{"id":20046,"date":"2008-03-15T03:25:00","date_gmt":"2008-03-15T02:25:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20004"},"modified":"2008-03-15T03:25:00","modified_gmt":"2008-03-15T02:25:00","slug":"gone-with-the-sin-42","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-42\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 42."},"content":{"rendered":"
** Tom **<\/div>\n
Ob\u011bd jsem zhltnul t\u00e9m\u011b\u0159 ve vte\u0159in\u011b, p\u0159esto\u017ee si m\u00e1ma dala z\u00e1le\u017eel a uklohnila jedno z m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch j\u00eddel, nemohu se rozvzpomenout jak vlastn\u011b chutnalo. V puse se mi do nekone\u010dna p\u0159evalovalo to plytk\u00e9 ho\u0159ko, natahovalo m\u011b z n\u011bj na zvracen\u00ed. Nemrzelo m\u011b ani tak, \u017ee m\u011b bratr odm\u00edt\u00e1, vlastn\u011b jsem s t\u00edm po\u010d\u00edtal, pokud bych se m\u011bl by\u0165 jen na chv\u00edli v\u017e\u00edt do jeho role, pak bych byl stejn\u011b odm\u011b\u0159en\u00fd, vystra\u0161en\u00fd a odm\u00edtav\u00fd jako on. Ale jeho nab\u00eddka k tomu, \u017ee mi p\u0159ed\u00e1 n\u011bkter\u00e9ho ze z\u00e1stupu sv\u00fdch obdivovatel\u016f a p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch milenc\u016f, mi byla nemysliteln\u011b proti srsti, vlastn\u011b mi z toho bylo a\u017e do pl\u00e1\u010de, c\u00edtil jsem se pon\u00ed\u017een\u00fd a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee v\u0161echno o co jsem se sna\u017eil jako by se jen odrazilo o st\u011bnu a hlu\u0161e se svezlo na u\u0161pin\u011bnou podlahu. Snaha nesnaha, slzy neslzy. V\u00edm, \u017ee by ho mo\u017en\u00e1 na\u0161tvalo, kdybych jeho nab\u00eddku naoko p\u0159ijal, ale tohle nebylo v m\u00e9 povaze, nejsem tak dobr\u00fd herec jako on, on se s t\u00edmhle um\u011bn\u00edm „lh\u00e1t vlastn\u00edmu dvoj\u010deti“ prost\u011b u\u017e narodil. N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee mu n\u011bjak\u00fd pokrytec tam naho\u0159e otr\u00e1vil plodovou vodu, nev\u00edm, jako bychom nebyli ze stejn\u00e9ho t\u011bsta \u2026 ale mo\u017en\u00e1, \u017ee to je na tom to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ten jeho v\u011b\u010dn\u011b kysel\u00fd obli\u010dej, kter\u00fd m\u011b nut\u00ed do sm\u00edchu a k tomu, abych se klan\u011bl jeho v\u011b\u010dn\u00e9 kr\u00e1se. Jsi nepou\u010diteln\u00fd Tome!<\/div>\n
Na chv\u00edli jsem si zacpal unaven\u00e9 u\u0161i, ale i tak ke mn\u011b dol\u00e9halo Billovo na\u0161tvan\u00e9 hul\u00e1k\u00e1n\u00ed, nev\u00edm pro\u010d se tak vztekal, v\u017edy\u0165 o nic ne\u0161lo. M\u00e1ma n\u00e1m toti\u017e p\u0159i j\u00eddle ozn\u00e1mila, \u017ee soukrom\u00e9 vyu\u010dov\u00e1n\u00ed v dom\u00e1c\u00ed pohod\u011b se prozat\u00edm odkl\u00e1d\u00e1 na neur\u010dito, p\u0159eci jen usoudila, \u017ee situace nen\u00ed natolik v\u00e1\u017en\u00e1, abychom museli opustit opr\u00fdskan\u00e9 \u0161koln\u00ed lavice. A vlastn\u011b m\u011bla pravdu. A\u017e na nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch p\u00edsni\u010dek se v na\u0161em \u017eivot\u011b prozat\u00edm nic nezm\u011bnilo… a t\u0159eba ani nezm\u011bn\u00ed. T\u0159eba ta p\u016flhodinka v r\u00e1diu prost\u011b jen tak pro\u0161um\u011bla a nikdo ji nezaregistroval, nebo ho na\u0161e odpov\u011bdi nep\u0159esv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee by n\u00e1m m\u011bl v\u011bnovat v\u011bt\u0161\u00ed pozornost \u2026 uvid\u00edme.<\/div>\n
Br\u00e1cha se nevztekal ani tak kv\u016fli tomu, \u017ee budeme muset p\u00e1r hodin denn\u011b ob\u011btovat \u0161koln\u00edm povinnostem, jako proto, \u017ee se budeme muset vr\u00e1tit mezi ty lidi tam. P\u0159esto, \u017ee jsem nem\u011bl tolik kamar\u00e1d\u016f, ve \u0161kole m\u011b mezi sebe vzali bez v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f, vlastn\u011b jsem zapadnul docela dob\u0159e, jen m\u016fj malej br\u00e1\u0161ka mus\u00ed v\u017edycky d\u011blat v\u0161echno pro to, aby si na n\u011bj ukazovali prstem, sm\u00e1li se nebo ho ur\u00e1\u017eeli. Pros\u00edm, j\u00e1 mu jeho image neberu, p\u0159esto, \u017ee s n\u00ed vlastn\u011b bytostn\u011b nesouhlas\u00edm, ale alespo\u0148 ve \u0161kole by si mohl d\u00e1t pohov. Mrzel m\u011b m\u016fj vnit\u0159n\u00ed pocit, kter\u00fd mi neust\u00e1le napov\u00eddal, \u017ee to d\u011bl\u00e1 jen a jen proto, aby mi nebyl podobn\u00fd \u2026<\/div>\n
„Prost\u011b to nech\u00e1pu, moc dob\u0159e v\u00ed, jak m\u00e1lo \u010dasu te\u010f budeme m\u00edt a p\u0159esto n\u00e1s tam pos\u00edl\u00e1, u\u017e m\u011b to nebav\u00ed! Nic se na\u0161\u00edm odjezdem nezm\u011bnilo, v\u016fbec nic. St\u00e1le stejn\u00e1 nuda a stereotyp.“ P\u0159ipadalo mi hrozn\u011b sm\u011b\u0161n\u00e9, kdy\u017e Bill pou\u017e\u00edval ciz\u00ed sl\u016fvka, byl jsem si t\u00e9m\u011b\u0159 jist, \u017ee o jejich v\u00fdznamu toti\u017e nev\u00ed v\u016fbec nic, uteklo mi pobaven\u00e9 pousm\u00e1n\u00ed. Ohn\u00ed\u010dky v jeho na\u0161tvan\u00fdch o\u010d\u00ed nabraly na intenzit\u011b, nesouhlasn\u00e9 bodnut\u00ed jeho tmav\u00fdch o\u010d\u00ed mnou projelo jako dob\u0159e nabrou\u0161en\u00fd n\u016f\u017e pr\u00e1v\u011b upe\u010den\u00fdm chlebem.<\/div>\n
„No jist\u011b, jen se sm\u011bj, blb\u010de! Co je Tob\u011b po tom, \u017ee se nade mnou u\u0161kl\u00edbaj\u00ed, \u017ee? Ty se k nim prost\u011b jen ti\u0161e p\u0159ipoj\u00ed\u0161 a bude\u0161 si myslet svoje. Pak po m\u011b necht\u011bj, abych se choval jako Tv\u016fj bratr, nem\u00e1\u0161 na tenhle post ani nejmen\u0161\u00ed n\u00e1rok! Takov\u00e1 je svat\u00e1 pravda!“ P\u00e1rkr\u00e1t jsem p\u0159ekvapen\u011b zamrkal do pr\u00e1zdna, takhle otev\u0159en\u00e1 v\u00fdtka m\u011b rozhodila, v\u017edy\u0165 to v\u016fbec nebyla pravda, nebyla! R\u00e1zoval jsem po pokoji jako beng\u00e1lsk\u00fd tygr ve sv\u00e9 mal\u00e9 kleci, chyb\u011bl jen vypl\u00e1znut\u00fd jazyk a vystr\u010den\u00e9 dr\u00e1py.<\/div>\n
„Jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct? Kdykoliv se do Tebe n\u011bkdo nav\u00e1\u017eel, a\u0165 u\u017e pro blbost, v\u017edycky jsem se T\u011b zastal i za cenu toho, \u017ee m\u011b kamar\u00e1di nech\u00e1pali. Nem\u016f\u017ee\u0161 po m\u011b cht\u00edt, abych je pro Tebe v\u0161echny opustil. Jsou to m\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, i kdy\u017e T\u011b necht\u011bj\u00ed pochopit, m\u00e1m je r\u00e1d\u2026 rozum\u00ed mi. I kdy\u017e jsou j\u00edzliv\u00ed a nav\u00edc s t\u011bmi, kte\u0159\u00ed si T\u011b dob\u00edraj\u00ed nejh\u016f\u0159, s t\u011bmi nem\u00e1m nic spole\u010dn\u00e9ho, tak\u017ee ml\u010d! A nediv se jim. Jsme v dev\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, polovina kluk\u016f si doma hraje s aut\u00ed\u010dky na d\u00e1lkov\u00e9 ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a Ty chce\u0161, aby m\u011bli pochopen\u00ed pro to, \u017ee se ve \u0161kole promen\u00e1duje\u0161 s pomalovan\u00fdm obli\u010dejem a t\u00e9m\u011b\u0159 d\u00e1msk\u00fdm oble\u010den\u00edm? J\u00e1 s\u00e1m to \u00fapln\u011b nech\u00e1pu a to jsem s Tebou denn\u011b. Kdyby ses alespo\u0148 trochu sna\u017eil \u2026“ Do\u0161el mi vzduch a taky slova, rad\u011bji jsem se posadil na okraj sv\u00e9 postele, sv\u011bsil vy\u010derpan\u011b ramena a sna\u017eil se popadnout dech. Ne k dal\u0161\u00edmu \u00fatoku, ale k tomu, abych v\u016fbec mohl existovat, nech\u00e1pal jsem a nerozum\u011bl jsem t\u011bmhle jeho nesmysln\u00fdm v\u00fdpad\u016fm. Chce mi snad vy\u010d\u00edtat to, \u017ee m\u011b ve \u0161kole maj\u00ed r\u00e1di? Nebo to, \u017ee jsem up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d, \u017ee se tam m\u016f\u017eu vr\u00e1tit?<\/div>\n
Bill se z\u00e1libn\u011b prohl\u00ed\u017eel ve sv\u00e9m podlouhl\u00e9m zrcadle, ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee nech\u00e1pu, co na sob\u011b vid\u00ed, nejsem slep\u00fd, ale stejn\u011b nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed. Kdy\u017e del\u0161\u00ed chv\u00edli nereagoval, p\u0159isedl jsem si k n\u011bmu na postel, star\u00e1 p\u00e9ra s hlukotem zavrzala, dva v\u00fdrostci u\u017e na tuhle sta\u0159i\u010dkou postel byli p\u0159ece jen moc. Zkusil jsem to sm\u00ed\u0159liv\u011bji, p\u0159ece se nebude b\u00e1t chodit do \u0161koly, tohle nebylo v jeho stylu. Nikdy se ni\u010deho neb\u00e1l, nebo jsem m\u011bl alespo\u0148 ten dojem.<\/div>\n
„Koukni, v\u017edy\u0165 si tam nikoho nemus\u00ed\u0161 v\u0161\u00edmat, nav\u00edc ignorovat v\u0161echno a v\u0161echny Ti jde mysl\u00edm velice dob\u0159e.“ Podle jeho pohrdav\u00e9ho pohledu jsem poznal, \u017ee jsem nejsp\u00ed\u0161 p\u0159est\u0159elil, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1m pravdu a on to v\u011bd\u011bl taky. „Tak tam prost\u011b p\u0159ijde\u0161, odsed\u00ed\u0161 si tam to svoje a vypadne\u0161 do zku\u0161ebny. Nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. A kdy\u017e omez\u00ed\u0161 ty pastelky na obli\u010deji, jist\u011b T\u011b p\u0159ijmou l\u00e9pe. V\u017edy\u0165 jsou to mal\u00e1 d\u011bcka. My jsme mal\u00e1 d\u011bcka \u2026“ N\u00e1sledovala ostr\u00e1 herda do ramene, bratr nejsp\u00ed\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm hrub\u011b nesouhlasil.<\/div>\n
„D\u011bcko si tady mo\u017en\u00e1 tak Ty.“ Jeho nap\u016fl \u010dern\u00fd ukazov\u00e1\u010dek se ve vzduchu zabodl do m\u00e9 mali\u010dkosti. „J\u00e1 jsem mnohem dosp\u011blej\u0161\u00ed, ch\u00e1pu v\u011bci jinak. Nem\u016f\u017ee\u0161 to pochopit, Ty ne.“<\/div>\n
Jo jo brat\u0159\u00ed\u010dku, Ty jsi natolik dosp\u011bl\u00fd, \u017ee kdy\u017e jsme se ned\u00e1vno d\u00edvali na jeden asi pades\u00e1t let star\u00fd horor p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 kvality, m\u00e1lem ses po\u010d\u016fral strachy. Tuhle mou my\u0161lenku jsem nahlas rad\u011bji nevyslovil.<\/div>\n
„Kdybys mi to dovolil, tak bych to alespo\u0148 zkusil Bille. Jsem ochoten Ti naslouchat klidn\u011b do \u00famoru, jestli se t\u00edm n\u011bco zm\u011bn\u00ed.“ Nenam\u00e1hal se s odpov\u011bd\u00ed, nam\u00edsto toho si ze sv\u00e9 hol\u010di\u010d\u00ed ta\u0161ti\u010dky vydoloval \u010dern\u00fd lak na nehty a za\u010dal si veled\u016fle\u017eit\u011b upravovat manik\u00faru. Vztekle jsem mu \u0161t\u011bte\u010dek vytrhnul z ruky, na h\u0159bet\u011b ruky z\u016fstala jen tenk\u00e1 \u010dern\u00e1 \u010d\u00e1ra.<\/div>\n
„Chci, abys m\u011b alespo\u0148 jednou poslouchal! Nechci, aby ses ve \u0161kole tr\u00e1pil, cht\u011bl bych, aby tam alespo\u0148 jednou prob\u011bhlo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a bez rozbit\u00e9ho nosu. Tv\u00e9ho samoz\u0159ejm\u011b. Chci toho po Tob\u011b tak moc? Dob\u0159e, tak si ty pastelky nechej, ale alespo\u0148 se pokus chovat jinak, hm? P\u0159\u00e1tel\u0161t\u011bji, norm\u00e1ln\u011bji.“ Bratrovo tmav\u00e9 obo\u010d\u00ed se srolovalo do nesouvisl\u00e9 \u010d\u00e1rky, m\u011bl jsem r\u00e1d jeho obo\u010d\u00ed \u2026 hm, ty moje my\u0161lenky, to je v\u011bc.<\/div>\n
Popleskal m\u011b po tv\u00e1\u0159i, aby m\u011b na n\u011bco d\u016frazn\u011b upozornil. „<\/div>\n
To nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 pastelka, ale KAJALOV\u00c1 TU\u017dKA NA O\u010cI, troubo!“ \u2026 hm tak jsme to kone\u010dn\u011b n\u011bkam dopracovali, co? :o)) Cht\u011bl bych b\u00fdt tou tenkou \u010darou na Tv\u00e9m v\u00ed\u010dku \u2026 c\u00edtit tep z t\u00e9 tenk\u00e9 \u017e\u00edly, kter\u00e1 vystoup\u00ed jen kdy\u017e se tak ukrutn\u011b zlob\u00ed\u0161, zlob\u00ed\u0161, \u017ee jsi zase zapomn\u011bl nov\u00fd text \u2026<\/em><\/div>\n
Nebylo je\u0161t\u011b ani sedm hodin a br\u00e1cha d\u00e1vno usnul. Znovu mu stoupla hore\u010dka, k tomu se p\u0159idala nesnesiteln\u00e1 r\u00fdma, st\u0159evn\u00ed pot\u00ed\u017ee snad byly nadobro za\u017eehn\u00e1ny. M\u00edsto nosu mu uprost\u0159ed obli\u010deje sed\u011bla jen velk\u00e1 \u010derven\u00e1 kouli\u010dka od\u0159en\u00e1 od v\u011b\u010dn\u00e9ho posmrk\u00e1v\u00e1n\u00ed, ale i tak mu to slu\u0161elo, a\u017e neskute\u010dn\u011b. M\u011bl jsem chu\u0165 si s n\u00edm pov\u00eddat o hloupostech, ale nem\u011bl jsem to srdce ho budit. Rad\u011bji jsem se potichou\u010dku uvelebil na \u017eidli po\u010d\u00edta\u010de a jen tak bezc\u00edln\u011b brouzdal na str\u00e1nk\u00e1ch internetu. Nikdy m\u011b to p\u0159\u00edli\u0161 nebavilo, ale co se dalo d\u011blat. Venku se zvedal prudk\u00fd v\u00edtr, na Michaelovy sms zpr\u00e1vy jsem zd\u00e1rn\u011b nereagoval a na ty Gustavovy jsem se odpov\u011bd\u011bt neodv\u00e1\u017eil. P\u0159esto\u017ee v nich nebylo sl\u016fvka v\u00fd\u010ditky nebo zloby, v\u011bd\u011bl jsem jak jsem mu ubl\u00ed\u017eil, Gustav je z t\u011bch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si k tomu druh\u00e9mu hledaj\u00ed d\u016fv\u011bru jen velmi pomalu, o to je pak markantn\u011bj\u0161\u00ed. Ale co kdy\u017e se takov\u00e1 d\u016fv\u011bra po\u0161lape a pochroum\u00e1? Co se stane \u2026?<\/div>\n
Necht\u011bl jsem to m\u00e1lo a p\u0159eci nekone\u010dn\u011b mnoho ni\u010dit jen pro mou nerozhodnost a malichernost. Dvojit\u00fdm poklep\u00e1n\u00edm jsem se p\u0159ihl\u00e1sil na sv\u016fj ICQ \u00fa\u010det a chv\u00edli v \u00fa\u0161klebku pozoroval tu p\u0159itroublou p\u0159ezd\u00edvku, kterou mi Bill bez ptan\u00ed a r\u00e1d zaregistroval. To byl cel\u00fd on! Gustavovo jm\u00e9no sv\u00edtilo \u010derven\u011b spolu se zelenou kyti\u010dkou a ve mn\u011b to najednou tak n\u011bjak nevysv\u011btliteln\u011b hrklo, ano b\u00e1l jsem se ho. P\u0159esto jsem mu dlu\u017eil omluvu, ne takovou na jakou jsem se zmohl v hotelu, on mi st\u00e1l za v\u00edc. Byl to opravdov\u00fd p\u0159\u00edtel, takov\u00fd, kter\u00fdch je v \u017eivot\u011b po m\u00e1lu.<\/div>\n
T -> Ahoj Gustave, taky se tak nud\u00ed\u0161? Je\u0161t\u011b nen\u00ed ani osm a j\u00e1 nev\u00edm co roupama, ach jo. Hm, za\u010dal jsem r\u00e1doby neutr\u00e1ln\u011b, ale co bych mu tak m\u011bl napsat \u2026<\/em><\/div>\n
G<\/em> -> Ahoj. Georg se m\u011b sna\u017eil vyt\u00e1hnout na pivko, ale m\u00e1ma m\u011b chce m\u00edt dneska doma. Toho sice dos\u00e1hla, ale vid\u00ed ze m\u011b jen z\u00e1da, chudinka. N\u011bjak se z toho po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu vzpamatovat, po\u0159\u00e1d \u010dek\u00e1m, co bude d\u00e1l s kapelou, jestli se polo\u017e\u00edme nebo naopak rozjedeme, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct. Ale ta nejistota to je d\u011bsiv\u00fd.<\/div>\n
T -> Nechci se te\u010f bavit o hudb\u011b, promi\u0148. Po\u0159\u00e1d mi ten v\u010derej\u0161ek vrt\u00e1 hlavou, j\u00e1 se Ti chci je\u0161t\u011b jednou omluvit Gustave. Dlu\u017e\u00edm Ti to, i kdy\u017e takhle zbab\u011ble. Ty m\u011b p\u0159ece zn\u00e1\u0161. Jinej u\u017e nebudu. V\u011b\u0159 mi nebo ne, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to dopadne takhle, myslel jsem si, \u017ee m\u011b Bill\u016fv nez\u00e1jem odrad\u00ed, ale je to sp\u00ed\u0161 naopak, asi nejsem norm\u00e1ln\u00ed \u2026 L Nechci T\u011b ztratit, jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d \u2026 nechci, aby to dopadlo jako s Michaelem, aby to kouzlo jen tak vy\u0161um\u011blo.<\/div>\n
G -> M\u011b Tv\u016fj nez\u00e1jem taky neodradil Tome, st\u00e1le T\u011b miluji \u2026<\/div>\n
T -> Zase mi do\u0161la slova, co mu m\u00e1m na tohle napsat? Jemu? Nenapad\u00e1 m\u011b jedno jedin\u00e9, nato\u017e smyslupln\u00e1 v\u011bta. M\u00e1me zav\u0159eno. Pr\u00e1zdno! Dva roky po sob\u011b m\u00e9 novoro\u010dn\u00ed p\u0159edsevzet\u00ed zn\u011blo jasn\u011b: Nebudu nerozhodn\u00fd! A? Nic se nezm\u011bnilo. Nic!<\/em> \u2026 Co Ti na tohle m\u00e1m napsat Gustave, Ty v\u00ed\u0161 jak to te\u010f je \u2026 nerozhodn\u011b.<\/div>\n
G -> U\u017e jednou jsem Ti \u0159ekl, \u017ee po\u010dk\u00e1m, ale lh\u00e1t nebudu ani sob\u011b ani Tob\u011b. Nesm\u00ed\u0161 se na m\u011b proto zlobit. S\u00e1m to dob\u0159e v\u00ed\u0161, l\u00e1sce neporu\u010d\u00ed\u0161.<\/div>\n
Na malou chv\u00edli jsem se odml\u010del. Ne proto, \u017ee bych snad musel, ale pot\u0159eboval jsem b\u00fdt chv\u00edli zase u n\u011bj. Cht\u011bl jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee ned\u011bl\u00e1m chybu, \u017ee se mi poda\u0159\u00ed nemo\u017en\u00e9, toti\u017e aby m\u011b miloval. Pozoroval jsem jeho neklidn\u00fd sp\u00e1nek, st\u00e1le se p\u0159evaloval z jedn\u00e9 strany na druhou, nemohl naj\u00edt klid. Mezi prsty mi proklouzlo p\u00e1r kra\u0165ounk\u00fdch, na \u010derno zabarven\u00fdch vlas\u016f, von\u011bly sn\u011bhovou vlo\u010dkou, kterou nelehko chyt\u00e1m do dlan\u00ed a \u0161ept\u00e1m j\u00ed \u2026<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Tom ** Ob\u011bd jsem zhltnul t\u00e9m\u011b\u0159 ve vte\u0159in\u011b, p\u0159esto\u017ee si m\u00e1ma dala z\u00e1le\u017eel a uklohnila jedno z m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch j\u00eddel, nemohu se rozvzpomenout jak vlastn\u011b chutnalo. V puse se mi do nekone\u010dna p\u0159evalovalo to plytk\u00e9 ho\u0159ko, natahovalo m\u011b z n\u011bj na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20046","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20046","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20046"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20046\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20046"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20046"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20046"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}