{"id":20056,"date":"2008-03-15T02:35:00","date_gmt":"2008-03-15T01:35:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=20014"},"modified":"2008-03-15T02:35:00","modified_gmt":"2008-03-15T01:35:00","slug":"gone-with-the-sin-32-ff","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/03\/15\/gone-with-the-sin-32-ff\/","title":{"rendered":"Gone with the sin 32. (ff)"},"content":{"rendered":"
** Tom **<\/div>\n
„Aha.“ Vypadlo z n\u011bho trochu p\u0159itrouble, po t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011btiminutov\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a j\u00e1 v duchu ok\u0159ikoval s\u00e1m sebe, m\u011bl jsem neuv\u011b\u0159itelnou chu\u0165 zl\u00edbat jeho leskl\u00e9 rty, kter\u00e9 m\u011bl lehounce pootev\u0159en\u00e9 v \u00fadivu.<\/div>\n
„Aha.“ Zopakoval jsem po n\u011bm nap\u016fl zklaman\u011b, p\u0159eci jenom jsem n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 sebe sama doufal, \u017ee s n\u00edm ta dv\u011b oby\u010dejn\u011b neoby\u010dejn\u00e1 sl\u016fvka ot\u0159esou v z\u00e1kladech a on si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee by m\u011b snad taky mohl m\u00edt trochu r\u00e1d \u2026 n\u011bkdy. P\u0159es v\u0161echny sv\u00e9 sliby o tom, jak budu state\u010dn\u00fd, m\u011b tahle emotivn\u00ed chv\u00edle natolik rozn\u011b\u017enila, \u017ee se mi po tv\u00e1\u0159i kut\u00e1lela jedna jedin\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 krokod\u00fdl\u00ed, slza. Bratr se ke mn\u011b klidn\u011b naklonil a na\u010derno nalakovan\u00fdm palcem mi ji nepatrn\u00fdm dotykem set\u0159el ze sam\u00e9ho \u0161pi\u010dat\u00e9ho kone\u010dku brady. Ten pocit uvnit\u0159 byl najednou natolik intenzivn\u00ed, \u017ee jsem si p\u0159ipadal rozervan\u00fd na tis\u00edc \u0161\u0165astn\u00fdch kous\u00ed\u010dk\u016f, kter\u00e9 se rozlet\u00ed do cel\u00e9ho sv\u011bta a pro ka\u017ed\u00e9ho, by\u0165 jen trochu smutn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, tu bude jeden, sta\u010d\u00ed nat\u00e1hnout ruku.<\/div>\n
„M \u2026 M\u00e1\u0161 m\u011b taky r\u00e1d?“ \u017dblebtl jsem do ticha pla\u010dtiv\u011b, z nosu mi ur\u010dit\u011b musel j\u00edt sopel, ale bylo mi to \u00fapln\u011b jedno a jemu snad taky, alespo\u0148 jsem v jeho o\u010d\u00edch nezahl\u00e9dl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak odporu nebo pohrd\u00e1n\u00ed, vlastn\u011b jsem tam nevid\u011bl v\u016fbec nic, zra\u010dila se v nich jen ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hn\u011bd\u00e1, kterou by nenam\u00edchal ani Bohem milovan\u00fd mistr kreslen\u00ed. U\u0161i jsem m\u011bl nastra\u017een\u00e9, aby mi neuniklo ani jeho tichounk\u00e9 nadechnut\u00ed, dokonce jsem m\u011bl pocit, \u017ee m\u011b z toho nap\u00edn\u00e1n\u00ed za\u010d\u00ednaj\u00ed pobol\u00edvat, chv\u00edli jsem je nat\u00e1\u010del na tu, pak zase na onu stranu. Jedinou odpov\u011bd\u00ed mi bylo hrobov\u00e9 ticho, kter\u00e9 se mi za z\u00e1dy sna\u017eilo na\u0161u\u0161kat to zpropaden\u00e9 sl\u016fvko „ne“. Znovu jsem popot\u00e1hl a v hlav\u011b mi probleskl obr\u00e1zek mal\u00e9ho Toma, kter\u00fd stoj\u00ed u reg\u00e1lu v samoobsluze a tah\u00e1 m\u00e1mu za ruk\u00e1v, mlsn\u011b pokukuje po dal\u0161\u00ed porci obl\u00edben\u00e9 sladkosti.<\/div>\n
„Tak m\u00e1\u0161?“ Opakuji t\u00e9m\u011b\u0159 zoufale, vlastn\u011b u\u017e se to ani neopova\u017euji \u0159\u00edct nahlas, sp\u00ed\u0161 jen \u0161ept\u00e1m, p\u0159esto tak, aby to sly\u0161el. Ofina mu jako na povel znovu zakryla p\u016flku zachmu\u0159en\u00e9ho obli\u010deje, v\u0161iml jsem si, \u017ee nad n\u011b\u010d\u00edm usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, prozradila ho ostr\u00e1 vr\u00e1ska uprost\u0159ed \u010dela.<\/div>\n
Po chv\u00edli jsem se zklaman\u011b zvedl a za\u010dal urovn\u00e1vat poh\u00e1zen\u00e9 tenisky, na podlaze po m\u011b z\u016fstalo i p\u00e1r kousk\u016f uschl\u00e9ho bl\u00e1ta, nerad bych, aby si na n\u00e1\u0161 pobyt n\u011bkdo st\u011b\u017eoval. Z kumb\u00e1lu jsem vy\u0161trachal malou metli\u010dku s lopatkou a pracn\u011b se sna\u017eil vydolovat i ty kous\u00ed\u010dky, kter\u00e9 \u0161ikovn\u011b zalezly pod postel. Ach jo!<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee T\u011b m\u00e1m r\u00e1d, jsi m\u016fj br\u00e1cha.“ \u0160pitla do t\u00e9 doby sve\u0159ep\u011b ml\u010d\u00edc\u00ed postava za m\u00fdmi shrben\u00fdmi z\u00e1dy a lopatka mi sklouzla od kolene s \u0159inkotem a\u017e na podlahu, ukl\u00edzel jsem to vlastn\u011b zbyte\u010dn\u011b. V t\u00e9hle chv\u00edli mi nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee nevyslovil to vytou\u017een\u00e9 „miluji“, p\u0159ece jen to znamenalo, \u017ee mu nejsem tak \u00fapln\u011b lhostejn\u00fd, m\u00e1 m\u011b r\u00e1d! Obr\u00e1til jsem se nazad a s rozb\u011bhem sko\u010dil p\u0159\u00edmo uk\u00e1zkovou \u0161ipku na mal\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edste\u010dko vedle n\u011bj. Postel, kterou podp\u00edraly jen \u00fatl\u00e9 no\u017eky, se pod dvojitou d\u00e1vkou t\u00e9\u017ee v\u00e1hy, nam\u00edsto protestu, lehce zak\u00fdvala. Br\u00e1\u0161ka jen nech\u00e1pav\u011b t\u0159e\u0161til o\u010di, tv\u00e1\u0159e m\u011bl lehce z\u010dervenal\u00e9, v pokoji bylo teplo k nevydr\u017een\u00ed. Se v\u0161\u00ed l\u00e1skou, obavami, radost\u00ed a oddanost\u00ed jsem se mu kaj\u00edcn\u011b vrhl kolem krku, dr\u017eel ho neuv\u011b\u0159iteln\u011b k\u0159e\u010dovit\u011b a nepou\u0161t\u011bl.<\/div>\n
„T\u2026 Tome, nechci Ti kazit jist\u011b p\u0159\u00edjemnou chvilku, ale pomalu mi doch\u00e1z\u00ed kysl\u00edk!“ P\u0159esto\u017ee jeho nal\u00e9h\u00e1n\u00ed zn\u011blo docela d\u016fv\u011bryhodn\u011b p\u0159i\u0161krcen\u011b, majetnicky jsem sv\u00e9 mal\u00e9 privilegium prot\u00e1hl je\u0161t\u011b na p\u00e1r chvili\u010dek a st\u00e1le ho tiskl v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Skoro nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem si prohl\u00ed\u017eel ka\u017ed\u00fd kous\u00ed\u010dek jeho sametov\u00e9ho obli\u010deje, ani takhle zbl\u00edzka jsem na n\u011bm nevid\u011bl jedinou chybi\u010dku, pokou\u0161el jsem si zapamatovat jeho t\u00e9m\u011b\u0159 skeln\u00e9 o\u010di, tohle byl prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1\u017eitek pro n\u00e1s oba.<\/div>\n
Tv\u00e1\u0159il se stejn\u011b p\u0159ekvapen\u011b jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed a j\u00e1 jeho nervozitu korunoval mot\u00fdl\u00edm polibkem doprost\u0159ed zkrabat\u011bl\u00e9ho \u010dela.<\/div>\n
„D\u011bkuji.“ Po\u0161eptal jsem mu do ucha a chv\u00edli se nechal h\u00fd\u010dkat p\u0159ekr\u00e1snou v\u016fn\u00ed kokosu, kter\u00e1 se linula z jeho \u010derstv\u011b umyt\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Za co mi d\u011bkuje\u0161?“ Byl tolik nerv\u00f3zn\u00ed! C\u00edtil jsem to v ka\u017ed\u00e9 slabice a a\u010dkoliv si to nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, n\u011bco c\u00edtit musel, n\u011bco ano.<\/div>\n
„Za to, \u017ee jsi mi dal \u0161anci, br\u00e1\u0161ko. Nezklamu T\u011b, ano?“ Nam\u00edsto toho, \u017ee to mysl\u00edm v\u00e1\u017en\u011b, jsem zvedl dva ol\u00edznut\u00e9 prsty ke slavnostn\u00ed p\u0159\u00edsaze. P\u0159ece jenom jsem se donutil je\u0161t\u011b jednou vst\u00e1t, abych se p\u0159evl\u00e9kl do spac\u00edho \u00faboru. Bratr se sm\u00edchem pozoroval mou krvela\u010dnou bitvu se zkroucenou nohavic\u00ed od py\u017eama, nakonec to skon\u010dilo nerozhodn\u011b, odnesl to m\u016fj nalomen\u00fd nehet a p\u00e1r popraskan\u00fdch nitek.<\/div>\n
„Mohl bych sp\u00e1t dneska tady?“ Skoro jsem se tou v\u011btou zalknul, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee si dovoluji p\u0159\u00edli\u0161, p\u0159esto jsem nev\u011bdomky pohladil pr\u00e1zdn\u00e9, trochu poma\u010dkan\u00e9 m\u00edsto vedle n\u011bj. „Copak Ty ze z\u00edt\u0159ka v\u016fbec nem\u00e1\u0161 strach? J\u00e1 hrozn\u00fd, m\u00e1m obavu, \u017ee to nezvl\u00e1dneme. Zvl\u00e1dneme, \u017ee ano?“ Up\u00ednal jsem se na jeho odpov\u011b\u010f, p\u0159eci jen je to frontman na\u0161\u00ed kapely, kdy\u017e si v\u011b\u0159\u00ed on, nem\u00e1me se \u010deho b\u00e1t ani my ostatn\u00ed. Z\u0159ejm\u011b up\u0159\u00edmn\u011b pokr\u010dil rameny, v\u011bc, jako tahle, se asi nedala p\u0159edpokl\u00e1dat nikdy, nemohl si b\u00fdt jist. Ne\u010dekal jsem na jeho souhlas, b\u00e1l jsem se, \u017ee by si to mohl rozmyslet a opatrn\u011b vklouzl k n\u011bmu pod pe\u0159inu, na odhalen\u00e9m koleni m\u011b zastudil jeho prst.<\/div>\n
Nev\u00edm kolik ub\u011bhlo \u010dasu, st\u00e1le jsem n\u011bm\u011b z\u00edral do tmy p\u0159ede mnou, o\u010di do\u0161iroka otev\u0159en\u00e9. „Bill\u00ed?“ Vydechl jsem do tmy p\u0159ed sebou, vlastn\u011b jsem odpov\u011b\u010f ani ne\u010dekal, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bratr tvrd\u011b usnul. „\u0158ekni to je\u0161t\u011b jednou, pros\u00edm \u2026“<\/div>\n
** Bill **<\/div>\n
Unaven\u011b jsem si prot\u0159el bolav\u00e9 o\u010di a potla\u010dil z\u00edvnut\u00ed, kter\u00e9 by m\u011b v t\u00e9hle chv\u00edli snad a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vy\u010derpalo. Cht\u011bl jsem se prot\u00e1hnout, ale m\u00e1 ruka zavadila o poklidn\u011b oddechuj\u00edc\u00ed bedra jen kousek ode mne. Znovu se mi do mysli vkradl stejn\u011b tmav\u00fd mrak, kter\u00fd tam byl v\u010dera p\u0159ed usnut\u00edm. Posadil jsem se a op\u0159el o \u010delo postele, s koleny t\u011bsn\u011b pod bradou, st\u00e1le jsem se nemohl vynad\u00edvat na to mal\u00e9 klub\u00ed\u010dko pln\u00e9 l\u00e1sky a oddanosti, kter\u00e9 se co chv\u00edli zachv\u011blo pod pe\u0159inou. Tu\u0161il jsem, \u017ee se nic nepohnulo a \u017ee ho budu muset definitivn\u011b odehnat, lidsk\u00e1 podstata se p\u0159eci nem\u011bn\u00ed p\u0159es noc. P\u0159\u00edli\u0161 bolestn\u011b jsem si uv\u011bdomil, co v\u0161echno pro mne bratr znamen\u00e1 a co v\u0161echno bych musel ob\u011btovat, pokud bych se rozhodl op\u011btovat jeho city. O sv\u00e9 vlastn\u00ed pohodl\u00ed p\u0159ich\u00e1z\u00edm jen velmi nerad a ani jeho l\u00e1ska to nem\u016f\u017ee zm\u011bnit. Hnus\u00edm se sob\u011b sam\u00e9mu, \u0161tiplav\u00e9 slzy se jedna za druhou poslu\u0161n\u011b vsakuj\u00ed do py\u017eamov\u00fdch kalhot, vytv\u00e1\u0159ej\u00ed mal\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 nepatrn\u00e9, fl\u00ed\u010dky. Odpust\u00edm si to v\u016fbec n\u011bkdy? V\u0161iml jsem si, \u017ee i ze span\u00ed jeho rozechv\u011bl\u00e9 prsty hledaj\u00ed ty m\u00e9 a nemotorn\u011b jsem je od sebe odehnal, nemohl jsem ho u\u017e v\u00edce dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed, nikdy v\u00edc bych ho nebyl ochoten pustit. „Je konec, Tome.“ Zaj\u00edkl jsem se uprost\u0159ed toho zpropaden\u00e9ho jm\u00e9na, ale m\u00e9 rozhodnut\u00ed bylo nevratn\u00e9, nebylo odvol\u00e1n\u00ed. V mysli m\u011b donekone\u010dna p\u00e1lil jeho obr\u00e1zek, jak sv\u00fdmi za\u0161pin\u011bn\u00fdmi prsty od inkoustu slibuje, \u017ee m\u011b nikdy nezklame \u2026<\/p>\n

autor: Gia<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

** Tom ** „Aha.“ Vypadlo z n\u011bho trochu p\u0159itrouble, po t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011btiminutov\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a j\u00e1 v duchu ok\u0159ikoval s\u00e1m sebe, m\u011bl jsem neuv\u011b\u0159itelnou chu\u0165 zl\u00edbat jeho leskl\u00e9 rty, kter\u00e9 m\u011bl lehounce pootev\u0159en\u00e9 v \u00fadivu. „Aha.“ Zopakoval jsem po n\u011bm nap\u016fl zklaman\u011b, p\u0159eci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[64],"tags":[],"class_list":["post-20056","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gone-with-the-sin"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20056","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=20056"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/20056\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=20056"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=20056"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=20056"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}