{"id":20048,"date":"2008-03-15T03:15:00","date_gmt":"2008-03-15T02:15:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20006"},"modified":"2008-03-15T03:15:00","modified_gmt":"2008-03-15T02:15:00","slug":"gone-with-the-sin-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-40\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 40."},"content":{"rendered":"
** Bill **<\/div>\n
Ostr\u00e9 skoro poledn\u00ed slun\u00ed\u010dko s rozvahou a v\u00e1\u017enost\u00ed vykra\u010dovalo po m\u00e9 studen\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 byla z p\u016flky zakutan\u00e1 ve vyh\u0159\u00e1t\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i. Znovu jsem na t\u00e9m\u011b\u0159 nepatrnou chvilku p\u0159iv\u0159el bolav\u00e1 v\u00ed\u010dka, p\u0159esto m\u011b za nimi znovu a\u017e neomyln\u011b tristn\u011b p\u00e1lil obr\u00e1zek sp\u00edc\u00edho bratra, kter\u00fd se m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b nev\u011bdomky dot\u00fdkal obna\u017een\u00fdm loktem prav\u00e9 ruky. Znovu se n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 ozval ostr\u00fd trn rozjit\u0159en\u00e9 v\u00fd\u010ditky, drobn\u00e9 ranky a mod\u0159iny se hojily jen velmi pomalu, st\u00e1le byly tichou p\u0159ipom\u00ednkou toho v\u0161eho, co mezi n\u00e1mi z\u016fstalo nevy\u0159\u010deno, slova visela ve vzduchu, jako by se m\u011bla ka\u017edou dal\u0161\u00ed chv\u00edli z\u0159\u00edtit v podob\u011b mohutn\u00e9ho pil\u00ed\u0159e a ukon\u010dit zd\u00e1nliv\u011b nekone\u010dn\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed dvou nedosp\u011bl\u00fdch du\u0161\u00ed. Vid\u011bl jsem v jeho sm\u00ed\u0159en\u00e9m zjihl\u00e9m obli\u010deji v\u0161echnu tu v\u011brnost a l\u00e1sku, v\u0161e bylo tak hmatateln\u00e9, \u017ee jsem se t\u011bch pocit\u016f mohl skoro dot\u00fdkat prsty. P\u0159\u00e1l jsem si to odhodlan\u011b za\u0161eptat, m\u00edsto toho m\u00e9 such\u00e9 a rozt\u0159esen\u00e9 rty vytvo\u0159ily jen nesouvisl\u00fd oblou\u010dek, ani\u017e by vydaly jedinou hl\u00e1sku.<\/div>\n
„M\u00e1m T\u011b r\u00e1d, Tome.“ P\u0159e\u010detl by si v nich nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkdo, kdo nesly\u0161\u00ed. V z\u00e1p\u011bt\u00ed jsem se t\u00e9m\u011b\u0159 zahanben\u011b chytil za p\u0159ekvapen\u00edm strnul\u00e1 \u00fasta. Tak tohle ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i nebylo!<\/div>\n
** Tom **<\/div>\n
O\u010dima jsem se na druh\u00e9 stran\u011b honosn\u011b prost\u0159en\u00e9ho stolu sna\u017eil naj\u00edt ty jeho, p\u0159\u00e1l jsem si alespo\u0148 na okam\u017eik c\u00edtit a v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e ho nic nebol\u00ed, \u017ee je mu dob\u0159e. Mrzelo m\u011b, \u017ee se vyh\u00fdb\u00e1 bolav\u00e9mu t\u00e9matu, ale na druhou stranu s\u00e1m nev\u00edm, jak bych tu podivuhodnou hustou mlhu rozsekl, co bych mu \u0159ekl a ud\u011blal. Tmav\u00e9 \u0159asy se jen poslu\u0161n\u011b prohnuly slim\u00e1\u010d\u00edm tempem nahoru a dol\u016f, m\u016fj \u00fatlounk\u00fd tr\u00fdznitel zv\u011bdav\u011b pokukoval po bohat\u011b vyzdoben\u00e9m tal\u00ed\u0159i s rozmanit\u00fdm ovocem, rad\u011bji obdivoval exotiku, j\u00e1 jsem mu za pohled prozat\u00edm nest\u00e1l. Za to nezvykle zara\u017een\u00fd a zamlkl\u00fd Gustav, kter\u00fd sed\u011bl jen mal\u00fd kousek ode m\u011b, st\u00e1le trochu ne\u0161\u0165astn\u011b p\u0159el\u00e9tal z m\u00e9ho obli\u010deje na ten bratr\u016fv, hledal, sna\u017eil se pochopit a zd\u00e1lo se, \u017ee n\u011bco p\u0159eci jen tu\u0161il. V tu chv\u00edli jsem se modlil za to, aby jeho jindy u\u017eite\u010dn\u00e9 telepatick\u00e9 schopnosti selhaly, nebyl hloup\u00fd, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tu zd\u00e1nliv\u011b nepatrnou, uvnit\u0159 v\u0161ak pekeln\u011b horouc\u00ed zm\u011bnu mezi mnou a Billem musel zachytit. A j\u00e1 se c\u00edtil neskute\u010dn\u011b provinile, jako nejbohat\u0161\u00ed mu\u017e sv\u011bta, kter\u00fd je poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b zamilovan\u00fd a pr\u00e1v\u011b nab\u00eddl \u00e9terick\u00e9 prostitutce nehor\u00e1znou sumu pen\u011bz, jen kdy\u017e bude ochotna k\u00fdvnout. Bylo nad slunce jasn\u00e9, \u017ee jsem se a\u010d nerad ocitl na vrcholu podivn\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku, z kter\u00e9ho nen\u00ed snadn\u00e9 cesty ven a pt\u00e1m se, je v\u016fbec n\u011bjak\u00e1? M\u00e1m strach, \u017ee si nebudu um\u011bt vybrat, \u017ee se jim nic nevyrovn\u00e1, dokonce ani oni jeden druh\u00e9mu.<\/div>\n
Nep\u0159\u00edtomn\u011b jsem se u\u017e p\u011bknou chv\u00edli dloubal v kousc\u00edch grilovan\u00e9ho ku\u0159ete, uma\u0161t\u011bn\u00fdmi kone\u010dky prst\u016f jsem si za\u0161pinil ruk\u00e1vy obl\u00edben\u00e9 \u010derven\u00e9 mikiny. „Sakra!“ Post\u011b\u017eoval jsem si polohlasem, t\u0159i p\u00e1ry na m\u00edle vzd\u00e1len\u00fdch o\u010d\u00ed se u m\u011b na chv\u00edli zastavily, aby se hned v dal\u0161\u00edch okam\u017eiku rozutekly zp\u00e1tky ke sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. A j\u00e1 si troufal h\u00e1dat, \u017ee m\u00e9 a bratrovy my\u0161lenky se nemilosrdn\u011b st\u0159et\u00e1vaj\u00ed n\u011bkde uprost\u0159ed.<\/div>\n
„Le\u017e\u00ed se Ti dob\u0159e?“ Zeptal jsem se snad podes\u00e1t\u00e9, kdy\u017e jsem bratrovi pod hlavou \u00fap\u011bnliv\u011b rovnal trochu pokroucen\u00fd naducan\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek. Starostliv\u011b jsem mu na st\u00e1le horkem s\u00e1laj\u00edc\u00ed \u010delo p\u0159itiskl trochu zpocenou dla\u0148, zd\u00e1lo se, \u017ee se to snad v\u016fbec nelep\u0161ilo. Bill m\u011b sjel m\u00edrn\u011b nesouhlasn\u00fdm pohledem, asi jsem to u\u017e trochu p\u0159eh\u00e1n\u011bl, ale v\u011b\u0159il jsem, \u017ee na druh\u00e9 stran\u011b mu m\u016fj z\u00e1jem lichot\u00ed, je\u0161itnost je zl\u00e1 nemoc, vi\u010f br\u00e1\u0161ko? V podivn\u00e9m polosedu, s jednou rukou v\u00e1hav\u011b zaklesnutou jen kousek od jeho hlavy, jsem t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu \u010dekal, a\u017e kone\u010dn\u011b usne a doufal jsem, \u017ee se mu ulev\u00ed. Prsty jsem ve vzduchu nejist\u011b obkresloval jemn\u00e9 kontury jeho t\u00e9m\u011b\u0159 panensk\u00e9ho obli\u010deje, po chv\u00edli jsem si dodal odvahy k tomu, abych ho hladil opravdov\u011b, v\u017edy\u0165 p\u0159ece to, co se mezi n\u00e1mi stalo, muselo n\u011bco znamenat, muselo n\u00e1s to posunout n\u011bkam d\u00e1l, muselo! Fascinovan\u011b jsem se znovu a znovu zastavoval a kochal t\u00edm rozd\u011blovac\u00edm znam\u00ednkem kr\u00e1sy, kter\u00e9 mi s lehounkou ironi\u00ed vy\u0161t\u011bk\u00e1valo do tv\u00e1\u0159e, \u017ee nic netrv\u00e1 v\u011b\u010dn\u011b, u m\u00e9ho bratra pak n\u00e1sobeno v\u011b\u010dnou touhou po dokonalosti, kapkou egoismu a jednou deci arogance \u2026 zbyde mi jen proklat\u011b m\u00e1lo \u010dasu. Jen\u017ee j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee tam hluboko uvnit\u0159 bilo milovan\u00e9 srdce a byl jsem ochoten p\u0159ijmout ho v jak\u00e9mkoliv stavu, l\u00e1ska p\u0159eci l\u00e9\u010d\u00ed, kdo jen to vlastn\u011b \u0159ekl? J\u00e1 budu doufat, \u017ee m\u011bl pravdu!<\/div>\n
Potichu jsem se vykradl z pokoje, d\u00e1val jsem si velk\u00fd pozor na to, aby bratra nevzbudily v\u011b\u010dn\u011b vrzaj\u00edc\u00ed dve\u0159e. Chv\u00edli jsem v\u00e1hal a p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b, ale nakonec jsem se odhodlal k nepatrn\u00e9mu za\u0165uk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se mi v okam\u017eiku vr\u00e1tilo jako ston\u00e1sobn\u00e1 ozv\u011bna, kter\u00e1 mi k\u0159iklav\u011b hu\u010dela v u\u0161\u00edch. Pomal\u00e1, trochu ponur\u00e1 p\u00edsni\u010dka, se l\u00edn\u011b loudala pokojem, m\u011bl jsem pocit, jako by se jednotliv\u00e9 t\u00f3ny dokonce snad zastavovaly na m\u00edst\u011b. Gustav sed\u011bl na pohovce, nohy zk\u0159\u00ed\u017een\u00e9 v tureck\u00e9m sedu, neuh\u00fdbal pohledem, sp\u00ed\u0161 o\u010dima rozv\u00e1\u017en\u011b klouzal po m\u00e9 rozru\u0161en\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Mezi prsty mu v podivn\u00e9m rytmu prot\u00e9kaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed str\u00e1nky \u010dasopisu, kter\u00e9mu nev\u011bnoval ani okrajovou pozornost.<\/div>\n
„Hm?“ Vyb\u00eddl m\u011b neutr\u00e1ln\u011b ke slovu, zd\u00e1lo se, \u017ee v t\u00e9hle chv\u00edli v jeho obli\u010deji nevy\u010dtu ani tu nejprost\u0161\u00ed my\u0161lenku, nebylo v n\u011bm toti\u017e v\u016fbec nic\u2026 Hlasit\u011b jsem polknul, knedl\u00edk nervozity uv\u00edzl kdesi uprost\u0159ed, dr\u00e1sal a znepokojoval. V\u0161echno v\u011bd\u011bl, byl jsem si t\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 jist. Nakonec ho z\u0159ejm\u011b znudilo to dlouh\u00e9 nic mezi n\u00e1mi dv\u011bma, a tak jen odevzdan\u011b m\u00e1chl rukou.<\/div>\n
„Ber to tak, \u017ee ten n\u00e1\u0161 polibek prost\u011b neplat\u00ed, sma\u017eeme ho ano? Nechme to b\u00fdt. M\u00e1m T\u011b r\u00e1d Tome, to Ty v\u00ed\u0161, p\u0159eji Ti jen a jen \u0161t\u011bst\u00ed, i kdy\u017e to znamen\u00e1 to, \u017ee se budu chv\u00edli tr\u00e1pit, ale p\u0159\u00edtelem Ti budu po\u0159\u00e1d. Tak se zbyte\u010dn\u011b netrapme.“ Zasko\u010dila m\u011b jeho klidn\u00e1 slova, kter\u00e1 se jedno za druh\u00fdm v podivn\u00e9m plazen\u00ed dostala a\u017e k m\u00fdm u\u0161\u00edm, to jak byl najednou dosp\u011bl\u00fd a odpov\u011bdn\u00fd. St\u00e1le mi v hlav\u011b hu\u010delo cosi, co m\u011b nutilo p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jestli na ten jedin\u00fd polibek v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed v\u016fbec zapomenout chci. Hlup\u00e1ku, vid\u00ed\u0161 se v\u016fbec? M\u011bl snad Bill pravdu, kdy\u017e Ti vy\u010detl, \u017ee jsi d\u011bvka pro v\u0161echny? Sly\u0161\u00edm \u0161um m\u00edsto slov a hlava m\u011b najednou t\u00ed\u017e\u00ed tak, jako by byla kov \u2026 zbav m\u011b t\u00e9 bezmoci!!<\/em> „Promi\u0148.“ Zmohl jsem se jen na hloup\u011b zvolen\u00e9 sl\u016fvko spolu se sv\u011b\u0161en\u00fdmi, trochu pok\u0159iven\u00fdmi rameny. Gustav ke mn\u011b pomalu p\u0159e\u0161el a t\u00e9m\u011b\u0159 mate\u0159sky dlan\u00ed pomazlil m\u00e9 rozcuchan\u00e9 vlasy.<\/div>\n
„Za tohle se neomlouvej, byla by to \u0161koda. Tu\u0161il jsem, \u017ee si nejsi \u00fapln\u011b jist\u00fd, proto jsem T\u011b po\u0159\u00e1d tak n\u011bjak brzdil v rozletu, i kdy\u017e to pro m\u011b bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u017ek\u00e9.“ A najednou jsem si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist, \u017ee a\u010dkoliv se navenek usm\u00edv\u00e1 t\u00edm sm\u00ed\u0159liv\u00fdm pohledem, uvnit\u0159 pl\u00e1\u010de a c\u00edt\u00ed se podveden\u00fd \u2026 Nebyl jsem schopen reagovat na tuhle divn\u011b vypjatou situaci, rad\u011bji jsem zbab\u011ble vypochodoval z pokoje a ve dve\u0159\u00edch jsem se trochu nemotorn\u011b srazil s p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm Georgem.<\/div>\n
„Hrozn\u011b se t\u011b\u0161\u00edm na nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch song\u016f, u\u017e abychom byli doma!“ Sna\u017eil jsem se rozlu\u0161tit, jak\u00fdm \u017ee k\u00f3dem se na m\u011b sna\u017e\u00ed promluvit, tohle t\u00e9ma mi najednou bylo tolik vzd\u00e1len\u00e9!<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Bill ** Ostr\u00e9 skoro poledn\u00ed slun\u00ed\u010dko s rozvahou a v\u00e1\u017enost\u00ed vykra\u010dovalo po m\u00e9 studen\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 byla z p\u016flky zakutan\u00e1 ve vyh\u0159\u00e1t\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i. Znovu jsem na t\u00e9m\u011b\u0159 nepatrnou chvilku p\u0159iv\u0159el bolav\u00e1 v\u00ed\u010dka, p\u0159esto m\u011b za nimi znovu a\u017e neomyln\u011b tristn\u011b p\u00e1lil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20048","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20048","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20048"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20048\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20048"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20048"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20048"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}