{"id":20052,"date":"2008-03-15T02:55:00","date_gmt":"2008-03-15T01:55:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20010"},"modified":"2008-03-15T02:55:00","modified_gmt":"2008-03-15T01:55:00","slug":"gone-with-the-sin-36","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-36\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 36."},"content":{"rendered":"
** Gustav **<\/div>\n
Vraceli jsme se do hotelu snad v jednu hodinu po p\u016flnoci, mlad\u00e1 sle\u010dna recep\u010dn\u00ed n\u00e1m v\u011bnovala jeden trochu vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Sh\u00e1n\u011blo se tu po v\u00e1s snad tis\u00edc lid\u00ed, pomalu mi za\u010d\u00ednala doch\u00e1zet fantazie, je dost, \u017ee jste dorazili.“ Zmohli jsme se jen na omluvn\u00e9 pousm\u00e1n\u00ed, byli jsme neuv\u011b\u0159iteln\u011b unaven\u00ed, sotva se za n\u00e1mi zav\u0159ely dve\u0159e v\u00fdtahu, zaklonil jsem hlavu dozadu na studen\u00e9 zrcadlo a m\u00e1lem bych usnul. Tom se se zamy\u0161len\u00fdm pohledem op\u0159el naproti mn\u011b, o\u010di mu klouzaly po m\u00e9m obli\u010deji, jako by se sna\u017eily p\u0159ij\u00edt na to, co se mi pr\u00e1v\u011b hon\u00ed hlavou, asi by neuhodl. Otev\u0159el jsem unaven\u00e9 o\u010di a pokusil se o posledn\u00ed, naprosto vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv, kter\u00fd ho m\u011bl pob\u00eddnout.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu Ti d\u00e1t pusu?“ \u0160pitl potichu, v z\u00e1p\u011bt\u00ed se p\u0159es pootev\u0159enou pusu plesknul pravou dlan\u00ed. „Ach jo, to je pitom\u00e1 ot\u00e1zka, jsem nemo\u017enej.“ Nakopnul \u0161pi\u010dkou tenisky pr\u00e1zdn\u00fd prostor kolem sebe, bylo vid\u011bt, \u017ee nev\u00ed kam s o\u010dima.<\/div>\n
„Je hezk\u00e9, \u017ee se pt\u00e1\u0161, na takovou v\u011bc se v\u011bt\u0161inou nedotazuje, nemysl\u00ed\u0161?“ Tom rozpa\u010dit\u011b p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159esto se nebyl jist\u00fd, jestli souhlas\u00edm nebo ne.<\/div>\n
„Jen\u017ee u n\u00e1s je to tro\u0161ku jin\u00e9, jsme na za\u010d\u00e1tku a nerad bych zase n\u011bco pokazil nebo usp\u011bchal, je mi s Tebou hrozn\u011b hezky.“ Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159iklonil a pol\u00edbil ho do provon\u011bn\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Tak nikam nesp\u011bchej ano?“ Vypadal hrozn\u011b roztomile, pusu otev\u0159enou doko\u0159\u00e1n, trochu vykulen\u00e9 o\u010di, moze\u010dek pr\u00e1v\u011b pracn\u011b zpracov\u00e1val nov\u011b nabyt\u00e9 informace, nech\u00e1pal. J\u00e1 jsem si vlastn\u011b taky nebyl jist, jestli ned\u011bl\u00e1m chybu, ale pot\u0159eboval jsem, aby si ujasnil sv\u00e9 city k Billovi. Pokud by se mezi nimi n\u011bco zm\u011bnilo, necht\u011bl bych jim p\u0159ek\u00e1\u017eet, nem\u00e1m na to ani viz\u00e1\u017e ani povahu, n\u011bkomu takov\u00e9mu, jako je Bill, m\u016f\u017eete konkurovat jen velmi zt\u011b\u017eka, byl jsem si toho v\u011bdom a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e.<\/div>\n
„T .. Tak dob\u0159e j\u00e1 budu hodnej, slibuju.“ Uculil se na m\u011b stydliv\u011b, v jedn\u00e9 ruce po\u0159\u00e1d nep\u0159\u00edtomn\u011b \u017emoulal u\u017e trochu ohmatan\u00fd obr\u00e1zek, na p\u016fvabu mu to neub\u00edralo ani n\u00e1hodou, sp\u00ed\u0161 to podtrhlo jeho opravdovost. Po chv\u00edli jsme oba vy\u0161li na tmavou pr\u00e1zdnou chodbu, bylo na \u010dase se rozlou\u010dit.<\/div>\n
„Z\u00edtra to kluk\u016fm vynahrad\u00edme, hm? Mohli bychom podniknout n\u011bco spole\u010dn\u011b, co t\u0159eba aquapark? Georg by mi to asi neprominul, p\u0159ece jenom jsme dodne\u0161ka chodili v\u0161ude spolu, nechci si to u n\u011bj rozh\u00e1zet.“ Tom klidn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a sl\u00edbil, \u017ee to r\u00e1no navrhne bratrovi, ten si na spole\u010dn\u00e9 radov\u00e1nky nikterak nepotrp\u011bl, ale vodu m\u011bl v\u017edycky r\u00e1d. „M\u011bli bychom j\u00edt sp\u00e1t.“ Usoudil jsem nahlas, ale ani jeden z n\u00e1s se st\u00e1le nepohnul z m\u00edsta. „Tak dobrou noc Tome, bylo mi s Tebou dneska opravdu hezky, budu se t\u011b\u0161it na dal\u0161\u00ed spole\u010dn\u00fd den.“ Nemotorn\u011b se ke mn\u011b naklonil a pohladil m\u011b h\u0159betem ruky po studen\u00e9m obli\u010deji, s vd\u011bkem jsem ho pol\u00edbil do nastaven\u00e9 dlan\u011b a nakonec jsem se neochotn\u011b loudal na pokoj. Byl bych ochoten cestovat \u010dasem s t\u00edm nejvy\u0161\u0161\u00edm rizikem, abych si dne\u0161ek mohl zopakovat, abych ho mohl pro\u017e\u00edt je\u0161t\u011b jednou.<\/div>\n
** Bill **<\/div>\n
Otr\u00e1ven\u011b jsem se p\u0159ekulil na opa\u010dn\u00fd bok, u\u017e pot\u0159et\u00ed m\u011b n\u011bco vyru\u0161ilo ze span\u00ed, k tomu ta pichlav\u00e1 bolest hlavy, dneska mi v\u016fbec nebylo dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 ch\u0159ipka nev\u00edm. Skoro jsem znovu pomalu upadal do sladk\u00e9ho nev\u011bdom\u00ed, kdy\u017e m\u011b na sebe upozornil bratr, lehk\u00fdm p\u0159ibouchnut\u00edm dve\u0159\u00ed pokoje. Mo\u017en\u00e1 bych jindy vyv\u00e1d\u011bl jako pominut\u00fd a ano pravda byla takov\u00e1, \u017ee jsem na n\u011bj \u017e\u00e1rlil a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b hnusn\u00fdm zp\u016fsobem, ale moment\u00e1ln\u011b jsem se zmohl jen na to, abych pootev\u0159el opuchl\u00e9 o\u010di a zaregistroval obrysy jeho vyt\u00e1hl\u00e9 postavy. „Ahoj.“ Broukl jsem unaven\u011b do tmy v pokoji, aby si mohl odpustit ty ticho\u0161l\u00e1psk\u00e9 pohyby a gesta. Rozsv\u00edtil sv\u011btlo a p\u0159ekvapen\u011b na m\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Co se Ti stalo?“ Pod pe\u0159inou jsem na vysv\u011btlenou pl\u00e1cl na pr\u00e1zdno bolavou rukou, ale to nejsp\u00ed\u0161 v\u016fbec nepost\u0159ehl, v m\u017eiku sed\u011bl kousek ode m\u011b. Nedal mi p\u0159\u00edle\u017eitost k tomu, abych snad otev\u0159el pusu k odpov\u011bdi, okam\u017eit\u011b mi na \u010dele p\u0159ist\u00e1la jeho studen\u00e1 ruka. „Ty m\u00e1\u0161 hore\u010dku!“ Och ano, p\u0159\u00edmo chv\u00e1lyhodn\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 na m\u011b p\u0159ed necelou hodinou vyplivl digit\u00e1ln\u00ed teplom\u011br, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno 37,9\u02da. Ani si nesundal mikinu, okam\u017eit\u011b zab\u011bhl do koupelny a po chv\u00edli jsem usly\u0161el zdlouhav\u00e9 zur\u010den\u00ed vody. S n\u00e1mahou jsem se op\u0159el o lokty a v\u0161emo\u017en\u011b jsem se sna\u017eil nat\u00e1hnout krk, jen abych mohl vid\u011bt na v\u00fdkres, kter\u00fd s ve\u0161kerou p\u00e9\u010d\u00ed odlo\u017eil na svou ustlanou postel.<\/div>\n
S na\u0161tvan\u00fdm v\u00fddechem jsem sebou pr\u00e1skl zp\u00e1tky na postel, zd\u00e1lo se mi, jako by se mi hore\u010dka r\u00e1zem zdvojn\u00e1sobila. V duchu jsem p\u0159esv\u011bd\u010doval s\u00e1m sebe, \u017ee to ur\u010dit\u011b nen\u00ed podle \u017eiv\u00e9 p\u0159edlohy. Sakra! Nemyslel jsem si, \u017ee se moje domn\u011bnky vypln\u00ed zase tak rychle, tohle byla r\u00e1na pod p\u00e1s \u2026 a bolelo m\u011b, vid\u011bt je „takhle“. Nasadil jsem odm\u00edtav\u00fd obli\u010dej, nedobytn\u00e1 tvrz jak vy\u0161it\u00e1, Tom\u016fv starostliv\u00fd \u00fasm\u011bv o n\u00ed narazil hned, kdy\u017e vykoukl z koupelny. Nep\u00e1tral po tom, pro\u010d uh\u00fdb\u00e1m pohledem a ka\u017edou chv\u00edli prsk\u00e1m vzteky, na hlavu mi p\u0159itiskl studen\u00fd kapesn\u00edk a j\u00e1 jsem m\u011bl co d\u011blat, abych se pro n\u011bj nenat\u00e1hl a nenacpal mu ho do zadku. Zr\u00e1dce!! Pak komu, \u017ee ta snaha nevydr\u017eela.<\/div>\n
„Je Ti moc zle? Nem\u011bl bych vzbudit Davida, a\u0165 T\u011b odveze na pohotovost, mysl\u00edm, \u017ee je to ka\u017edop\u00e1dn\u011b na antibiotika. Tohle nen\u00ed dobr\u00e9 podce\u0148ovat.“ Vyloudil jsem ze sebe n\u011bco jako „Pche!“ a zabodl jsem se do jeho ustaran\u00fdch o\u010d\u00ed. „Pro\u010d jsi mi neodpov\u011bd\u011bl na zpr\u00e1vu a nezvedal telefon? To jsme na tom tak \u0161patn\u011b, \u017ee si ho mus\u00ed\u0161 vyp\u00ednat, kdy\u017e vid\u00ed\u0161 na displeji moje jm\u00e9no? Ale mo\u017en\u00e1, \u017ee u\u017e sis m\u011b vymazal ze seznamu, co j\u00e1 v\u00edm.“ Bratr nakr\u010dil \u010delo tak, \u017ee se mu na nich pomalu tvo\u0159ily prot\u00e1hl\u00e9 cesti\u010dky drobn\u00fdch vr\u00e1sek, zlobil se?<\/div>\n
„Prost\u011b jsem cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm, co je na tom \u0161patn\u00e9ho?“ Pche u\u017e nesta\u010dilo, m\u011bl jsem pocit, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli za\u010dnu snad vr\u010det vztekem. Co si ten spratek o sob\u011b v\u016fbec mysl\u00ed!! J\u00e1 se tady poni\u017euju a on takhle. Znovu mi nedovolil promluvit, rad\u011bji se zvedl a odkr\u00e1\u010del z pokoje s t\u00edm, \u017ee mi z kuchy\u0148ky donese tepl\u00fd \u010daj a tabletu Paralenu, pr\u00fd nejsem schopn\u00fd ani tohohle a asi m\u011bl pravdu.<\/div>\n
** Tom **<\/div>\n
V\u016fbec nech\u00e1pu, pro\u010d m\u00e1m neust\u00e1le pot\u0159ebu mu n\u011bco vysv\u011btlovat a omlouvat se, nev\u00edm ani to, z jak\u00e9ho d\u016fvodu jsem p\u0159i odchodu mou novou mal\u016fvku ukryl na dn\u011b \u0161uplete, jsem hroznej zbab\u011blec. Nahmatal jsem v zadn\u00ed kapse plandav\u00fdch kalhot d\u00e1vno opomenut\u00fd telefon a na\u0165ukal p\u0159\u00edstupov\u00fd pin k\u00f3d. Okam\u017eit\u011b mi na displeji vysko\u010dily t\u0159i p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy a dva nep\u0159ijat\u00e9 hovory, docela bohat\u00e1 nad\u00edlka za jedno odpoledne.<\/div>\n
AHOJ TOME. OMLOUV\u00c1M SE ZA SV\u00c9 HLOUP\u00c9 CHOV\u00c1N\u00cd Z R\u00c1NA, DOLEHL NA M\u011a V\u0160ECHEN TEN STRES OKOLO, TAKHLE HRUB\u011a JSEM SE K TOBE CHOVAT NECHT\u011aL. HELE, V\u00cd\u0160, \u017dE NA OMLUVY MOC NEJSEM, ALE VLASTN\u011a JSEM R\u00c1D, \u017dE TEN MOBIL NEZVED\u00c1\u0160, NEUM\u011aL BYCH TI TO \u0158\u00cdCT \u2026 A ANI BYCH NECHT\u011aL V\u011aD\u011aT, \u017dE VEDLE STOJ\u00cd ON. TAK AHOJ. BILL<\/div>\n
Znovu a znovu jsem n\u011bkolikr\u00e1t o\u010dima p\u0159el\u00e9tl skoro nech\u00e1pav\u011b velk\u00e1 p\u00edsmenka, kter\u00e1 mi dohromady ned\u00e1vala ani trochu smyslu, tohle p\u0159ece nemohl napsat Bill, ne necht\u011bl jsem, aby to byla pravda. \u00dapln\u011b v\u0161echno se t\u00edm najednou komplikovalo a zamot\u00e1valo, jako bych t\u011bch zmatk\u016f nebylo jako tak dost, tohle mi snad d\u011bl\u00e1 naschv\u00e1l. Skoro jsem ned\u00fdchal, kdy\u017e jsem otev\u00edral druhou zpr\u00e1vu, byla zase od n\u011bj.<\/div>\n
V\u00cd\u0160 CO? NEZVED\u00c1\u0160 MI U\u017d DRUH\u00dd HOVOR, BERU TO ZP\u00c1TKY JSE\u0160 P\u011aKNEJ DEBIL A IGNORANT, SE NA TO TAKY U\u017d VYPRDNU!! \u2026 HELE TOMI? M\u011a JE ZLE :o(<\/div>\n
B\u0159\u00ed\u0161kem palce jsem n\u011bkolikr\u00e1t t\u00e9m\u011b\u0159 s posv\u00e1tn\u00fdm pocitem radosti p\u0159ejel t\u011bch p\u00e1r \u0159\u00e1dk\u016f a vst\u0159eb\u00e1val tu nepatrnou zm\u011bnu v jeho chov\u00e1n\u00ed. T\u0159eba se opravdu sna\u017eit chce, jen\u017ee \u2026 je pozd\u011b, to u\u017e v\u00edm. S t\u0159et\u00ed zpr\u00e1vou jsem chv\u00edli ot\u00e1lel, byla od Gustava, poslal ji teprve p\u0159ed p\u00e1r minutami.<\/div>\n
DOBROU NOC, TV\u016eJ \u00daSM\u011aV JE TO NEJKR\u00c1SN\u011aJ\u0160\u00cd Z DNE\u0160N\u00cdHO DNE.<\/div>\n
Vys\u00edlen\u011b jsem si oddychl, ale odpo\u010dinout mi z\u0159ejm\u011b nebude dovoleno, m\u016fj pohled se ve dve\u0159\u00edch malink\u00e9 kuchyn\u011b st\u0159etl s t\u00edm jeho, zaduman\u011b m\u00edchal l\u017ei\u010dkou v hrn\u00ed\u010dku s k\u00e1vou, tak tohle v pl\u00e1nu v\u016fbec nebylo.<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Gustav ** Vraceli jsme se do hotelu snad v jednu hodinu po p\u016flnoci, mlad\u00e1 sle\u010dna recep\u010dn\u00ed n\u00e1m v\u011bnovala jeden trochu vy\u010d\u00edtav\u00fd pohled. „Sh\u00e1n\u011blo se tu po v\u00e1s snad tis\u00edc lid\u00ed, pomalu mi za\u010d\u00ednala doch\u00e1zet fantazie, je dost, \u017ee jste dorazili.“ Zmohli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20052","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20052","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20052"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20052\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20052"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20052"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20052"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}