{"id":20050,"date":"2008-03-15T03:05:00","date_gmt":"2008-03-15T02:05:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20008"},"modified":"2008-03-15T03:05:00","modified_gmt":"2008-03-15T02:05:00","slug":"gone-with-the-sin-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-38\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 38."},"content":{"rendered":"
** Tom **<\/div>\n
V hlav\u011b jsem si snad post\u00e9 p\u0159e\u0159\u00edk\u00e1val slo\u017eit\u00e9 pokyny mlad\u00e9ho p\u0159\u00edjemn\u00e9ho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka, kter\u00fd a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hbit\u011b zapisoval na jednotliv\u00e9 krabi\u010dky od l\u00e9k\u016f ka\u017edodenn\u00ed instrukce pro jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Snad mi to v pam\u011bti utkv\u011blo spr\u00e1vn\u011b, nerad bych bratrovi n\u011bjak p\u0159it\u00ed\u017eil, nebo ho snad p\u0159iotr\u00e1vil. Celou zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu ml\u010del, \u010delo op\u0159en\u00e9 o orosen\u00e9 ok\u00e9nko, pozoroval rann\u00ed oblohu za brzk\u00e9ho rozb\u0159esku. Na no\u010dn\u00edm stole\u010dku jsem mu ud\u011blal \u00fahlednou pyramidu z krabi\u010dek od l\u00e9k\u016f tak, aby na \u017e\u00e1dnou tabletu nezapomn\u011bl. Z ni\u010deho nic se nep\u0159irozen\u011b rychle nap\u0159\u00edmil, chv\u011bj\u00edc\u00ed se dla\u0148 p\u0159itisknutou na rtech, vyb\u011bhl do koupelny. Okam\u017eit\u011b jsem z nena\u010dat\u00e9ho obd\u00e9ln\u00ed\u010dku vyloupnul jednu tabletku proti zvracen\u00ed a ut\u00edkal na n\u00edm. Sna\u017eil se m\u011b sice odehnat, ale j\u00e1 v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee zvrac\u00ed, srdce mi sv\u00edral nep\u0159edstaviteln\u00fd strach a starosti. Vy\u010derpan\u00fd se trochu krkolomn\u011b op\u0159el o z\u00e1chod a zt\u011b\u017eka vydechoval, skoro s\u00edpal bolest\u00ed. Nech\u00e1pal, kdy\u017e jsem mu u\u0161pin\u011bnou pusu ot\u0159el d\u011btsk\u00fdm vlh\u010den\u00fdm ubrouskem, nev\u00ed, co je l\u00e1ska, co znamen\u00e1 milovat a ob\u011btovat.<\/div>\n
„Bude dob\u0159e br\u00e1\u0161ko, neboj se.“ Schoulil se mi do n\u00e1ru\u010de jako by byl pouh\u00e1 bezduch\u00e1 d\u011btsk\u00e1 hra\u010dka a j\u00e1 te\u010f mohl ud\u011blat cokoliv. Uhodit, pohladit, urazit nebo pomilovat.<\/div>\n
„Poj\u010f Bille, vstaneme a p\u016fjdeme sp\u00e1t, ano?“ Mluvil jsem klidn\u011b a potichu tak, aby mi mohl rozum\u011bt, znovu toti\u017e us\u00ednal na m\u00e9m rameni hol\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm. S mou malou pomoc\u00ed se nemotorn\u011b vysoukal z rifl\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 d\u011btsk\u00e9 velikosti, zavrtal se do pe\u0159iny v triku a spodn\u00edm pr\u00e1dle. Pro jistotu jsem z koupelny donesl plastov\u00fd lavor a p\u0159ikopnul ho k noh\u00e1m jeho postele.<\/div>\n
„To kdyby se Ti zase ud\u011blalo zle, ano?“ Ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvnul a \u0161pitnul tak, \u017ee jsem to mohl sly\u0161et jen s obrovskou d\u00e1vkou soust\u0159ed\u011bn\u00ed na jeho jemn\u00fd t\u00f3n hlasu.<\/div>\n
„D\u011bkuji, d\u011bl\u00e1\u0161 toho pro m\u011b tolik! Nezaslou\u017e\u00edm si tak skv\u011bl\u00e9ho bratra, nezaslou\u017e\u00edm si, aby m\u011b n\u011bkdo jako Ty, tolik miloval.“ Kone\u010dn\u011b se neb\u00e1l pod\u00edvat pravd\u011b zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. V\u017edy\u0165 na tom p\u0159eci nebylo nic tak hrozn\u00e9ho. Byl jsem ochoten se mu rozdat do posledn\u00edho kousku sv\u00e9ho t\u011bla, bez zbyte\u010dn\u00fdch roz\u0161afn\u00fdch gest velk\u00e9 l\u00e1sky, nebo sexu, ke \u0161t\u011bst\u00ed mi sta\u010dila jeho n\u00e1klonnost a bratrsk\u00e1 l\u00e1ska.<\/div>\n
P\u0159ikryl jsem ho a\u017e po t\u0159esouc\u00ed se bradu a opatrn\u011b jsem k n\u011bmu p\u0159ilehl, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b pry\u010d nepo\u0161le, ne dnes. Zlehounka jsem se mu prob\u00edral v jemn\u00fdch vlasech, hladil utr\u00e1pen\u00e9 \u010delo a horkou tv\u00e1\u0159. Druhou dlan\u00ed jsem opatrn\u011b zajel pod tenk\u00fd lem bavln\u011bn\u00e9ho trika, st\u0159etl jsem se z jeho m\u00edrn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem. Sam\u00fdmi b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f jsem uklid\u0148oval rozbolav\u011bl\u00e1 m\u00edsta jeho t\u011bla, doufal jsem, \u017ee je h\u0159ejiv\u00e9 doteky ukonej\u0161\u00ed a uklidn\u00ed. C\u00edtil jsem, jak se nepatrn\u011b chv\u011bje, drobounk\u00e1 hus\u00ed k\u016f\u017ee m\u011b se vzdorem tla\u010dila do prst\u016f, bylo mi kr\u00e1sn\u011b, tak bl\u00edzko jeho srdci. „P\u0159estane to bolet, uvid\u00ed\u0161.“ Zasn\u011bn\u011b jsem se k n\u011bmu naklonil a pol\u00edbil ho na nep\u0159irozen\u011b such\u00e9 rty, neprotestoval, dokonce jsem z jeho strany mohl c\u00edtit lehk\u00fd tlak, p\u0159esto jsem se rad\u011bji odt\u00e1hl, v\u0161echno je zase na za\u010d\u00e1tku, my jsme na za\u010d\u00e1tku, pokolik\u00e1t\u00e9 u\u017e vlastn\u011b?<\/div>\n
Asi pop\u00e1t\u00e9 jsem se oto\u010dil na druh\u00fd bok, nepom\u00e1haly mi ani nohy k\u0159\u00ed\u017eem, ani p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho t\u011blesn\u00e9ho apar\u00e1tu, aby je\u0161t\u011b chv\u00edli vydr\u017eel.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm T\u011b, pohni si, m\u011b se chce \u0161\u00edlen\u011b \u010d\u016frat.“ V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to ode m\u011b dost netaktn\u00ed, st\u0159evn\u00ed ch\u0159ipka \u010dlov\u011bka pro\u017eene i n\u011bkolikr\u00e1t za hodinu, ale j\u00e1 prost\u011b MUSEL na z\u00e1chod. Po nekone\u010dn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b se ve dve\u0159\u00edch koupelny objevila bratrova rozcuchan\u00e1 hlava. Vyst\u0159elil jsem jako o z\u00e1vod, jak\u00e9 bylo moje p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e mi vlastn\u00edm, \u00fatlounk\u00fdm t\u011bl\u00ed\u010dkem zatarasil cestu. Nech\u00e1pav\u011b jsem hled\u011bl do jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 ne\u00fanavn\u011b t\u011bkaly po m\u00e9m obli\u010deji.<\/div>\n
„Bille? Tak snad mi dovol\u00ed\u0161 j\u00edt na z\u00e1chod?“ Rezolutn\u011b zakroutil hlavou div, \u017ee se mu nep\u0159eto\u010dila dozadu, tak moc se sna\u017eil.<\/div>\n
„Te\u010f tam prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161! Je tam, je tam \u2026“ Nemohl naj\u00edt spr\u00e1vn\u00e9 slovo, tak jsem to ud\u011blal s \u0161\u00edlen\u00fdm \u0159ehotem za n\u011bj a doplnil z\u00e1hadu hlavolamu.<\/div>\n
„SMRAD!“ \u0160ikovn\u011b jsem se kolem n\u011bho prot\u00e1hl a zamknul se zevnit\u0159, d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil n\u011bco podniknout. Chudinka moje mal\u00e1, tak moc ho to tr\u00e1pilo. Z\u0159ejm\u011b \u017eil v p\u0159edstav\u011b, \u017ee m\u00e1m za to, \u017ee kdy\u017e jde na velkou, vylu\u010duje mal\u00e9, vo\u0148av\u00e9 kuli\u010dky fialov\u00e9 barvy :o)) Ubo\u017e\u00e1\u010dek, je tak sladk\u00fd! Maxim\u00e1ln\u011b! K dobru jsem p\u0159idal p\u00e1r teatr\u00e1ln\u00edch v\u00fdk\u0159ik\u016f, abych ho potr\u00e1pil je\u0161t\u011b v\u00edc. „Ale fuj! Tady se ned\u00e1 d\u00fdchat, to je snad hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e jdu na z\u00e1chod po t\u00e1tovi, ned\u00e1 se to tu vydr\u017eet.“<\/div>\n
Jasn\u011b, \u017ee jsem p\u0159eh\u00e1n\u011bl, ale jakmile jsem se vr\u00e1til do pokoje, Bill le\u017eel ura\u017een\u00fd, hlavu zabo\u0159enou kdesi hluboko v pe\u0159in\u00e1ch. Citlivka! Opatrn\u011b jsem si k n\u011bmu p\u0159isedl a pohladil ho po hlav\u011b.<\/div>\n
„Bille, byla to sranda, sly\u0161\u00ed\u0161?“ Hele, te\u010f, kdy\u017e k Tob\u011b \u010duch\u00e1m, tak p\u0159\u00edmo p\u0159ekr\u00e1sn\u011b von\u00ed\u0161. Zhluboka jsem d\u00fdchal pronikavou v\u016fni jeho vlas\u016f, jen z\u00e1zrakem jsem se na n\u011bj krvela\u010dn\u011b nevrhnul. „Tak jak Ti je? C\u00edt\u00ed\u0161 se l\u00e9pe?“ Kone\u010dn\u011b m\u011b vzal milostiv\u011b na v\u011bdom\u00ed a oto\u010dil se ke mn\u011b \u010delem. Bylo pro m\u011b poka\u017ed\u00e9 naprosto odzbrojuj\u00edc\u00ed, vid\u011bt ho takhle, bez \u0159asenky, tu\u017eky na o\u010di a zbyte\u010dn\u00e9 vrstvy makeupu.<\/div>\n
„Malinko.“ Prsty mi p\u0159ibl\u00ed\u017eil, jak\u00e9 \u017ee malinko m\u00e1 na mysli, mezi palcem a ukazov\u00e1\u010dkem mu zbylo jen kous\u00ednek m\u00edsta. „Asi se o m\u011b bude\u0161 muset zase postarat br\u00e1\u0161ko, ale neboj, z\u00edtra u\u017e kone\u010dn\u011b pojedeme dom\u016f.“ Zamy\u0161len\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl, najednou se mi vidina n\u00e1vratu zase tolik nezamlouvala, mou vymodlenou funkci ochotn\u00e9ho zdravotn\u00edho bratra toti\u017e p\u0159evezme m\u00e1ma. A u\u017e mu zase nebudu tak bl\u00edzko.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee to d\u011bl\u00e1m r\u00e1d, hm?“ Cvrnknul jsem ho opatrn\u011b do nosu, kone\u010dn\u011b se zase usm\u00edval, vykukovaly jen drobn\u00e9 ostr\u00e9 \u0161pi\u010d\u00e1ky a j\u00e1 vrn\u011bl blahem.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 u\u017e asi hlad, vi\u010f? No m\u00e1\u0161 p\u0159edepsanou dietu, tak\u017ee to vid\u00edm na such\u00fd rohl\u00edk nebo p\u00e1r pi\u0161kot\u016f, kter\u00e9 pochoutce d\u00e1te p\u0159ednost, mlad\u00fd mu\u017ei?“ Bill zd\u011b\u0161en\u011b vysko\u010dil do sedu.<\/div>\n
„Nebyl by hamburger a kola?“<\/div>\n
** Bill **<\/div>\n
Zat\u00edm co mi Tom ode\u0161el pro sn\u00eddani, sna\u017eil jsem se v koupeln\u011b p\u0159ed mal\u00fdm zrcadlem trochu zkulturnit, nerad bych n\u011bkoho vylekal, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak Gustava a Georga, kdyby se tu \u010dirou n\u00e1hodou dnes zastavili, p\u0159eci jen m\u011b zat\u00edm v\u00eddali sp\u00ed\u0161e namalovan\u00e9ho. Zat\u00edmco jsem na pobledl\u00fd obli\u010dej pl\u00e1cal trochu rozjas\u0148uj\u00edc\u00edho kr\u00e9mu, mysl\u00ed mi probliknul obr\u00e1zek starostmi zkrou\u0161en\u00e9ho Toma ze v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera. Vlastn\u011b byl po\u0159\u00e1d takov\u00fd, jen j\u00e1 ho odm\u00edtal vid\u011bt a p\u0159iznat sob\u011b sam\u00e9mu, \u017ee jeho opravdov\u00e1 lidsk\u00e1 kr\u00e1sa tkv\u00ed v tom, jak\u00fd je uvnit\u0159. A tam byl m\u016fj bratr nej\u010dist\u0161\u00ed ze v\u0161ech \u2026 snad svat\u00fd? Bylo to snad poprv\u00e9, co jsem tomu nevinn\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed p\u0159i\u0159kl n\u011bjakou ryze kladnou vlastnost, najednou jsem jich, jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku, vid\u011bl mnohem v\u00edc. V\u016fbec nebyl o\u0161kliv\u00fd, pro\u010d jsem to vlastn\u011b n\u011bkdy tvrdil? I ty nemo\u017en\u00e9 dredy byly, na n\u011bkom tak oddan\u00e9m jako je on, roztomil\u00e9, ladily k jeho prazvl\u00e1\u0161tn\u00edmu stylu. Moment! Moment! Dla\u0148 jsem si p\u0159ipl\u00e1cnul na \u010delo, ne nem\u00e1m hore\u010dku, tak co se to se mnou prob\u016fh d\u011bje?<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se nem\u00edt v hlav\u011b v\u016fbec nic, b\u00e1l jsem se na n\u011bj znovu pomyslet, co kdy\u017e u\u017e nebudu cht\u00edt, aby ode\u0161el? Co kdy\u017e si p\u0159izn\u00e1m, \u017ee se mi v\u010dera ve\u010der sv\u00edralo srdce touhou mu v\u0161echnu tu pe\u010dlivost oplatit, prodlou\u017eit nepatrn\u00fd polibek jeho drobn\u00fdch rt\u016f? Zastavil jsem se v p\u016fli pohybu, z pusy mi vyt\u00e9kal pram\u00ednek zubn\u00ed pasty, hrozn\u011b siln\u011b p\u00e1chla po mentolu. V zrcadle jsem se st\u0159etl s jeho usm\u011bvav\u00fdm obli\u010dejem, m\u00e1val na m\u011b dokonce i z pokoje, v dlan\u00edch v\u00edt\u011bzoslavn\u011b dr\u017eel t\u00e1c se sn\u00eddan\u00ed. Mohu jen hloup\u011b doufat, \u017ee si nev\u0161imne viditeln\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 mi nap\u00ednalo bavln\u011bn\u00e9 boxerky. Bille, Bille, \u0159\u00edkal jsi, \u017ee na n\u011bj nebude\u0161 myslet!!<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Tom ** V hlav\u011b jsem si snad post\u00e9 p\u0159e\u0159\u00edk\u00e1val slo\u017eit\u00e9 pokyny mlad\u00e9ho p\u0159\u00edjemn\u00e9ho l\u00e9k\u00e1rn\u00edka, kter\u00fd a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hbit\u011b zapisoval na jednotliv\u00e9 krabi\u010dky od l\u00e9k\u016f ka\u017edodenn\u00ed instrukce pro jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Snad mi to v pam\u011bti utkv\u011blo spr\u00e1vn\u011b, nerad bych bratrovi n\u011bjak p\u0159it\u00ed\u017eil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20050","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20050","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20050"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20050\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}