvl\u00e1dneme, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, Bille.“ Neposlouchal m\u011b, s hlasit\u00fdm dusotem odpochodoval do koupelny, tam u\u017e se nejsp\u00ed\u0161 dostanu jen na minutku, v\u017edycky mu to neuv\u011b\u0159iteln\u011b trvalo, m\u011bl by se nau\u010dit vst\u00e1vat o n\u011bco d\u0159\u00edv, jen\u017ee dlouh\u00fd sp\u00e1nek byl jeho druhou nevyl\u00e9\u010ditelnou ne\u0159est\u00ed, tak\u017ee m\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 kloudn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed nenapadalo. Znovu jsem se b\u00e1l.<\/div>\n
Dokonce se mi o tom \u010d\u00e1st noci i zd\u00e1lo, ale nakonec tyhle chmury p\u0159ebilo n\u011bco vesel\u00e9ho, probudil jsem se polomrtv\u00fd v z\u00e1chvatu sm\u00edchu. P\u0159esto kdy\u017e jsem te\u010f znovu pomyslel na dne\u0161n\u00ed setk\u00e1n\u00ed s Gustavem, kter\u00e9 je t\u00e9m\u011b\u0159 nevyhnuteln\u00e9, mrazilo m\u011b v z\u00e1dech. Nejen \u017ee jsem na\u0161\u00ed v\u010derej\u0161\u00ed debatu ukon\u010dil bez rozlou\u010den\u00ed, nav\u00edc jsem se nezmohl ani na kloudnou odpov\u011b\u010f, nic nevych\u00e1z\u00ed tak, jak by m\u011blo. Nech\u00e1me to ko\u0148ovi, ten m\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed hlavu, ono to u\u017e n\u011bjak dopadne a nav\u00edc, Gustav nen\u00ed z t\u011bch, co se um\u00ed ur\u00e1\u017eet a zlobit. Na to m\u00e1me v kapele jedin\u00e9ho experta a t\u00edm je m\u016fj bratr.<\/div>\n
„P\u0159idej trochu nebo ten autobus opravdu nestihneme!“ Zak\u0159i\u010del jsem na Billa snad u\u017e podes\u00e1t\u00e9, neuv\u011b\u0159iteln\u011b se loudal, podez\u0159\u00edval jsem ho, \u017ee mi to d\u011bl\u00e1 natruc, v puse p\u0159e\u017evykoval zbytek rohl\u00edku s m\u00e1slem od sn\u00eddan\u011b, na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b pusy nepatrn\u00e1 boule od toho jak se cpal. Tak tak jsme dob\u011bhli rann\u00ed autobus, kter\u00fd byl nap\u011bchovan\u00fd k prasknut\u00ed, mal\u00ed i velc\u00ed studenti nad\u0161en\u011b diskutovali, uzou\u010dk\u00e1 uli\u010dka p\u0159ipom\u00ednala bzu\u010d\u00edc\u00ed \u00fal pln\u00fd pracovit\u00fdch v\u010del. Chv\u00edli jsem se nepatrn\u011b vyd\u00fdch\u00e1val, trochu starostliv\u011b jsem se ohl\u00ed\u017eel po Billovi, kter\u00fd zmizel kdesi ve ztracenu v tla\u010denici za m\u00fdmi z\u00e1dy. B\u00e1l jsem se, aby si nemoc zbyte\u010dnou n\u00e1mahou neuhnal nazp\u00e1tek, v \u017e\u00e1kovsk\u00e9 kn\u00ed\u017ece m\u011bl m\u00e1min\u00fdmi \u00fahledn\u00fdmi p\u00edsmeny sepsanou omluvenku na hodiny t\u011blocviku, co\u017e m\u016fj bratr jist\u011b r\u00e1d uv\u00edtal, jak\u00fdkoliv zbyte\u010dn\u00fd pohyb mu byl nadm\u00edru nep\u0159\u00edjemn\u00fd. Jedin\u00e9, co ho bavilo, bylo klidn\u011b i hodinu \u010desat tu jeho polodlouhou hr\u016fzu, co nosil nam\u00edsto ofiny.<\/div>\n
Zahl\u00e9dnul jsem jen kousek jeho otrhan\u00e9ho \u0161koln\u00edho batohu s p\u0159ipnutou plackou Green Day, to m\u011b uklidnilo, hlavn\u00ed bylo, \u017ee budeme v\u010das na prvn\u00ed hodin\u011b. Matik\u00e1\u0159ka Billa v l\u00e1sce p\u0159\u00edli\u0161 nem\u011bla a tohle by byla jen dal\u0161\u00ed zbyte\u010dn\u00e1 z\u00e1minka k tomu, aby si na n\u011bm mohla vyl\u00edt zlost. Po chvilce pekeln\u00e9 j\u00edzdy se ke mn\u011b p\u0159eci jenom protla\u010dil, tenhle \u0159idi\u010d byl zn\u00e1m\u00e9 z\u00e1vodnick\u00e9 eso, mal\u00e9 ulice na\u0161eho m\u011bsta si pletl se z\u00e1vodn\u00edm okruhem. \u017daludek se mi houpal jako na vod\u011b, bylo mi to ale jedno, vyhovovala mi ta \u010f\u00e1belsk\u00e1 rychlost, Bill se na m\u011b ne\u0161\u0165astn\u011b tisknul a j\u00e1 se c\u00edtil po dlouh\u00e9 dob\u011b zase spokojen\u00fd, m\u00edt ho je\u0161t\u011b chv\u00edli takhle bl\u00edzko a c\u00edtit tu o\u0161emetnou v\u016fni major\u00e1nky. Na\u0161tvan\u011b si z v\u00fdhledu odfouknul svou snad nav\u011bky ztuhlou ofinu a nevra\u017eiv\u011b zak\u0159i\u010del \u0159idi\u010dov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Sakra tak zpomalte, vezete ml\u00e1de\u017e!“ Pobavil m\u011b jeho kantorsk\u00fd t\u00f3n a pov\u00fd\u0161en\u00fd pohled, byl ve sv\u00e9m \u017eivlu. Schv\u00e1ln\u011b ne\u0159ekl d\u011bti, to by pak prohr\u00e1l n\u00e1\u0161 mal\u00fd spor, v\u0161iv\u00e1k jeden. \u0160of\u00e9r si mezi zuby procedil n\u011bco hodn\u011b neslu\u0161n\u00e9ho a d\u00e1l si to \u0161inul z\u00e1vodn\u00ed rychlost\u00ed.<\/div>\n
** Bill **<\/div>\n
„Blbec, kdyby n\u00e1s vyklopil, tak by vid\u011bl! Takhle hraje machra. Fuj, \u00fapln\u011b m\u011b z toho rozbolel \u017ealudek!“ Musel jsem si Tomovi post\u011b\u017eovat, m\u011bl jsem co d\u011blat, abych neodb\u011bhl na z\u00e1chod a p\u0159\u00e1telsky, mo\u017en\u00e1 a\u017e milenecky neobjal z\u00e1chodovou m\u00edsu. Uc\u00edtil jsem na rameni letm\u00fd dotek jeho dlan\u011b, nedbale jsem ji set\u0159\u00e1sl, pomalu jsme se bl\u00ed\u017eili k t\u0159\u00eddn\u00ed \u0161atn\u011b a dal\u0161\u00ed p\u0159ezd\u00edvku typu „poseroutka“ jsem si vyslou\u017eit necht\u011bl. Trochu jsem se b\u00e1l, \u017ee se na m\u011b Tom uraz\u00ed a vyka\u0161le, ale kdy\u017e jsem se po n\u011bm ohl\u00e9dl, tv\u00e1\u0159il se po\u0159\u00e1d stejn\u011b, neur\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se prost\u011b a j\u00e1 jen neznateln\u011b p\u0159ik\u00fdvl, m\u011bl bych b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd n\u00e1hod\u011b, kter\u00e1 mi p\u0159istr\u010dila do cesty bratra, tak pro\u010d nejsem? Pro\u010d jsem tak zatracen\u011b nevd\u011b\u010dn\u00fd?<\/div>\n
Nevn\u00edmal jsem pohledy ostatn\u00edch. Tom m\u011bl pravdu, nebyly v\u0161echny opovr\u017eliv\u00e9 a zr\u00e1dn\u00e9, ale i tak jich byla v\u011bt\u0161ina. On to nemohl ch\u00e1pat, nevid\u011bl je m\u00fdma o\u010dima, v\u017edy\u0165 on pat\u0159il mezi n\u011b. Nem\u016f\u017eu mu k\u0159ivdit, m\u011bl pravdu v tom, \u017ee kdy\u017e m\u011bl mo\u017enost, poka\u017ed\u00e9 se m\u011b zastal, ale hrozn\u011b m\u011b zrazoval fakt, \u017ee se od nich nedistancoval tak jako j\u00e1. Pak bych mo\u017en\u00e1 v\u011b\u0159il tomu, \u017ee o m\u011b stoj\u00ed, \u017ee m\u011b nenech\u00e1 samotn\u00e9ho v tom v\u0161em. V okam\u017eiku kdy jsme zapadli do lavice, se kolem n\u00e1s utvo\u0159il malinkat\u00fd hlou\u010dek v\u011brn\u00fdch poslucha\u010d\u016f r\u00e1diov\u00e9 stanice HEY! Byl jsem r\u00e1d, \u017ee Tamara a Michael chod\u00ed do vedlej\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy, nar\u00e1\u017eky na jejich hloup\u00e9 telefonick\u00e9 dotazy bych nejsp\u00ed\u0161 neust\u00e1l a vybuchnul jako \u010dasovan\u00e1 bomba.<\/div>\n
„No jo, Kaulitzovi se zase p\u0159edvedli, co? Jen aby ses nep\u0159epo\u010d\u00edtal Bille, zase takov\u00e1 hv\u011bzda nejsi, Ty vychrtl\u00edku. Reklama na Dachau jak vy\u0161it\u00e1!“ Posledn\u00ed slova se m\u011b dotkla neuv\u011b\u0159iteln\u011b siln\u011b, a\u010dkoliv jsme m\u011bli s Tomem stejn\u011b \u0161t\u00edhlou postavu, v\u017edycky si v tomhle ohledu dob\u00edrali jen m\u011b. \u0160tvalo m\u011b to zejm\u00e9na proto, \u017ee m\u011bli pravdu \u2026 moje postava byla \u00fad\u011bsn\u00e1, ale copak jsem s t\u00edm n\u011bco mohl ud\u011blat? A\u0165 jsem jedl, co jsem cht\u011bl nikdy jsem nep\u0159ibral by\u0165 jen kilo, ru\u010di\u010dka v\u00e1hy se nepohnula.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu Erichu, nikdo na ty Tvoje kecy nen\u00ed zv\u011bdav\u00fd, jasn\u00fd?“ Odpov\u011bd\u00ed mi bylo bolestiv\u00e9 zkroucen\u00ed z\u00e1p\u011bst\u00ed, ale nevyp\u00edskl jsem, tentokr\u00e1te jsem mu to pot\u011b\u0161en\u00ed nedop\u0159\u00e1l.<\/div>\n
„N\u00e1hodou to bylo moc hezk\u00fd a Tome, ten piercing je moc hezkej, v\u016fbec Ti to moc slu\u0161\u00ed, jsi \u0161ik a modern\u00ed!“ No jist\u011b, Anna, aby se nerozpl\u00fdvala. Po bratrovi p\u00e1sla u\u017e n\u011bjak\u00fd ten rok, jen\u017ee te\u010f j\u00ed nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ibude konkurence, kdy\u017e si brat\u0159\u00ed\u010dek po\u0159\u00eddil tuhle prvot\u0159\u00eddn\u00ed fas\u00e1du. M\u011b ta n\u00e1na pitom\u00e1 nemohla vyst\u00e1t, nev\u011bd\u011bl jsem pro\u010d, snad proto, \u017ee jsem j\u00ed jednou upozornil, \u017ee m\u00e1 k\u0159iv\u011b ud\u011blanou horn\u00ed linku na oku, n\u011bjak to nemohla rozd\u00fdchat, ale byla to pravda, v tohle se p\u0159ece dob\u0159e vyzn\u00e1m. Tom nic ne\u0159\u00edkal, zd\u00e1lo se, \u017ee \u010dek\u00e1 a nap\u00edn\u00e1 u\u0161i.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b zazvonilo. Hlou\u010dek se rozprchl po t\u0159\u00edd\u011b a kdy\u017e po chv\u00edli ve\u0161la profesorka matematiky, nastal naprost\u00fd klid. Ka\u017ed\u00fd se div neskr\u010dil pod lavici, nikdo necht\u011bl b\u00fdt tasen\u00fd p\u0159ed tabuli, tahle hr\u016fzostra\u0161n\u00e1 mu\u010ditelka byla postrachem v\u0161ech. Chv\u00edli jen tak bezc\u00edln\u011b listovala sv\u00fdm p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b r\u016f\u017eov\u00fdm blo\u010dkem a nakonec si narovnala obrou\u010dky mu\u0161\u00edch br\u00fdl\u00ed s nemodern\u00edmi plastov\u00fdmi obrou\u010dkami.<\/div>\n
„Kaulitz Bill k tabuli. M\u00e1\u0161 tady n\u011bjak m\u00e1lo zn\u00e1mek, nev\u00edm co z nich m\u00e1m podle Tebe vy\u010darovat na pololet\u00ed, mlad\u00edku.“ V hlav\u011b se mi sice klubala jednozna\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f, ale nahlas jsem si nad\u00e1vku odpustil. Tom mi tolikr\u00e1t \u0159\u00edkal, a\u0165 zm\u011bn\u00edm sv\u016fj p\u0159\u00edstup k matice, ale ne\u0161lo to, a\u010d jsem se sna\u017eil sebev\u00edc. K samotn\u00e9mu zkou\u0161en\u00ed jsem p\u0159istupoval jako k poprav\u011b, vlastn\u011b jsem se nad jednoduchou rovnic\u00ed o dvou nezn\u00e1m\u00fdch v\u016fbec nezamyslel, mo\u017en\u00e1 bych p\u00e1r jednoduch\u00fdch operac\u00ed provedl, alespo\u0148 na \u010dty\u0159ku. M\u00edsto toho jsem zaryt\u011b hled\u011bl na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch nemo\u017en\u00fdch p\u0159ez\u016fvek, z kter\u00fdch mi vy\u010duhovaly oba dva palce.<\/div>\n
„M\u00e1m to br\u00e1t tak, \u017ee jsi na dne\u0161n\u00ed hodinu znovu nep\u0159ipraven? Tv\u016fj laxn\u00ed p\u0159\u00edstup se mi nel\u00edb\u00ed! Nihilismus je cesta do z\u00e1huby, to si pamatuj!“ A co \u017ee je to ten nihilismus?<\/em> „Tak\u017ee p\u00ed\u0161u dal\u0161\u00ed p\u011btku. Sednout! Je to p\u0159eci tak jednoduch\u00e9! Zkus\u00edme Tv\u00e9ho bratra, ten snad n\u011bjak\u00e9 ty matematick\u00e9 bu\u0148ky m\u00e1.“ Tom se se mnou minul v \u00fazk\u00e9 chodbi\u010dce mezi lavicemi, uc\u00edtil jsem letm\u00fd stisk jeho m\u00edrn\u011b zpocen\u00e9 dlan\u011b. Polilo m\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed horko, stra\u0161n\u011b riskuje!! Kret\u00e9n!! Samoz\u0159ejm\u011b to spo\u010d\u00edtal bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f a ke sv\u00e9 plej\u00e1d\u011b jedni\u010dek p\u0159ipal dal\u0161\u00edho stoupence. Nev\u00edm pro\u010d se na n\u011bj zlob\u00edm, tolikr\u00e1t mi nab\u00edzel pomoc, navrhoval, \u017ee mi v\u0161e po lopat\u011b vysv\u011btl\u00ed, \u017ee bude trp\u011bliv\u00fd, ale j\u00e1 jsem to odm\u00edtl jako poka\u017ed\u00e9. Jen\u017ee \u2026 zm\u011bna nen\u00ed mo\u017en\u00e1!<\/div>\n
Nimral jsem se v nechutn\u011b vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed brynd\u011b, kterou n\u00e1m podstr\u010dili k ob\u011bdu a h\u00e1dal jsem, \u017ee chutnat bude je\u0161t\u011b h\u016f\u0159e. Nezaregistroval jsem, \u017ee se j\u00eddelna pomalu vylidnila a kousek ode m\u011b se znovu objevil ten blon\u010fat\u00fd kret\u00e9n Erich. Tom nic nedbal a d\u00e1l uzob\u00e1val kosti\u010dky \u010derven\u00e9 \u0159epy ze sv\u00e9 sklen\u011bn\u00e9 misti\u010dky. M\u00e1lem jsem omdlel, kdy\u017e mi ta m\u00e1 p\u0159ist\u00e1la na sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9m triku.<\/div>\n
„Takhle je to hez\u010d\u00ed, nemysl\u00ed\u0161, buz\u00edku?“ Jist\u011b mi \u0161la od nosu p\u00e1ra, byl jsem nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b vyto\u010den\u00fd. Kucha\u0159ky d\u00e1l klevetily jakoby nic, v\u016fbec je nenapadlo n\u011bco \u0159\u00edct, nebo toho smrada snad usadit. To mu v\u0161ak nesta\u010dilo a tak mi zbytky nasypal do kl\u00edna.<\/div>\n
„Hajzle zasranej, nakopu Ti prdel!“ Za\u0159val jsem zoufale, v\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bl co d\u011blat. Erich byl o dv\u011b hlavy vy\u0161\u0161\u00ed a taky podstatn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Tak Ty vyskakuje\u0161, buz\u00edku? Uvid\u00edme, uvid\u00edme!“ Cht\u011bl m\u011b nejsp\u00ed\u0161 sm\u00fdknout za ruku, ale Tom ho p\u0159ekvapil a ubalil mu jednu p\u011bknou r\u00e1nu p\u0159es hubu, jen se zapot\u00e1cel. Vlastn\u011b se docela poslu\u0161n\u011b odporou\u010del k zemi \u2026<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Tom ** Ned\u011ble utekla jako m\u00e1vnut\u00ed kouzeln\u00e9ho proutku, zd\u00e1lo se, jako by snad ani nebyla. Sladk\u00fd pocit z p\u0159\u00edjemn\u00e9ho nicned\u011bl\u00e1n\u00ed mi kazilo dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed sk\u0159ehot\u00e1n\u00ed m\u00e9ho mil\u00e9ho bratra, hore\u010dka toti\u017e zd\u00e1rn\u011b ustoupila a m\u00e1ma nevid\u011bla d\u016fvod, pro\u010d by se tedy<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20045","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20045","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20045"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20045\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20045"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20045"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20045"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}